Mysl začátečníka

Moderátor: ryunin

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod vostal petr » pát 04. kvě 2018 10:43:12

:D :D :D
vostal petr
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Hmla » pát 04. kvě 2018 12:50:16

Jasně že informace nejsou ten problem, tím dokonce není ani nějaké to cvičení. Problémem, jestli je to vůbec to správný slovo, je ta nezkušená mysl. Která je jaksi náchylná k pocitu že objevila ameriku, kterou teď musí pěkně zmapovat, popsat a zkolonizovat svými poznatky. Takže to zabloudění v připoutanostech, jeden v těch a druhý zase v oněch, bude spíš nutností, než problémem.
Hmla
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod vostal petr » pát 04. kvě 2018 13:31:31

Jo to jo,
ale záleží na té intenzitě té připoutanosti, pokud to hodně trénuješ a vopakuješ a přináší ti to náký uspokojení,
tak pak je to hodně silný, jako třeba to ztotožnění s tělem, či ztotožnění s pozitivními pocity třeba pocitem bytí...

Pak už to funguje vcelku automaticky, páč se to pěkně zautomatizovalo
a není třeba tomu věnovat pozornost, páč už je v tom vázaná...
vostal petr
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Hmla » pát 04. kvě 2018 16:57:50

Proto se většinou nikomu moc nechce do hrobu :D Protože prostě celej život praktikuješ život, ať děláš co děláš, či neděláš atp. Špulíš pozornost ať chceš nebo nechceš, ať seš dělník, kancelářskej, uměleckej, guru, nebo recidivista. Nějaký pozorování svíčky nebo čaker už to moc nevytrhne - tam spíš dělá paseku mystická víra, pocity a představy. - Na základě tý záplavy vcelku nevinejch informací, samosebou :D Možná kdyby tu ta obrovská duchovní knihovna nebyla, tak by každej přirozeně došel ke stavu, kde se mu vasány rozplývají před očima. Ale to už se nedozvíme.
Hmla
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Hmla » pát 04. kvě 2018 19:58:44

Ale zas by tu nebyly duchovní fóra a s tím spojený osudy, příběhy a sranda, to je fakt. Možná to dokonce do sebe i všechno pasuje, i když to v detailech vyzerá dost šíleně. Vztahy vztahů mezi vztahy. A v podstatě nikde nikdo.
Hmla
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 04. kvě 2018 20:06:31

:-) ♥
Návštěvník
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » stř 16. kvě 2018 19:31:34

Mysl začátečníka


Pro SS byla mysl začátečníka velice pozitivním pojmem, vycházel při tom patrně i ze svých vlastních vzpomínek.

SS začal praktikovat zen už jako dítě a v Japonsku to asi byla v těch letech běžná praxe. Je to dáno tamní kulturní tradicí, že děti na zen posílají jejich rodiče. Dětská mysl má ty vlastnosti, které SS přisuzuje mysli začátečníka (Začátečník, který je v dětském věku, je většinou ve své mysli pozitivně naladěný a bývá nezatížený velkými citovými traumaty.).


V Evropě a v Americe však se zenem začínají lidé většinou až v dospělosti. A mysl dospělého člověka, vyrostlého ve zdejší materialistické tradici, to je něco úplně jiného než mysl malého dítěte v Japonsku.

Když si vzpomenu na svoji mysl začátečníka, tak to nebylo nic pozitivního, byl to horor. V hlavě mi šrotovala halda negativních myšlenek pořád dokola.

Začínal jsem praktikovat zen hned po svém rozvodu a moji mysl nějaký zen vlastně vůbec nezajímal. Dělal jsem ho hlavně pro to, abych si mohl v klidu rozmyslet, jak budu nakládat se svým životem. Nevěděl jsem si rady se svou nečekaně nově nabytou svobodou.

Nepotřeboval jsem žádné nové koany od zenových mistrů. Mými koany byly moje každodenní záležitosti, jako bylo například vyplnění mého volného času.

Hlavním důvodem mého sezení v zazenu bylo to, že ten den jsem nemusel jít večer do hospody proto, abych nebyl doma sám.

Dalším mým koanem bylo plánování kontaktů s mými dětmi, se kterými jsem náhle již nebydlel.

Samozřejmě mým koanem byl i můj vztah k mé bejvalce, a tak dál a tak dál...

Měl jsem tehdy na začátku své praxe problémů plnou hlavu a zen mi dal příležitost udělat si čas na to, abych si to v hlavě mohl nějak utřídit. Není to záležitost dní, týdnů ani měsíců, trvalo mi to mnoho let, než jsem se se svou situací trochu smířil. A v podstatě se se svým životem učím vyrovnávat stále až do dneška.

