Mistr - Zrcadlo

[ryu.nin]

Tentokrát se chci zeptat, všech, kohokoliv, aby mi poradili s tímto:

Už poněkolikáté jsem se setkal u nějakého buddhisty nebo buddhistky s názorem, že "něco je tvým zrcadlem", naposledy že "skutený mistr ti nastavuje zrcadlo". Opravdu při nejlepší vůli nevím, co to znamená, nikdy jsem se s tím sám v literatuře buddhismu nesetkal. Jestli něco v zenu mistr dělá, tak ukazuje, kde je skutečnost, pravda, není žádným psychoterapeutem. Budu rád za jakékoliv názory a myšlenky na toto téma. Já se ptám, vy odpovídáte. Díky.

[ryu.nin]

NO to dává smysl, ale jak to je s tím mistrem? Jak je on žákovi zrcadlem? Zkusím odpovědět:

Když si žák mistra příliš váží, váží se vlastně sám sebe příliš. Tak to nedává smysl. Většinou je to právě jednostranný a ten žák se podceňuje a mistra přeceňuje.

Když si žák myslí, že mistr je osvícený, pak to podle tvé logiky znamená, že je žák osvícený. Když je žák naštvaný na mistra, je naštvaný na sebe, ale to pak platí u všech a nemusí to být jen mistr, takže jaká je role mistra, že jako nastavuje zrcadlo žákovi? Nedává to smysl.

Co se t ýká mé zkušenosti, když jsem měl jeden čas "učitele", o kterém jsem pochyboval, protože on pořád mluvil o penězích a o tom, jak prefíkať tých hore, a o tom, jak mu dáváme blbý otázky, tak to znamená, že já jsem byl posedlý penězi a lží a snažil jsem se oblafnout druhý? to nedává smysl, rpotože jsem ho opustil právě kvůli zklamání, že mu nemůžu věřit.

Další můj učitel byl takový svatý otec, všichni ho ctili, nosili mi květiny a on se choval jako náš mistr. Něco mi tam nesedělo. Dával mi najevo, že jsem málo moudrý a zralý, ale nevěděl jsem, kde je chyba, tak jsem ho opustil.

Můj současný učitel se mnou vždy mluvil na rovinu, někdy mi ostře řekl svůj názor a mě to pak nějakou dobu trápilo, nakonec jsme se shodli na tom, že se příliš snažím mu vyhovět a že si mám vážit sám sebe a ne dávat si pozor, abych ho nezklamal. To taky nedává smysl, co se týká principu zrcadla. Ale možná se pletu.

[kalimero]

No asi je to tak,
že to co říkáš o druhých a o světě pak platí především o tobě...

Ano, obyčejní lidé jsou znečištěny různými závislostmi, takže i když oni ti nastavují své zrcadlo, vidíš se v nich, jak v zrcadlovém bludišti. Člověk s čistým srdcem je zrcadlem nezkresleným, takže chyby, které na něm vidíš, jsou tím, co ti brání v cestě realizace.

[Petra]

No asi je to tak,
že to co říkáš o druhých a o světě pak platí především o tobě...

Ano, obyčejní lidé jsou znečištěny různými závislostmi, takže i když oni ti nastavují své zrcadlo, vidíš se v nich, jak v zrcadlovém bludišti. Člověk s čistým srdcem je zrcadlem nezkresleným, takže chyby, které na něm vidíš, jsou tím, co ti brání v cestě realizace.

Na těch pár, které vidím jako realizované, žádné chyby nejsou. Jsou mým zrcadlem?

[Petra]

Člověk s čistým srdcem je zrcadlem nezkresleným, takže chyby, které na něm vidíš, jsou tím, co ti brání v cestě realizace.

To by potom znamenalo, že každý kdo na guruovi nevidí chybu je sám bez chyby....

No, gurui nevidím žádné. Asi proto, že jsem žádného kromě toho "vnitřního" - ty ho označuješ jako UV - nepotřebovala.

[Petra]

Myslíš si, že si Ježíš to božské neuvědomoval, když "...si udělal z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal..."?

A dělal Ramana někdy nějaké podobné kousky ???

Zřejmě nikdo Arunačulu tímto způsobem nezneužíval.

