Krishnamurti a svoboda ve formě

[ryunin.v]

Někteří lidé tady se pozastavují nad smyslem buddhistického úsilí. Ale buddhistické úsilí je úsilí jiného typu. Měli bychom cvičit zazen s Krishnamurtiho přístupem. Krishnamurti vysvětluje absurditu náboženství, organizovaného náboženství, absurditu snahy něčeho dosáhnout.

“I maintain that Truth is a pathless land, and you cannot approach it by any path whatsoever, by any religion, by any sect. ... The moment you follow someone you cease to follow Truth.”

Krishnamurti říká: "Trvám na tom, že Pravda je země bez cesty, a nemůžete k ní přistupovat po žádné cestě, po žádném náboženství, žádnou sektou... Ve chvíli, kdy následujete někoho, přestáváte následovat Pravdu."

Buddhismus je paradoxní. Protože my potřebujeme učitele, abychom realizovali to, co Krishnamurti říká. To, co říká, je sice pravda, ale k tomu, abychom to nejen pochopili, ale aplikovali tuto moudrost v životě, potřebujeme učitele. Když ne člověka, aspoň kočku nebo rybičky v akváriu. Samozřejmě, nikoho nenutím si to myslet, nebo to dělat, ale kdo z nás opravdu do morku kostí pochopil, co říká Krishnamurti? Pravda je říše bez cesty, nevede k ní žádná cesta, protože je přímo tady - pod naším nosem. A pak můžete zase říkat - ale kdo tohle aplikoval ve svém životě? Ve chvíli , kdy následujete někoho, přestáváte následovat Pravdu. Potřeboval jsem najít učitele, který by mě naučil přestat následovat učitele.

Když cvičíme zazen, můžeme vidět, jestli pouze sedět dává smysl, jestli to je dosažení pravdy nebo ne. pokud si myslíme, že pravda je někde jinde, že k ní vede cesta, že zazen je cesta k pravdě, pak to není buddhismus. Pokud prostě sedíme, nikoho nenásledujeme, pravda tu probleskuje. Na začátku to můžeme chápat velmi povrchně - sedím, jsem tady, je to zřejmě satori, krásná myšlenka, nevím, jestli to tak je, ale líbí se mi si to tak představovat. Postupně začneme zjišťovat, že v životě není nic hlubšího, než být v přítomnosti, prostě být tady a teď- Prostota zazenu nám dává prostor pro jakousi plnost a nevýslovnou spokojenost. Začínáme objevovat hloubku tvrzení, že toto je satori. Nakonec už nic nehledáme, sedíme v klidu, ale od učitele čekáme nějaké rady a hodnocení naší situace. Sedím v klidu, nic nehledám, co ty na to, učiteli? Až nakonec nám dojde, že k tomu už není třeba nic dodávat. Nikdy tu nebyla žádná cesta k pravdě, jen pravda samotná. A najednou to, co říká Krishnamurti, konečně dává celistvý smysl. A my se klaníme Buddhovi, že objevil tu svobodu a že tu je možnost si tu svobodu osahat, osvojit, v rámci nějaké tradice. Ale to je možné jen tehdy, když ve formě té které tradice přestaneme vidět nepřítele a překážku k osvobození. Krishnamurti v tradici viděl překážku svobody. Měl pravdu, že k pravdě žádné náboženství ani žádná cesta nevede, ale neuvědomil si, že když z určité formy přestaneme dělat svazující záležitost, když z nějaké tradice vypustíme všechny lži a předsudky, můžeme klidně sedět s vyholenou hlavou v dódžó a mít na sobě tradiční oděv a klanět se před oltářem. Pak už to není následování cesty a poslušnost vůči někomu vyššímu, ale vyjádření úcty našemu pravému já, osvobození se od malého já a vyjádření neomezeného já, to je pak narození buddhy v tomto okamžiku a v jiném okamžiku. kdykoliv tu může být uskutečnění Pravdy, bez náboženství. Když se považujeme za buddhisty, mělo by to být považovat se za toho, kdo se nezajímá o kategorie a škatulky, buddhista by měl být někdo, kdo nezůstává ve fixní formě, ale kdo se probouzí do skutečnosti znovu a znovu, za slovy a koncepty. Buddhista je nakonec ten, co nevěří buddhismu. Je to někdo, kdo se nějak pohybuje ve světě buddhismu - protože chodí do dódžó, cvičí zazen, klaní se, studuje určité texty, ale tyhle věci jsou pro něho stejně důležité jako jízda autobusem nebo procházka lesem. Nestaví si v hlavě dům zvaný buddhismus, prostě jen něco každý den dělá.