Nějaké satori mne tehdy vůbec nezajímalo a v podstatě mne nezajímá ani teď.


Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » sob 19. kvě 2018 10:27:10

Ahoj



Mysl začátečníka a zenového žáka

Když to shrnu, tak mysl začátečníka je v této knize zároveň i mysl pokročilého žáka zenu a to je mysl dítěte. Mysl dítěte je prázdná, zabývá se pouze smyslovými vjemy.

"Je to tak, jak to je."



Emoce začátečníka a zenového žáka

Když to shrnu, tak emoce začátečníka se v této knize příliš nezmiňují, ale měly by být patrně zároveň i emocemi pokročilého žáka zenu a to jsou emoce dítěte. Emoce dítěte jsou převážně radostné. Život dítě převážně baví a pokročilého žáka zenu život také baví. Proč je tomu tak? Funguje to tak, že život je vždycky zábavnější než nudné sezení v zazenu.

Emoce mají své centrum a svůj zdroj v srdci. Proto je doporučována v této tradici zenu ve stoji poloha rukou na srdci a to právě za účelem podpory a rozvoje pozitivních emocí.

Pamatuji se, že Korejec Čong, který chodil na naše zazeny, měl během desetiminutové procházky mezi jednotlivými sezeními ruce sepjaté na hrudi v podobné poloze, jako je mají křesťané sepjaté při modlitbě.

A ještě se přitom pořád usmíval, fakt pořád. Vysvětluji si to tak, že ústa fungují podobně jako šipka. Kam šipka směřuje, tam jde vědomí. Při zamračení jde vědomí do hlavy. Při neutrálním výrazu je vědomí blokováno tam, kde je. Při úsměvu jde vědomí z hlavy do srdce. Takže pokud chceš dostat vědomí do srdce a dosáhnout pozitivních emocí, tak se musíš usmívat!



Tělo začátečníka a zenového žáka

Ten úsměv je tělesný projev a je to důležité, Buddhův úsměv je známý pojem.
Ještě mi Korejec Čong vykládal o tom, jak v Korei někteří lidé dělají stovky poklon denně. Já jsem dělal povinných 108 poklon jenom ráno na zenovém sešnu párkrát za život. Chodil jsem potom jako po nemoci a schody mi dělaly velké potíže.:-) A byli tam i tací, co to vůbec zvládnout nedokázali. A Korejci dělají 540 nebo 1080 poklon denně. Jsou to často takoví duchovní gymnasté. Tohle spojení těla a duše tady skoro nikdo nechápe!

Takže tělo zenového žáka by mělo být zdatné, ve zdravém těle zdravý duch, to je jasné. Možná bývá tělo japonských dětí také zdatné a tak o tom SS v knize nepsal.
Tělo evropských adeptů zenu není vždy zdatné.
Chci tu zdůraznit, že zenové poklony mi mnohokrát pomohly od bolesti hlavy. Všiml jsem si, že při bolesti hlavy je vykonání několika poklon (stačí jen 3 nebo 9) nadlidský výkon, bolest se při předklonu mnohonásobně zesílí. Ale po nějaké chvíli (po několika desítkách minut) jsem najednou s překvapením zjistil, že už mne hlava nebolí. Fakt to funguje!
Také jsou zenové poklony výborné na bolavá kolena, A nejlepší je si na ty bolavá kolena kleknout do zazenu. V té chvíli je to peklo a musí se pochopitelně i vstávat během zazenu, zpočátku to dělají všichni začátečníci. Ale po pár měsících a letech chození na zazen s údivem zjistíte, že vás kolena vůbec nebolí. Hluboký dřep a sed je blahodárný na kolena.
Samozřejmě nesmím zapomenout na kyčle, ty se v lotosovém sedu nádherně uvolňují a také to zpočátku pořádně bolí.
Zatuhliny v našich kloubech dolních končetin souvisí s našimi potlačenými negativními emocemi a tyto polohy (dřep, klek na patách, sed na patách a lotosový sed) úžasně ty negativní emoce odblokovávají. Také si všimněte, že asiaté na rozdíl od nás mnohem méně chodí o berlích nebo s holí.

Tyto tělesné souvislosti v zazenu většina evropských zenových žáků nevidí,



se domnívám a zdravím.
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » pát 25. kvě 2018 7:05:02

Ahoj

V této přednášce vysvětlují, jak je důležité břicho a proč tedy míří v zazenu žáci rukama na břicho:

Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » pon 28. kvě 2018 13:16:29

Ahoj

V té mnou uvedené přednášce také Jarda Dušek vysvětluje, že století lidé se rádi pohybují a že jsou veselé mysli.