[Honzam]

Tentokrát se chci zeptat, všech, kohokoliv, aby mi poradili s tímto:

Už poněkolikáté jsem se setkal u nějakého buddhisty nebo buddhistky s názorem, že "něco je tvým zrcadlem", naposledy že "skutený mistr ti nastavuje zrcadlo". Opravdu při nejlepší vůli nevím, co to znamená, nikdy jsem se s tím sám v literatuře buddhismu nesetkal. Jestli něco v zenu mistr dělá, tak ukazuje, kde je skutečnost, pravda, není žádným psychoterapeutem. Budu rád za jakékoliv názory a myšlenky na toto téma. Já se ptám, vy odpovídáte. Díky.

Jedná se o klasické míchání jablek s hruškami, tedy o míchání buddhismu s advaitou. Buddha nechtěl být pro duše zrcadlem, ve kterém by se mohly vzhlížet, ale z mně neznámého důvodu se jim snažil přiblížit jejich definitivní zánik, ke kterému sám směřoval a z toho pak vznikl buddhismus. Sat-čit-ánadna není nirvána. Nirvána není blaženost. Buddha byl blažený díky svému tělu sambhogakája, jež je něčím jako celou duší zakletou/zatracenou do těla. Sat-čit-ánadna je v principu sambhogakája, takže vlastně tím zrcadlem byl, ale pravdou je, že samotná nirvána jako nicota nevědomí je mocí. Nedá se ale ukazovat, protože skutečnost je existencí a vědomím. Buddha na ni odkazoval jako na "konec světa" nebo "konec světa ve svém těle". Přesnější by bylo "konec vědomí po smrti těla sambhogakája".

Já nejsem buddhista. Tímto názorem nereprezentuji buddhismus ani buddhisty.

[rosada]

Tentokrát se chci zeptat, všech, kohokoliv, aby mi poradili s tímto:

Už poněkolikáté jsem se setkal u nějakého buddhisty nebo buddhistky s názorem, že "něco je tvým zrcadlem", naposledy že "skutený mistr ti nastavuje zrcadlo". Opravdu při nejlepší vůli nevím, co to znamená, nikdy jsem se s tím sám v literatuře buddhismu nesetkal. Jestli něco v zenu mistr dělá, tak ukazuje, kde je skutečnost, pravda, není žádným psychoterapeutem. Budu rád za jakékoliv názory a myšlenky na toto téma. Já se ptám, vy odpovídáte. Díky.

"něco je tvým zrcadlem" - je teď takové moderní new age rčení. Ale vážně provdaje, že na tom zrcadlení něco je. Ale asi to netřeba brát tak doslovně jak tu předvedl Vostál.
Pohled na mistra (či kohokoliv jiného) já zkreslený vlastním pohledem, toho kdo se dívá. V přítomnosti mistra vyvstávají v člověku nezpracovaná témata, často i ta kterých ani nevěděl. Člověk tedy spatří to o čem dřív nevěděl, jako v zrcadle spatří sazi na tváři. Pokud zůstaneme v tom příměru, mistr není tím obrazem v zrcadle, tam jsme my sami, ale je zrcadlem jako takovým. Jaké je? Jak vypadá zrcadlo? (tedy když nechceme popisovat tvar a rám )

[malpan]

Bylo by možné vidět to božské například v Zulu, Lamovi, Luckovi, Jihovi, ve Vostálpéťovi ?

Teoreticky ano, prakticky ovšem povětšinou ne....

Nejen teoreticky, že ano.
Pokud při pohledu na kohokoliv oddělíš svůj postoj (on je takový či makový - což je vlastně soud, protože přiřazuješ vlastnosti na základě svého filtru), pak ti zbyde jen postoj k jedinci čistému, nezatíženému pohledem pozorovatele. Pak je každý čistý jako lilium. To božské v druhém nevidí sama oddělenost pozorovatele, nikoliv nebožství "objektu" pozorování

[Kahau]

To božské v druhém nevidí sama oddělenost pozorovatele,

Otázkou pak ale je,
co tam vlastně díky tomu filtru vidíme ???

Je to zrcadlo ? Takže vidíme sami sebe ?

Když jsem osoba, tak pak vidím osoby,

Když řeknu, že je to blbec, tak jsem blbec

Když řeknu, že je hodnej, tak jsem hodnej

Když řeknu, že Hitler je velký člověk, tak jsem i já velký člověk

Když řeknu že on má pravdu, pak říkám že já mám pravdu


Tak co,
je to dobrý to zrcadlo, nebo není ???

