Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Moderátor: ryunin

Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod ryunin » úte 28. srp 2012 23:07:02

Satipatthana je něco, k čemu mě po čase zase přivedl Luck. Nedalo mi to a vydal jsem se pátrat, odkud se co vzalo a kam to vedlo. Možná nám to pomůže se zase jednou zamyslet, jak funguje buddhismus, ne jen jak by měl fungovat, ale jak se dá analyzovat a jak ho mohou pojímat různí lidé.

Satipatthana je něco, co se česky někdy překládá jako pozornost a někdy bdělost. Ovšem už pojem pozornost a bdělost by nás mohly uvést do nekonečných diskuzí o tom, jestli je mezi nimi rozdíl nebo ne, a co to vlastně je a jak se to projevuje. Prosím ne!!!! Čekají nás ještě další a další smyčky, jsem asi tak v prvním procentu textu.

Takže satipatthana - Buddha podle sútry Satipatthana ustavil čtyři zdroje pozornosti (je zajímavé, že luck tyto čtyři aspekty považuje za začátek a konec Buddhova učení, nebo jeho podstatu, ale to zatím nekomentuju). Takže ty čtyři zdroje pozornosti jsou:

uvědomění těla
uvědomění pocitů
uvědomění mysli
uvědomění obsahu mysli


Tak a když přeskočíme návod, jak si uvědomovat tělo, pocity atd. což si můžete někde sami nastudoavt, mě zajímá ten čtvrtý zdroj a to je uvědomění obsahu mysli, tam totiž narazíme na další rozdělení a kategorie a to je zajímavé, protože věřte nevěřte, jednou z těch kategorií z těchto čtyř kategorií jsou čtyři vznešené pravdy.

Je zajímavé, že někdo ty čtyři zdroje pozornosti považuje za alfu a omegu buddhismu, jiný zase považuje za alfu a omegu buddhismu čtyři vznešené pravdy, ale to ještě není vše, to se dá dále analyzovat.

Takže když vezmeme čtvrtou kategorii zdrojů pozornosti, najdeme tam mezi jinými taky Čtyři vznešené pravdy. A když se podíváme, co ty čtyři vznešené pravdy jsou, zjistíme, že ta poslední vznešená pravda zní, že dojdeme k ukončení nespokojenosti díky osmidílné stezce, a máme tu zase další kategorie.

A jestli někdo říká, že základem buddhismu jsou čtyři vznešené pravdy, jiný zase říká, že celý buddhismus je vlastně shrnut v osmidílné stezce.

A nedej bože, abychom se tam zase dostali k nějakému shrnutí buddhismu.

Takže co je ta osmidílná stezka...

To si zase někde můžete sami najít, ale mě zajímá zda, se tam nedá najít zase nějaký klíčový bod... ano a jak jsem předpokládal, už se tam zmiňuje konečné osvobození, takže jsme se k tomu prokousali. Takže BUddha údajně učil, že pěstiováním osmidílné stezky dojdeme ke konečnému osvobozen ía poznání. Když si vezmete v úvahu, kolik toho ta osmidílná stezka obsahuje a kolik se dá každý den udělat chyb z hlediska ideálů osmidílné stezky, není divu, že v tradici theraváda opravdu nikdo kromě bláznů nepovažuje za reálné, aby někdo se stal buddhou během tohoto života, natož během prá měsíců, kdežto v tradici mistra Dogena je to otázka prvního zazenu.

Je zajímavé, že součástí osmidílné stezky, díky níž máme dojít k ukončení utrpení, je správná pozornost a správná bdělost, což jsou obšem věci, které jsme řešili na uplném začátku. Logicky vzato, správná bdělost a pozornost je součástí prostředků, jak dojít k ukončení utrpení, což je souáčst čtyř podkladů pozornosti, takže logicky vzato, ukončení utrpení je úkol, který máme v rámci čtyř podkladů pozornosti. Tedy ukončení utrpení je jakýsi nepatrný detail v tom světě velké a správné pozornosti.

Co je ovšem osmidílná stezka? Je to prostředek jak dosáhnout konečné pravdy a osvobození.