S tou veselou myslí se snažím začít u trochu nuceného úsměvu. To zase není taková dřina.

Horší je to s pohybem a s pravidelným vykonáváním rituálních poklon, to už docela dřina je.
SS ve své knize psal o svém mistrovi, že ten měl mozol na čele od vysokého počtu poklon prováděných každý den.
Ale sám pak v knize napsal, že stačí udělat 9 poklon po zazenu.
To si vzájemně odporuje, tak se někdo z nich musel mýlit!
Buď SS měl s počtem těch poklon po zazenu přidat, nebo jeho mistr dělal těch poklon zbytečně moc.

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » pon 04. čer 2018 8:24:28

Ahoj


Pelvan píše:...,tak se někdo z těch dvou lidí musel mýlit!
Buď SS měl s počtem těch poklon po zazenu přidat, nebo jeho mistr dělal těch poklon zbytečně moc.


Samozřejmě z mého psaní vyplývá, že si myslím, že se mýlil SS a že měl těch poklon dělat určitě více jak 9.

Ale abych jenom nekritizoval, tak sem uvedu některé části knihy, které se mi líbily moc:

"Zenová-mysl,-mysl-začátečníka-—-Sunrju-Suzuki

...
Zen by nás neměl vzrušovat. Někteří lidé začínají cvičit zen z pouhé zvědavosti a pak jsou ještě neklidnější. Bylo by směšné, kdyby vám cvičení mělo život ještě zhoršit. Myslím, že když budete cvičit zazen jednou týdně, dokonale vám to postačí. Nezajímejte se o zen příliš.

...
Jsou tři druhy tvůrčí činnosti.

První je uvědomovat si sebe sama po skončení zazenu. Když sedíme, nejsme nic, ani si neuvědomujeme, co jsme; prostě sedíme. Ale když vstaneme, jsme tady! To je první krok v tvůrčí činnosti. Když jste tady, všechno ostatní je tady; všechno se vytváří najednou. Když se vynoříme z ničeho, když se všechno vynoří z ničeho, vidíme všechno jako docela nové stvoření. To je neulpívání.

Druhý způsob tvůrčí činnosti spočívá ve vytváření něčeho, například jídla nebo čaje.

Třetím způsobem vytváříte něco uvnitř sebe samých, např. vzdělání, kulturu, umění nebo nějaký systém.


Jsou tedy tři druhy tvorby. Ale zapomeneme-li na první, nejdůležitější ze všech, zbývající dva budou jako děti, které ztratily své rodiče; nebudou znamenat nic.

Obvykle každý zapomíná na zazen. Každý zapomíná na Boha. Všichni usilovné pracují druhým a třetím způsobem, ale Bůh nenapomáhá jejich činnosti. Jak by mohl Bůh pomáhat, když si neuvědomuje sám sebe?

Z toho důvodu je na světě tolik problémů. Když zapomeneme na tento životné důležitý zdroj naší tvořivosti, jsme jako děli, které nevědí, co dělat, když ztratí rodiče."


Ta první tvůrčí činnost je podle SS i podle mne nejdůležitější a lze ji dělat po nácviku v zazenu i mimo zazen.
Doklad o tom jsem si přečetl zde:

Nový Fénix 6/2018

"Jak jsem se stal Nowmanem?
(Martin Bohuš)

..."Toto" právě teď a tady je jediná platná verze života. Tento moment je jediné osvícení, které mám k dispozici. Vše ostatní je vysněná fikce. Když se s otevřeností podívám, tak zjistím, že v podstatě je to tak, že tam nejsem já, ale jen to, co se právě děje. Když je tu smutek, nejsem kvůli tomu smutný. Když se rozhněvám, nezlobím se za to na sebe... Neztrapňuji se tím, že se cítím trapně, a nebojím se svých strachů. Jsem tam s tím, co se odehrává a z toho se učím. A ono se to pak vše postupně samo proměňuje, vysvobozuje...

...Odporujeme (často) tomu, co se právě děje. A tím to posilujeme. Funkčnější je to přijmout. A když nám to nejde přijmout, tak přijmout fakt, že nám to nejde. A pustit to. Jít dál. Žít...

...Není k tomu potřeba žádných technik, žádných praxí, žádných učení. Jen opravdový láskyplný zájem vidět, jak to je. Vše, co se odehrává, je učením. Být naživu je praxí. Vědět o tom je technikou. Je to tak svobodné a překvapující... Překvapení, že život nemusí být "nějak". Že může být "tak, jak je". Že nelze udělat chybu. Že není správně a špatně a, že je možné důvěřovat životu a jeho kouzelné non-stop-flow-show. Nadechnout se do toho - je jako požehnání, které se objevuje samo bez důvodu...

