Je Zen iracionální?

[ryunin]

Je populární názor, že Zen je iracionální. Že tzv. koany nelze pochopit, vysvětlit, že přesahují rozum. Ale to je hloupost. Když se žák zeptal, kde je nejhlubší pravda buddhismu, mistr mu řekl: Snídal jsi? Poté, co žák řekl, že ano, mistr řekl: Tak si běž umýt misky.

Tohle je známý zenový koan. Co je na něm nepochopitelného? Co je na něm mystického nebo iracionálního nebo bláznivého? Kde je to neuvěřitelné, nepřekonatelné osvícení mistra? Jak se projevilo?

Je to jednoduché a logické a racionální.

Žák se ptá, samozřejmě, na svou abstraktní, intelektuální věc - kde je osvícení, nejhubší hloubka, kde je podstata buddhismu. Nemusíme se divit, kdo z nás neměl nikdy takovou otázku? Je dobře, že se žák ptá, protože kdo se neptá, nic se nedozví.

Mistr tedy odpoví, že pokud si žák dojedl snídani, měl by si jít umýt misky. To je totiž ta podstata buddhismu - náš každodenní život, akce za akcí, není na tom nic zvláštního, osvíceného nebo zenového.

Možná si řeknete, tak to si stačí přečíst a nemusíme studovat a cvičit buddhismus. Ano, každý je buddha, když si po snídani umyje nádobí. Ale kdo do toho pronikl? Mně to trvalo asi 17 let. 17 let každodenního cvičení zazenu a studia buddhistické filozofie a znovu a znovu setkávání s učiteli, než jsem pochopil tento příběh. Proč? Jsem tak natvrdlý? Na to si každý odpovězte sám. Ale napovím - číst knížky o buddhismu není totéž co proniknout do jádra buddhismu. Navíc bez učitele, který do tajemství buddhismu pronikl a neutvořil si vlastní osobní verzi buddhismu ve vlastní hlavě, není šance pochopit, o co jde.

Ale zpátky k problému iracionality zenu. Mistr Dogen tenhle názor tvrdě kritizoval. Napsal doslova:

Tihle lidé, kteří takhle mluví (že zen je iracionální), nikdy nepoznali pravého učitele a nemají oči pro to, aby se něco naučili v praxi - jsou to malí psi, kteří nestojí za diskuzi. ... takových démonů a budižknižemů je plná Čína. Je škoda, že kvůli takovým případům bude ničena Velká Pravda Buddhistického Patriarchy. Chápání těchto budižkničemů je ještě na nižší úrovní než chápání šravaků (intelektuálních buddhistů) hínájány. Jsou hloupější než nebuddhisté. Nejsou to ani laici, ani mniši, ani lidské bytosti, ani bohové, jsou hloupější než zvířata, která se učí Buddhovu pravdu. To, co tihle budižkničemové nazývají "příběhy, které jsou mimo oblast chápání", je mimo oblast chápání pouze pro ně. Patriarchové buddhismu jsou zcela jiní.


Tady vidíme, že mistr Dogen odmítá rázně názor, že zenové příběhy nelze racionálně chápat.

Jeho rozsáhlé dílo Shobogenzo je kniha, která vysvětluje stovky nejrůznějších filozofickýcz i praktickýžch problémů buddhismu a není tam případ, kdyby mistr Dogen řekl: Tohle je mimo chápání lidí.

Buddhova pravda tedy není iracionální, mystická, ale jasná a očividná. Každý člověk je svým způsobem hotový, zralý buddha, ale taky máme všichni sklon podléhat konceptům a hloupým myšlenkám a pak docházíme k nejrůznějším prapodivnýcm závěrům ohledně skutečnosti. Když je mysl jasná a tělo v rovnováze, není důvod podléhat zakaleným pohledům na svět.