Asi to bude kombinace zrcadlení a hledění jedné jednotlivost na druhou.
Na úrovni hmoty převládá hledění jeden na druhého. Když koukneš na Zulu tak vidíš postavu, vlasy, oblečení, ... jiné než máš ty sám.
Na úrovni emocí a řekněme zauzleností a naučených programů je to asi půl napůl. Např. pokud někdo zajímají peníze a pořád je řeší (ať už proto že je má či nemá), tak si všímá u druhých, jak mluví o penězích. A je pak schopný říct, on (ona, oni) pořád mluví o penězích. Ale může to být jen zdání, protože ostatní projevy toho druhého tolik nevnímá.
Asi narazí, když narazí na někoho, kdo peníze neřeší, ale vždy je tu prostor něco podsouvat.
V rovině Ducha je zrcadlení totální: Duch se zrcadlí, Duch hledí na Ducha.

Když jsem osoba, tak pak vidím osoby,

Ano, pak vidí osobu, ikdyž hledíš na Mistra

Když řeknu, že je to blbec, tak jsem blbec
Když řeknu, že je hodnej, tak jsem hodnej

asi ne stoprocentně, ale pokud často o někom říkáš, že je blbec/hodnej, svědčí to i o tobě.

Když řeknu, že Hitler je velký člověk, tak jsem i já velký člověk

Tady jde o kalkul, který chce rozbít tu teorii.

Když řeknu že on má pravdu, pak říkám že já mám pravdu
Tady v podstatě taky.

Ono to funguje na jemnějších věcech. (S aristotelovskou logikou si tu nevystačíš)
Je jsem to slyšel ve verzi:
"Vlastnosti, které obdivuješ u druhých (projevení nebo zatím nerozvinuté)
a stejně tak vlastnosti, které na druhých nesnáší"

[kalimero]

To by potom znamenalo, že každý kdo na guruovi nevidí chybu je sám bez chyby....

Spíš bych to viděl trošku obráceně,
ten kdo nevidí chyby na druhých, je sám bez chyby

a to proto, protože se nedívá na to jejich lidské, ale dívá se na tu božskou podstatu

OK, to už ale se dostáváš za zrcadlo. Bylo by to krásný vidět jen to božské a nemíchat do toho své soudy, jaký kdo je. Ale to zrcadlo je podle mně dobrý nástroj právě k tomu, abychom byli schopni to osobní- ten odraz v zrcadle-rozptýlit a vidět to božské. Co si o kom, vlastně o čemkoliv myslím ať dobrého či zlého, tak to vypovídá o způsobu mé vlastní oddělenosti od Boha. Když budu osobně někoho považovat za dokonalého, naznamená to, že jsem dokonalý, ale že v tom člověku pouze vidím svou představu dokonalosti-je mým vzorem-je takovým zrcadlem, ve kterém se sám sobě líbím. Pak mám sklony považovat takového člověka za víc, než jiné a říkat, že on je lepší, než jiní apod. Prostě vrána k vráně sedá.
To zrcadlo mi ale umožňuje si to uvědomit, že je tu můj osobní názor na jinou osobu, a právě to zaškatulkování je třískou v oku-odrazem v zrcadle, takže je potřeba čistit tak dlouho, až bude vše čisté a osoba přestane zaclánět boží spravedlnosti a božské já bude ve všem vidět tu božskou podstatu.

[Petra]

Prostě vrána k vráně sedá.

A proto, když si Ježíš sedal k celníkům a prostitutkám, byl těm, co posuzovali podle "vrána k vráně sedá", trnem v oku.

[Petra]

Tady jde o kalkul, který chce rozbít tu teorii.

Ono se jaksi zapomíná, že když se mi nějaká teorie líbí, tak se týká jenom mne - je to to, co mně může pomoci. Pokud tuto teorii vnucuji jiným jako všeobecnou pravdu, tak ztratila jakýkoliv smysl.

Pro mne nemá zrcadlová teorie žádný smysl, ale pokud ji někdo chce správně používat = jen pro sebe, tak je to zřejmě přesně to, co právě na své úrovni potřebuje.

[Vari]

Člověk s čistým srdcem je zrcadlem nezkresleným, takže chyby, které na něm vidíš, jsou tím, co ti brání v cestě realizace.

To by potom znamenalo, že každý kdo na guruovi nevidí chybu je sám bez chyby....