...Prostě tu jste a fascinovaně ochutnáváte, jaké to je, být naživu. Nevíte, že pocity bolesti či strachu tu nemají být...Prostě to nasáváte, je to vše čerstvé a živé... A když kolem plují myšlenky... - vy nevíte, co znamenají, k čemu se vztahují, protože je zažíváte (jakoby) poprvé a navíc netušíte, že by měly mít nějaký speciální význam. Prostě jsou tu součástí živoucí mozaiky vjemů - nekonečného tady a teď. Užijte si to. (!)"


A zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod nop » pon 04. čer 2018 22:48:02

Bloudění ve slovech " tady a teď "

Jestli si dobře pamatuji, jsou v Japonsku tři odnože zenu, a jedna používá výraz " tady a teď" v daném významu.
Bohužel nyní se používají ta dvě slova široce a pomateně v různých nových významech, často tak, jak koho napadne.

Už jsem na Poradně před lety citoval původní význam, bohužel nadarmo, znova se objevují další varianty, co koho napadne a zdá se mu, že vyzískal další význam. Nebo myslí, že ten význam je jen jeden, ten, jak to on cítí. Je to taková lidová tvořivost.

Lidé všeobecně rádi přijímají poznatky, ale v tomto případě se dočtou tu folklorní tvorbu, která není to, co myslí Japonci, ale je to něco. co koho tvořivého básnicky napadne,

Už mne nebaví opakovat a psát původní význam, ale nechci mlčet, když se rozmáhají bludy. Abych tedy nemlčel, když se komolí pravda, ozval jsem se tímto zde, ale více nenapíši. Je to psychická únava se stále opakovat. Až narazíte na text z Japonska, možná, že natrefíte na správný. Zdejší názory nejsou k věci, bývá to pestrá směs co koho napadne.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod vostal petr » pon 04. čer 2018 23:05:59

Mně je vcelku jedno co si myslej Japonci,

vono tady a ted je na tom podobně jako vědomí nebo láska,

v každé úrovni vědomí to prostě znamená něco jiného...
vostal petr
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod nop » úte 05. čer 2018 1:12:33

vostal petr píše:Mně je vcelku jedno co si myslej Japonci,

vono tady a ted je na tom podobně jako vědomí nebo láska,

v každé úrovni vědomí to prostě znamená něco jiného...

špitnu ti drobeček poznání:
to originální bylo vysloveno v Japonsku, a ty poetické nálezy jsou od nás.
Nejde o to, co si myslí Japonci, ale co pochopili a vyjádřili.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod vostal petr » úte 05. čer 2018 5:46:04

Nejde o to, co si myslí Japonci, ale co pochopili a vyjádřili.


To nevím, páč jsem to vod tebe nečetl,

ale pro mě to jsou popisy boží věčnosti a všudepřítomnosti...
vostal petr
 

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » stř 06. čer 2018 10:44:35

Ahoj


Pelvan píše:"Zenová-mysl,-mysl-začátečníka-—-Sunrju-Suzuki

...
Jsou tři druhy tvůrčí činnosti.

První je uvědomovat si sebe sama po skončení zazenu. Když sedíme, nejsme nic, ani si neuvědomujeme, co jsme; prostě sedíme. Ale když vstaneme, jsme tady! To je první krok v tvůrčí činnosti. Když jste tady, všechno ostatní je tady; všechno se vytváří najednou. Když se vynoříme z ničeho, když se všechno vynoří z ničeho, vidíme všechno jako docela nové stvoření. To je neulpívání.

Druhý způsob tvůrčí činnosti spočívá ve vytváření něčeho, například jídla nebo čaje.

Třetím způsobem vytváříte něco uvnitř sebe samých, např. vzdělání, kulturu, umění nebo nějaký systém.


Jsou tedy tři druhy tvorby. Ale zapomeneme-li na první, nejdůležitější ze všech, zbývající dva budou jako děti, které ztratily své rodiče; nebudou znamenat nic.

Obvykle každý zapomíná na zazen. Každý zapomíná na Boha. Všichni usilovné pracují druhým a třetím způsobem, ale Bůh nenapomáhá jejich činnosti. Jak by mohl Bůh pomáhat, když si neuvědomuje sám sebe?

Z toho důvodu je na světě tolik problémů. Když zapomeneme na tento životné důležitý zdroj naší tvořivosti, jsme jako děli, které nevědí, co dělat, když ztratí rodiče."