[ryunin.v]

No Petře, mě by zajímalo, jestli trváš na tom, co tady říkáš.

[irulan]

Ahoj ryunine, z mého pohledu píšeš hezky premyslive, nesnažíš se ustrnout a myslím, ze je to o tom.. O změně našich pohledu, protože ted se mi zda můj pohled ten super extra tojevono pravdivý, ale pokud si uvědomím svoji zkušenost, to uz tady bylo mnohokrát a mnohokrát se to změnilo.
Píšeš:

Potřeboval jsem najít učitele, který by mě naučil přestat následovat učitele.

....a co jít jeste dal: "Potřeboval jsem učení, které by me naučilo přestat nasledovat učení."....Sam jsi napsal:

Krishnamurti v tradici viděl překážku svobody. Měl pravdu, že k pravdě žádné náboženství ani žádná cesta nevede, ale neuvědomil si, že když z určité formy přestaneme dělat svazující záležitost, když z nějaké tradice vypustíme všechny lži a předsudky, můžeme klidně sedět s vyholenou hlavou v dódžó a mít na sobě tradiční oděv a klanět se před oltářem. Pak už to není následování cesty a poslušnost vůči někomu vyššímu, ale vyjádření úcty našemu pravému já, osvobození se od malého já a vyjádření neomezeného já, to je pak narození buddhy v tomto okamžiku a v jiném okamžiku. kdykoliv tu může být uskutečnění Pravdy, bez náboženství. Když se považujeme za buddhisty, mělo by to být považovat se za toho, kdo se nezajímá o kategorie a škatulky, buddhista by měl být někdo, kdo nezůstává ve fixní formě, ale kdo se probouzí do skutečnosti znovu a znovu, za slovy a koncepty. Buddhista je nakonec ten, co nevěří buddhismu. Je to někdo, kdo se nějak pohybuje ve světě buddhismu - protože chodí do dódžó, cvičí zazen, klaní se, studuje určité texty, ale tyhle věci jsou pro něho stejně důležité jako jízda autobusem nebo procházka lesem. Nestaví si v hlavě dům zvaný buddhismus, prostě jen něco každý den dělá.

, pak bys tedy zřejmě mohl říct, ze sedění v zazenu, klanění aj. bys mohl kdykoliv opustit a děláš to jen ze te to proste baví a nebo ti usnadňuje lépe byt ve stavu přítomnosti kdykoliv při kazde cinnosti. A pak bys mohl i uznat, ze někdo, který tyto formy nikdy nedělal, muze byt stejným buddhistou?
Byt sam sebou muze znamenat taky odvahu byt nezaraditelnym, "divnym", byt sam a byt nikým. A zároveň vědet, ze jsme na tom takhle vsichni. Muzu se vydělit z mainstreemove tradice mista, kde ziju a stylizuju se do tradice jiné a exotictejsi ( a i to muze byt příčinou prvotního zajmu o orientální filozofie - jakési zromantizovani), ale je to zase zařazeni se....

Pro inspiraci http://konechledani.blog.cz/1307/konec-utrpeni-vysvetli-mi-to-jako-by-mi-bylo-5

[ryunin.v]

No to je totéž - učení, které mě naučilo přestat následovat učení, to je totéž co učitel, který mě naučil přestat následovat učitele.

Co se týká toho, kdo je a není buddhista, zajímalo by mě, co to je za člověka, který touží po tom, aby si mohl říkat buddhista, ačkoliv necvičí zazen. Jestli si chce říkat buddhista, nikdo mu v tom nemůže zabránit.

Zajímalo by mě taky, jestli když Buddha cvičil zazen, jestli to bylo připoutání k zazenu.