Takže když to shrnu. Buddhismus můžeme považovat za něco, kde na začátku je pozornost. Součástí naší pozornosti je obsah mysli, jehož součástí má být učení čtyř vznešených pravd, čili měli bychom, pozorně studovat čtyři vznešené pravdy, pak dojdeme k tomu, že osvobození lze dosáhnout díky osmidílné stezce, což není nic jiného než každodenní život na základě rovnováhy těla a mysli. Takže jsme se nakonec dostali k tomu jádru buddhismu a to je praxe zazenu. To je alfa a omega, protože ze zazenu vychází ta rovnováha, díky níž můžeme kultivovat osmidílnou stezku v životě a díky této kultivaci můžeme dojít k osvobození a poznání svého pravého já. Na druhou stranu tu není tehdy a potom, ale už v tomto okamžiku, když nejsme oběti slov a konceptů, což po nás žádá osmidílná stezka, už tady a teď jsme osvobození a uskutečňujeme stav buddha.

Berte tenhle text s rezervou, berte to jako zamyšlení nad tím, co je vlastně základem nebo podstatou učení Buddhy, mě z toho jasně vyplývá že to je zazen, ale každý to pochopí jinak.
ryunin
 
Příspěvky: 706
Registrován: čtv 22. zář 2011 13:19:10

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Luck » stř 29. srp 2012 8:01:46

Mně zase vyplývá, že to je přítomnost, která pokud je vědomá, je Boží.

Možná bychom si při téhle příležitosti mohli zkusit přiblížit,
co je v tomhle případě míněno pojem: "přítomnost."
A zkusit blížeji vymezit přítomnost vědomou od ..nevědomé.

:)
Luck
 
Příspěvky: 234
Registrován: pát 23. zář 2011 14:56:36

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Luck » stř 29. srp 2012 8:25:51

Nevědomá přítomnost vlastně není ani přítomností. V ní jsme duchem tady a teď nepřítomní, naše mysl se toulá v budoucnosti, v minulosti, v jiných končinách, než právě jsme
.
Když se naše mysl netoulá v budoucnosti, v minulosti či v jiných končinách než právě jsme,
(zde jsme se mimochodem rozdělili na "nás" a naší "mysl")
..pak to tedy lze mít za vědomou přítomnost?

:)
Luck
 
Příspěvky: 234
Registrován: pát 23. zář 2011 14:56:36

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Luck » stř 29. srp 2012 9:42:57

Tedy soudíš, že například při vaření čaje
ještě tady musí být přítomnost ducha a to v takové hloubce uvědomění, kde se Duch svatý setkává s Kristem, pak je tady přítomno i Srdce, i tělo

a já nechám na Ryuninovi, co mu z toho vyplyne potažmo k jeho pojednání o satipattháně.

:)
Luck
 
Příspěvky: 234
Registrován: pát 23. zář 2011 14:56:36

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod ryu nin » stř 29. srp 2012 12:01:50

A ja to necham na ridici autobusu cislo 175
ryu nin
 

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod teonik » stř 29. srp 2012 15:19:15

každé učení a asi každý žák dává Přítomnosti jiný význam

pro mě je Přítomnost=Být při TOM

z tohoto pohledu mohu,chci-li,hodnotit všchny události----byl jsem při nich při TOM ?
Ja krásné,když vše kolem svítá-také svítat

JSEM-SILOU PŘEDSTAVIVOSTI!
........................................................
teonik
 
Příspěvky: 650
Registrován: sob 12. lis 2011 7:18:16
Bydliště: havířov

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. srp 2012 15:59:47

pro mne to znamená neztrácet uvědomění toho podkladu ze kterého všechno vychází a ve kterém se vše jeví :what:
Návštěvník
 

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. srp 2012 16:19:17

Návštěvník píše:pro mne to znamená neztrácet uvědomění toho podkladu ze kterého všechno vychází a ve kterém se vše jeví :what:

To jsi na tom dobře, jsi už za vodou.
Pro mě to znamená vracet se k uvědomování toho podkladu, ze kterého všechno vychází a ve kterém se vše jeví :)
Návštěvník
 

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Luck » stř 29. srp 2012 17:21:34

..mě zajímá ten čtvrtý zdroj a to je uvědomění obsahu mysli, tam totiž narazíme na další rozdělení a kategorie a to je zajímavé, protože věřte nevěřte, jednou z těch kategorií z těchto čtyř kategorií jsou čtyři vznešené pravdy.

Pro mne Ryunine ten čtvrtý podklad všímavosti (uvědomění obsahu mysli) obnáší "pouhé" vědění o tom, čím že se moje mysl zrovna zabývá.
Ať je to cokoliv.

Nechci už raději tomu říkat "uvědomování," ani se mi už nechce moc mluvit o bdělosti,
protože tahle slova jsou zde tak trochu mechanickým používáním zbavována svého skutečného významu, svojí váhy.