Tyto tři druhy tvůrčí činnosti jsou od Sunrju Suzukiho uvedeny v té správné posloupnosti podle jejich důležitosti.

1)
"... když vstaneme, jsme tady! To je první krok v tvůrčí činnosti. Když jste tady, všechno ostatní je tady; všechno se vytváří najednou. Když se vynoříme z ničeho, když se všechno vynoří z ničeho, vidíme všechno jako docela nové stvoření..."

Tato první tvůrčí činnost je nejdůležitější a vychází ze zazenu, ze spočívání v Hara. Stimulaci našeho podbřišlu podporuje i poloha rukou v sedu v zazenu. To je podle mne smyslem soustředění se v zazenu na oblast podbřišku a kyčlí a slabin na naši třetí čakru - procítit se do neprojeveného bytí.
A to se nedá okecávat, to lze pouze prožít prožitkem v zazenu. Ten prožitek spočívá u mne v pocitu sounáležitosti se vším.
Nebo také mám známého, který se mi svěřil, že Bůh k němu promlouvá ze břicha. Já to takto v dialogu nezažívám, ale tomu svému známému to věřím.
Můžeme tomu něčemu v nás říkat i vnitřní dítě.

2)
"Druhý způsob tvůrčí činnosti spočívá ve vytváření něčeho, například jídla nebo čaje."
Tato druhá tvůrčí činnost má podle mne svoje centrum v našem srdci či v duchovním srdci či ve čtvrté čakře a je to naše projevené bytí tady a teď.
Stimulaci našeho srdce podporuje i poloha rukou ve stoji v zazenu nebo poloha rukou při meditační procházce mezi dvěma sedy v zazenu. Viděl jsem rodilého Korejce Čonga, jak při této procházce má ruce v klasickém modlitebním gestu dlaněmi k sobě na hrudi.
Ten projev bytí může být jakákoli činnost nebo řeč nebo psaní na počítači nebo nějaké cvičení, prostě je to projev našeho žití.
Můžeme tomu něčemu v nás říkat i vnitřní svědek.

3)
"Třetím způsobem vytváříme něco uvnitř sebe samých, např. vzdělání, kulturu, umění nebo nějaký systém."
Tato třetí tvůrčí činnost má podle mne svoje centrum v naší hlavě či v šesté čakře a je to naše přemýšlení o našem bytí tady a teď.
Můžeme tomu něčemu v nás říkat i vnitřní rodič.
Všimněte si, že je to až ten třetí nejméně důležitý druh naší tvůrčí činnosti.
Ale my se tady většinou bavíme jenom o tomto druhu tvorby.


Se domnívám a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » čtv 07. čer 2018 11:19:37

Ahoj nope


nop píše:Bloudění ve slovech " tady a teď "

Jestli si dobře pamatuji, jsou v Japonsku tři odnože zenu, a jedna používá výraz " tady a teď" v daném významu.
Bohužel nyní se používají ta dvě slova široce a pomateně v různých nových významech, často tak, jak koho napadne.


Sunrju-Suzuki používal slova tady a teď pravděpodobně v tomto významu:

"SHOBOGENZO GENJO KOAN

Uskutečnění universa
Eihei Dogen (1200-1253)

Když se na svět díváme subjektivně, můžeme najít koncepty jako
oklamaný, osvícený, můžeme definovat, co to je praxe buddhismu
a co praxe buddhismu není, můžeme dát hodnotu životu a smrti a
můžeme rozlišovat mezi buddhy a obyčejnými lidmi. Ale když se
na svět díváme objektivně, klam a osvícení nelze nikde najít (jsou
to jen abstraktní koncepty), buddhové a obyčejní lidé mají všichni
naprosto stejné fyzické složení a život a smrt jsou jen stavy hmoty.

Pravda, kterou učil Buddha, není obsažena v oblasti, kde
analyzujeme a rozlišujeme, a tak život je prostě jen žití a smrt je
prostě jen umírání. Někdy jsme oklamaní a jindy máme jasno.

Někteří lidé jsou buddhové – probuzení do skutečnosti – a jiní
nejsou buddhové. Ale především všechno je takové, jaké to je -
někdy takové, jaké to sami chceme, a jindy jiné, než to chceme.

Snažit se dosáhnout jednoty se skutečností je klam. Když se
skutečnost sama stává součástí nás, je to probuzení. Lidé, kteří si
uvědomují, co to je být oklamaný, jsou nazýváni buddhové, a lidé,
kteří jsou oklamaní tím, co je skutečné, jsou nazýváni obyčejní lidé.