[irulan]

Jo, to jsi napsal dobre, proc by si měl říkat buddhista. A proc by si měl taky třeba i cvičící zazen říkat buddhista? Kdyz by na tom nelpel?
To ze buddha sedel v nejake pozici se ukázalo jako univerzální mustr? On sam učil, ze se tak musí sedět? Proste sedel bez lpění tak jak mu to vyhovovalo, tak jak ho ta forma sedění nerusila, tak aby byl uvolněny. Kdyby stal na hlave, bude se cvičit stoj na hlave? Někoho prave tato pozice muze uvádět do toho stavu přítomnosti. Vostalika třeba leh na gauci...me třeba chůze přírodou..

[ryunin.v]

No tak jasně, mi , co studujeme a cvičíme buddhismus, si říkáme buddhisté, ale to není podstatný, podstatný je to, co děláme.

Co se týká buddhy, jestli mu vyhovovalo to či ono, tak to jsi nakousla teda velký jablko. Proč Buddha cvičil dhjánu, neboli zazen, proč seděl v této pozici a ne jiné, tak o tom pojednávají tuny textů a učení.

Nejen lidé ,kteří cvičí zazen, ale dnes už i věda potvzuje, že zazen navrací rovnováhu těla a mysli a rovnovážný, bdělý vztah s prostředím, ve kterém jsme. No ale něco takovýho je nabídka, ne povinnost. Vnucovat lidem zazen je jako vnucovat někomu sex a křičet, že je to příjemný. Je to fakt jen pro lidi, kteří mají velkej zájem to cvičit a zažít, není to pro každýho, kdo jde kolem. A totéž platí pro sex, dva lidi se spolu vyspí, přestože sex se obecně považuje za příjemný, pouze a jedině tehdy, když maj oba strašnou potřebu se spolu vyspat. A pak je to i většinou uspokojuje. Sex proti vůli někoho nejenže není zábavný, ale je dokonce odporný, totéž platí o zazenu.

Primárně zazen dává tělu a mysli rovnováhu a dává jedinci a vesmíru jednotu - když to ale někdo pochopí tak, že on jedinec z toho má nějaký výhody, tak už to pak není to, o co tu šlo, protože jestliže já mám výhody ze zazenu, pak je má i vesmír, a pak nedává smysl mluvit o vlastních výhodách. Celý vesmír je ve výhodě! I bez zazenu. Takže cvičit zazen bych doporučil jen lidem, kteří nemohou najít uspokojení v životě, nebo nemohou najít uspokojení ve filozofii a chtějí něco zažít, co by jim beze slov vrátilo radost a smysl života. Pokud někdo už tu radost a smysl života našel i bez cvičení zazenu, tak bych ho nechal na pokoji. Proč šťourat do něčeho , co funguje? Neumím si představit, že bych své katolické prababičce doporučoval, aby cvičila zazen. A kdyby mě někdy přistihla, jak cvičím zazen, a ptala se, co to vyvádím, tak bych jí řekl, že to je taková pozice, v které se mi dobře sedí a uvažuje o Bohu. A kdyby mi řekla, že k tomu by snad stačila židle, tak bych jí řekl, že jí závidím, že je schopná na židli uvažovat o Bohu a mít s ním nějaký bližší kontakt.

[ryunin.v]

Kdysi jsem v časopise na netu někde našel vědeckou analýzu zazenu, vědci napojili meditující na nějaké ty své přístroje a došly k těmto závěrům, a je to přesně ale přesně i moje zkušenost, můžu potvridt, že to, co ti vědci změřili, je to, co typicky zažívám při a po zazenu. Je to původně anglicky, použil jsem rychlopřekadač a opravil jen to nejnutnější, tak se omlouvám za divnou češtinu:

Vědci: Frontální kůra (přední? ) - To je nejvíce vysoce vyvinutá část mozku , odpovědná za uvažování , plánování, emoce a sebe uvědomění. Během meditace frontální kůra má tendenci se vypnout. Přestat být aktivní.