Spíš bych to viděl trošku obráceně,
ten kdo nevidí chyby na druhých, je sám bez chyby

a to proto, protože se nedívá na to jejich lidské, ale dívá se na tu božskou podstatu

Nechci, aby to vyznělo, že Mistři trpí jistým druhem slepoty. Jistě hledí na druhého jako na sebe sama. Zároveň jsou schopni vidět i to lidské, zvlášť ty záhyby mysli, které člověku brání spatřit své vlastní mistrovství.

[Kahau]

Tady jde o kalkul, který chce rozbít tu teorii.

Ono se jaksi zapomíná, že když se mi nějaká teorie líbí, tak se týká jenom mne - je to to, co mně může pomoci. Pokud tuto teorii vnucuji jiným jako všeobecnou pravdu, tak ztratila jakýkoliv smysl.

Pro mne nemá zrcadlová teorie žádný smysl, ale pokud ji někdo chce správně používat = jen pro sebe, tak je to zřejmě přesně to, co právě na své úrovni potřebuje.

Ano, tady souhlas, zase jen metoda pro určitou úroveň.
Taky se zapomíná na to, že ten, co to nepoužívá a tedy to tom nic neví, by o tom neměl zasvěceně psát.
Jako když na ulici najdete sofistikovanou součástku sofistikovaného přistroje,nevíte, co s ní, tak s pohrdáním řeknete, je to na nic.
Kdyby aspoň otevřeně ...
Tedy podle mě chtěl Vostál demonstrovat, že to nefunguje ... ano tím způsobem, jak to popsal on to nefunguje.

[Petra]

Taky se zapomíná na to, že ten, co to nepoužívá a tedy to tom nic neví, by o tom neměl zasvěceně psát.

Tady je právě ten zakopaný pes. Kdyby byla ta teorie používáná správně = tedy jen pro sebe, tak by o ní ten, pro koho není, opravdu nic nevěděl. Obvykle je ale požívaná proti druhým, k jejich kritice apod. Tím se s ní dostávají nesprávným způsobem do styku a o tom pak zasvěceně píšou. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Tedy podle mě chtěl Vostál demonstrovat, že to nefunguje ... ano tím způsobem, jak to popsal on to nefunguje.

Jistě, funguje to jenom do určité úrovně a potom to ztrácí smysl. Kdo je zdravý, ten nepotřebuje lék.

[Vari]

Tak to je teda hovno zrkadlo,
moje zrcadlo, když na něj vypláznu jazyk, tak taky vyplázne jazyk,
když se na něj směju, smeje se ono na mě,
když mu ukážu že je jednička (palec nahoru)
tak mně to taky ukáže

No jestli si ovšem nepleteš zrcadlo s obrazem v zrcadle
Pozor, při pohledu do zrcadla zrcadlo není moc vidět

[Kahau]

Taky se zapomíná na to, že ten, co to nepoužívá a tedy to tom nic neví, by o tom neměl zasvěceně psát.

Tady je právě ten zakopaný pes. Kdyby byla ta teorie používáná správně = tedy jen pro sebe, tak by o ní ten, pro koho není, opravdu nic nevěděl. Obvykle je ale požívaná proti druhým, k jejich kritice apod. Tím se s ní dostávají nesprávným způsobem do styku a o tom pak zasvěceně píšou. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Tedy podle mě chtěl Vostál demonstrovat, že to nefunguje ... ano tím způsobem, jak to popsal on to nefunguje.

Jistě, funguje to jenom do určité úrovně a potom to ztrácí smysl. Kdo je zdravý, ten nepotřebuje lék.

Zase souhlas

[Kahau]

No jestli si ovšem nepleteš zrcadlo s obrazem v zrcadle
Pozor, při pohledu do zrcadla zrcadlo není moc vidět

Tak na co se mám tedy dívat,
na zrcadlo,
nebo na to, co zrcadlí ?

Nakonec, když nemá zrcadlo rám, tak ho poznáš leda podle zrcadleni...

Tak co, mám koukat na zrcadlo ?

No to já nevím, podle toho o co ti jde a co chceš vidět.

Já nechci vidět nic,
já chci vědět to samé, co chce vědět i Ryunin,
vo co go....

[malpan]

Tak se mi zdá, že je to trochu jinak:

Co je zrcadlo:
pokud někdo vnímá okolní svět jako bojiště, pak se pere a protože se pere, pak dostává rány jako na bojišti.

Přikládám jednoduchou vysvětlivku z praxe:
http://blog.horehron.sk/motivacia/maria ... mment-3744

a něco navíc...
http://www.ulozto.sk/x98AM8s/cesta-pych ... -kuffa-mp3