Představa nebo skutečnost?

[rafael]

nejsem žádný učitel, ale tak jestli chceš, pošlu ti fotku,at máš svou představu, pošli mi mail do SZ.. nebo at adminka založí nějaké vlákno kde budou jen fotky adminů a uživatelů k vidění pro všechny.. žádný můj příspěvek ale není vymyšlený, vše je prožito na vlastní kůži,píšu jen to co jsem prožil v duchovním životě, nic víc.. osobně nepochybuji o tom co kdo píše ani jestli třeba budhismus umí nebo ne..nebo jestli umí křestanství nebo ne.. každý je na to svým duchovním způsobem správně pro všechny zde na foru, a všichni se učíme od všech..a radíme si navzájem

tohle je rafael..

Rafael (archanděl)
Archanděl Rafael s biskupem Domonte, Bartolomè Esteban Murillo (1618-1682), Puškinovo Muzeum Umění, Moskva, Rusko
Jako Rafael (hebr. רפאל Refáél, „Bůh uzdravuje“) se označuje jeden z archandělů, většinou spolu s dalšími dvěma, kteří jsou z Bible známí jménem (tj. Michael a Gabriel). Jeho atributy jsou mimo jiné hůl a cestovní láhev. Jeho jméno je spojením dvou hebrejských slov: „Rapha“ (doktor, uzdravitel) a „el“ (bůh). V Bibli je jako archanděl jmenován výslovně jen Michael, a tak Rafael nebývá protestanty archandělem nazýván.

O Rafaelovi vypráví kniha Tóbijáš. Byl to právě Rafael, který přednášel Bohu modlitby spravedlivého Tóbita a mladé dívky Sáry. Byl to také on, kdo byl pověřen, aby Tóbita uzdravil a Sáru zbavil démona, který ji sužoval, a dal ji za ženu Tóbitovu synu Tóbijášovi. Když se Tóbijáš vydal na cestu a hledal si průvodce, Rafael se mu nabídl a provázel jej na celé cestě z Assyrie do Médie pro u příbuzných uložené stříbro. V Médii pak zařídil uzdravení Sáry, spoutal démona a doprovodil oba novomanžele zpět do Ninive, odkud Tóbijáš pocházel. Tam pak odhalil svou pravou totožnost. Po návratu nakonec ještě uzdravil Tóbitovu slepotu.
Když se Rafael Tóbitovi na počátku cesty představoval, nazval se „Azarjáš, syn velkého Chananjáše“ - tj. „Pomocník, syn velkého Slitovníka“.
Rafael je považován za anděla-uzdravovatele, neboť na Boží příkaz uzdravil Sáru a Tóbita, a anděla-průvodce, protože doprovázel a ochraňoval na dlouhé cestě Tóbijáše. Je patronem lékařů.

[ryunin]

nejsem žádný učitel, ale tak jestli chceš, pošlu ti fotku,at máš svou představu, pošli mi mail do SZ.. nebo at adminka založí nějaké vlákno kde budou jen fotky adminů a uživatelů k vidění pro všechny.. žádný můj příspěvek ale není vymyšlený, vše je prožito na vlastní kůži,píšu jen to co jsem prožil v duchovním životě, nic víc.. osobně nepochybuji o tom co kdo píše ani jestli třeba budhismus umí nebo ne..nebo jestli umí křestanství nebo ne.. každý je na to svým duchovním způsobem správně pro všechny zde na foru, a všichni se učíme od všech..a radíme si navzájem

tohle je rafael..

Rafael (archanděl)
Archanděl Rafael s biskupem Domonte, Bartolomè Esteban Murillo (1618-1682), Puškinovo Muzeum Umění, Moskva, Rusko
Jako Rafael (hebr. רפאל Refáél, „Bůh uzdravuje“) se označuje jeden z archandělů, většinou spolu s dalšími dvěma, kteří jsou z Bible známí jménem (tj. Michael a Gabriel). Jeho atributy jsou mimo jiné hůl a cestovní láhev. Jeho jméno je spojením dvou hebrejských slov: „Rapha“ (doktor, uzdravitel) a „el“ (bůh). V Bibli je jako archanděl jmenován výslovně jen Michael, a tak Rafael nebývá protestanty archandělem nazýván.