Můj komentář - když sedíme v zazenu bez pohybu , není třeba důvod, proč sedíme , není třeba plánovat, jak získat peníze , není třeba se zlobit s někým , a není nutné lpět na myšlenkách, co jsme nebo to, co nejsme . Takže když cvičíme zazen , frontální kůra má tendenci se vypnout a my můžeme být plně přítomen a šťastný , aniž bychom byli příliš emocionální.




Vědci: Mozkový lalok - Tato část mozku zpracovává smyslové informace a díky tomu se orientujeme v čase a prostoru . Během meditace činnost v mozkovém laloku zpomaluje .

Můj komentář - Během zazenu , je přirozené, že zapomenete , kde jsme, jak daleko je stěna , kolik lidí je v místnosti , atd. vrátit do současnosti a současnost je mimo měření, takže čas a prostor může být měřen, ale není tam žádný čas a prostor pro měření času a prostoru , když jsme tady a teď cvičit zazen .





Věda: Thalamus - vrátný, ve smyslu ten, co sedí ve vrátnici, je to tedy někdo, kdo pouští všechny smysly , tento orgán zaměřuje svou pozornost na zužování podle některých smyslových dat hlouběji do mozku a zastavuje další signály v jejich stopách . Meditace snižuje "veletok" příchozích informací na pramínek .

Moje poznámka - to je něco, co si můžeme všimnout, po zazenu . Obvykle obyčejný život je nudný a jen vzrušující věci jsou vzrušující . Ale po zazenu , když děláme něco obyčejného , si můžeme všimnout , jak je to úžasné . Tak zjistíme, jak úžasné je být obyčejný člověk v běžném světě. Když se dotkneme věci, je to, jako by to bylo poprvé , co slyšíme , jako by poprvé a my chuť potraviny, jako poprvé . Toto je případ, kdy správně funguje thalamus, jak je popsáno ve studii . Ale to není nutné cvičit zazen , aby si věci . Když cvičíme zazen , můžeme také těšit z každého okamžiku zazenu jako brilantní činnosti samotná. Není to skvělé, že skutečně vůbec existuju? Pouze tehdy, když cvičíme zazen naše existence je svlečená do sebe sama. Je to holá existence bez příkras. Obvykle, když necvičíme zazen, naše holá existence je něčím vyzdobená, pokrytá, zastíněná.





Retikulární formace - V mozku je hlídač, tato struktura přijímá příchozí podněty a dá mozek do pohotovosti, když má být připraven reagovat . Meditující tuto retikulární formaci vrátí zpět do základní polohy, nebo-li vynuluje jí, takže jeho reakce na okolí už nejsou přehnané.



Moje poznámka - Když máme tendenci přehnaně reagovat , znamená to, že retikulární formace nefunguje správně . Takže když cvičíme zazen správně, to se ukazuje v našem každodenním životě - nejednáme přehnaně tak často a jsme schopni zvládnout všechny druhy věcí, a to způsobem , který je většinou vyrovnaný nebo víceméně vyrovnaný. Já osobně jsem od přírody velmi "přehnaný", moje reakce jsou často přehnané, takže se pak po zazenu někdy divím, co že se to se mnou stalo, že jsem tak víceméně v klidu a pohodě. U někoho je tato funkce už od přírody vyrovnaná, takže o zazenu prakticky žádný rozdíl v tomto ohledu necítí.


Vůbec nejmenší vliv má zazen na lidi, kteří jsou přirozeně klidní, spokojení, vyrovnaní, nemají přehnané reakce na okolí a lidi... takoví lidé po půl hodině zazenu opravdu nechápou, k čemu je taková věc dobrá... Což se nedivím. My, co jsme od malička přehnaně emocionální, intelektuálně hloubaví, neposední, sebekritičtí, posedlí touhou napravovat svět a vysvětlovat lidem, že mají konat dobro a ne zlo, tak u nás ten zazen pocit se sebe sama a ze světa, tam je velký rozdíl, samozřejmě.

[papadev]

Nasazani,Postoj,Pristup---to je to co posunuje me Osviceni...

Takhle v jedne pekne knize o Budhovi to bylo podano...