Někteří lidé mají čím dál jasnější chápání skutečnosti a jiní lidé
jsou čím dál víc oklamaní. Není nutné být si vědom svého
buddhovství. Tak jako tak jsme buddhové a pokračujeme ve
zkušenostech stavu Buddhy, ať už to víme nebo ne. Když svět
před námi zakoušíme celým tělem-myslí, naše zkušenost je přímá
- není rozdvojená jako obraz v zrcadle anebo měsíc odražený ve
vodě. Když zakoušíme pouze jednu stranu, nejsme schopni
zaznamenat také druhou stranu. Pravda, kterou učil Buddha, je
nalezení toho, co jsem „já“. Nalézt, co jsem „já“, znamená
zapomenout na „já“. Zapomenout na „já“ znamená být v jednotě
se vším, co zažíváme. Být v jednotě se vším, co zažívám, znamená
nechat odpadnout moje tělo a mou mysl a nechat odpadnout tělo a
mysl světa. Tento stav bytí neobsahuje ani stopu po stavu
probuzení a tento bezestopý stav je bez hranic.

© 2008 Dogen Sangha CZ

Shobogenzo Genjo Koan, http://www.dogenzen.net, http://www.dogensangha.cz

Když poprvé hledáme, co to je skutečnost, hledáme ji někde jinde.
Ale když se učíme zažít skutečnost od člověka, který zažívá
skutečnost, pak se skutečnost navrací do našeho přirozeného stavu.

Když plujeme ve člunu a podíváme se na břeh, zdá se nám, že
břeh ubíhá kolem. Ale když upřeme pohled na člun, všimneme si,
že ve skutečnosti se člun pohybuje dopředu. Stejně tak, když se
snažíme svět kolem nás pochopit pomocí zmatených domněnek,
které rozdělují svět na fyzickou a mentální část, pak je snadné
uvěřit, že máme něco, co se nazývá mysl, která přetrvává. Ale
když jednáme, přicházíme zpět na toto konkrétní místo a pak je
jasné, že svět není soustředěn kolem nás. Dřevo se stává popelem a
nemůže se znovu stát dřevem. Ale to neznamená, že bychom
pouze měli vidět proces, v kterém se dřevo v minulosti stává
popelem v budoucnosti. Pamatujte, že opravdové dřevo existuje v
přítomnosti. Bylo dřevo a bude dřevo, ale minulé dřevo a budoucí
dřevo jsou naprosto odlišné od skutečného dřeva v přítomnosti.

Opravdový popel také existuje pouze v přítomnosti, ačkoliv si
pamatujeme popel v minulosti a představujeme si popel v
budoucnosti. Stejně jako dřevo, které se už stalo popelem a
nemůže se znovu stát dřevem, když lidská bytost zemře, nemůže
znovu ožít. V buddhismu se tradičně na život nedíváme pouze
jako na proces směřující ke smrti. Pojem „žádné vznikání“ se
vztahuje k této okamžité situaci. A Buddha učil, že když zemřeme,
už znovu nežijeme. Pojem „žádné zanikání“ se také vztahuje ke
skutečnosti, že jak život, tak smrt se objevují pouze v přítomnosti.

Když použijeme toto okamžikové pojetí vesmíru, můžeme říct
totéž o zimě a jaru – totiž že zima nepřechází v jaro a jaro
nepřechází v léto.

Když člověk realizuje skutečnost, nic se nemění. Je to jako odraz
měsíce na vodě: měsíc se nenamočí a voda se nezčeří. Dokonce i
malá kapička nebo rosa na stéblu trávy umí odrazit celý měsíc.

Když někdo uskuteční pravdu, nezanechává to na něm stopy,
podobně jako měsíc nečeří hladinu vody. A ta osoba ani
nenarušuje stav realizace, podobně jako kapka rosy nenarušuje
měsíc, jehož obraz odráží. Uskutečnění může být tak hluboké, jak
vysoko je měsíc na nebi. Jak dlouho toto uskutečnění trvá? Měli
bychom toto zkoumat v mnoha různých situacích, ve velkých i
malých vodních plochách a pro široké i úzké měsíce a oblohy.