O Rafaelovi vypráví kniha Tóbijáš. Byl to právě Rafael, který přednášel Bohu modlitby spravedlivého Tóbita a mladé dívky Sáry. Byl to také on, kdo byl pověřen, aby Tóbita uzdravil a Sáru zbavil démona, který ji sužoval, a dal ji za ženu Tóbitovu synu Tóbijášovi. Když se Tóbijáš vydal na cestu a hledal si průvodce, Rafael se mu nabídl a provázel jej na celé cestě z Assyrie do Médie pro u příbuzných uložené stříbro. V Médii pak zařídil uzdravení Sáry, spoutal démona a doprovodil oba novomanžele zpět do Ninive, odkud Tóbijáš pocházel. Tam pak odhalil svou pravou totožnost. Po návratu nakonec ještě uzdravil Tóbitovu slepotu.
Když se Rafael Tóbitovi na počátku cesty představoval, nazval se „Azarjáš, syn velkého Chananjáše“ - tj. „Pomocník, syn velkého Slitovníka“.
Rafael je považován za anděla-uzdravovatele, neboť na Boží příkaz uzdravil Sáru a Tóbita, a anděla-průvodce, protože doprovázel a ochraňoval na dlouhé cestě Tóbijáše. Je patronem lékařů.

No nešlo mi o to tě kritizovat, spíš obecně zamyslet se nad tím, jak moc otvíráme svou pravou tvář na forech jako je toto.

[irulan]

To záleží na konkrétním člověku. Každý má svoji míru, do které se odhalí a ne každý má odvahu na sebe prozrazovat věci ze svého života před v podstatě anonymním publikem. Třeba z mého pohledu, sice si myslím, že se nemám za co stydět, ale abych na sebe na facebooku prozrazovala osobní a nedej bože i intimnější věci, to už je podle mě nevědomé nabízení informací k zneužití (marketing, úchylové) nebo exhibicionismus. Taky nebudu vykládat každému všechny své názory, ale podle toho, jak je schopen je přijmout.
Ono je to tady občas tak trochu o ničem, když tady někdo mentoruje a radí z vyčtených informací a sám do toho nic nevkládá, sám se neotevře. Jenže to je svoboda každého. I to, že na sebe můžeš prozradit co chceš a nebo na sebe nemusíš prozradit ani ten blbej nick (viz opakovaní návštěvníci). Takže tu míru otevření si stanovuje každý sám.
Ona ta anonymita v podstatě taky to své kouzlo má, protože tím, že na začátek na sebe prozradíš všechno, lidi si o tobě udělají obrázek (a taky různé předsudky) - ten vnější obrázek - stáří, vzhled, vzdělání, povolání a ten nemusí korespondovat s tvým vnitřním životem. A o tom vnitřním tu můžeš psát, aniž by si tě někdo ztotožňoval s tím vnějším.
Pak jsou tu ještě jiné možnosti, které se získáváním důvěry, můžeme využít. Osobní korespondence, srazy a osobní setkání.
A mezi námi, to co na sebe člověk prozrazuje vědomě, nemusí být až tak objektivní pravda. Rafael o sobě řekl, že je postarší, myslím, že tak trochu ze žertu a tak trochu, že neměl až takovou možnost studia angličtiny, jako mají mladí dnes. Ty jsi z toho usoudil, že je to usedlý postarší dědeček . Měl jsi představu mladého, teď máš představu starého. Je to sranda, protože ani jedno nemusí být pravda. A je pravda, že druhého člověka nemusíš poznat zcela ani když s ním žiješ dvacet let. Můžeš se tomu přibližovat, ale to je tak všechno..