Po mnohych jeho cvicenich a vyuce toho mel nekonec dost a rekl si: Tak a ted si SEDNU POD STROM...A NEVSTANU,DOKUD NEBUDU OSVICENY,I KDYBYCH TU MEL DUSI VYPUSTIT

A jak rekl,tak I udelal prave s tim Postojem dodrzet svuj slib,dej se co dej

A proto I dosahl

Sezeni neni dulezite,mantry nejsou dulezire,joga...relax ci delani kotrmelcu nejsou podstatne...podstatnu je muj Zamer a Postoj,s kdterym ho provadim

A je-li muj Zamer pevny a neohrozeny,Postoj opravdovy,soucitny a uprimny

Pak pride I Vhled,jak to mam provest a Sila,to fakt provadet....a treba I pod tim stromem parkrat umrit,nez se to Zlomi...

Drzim nam vsem palce,abychom si nasli vsichni ten nas Strom...
... ... ...x

[ryunin.v]

Taky bychom mohli říct, že když je přístup k věci správný, i pozice je správná. Nakonec přístup k věci a pozice je totéž.

Když se chce někdo učit anglicky, a přitom se houpe na židli, z které dřív nebo později spadne, žvýká a nedává pozor, tak se toho moc anglicky nenaučí. Kdo sedí rovně, dává pozor a píše si poznámky, ten se toho naučí hodně.

Když někdo cvičí zazen tak strnule, že s ním nepohne ani velkej silnej chlap, tak dosáhne leda strnulosti těla a mysli. Když někdo při zazenu sedí zhroucen dopředu nebo dozadu, má natažený nohy a dříme, tak dosáhne leda usnutí, ne probuzení.

[ryunin.v]

A taky bychom mohli říct, že když chce někdo usnout, ale přemýšlí o všem možném a je ztuhlý, nedokáže uvolnit tělo, neusne. A taky bychom mohli říct, že je přirozené, že když v noci ve sklepě na mě vybafne strašidlo, strnu jako socha. To je taky přirozené. Jde o to, abychom věděli, kdy je dobré se uvolnit, kdy je dobré zbystřit a kdy je dobré zkamenět. Bylo by divné, kdybychom na vlastním pohřbu, když už ležíme v rakvi, abychom se najednou začali protahovat a zívat. To by asi nebylo moc dobré. To by mohl nejeden strnout při takové podívané.

[Sy_]

"There is no such thing as truth. The only thing that is actually there is your 'logically' ascertained premise, which you call truth."
"Nic takového, jako pravda, neexistuje. Jediná věc, která tu je, je tvůj "logicky" dosažený předpoklad, který pravdou nazýváš."

"*Food, clothing and shelter- these are the basic needs. Beyond that, if you want anything, it is the beginning of self-deception."
"Potrava, oblečení, střecha nad hlavou - to jsou základní potřeby. Všechno ostatní, pokud po něčem z toho toužíš, je začátek sebeklamu."

Podpis: Ten užitečnější Krishnamurti, UG Krishnamurti.

[irulan]

Ahoj ryunine,
Zdas se mi otevřenější a naprosto mi nejde o vyvracení fungujících praktik, jen jsem chtěla poukázat na neuniverzalnost jakékoliv praxe. Zda se, ze vůči tobe celkem neoprávněně.
Jen dodám něco k tem tunám učení o dhjane, ze prave tim zaměřením se na formu praxe (to co před a při osvícením Buddha dělal či nedělal), nám ty tuny učení mohly pěkně kreslit to, co nakonec skutečně dělal - unavenej marnosti hledání - třeba proste nic, pustil to, nic nemel, nic nechtěl ani to osvícení. Byl, nic víc.
A my jsme pak viděli - aha?! takhle on sedel a tohle dělal, nedělal a udělali jsme z toho postup, učení...
A nic proti tem postupům a cvičením. Prave tak jak jsi psal, pokud po nich hladovim, uspokojí me (stejne jako s tim sexem), přes stavy, kdy me to naplňuje tak, ze na tom začnu lpet (a hlásám to jako univerzální pravdu ke konečnému uspokojení), ke stavu unavení sama sebou, vyhoření touhy, a proste nereseni ničeho. Nevím...
Za sebe: jsem ve stavu, ze me všechno nějak víc baví, i lidi.