© 2008 Dogen Sangha CZ
Shobogenzo Genjo Koan, http://www.dogenzen.net, http://www.dogensangha.cz

Když jsme přesvědčení, že rozumíme skutečnosti, jsme od ní
daleko. Když jsme opravdu v jednotě se skutečností, často cítíme,
že něco chybí. Například když plujeme na lodi a rozhlédneme se
kolem dokola, oceán vypadá kulatý. Nevidíme, že by měl
jakýkoliv jiný tvar. Ale oceán není ani kulatý, ani hranatý. Má
nevyčerpatelnou řadu vlastností a pro různé živočišné druhy musí
představovat naprosto odlišný obraz. Ale pro naše oči vypadá
kulatý a rozprostírá se všude kolem nás. To samé platí pro
všechny věci a fenomény ve vesmíru. Existují nepřeberné způsoby
jak se dívat na různé situace z hlediska obyčejného člověka a z
hlediska buddhistického, ale my pouze vidíme a rozumíme tomu,
co je v dosahu naší vlastní zkušenosti. Pokud chceme vědět, jaký je
přirozený a neinterpretovaný, nezprostředkovaný stav věcí, měli
bychom pamatovat, že existuje jejich nekonečné množství jakostí kromě
toho, co považujeme za nějaký konkrétní tvar, a, že vesmír se
rozprostírá do všech směrů. A to platí nejen pro věci, které jsou
daleko od nás, ale také pro jedinou kapičku vody a přítomnost
tady a teď.

Náš každodenní život spočívá v nekonečném sledu činů, ale my
nejednáme v prázdnotě – naše činy se vždy odehrávají v nějakém
prostředí. Čin se nemůže odehrát bez prostředí, protože prostředí
se vždy objevuje spolu s nějakou činností. Čin a prostředí je jeden
nedělitelný celek. Naše činnost někdy pokrývá velký rozsah a
někdy omezený rozsah. Ale v konání jsme jak omezeni konkrétní
situací, tak svobodní v přítomném okamžiku, takže jsme současně
omezení a svobodní. Kdybychom se pokusili opustit prostředí
našich činů, už bychom dál neexistovali. Prostředí, ve kterém
jednáme (objektivní bytí), je náš život a současně i my sami
(subjektivní bytí) jsme naším životem. A mohli bychom jít dál s
tímto popisem. V konání jsme my sami a okolnosti jedním
nedělitelným celkem cvičení - zkušenosti. Život je takovýto. Celý
život je takový. Pokud chceme plně pochopit, jaké jsou okolnosti,
ještě než začneme jednat, nikdy nebudeme schopni jednat a nikdy
nebudeme schopni najít naši cestu nebo místo. Ale když se
vracíme na toto místo, naše konání činí vesmír skutečným, a když
nalézáme tuto stezku, naše konání je vždy stavem skvělého
vesmíru, který byl uskutečněn.

© 2008 Dogen Sangha CZ
Shobogenzo Genjo Koan, http://www.dogenzen.net, http://www.dogensangha.cz

Tato stezka a toto místo nemohou být popsány slovy jako velký
nebo malý. Nejsou subjektivní nebo objektivní. Nečekaly na nás
ani se neobjevily nyní. Jsou jen tím, co je před námi tady a teď.

Když konáme, pronikáme tím, co děláme, a tak se stáváme zcela
jedním s touto činností. Když něco děláme celou svou bytostí,
upřímně, pak se setkáváme s realitou tváří v tvář. Vlastní stav činu
není možné úplně popsat slovy, protože čin se projevuje v jednotě
– jednotě těla a mysli, jednotě subjektu a objektu, jednotě
konajícího a konání. Proto, i když skutečné konání se vždy děje
nyní, nemůžeme to zachytit myšlením, dokud toto konání
neskončí. Takže svou myslí nemůžeme pojmout veškeré tajemství
existence. Skutečnost v přítomnosti není jasné intelektuální
poznání.

Zenový mistr Hotetsu se ovívá vějířem.
Mnich, který jde kolem, se ptá: „Vzduch je všude kolem nás a rozprostírá se všude, tak proč se potřebujete ovívat?“
Mistr odpovídá: „Rozumíš, že vzduch je něco, co je všude, ale ještě nevíš, co to znamená „rozprostírat se všude“.“
Mnich říká: „Co to tedy znamená, že vzduch se rozprostírá všude?“
Mistr se dál ovívá.
Mnich se pokloní mistrovi.

Opravdu mít jasno o skutečnosti, což se učíme od někoho, kdo má
jasno o skutečnosti, je dynamický, nikoliv intelektuální stav.
Někdo, kdo říká, že nemusíme používat vějíř, protože vzduch je
všude, nebo že můžeme pociťovat vzduch, i když nepoužijeme
vějíř, neví, jak se vzduch opravdu chová. Jelikož je vzduch
přirozeně všude, díky chování buddhistů je svět skvělé místo.

Shobogenzo Genjo Koan

Napsáno uprostřed podzimu roku 1233 a prezentováno laickému
žákovi Yo Koshu. Editováno roku 1252.