[ryunin.v]

Nic neplatí univerzálně, univerzálně platí jen to, že žijeme v Pravdě. Ať se s tím každý popere, jak umí. Buddha se s tím pral pomocí zazenu a pak zjistil, že zazen sám je Pravda. Ale když to takhle řeknu, je to pouze myšlenka. A myšlenka není to, co poznal Buddha.

A taky platí, že když vařím rýži, samotné vaření rýže je Pravda. Myslím, že buddhové a patriarchové necvičí zazen proto, že by si mysleli, že to je pravda, ale protože to prostě dělají. Moudrost je to, co se stane, než nás něco napadne. Zazen je stav, ještě než začneme mluvit nebo přemýšlet o zazenu. Takže se to vymyká hodnocení. Nemůžeme ani vlastně říkat pro koho to je, co to je, proč to je. Zazen lze pouze cvičit, ale nelze o něm definitivně nic říct.

[Sy_]

Ať už je to jakkoli, myslím, že lze definitivně říct, že zazen je... k ničemu.

[ryunin.v]

Ať už je to jakkoli, myslím, že lze definitivně říct, že zazen je... k ničemu.

No ano, teď ještě pochopit, co to znamená.

[ruynin.v]

na to tak se shodneme, že na tom, co píšeme, netrváme

ale říkat, že to je totální blbost, co říkám, -áš nebo píšu, -eš, je trochu zavádějící - to by znamenalo, že to nemá ani cenu číst

Buddhismus je krásné učení, které má cenu studovat, ale nesmí se pak na tom trvat, co je psáno.

[irulan]

"There is no such thing as truth. The only thing that is actually there is your 'logically' ascertained premise, which you call truth."
"Nic takového, jako pravda, neexistuje. Jediná věc, která tu je, je tvůj "logicky" dosažený předpoklad, který pravdou nazýváš."

"*Food, clothing and shelter- these are the basic needs. Beyond that, if you want anything, it is the beginning of self-deception."
"Potrava, oblečení, střecha nad hlavou - to jsou základní potřeby. Všechno ostatní, pokud po něčem z toho toužíš, je začátek sebeklamu."

Podpis: Ten užitečnější Krishnamurti, UG Krishnamurti.

Můžeš toho postupně zkusit víc přeložit? Dik

[Sy_]

Tvé přání je mi rozkazem . Soustředím se teď na překlad videí "novodobého UG". V týdnu by se na blogu mělo objevit první.
Je to brutální a většina lidí na tomhle fóru by z toho dostala vyrážku, ale vím, že těm, co do toho dozráli, to bude užitečné.

"Toho dne, kdy člověk poprvé zažil pocit Vědomí, díky čemuž se začal cítit oddělený a lepší než ostatní životní formy, právě v té chvíli začal pomalu zasévat semena vlastní zkázy."
UG
"Nemám žádné myšlenky, které bych mohl nazvat mými vlastními, ani jednu jedinou, ani jedno slovo, ani jedinou zkušenost."
UG
"Nejsme stvořeni pro žádný větší účel než mravenci, kteří tu pobíhají, než mouchy, které kolem nás poletují, než komáři, kteří nám pijí krev."
UG

Pokud má někdo při čtení pocit zklamání a cítí se nepříjemně, honí se za něčím, co neexistuje, za cílem, který mu do hlavy nasadil někdo jiný a za pomoci prostředků, které mu někdo dal, za což mu pravděpodobně zaplatil, což je zase důvod, proč mu to nabízel. Nebudu tu často diskutovat, nemám zapotřebí nikoho o ničem přesvědčovat, jen jsem se zaregistroval, protože na můj blog odsud občas někdo přijde a chtěl jsem vědět, jak to tu vypadá.

Hezký večer.

[ryunin.v]

v tom se naše filozofie liší - moudří lidé dokázali pomocí slov leccos naznačit, co vedlo druhé moudré lidi ke zkušenosti

[ryunin.v]

ještě k tomu chytání ryb - když jsem se tě ptal, jak se jmenuješ, tak jsi mi odpověděl... chytal jsem tedy ryby, že?