© 2008 Dogen Sangha CZ

Shobogenzo Genjo Koan, http://www.dogenzen.net, http://www.dogensangha.cz
Moderní interpretaci textu dokončil v Dogen Sangha Bristol roku
2002 Mike Luetchford.

Do češtiny přeložil Roman Válek v lednu 2008."

Tady a teď je prostě pro mne, a bylo to tak pravděpodobně i pro Eihei Dogena, tady a teď.:-)


Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod nop » pát 08. čer 2018 13:22:17

Pelvan píše:Ahoj nope


nop píše:Bloudění ve slovech " tady a teď "

Jestli si dobře pamatuji, jsou v Japonsku tři odnože zenu, a jedna používá výraz " tady a teď" v daném významu.
Bohužel nyní se používají ta dvě slova široce a pomateně v různých nových významech, často tak, jak koho napadne.


Sunrju-Suzuki používal slova tady a teď pravděpodobně v tomto významu:

"SHOBOGENZO GENJO KOAN

Uskutečnění universa
Eihei Dogen (1200-1253)
--
--
--."

Tady a teď je prostě pro mne, a bylo to tak pravděpodobně i pro Eihei Dogena, tady a teď.:-)

Zdravím

Ivane, jsi zaujatý jako správný učedník, zasloužíš si dosáhnout postup,
a já si pamatuji pojem, mám mysl dost jasnou,
ale nemohu jej vypsat (vyjádřit) z důvodu indispozice = neumím jej vypsat ze slabosti těla. Kdybych se živil psaním, aktuálně bych právě živořil o hladu.

Takže až se seberu a budu moci dávat po sobě písmenka, snad to sestavím.
Mohu Tě ale ubezpečit, že nejde o uskutečnění univerza.
Promiň mé slabosti, jsem spíše klubko reflexů, ono to bude lepší.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » pát 08. čer 2018 14:44:59

Ahoj nope

Děkuji Ti za Tvoji reakci a přeji Ti brzké posílení Tvého těla.
Hlavně se nesmí meditovat s Jiřím Vackem na mantru "Já nejsem svoje tělo."
Na větší blbost jsem nikdy dříve ani potom už nikdy nemeditoval...

Naše tělo je dar Boží a je nám svěřené do péče, abychom se o něj dobře starali a všestranně ho rozvíjeli. Být zlý na svoje tělo je projev hloupé zbabělosti, se tedy domnívám.

Před cca 30 lety jsem cvičil hathajógu a byl jsem docela v dobré tělesné formě.
Cvičil jsem tehdy asi 5 let a měl jsem rád hlavně tonizační asány, jako jsou například poloha mostu a poloha kola a poloha velblouda a poloha kobry.
Nevěděl jsem nic zvláštního o své srdeční čakře ani, že je to sídlo mojí duše a že tyto tonizační asány moji duši probouzí a posilují. Věděl jsem jenom, že mi to cvičení dělá dobře a že se po něm dobře cítím.
Měl jsem doma také takový gauč a na něm jsem cvičil opravdový gaučink.:-)
Bylo to uprostřed pokoje a tak jsem si na ten gauč mohl lehnout napříč a dělat na něm sklapovačky až do záklonu, takže jsem měl dobře zpevněnou i svoji oblast Hara.

Teď po letech mám pocit, že se pomalu dostávám opět do docela dobré formy a mám z toho radost.

A zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Mysl začátečníka

Nový příspěvekod Pelvan » úte 12. čer 2018 9:55:07

Ahoj

O tom, že já jsem "tady a teď", mluví i Joshi Josef Šíla v tomto videu.



To teď je jasné, to je nekonečné kontinuum přítomnosti.

To tady ale není tak zcela jasné. Kde je vlastně to tady?
V zenu se soustřeďujeme (třebas jenom polohou svých rukou) střídavě do Hara někde mezi kyčlemi anebo do srdce někde mezi rameny.
Naše tělo si můžeme představit, že je taková skříň. Boky skříně jsou boky, to je to samé. Základna skříně je vytvořená z kyčlí a horní hrana skříně je vytvořená z ramen. A tady někde v té skříni teď jsem. Ale kde vlastně?

Na tom videu je kouzlem (asi) nechtěného Joshi oblečený do trička s obrázkem slunce někde na svém solar plexu.
Takže tam někde asi je on i já tam jsem, pod srdcem?
Stejně jako nás nosila naše matka pod srdcem, tak stejně tak i nosíme sami sebe pod srdcem?
A svítíme tam odtud na všechny strany jako slunce.

Je to klidně možné a zdravím.
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

PředchozíDalší

Zpět na Zen

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 návštevníků