:)
Luck
 
Příspěvky: 234
Registrován: pát 23. zář 2011 14:56:36

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 14. kvě 2020 15:06:44

PATANDŽÁLÍHO OSM STUPŇŮ JÓGY:

1) JAMA - pod tímto pojmem shrnujeme pět činností, kterých bychom se měli vyvarovat. Někdy se jama označuje za zákazy. U všech pěti činností platí, že bychom je neměli dělat jak ve vztahu k druhým lidem, tak i k sobě.

Ahinsa – neubližování. Je zaměřeno nejen vůči druhým, ale také vůči sobě, a to jak konáním, tak myslí.

Satja – nelhaní. Nelhaní nejen ostatním, ale hlavně také sobě.

Astéja – nepřivlastňování, nekradení. Opět se obrací jak vůči okolí, tak vůči sobě. Lze chápat jak na materiální úrovni, tak i na mentální (citové vydírání).

Aparigraha – nepřipoutanost, neulpívání, nehrabivost. Ulpívat lze nejen na majetku a věcech, ale také např. na postavení, vzhledu, blízkých apod. Odvádí nás to od "tady a teď".

Brahmačarja – zdrženlivost. Jedná se o čistotu mysli a jednání. Na západě bývá často vztahováno pouze k sexuální oblasti. Jedná se ale obecně o střídmost.

2) NIJAMA - na rozdíl od jamy se jedná o pět činností, které bychom měli dělat. Někdy se označují jako příkazy.

Sauča – čistota. Neznamená pouze čistotu těla, ale i duše. To znamená, že je třeba se zbavit negativních myšlenek, emocí a předsudků.

Santóša – spokojenost. Pokud je člověk spokojený, je vyrovnaný a bez negativních myšlenek, proto je třeba na vnitřní harmonii aktivně pracovat.

Tapas – sebekázeň. Tapas nabádá k vyvarování se lenosti a pohodlnosti. Je třeba se naučit přijímat skutečnosti a být pánem sám nad sebou.

Svadhjája – sebepoznání. Člověk by měl věnovat všemu pozornost a studiem a životními situacemi poznávat sám sebe.

Išvarapranidhána – uctívání nejvyššího principu. Jedná se o určitou pokoru, o uctívání boha, respektování toho, co nás převyšuje.

3) ÁSANY - jógové tělesné pozice. Bude jim věnována zvláštní kapitola v další části dizertační práce.

4) PRÁNÁJÁMA - Pránájáma je práce s pránou, tedy s životní energií. Pro zjednodušení se ale obecně pránájáma vysvětluje jako dechová cvičení.

5) PRÁTJÁHÁRA - stažení pozornosti od smyslových vjemů a její obrácení dovnitř. Nejprve si věci uvědomíme, a pak si jich přestaneme všímat. Naše mysl se jimi nebude zabývat.

6) DHÁRANA - koncentrace, tedy soustředění se na nějaký předmět nebo obraz. Koncentrujeme se dovnitř.

7) DHJÁNA - meditace, neboli rozjímání o daném předmětu. Na rozdíl od dhárany si představujeme vnější věci a přemýšlíme o nich.

8) SAMÁDHI - stažení pozornosti od smyslových vjemů a její obrácení dovnitř. Koncentrace na nejvyšší princip.

https://www.yogadana.cz/teorie-a-praxe- ... nova-joga/
Návštěvník
 

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 14. kvě 2020 15:07:41

Vadžra mysl

Když se mysl utiší a zmizí dvojí zatemnění, zkušenosti a poznání se prohloubí; když získáš moc nad svým vnímáním, podrobíš si nepřátele i nežádoucí vlivy. Avalókitéšvara je tím, kdo uděluje v tomto životě nejvyšší i běžné siddhi; zatímco se budou spontánně uskutečňovat čtyři aktivity, recituj šestislabičnou mantru.

Není žádné entity, která by skutečně a trvale existovala. Veškeré jevy jak samsáry, tak nirvány - dokonce i jevy spatřované jako božstvo a zvuky vnímané jako mantra - jsou pouhými projekcemi mysli. Budete-li pátrat po podstatě této mysli, shledáte, jak se praví v Pradžňápáramitě, že:

Mysl - mysl neexistuje, jejím projevem je jas.

To, čemu běžně říkáme mysl, je mysl zmatená, bouřlivý vír myšlenek vybičovaný připoutaností, hněvem a nevědomostí. Tato mysl je na rozdíl od osvíceného vědomí unášena jedním klamem za druhým. Myšlenky náklonnosti nebo nenávisti povstanou náhle, bez varování, vyvolány různými okolnostmi, jako například nečekaným setkáním s přítelem nebo naopak s nepřítelem. Nejsou-li okamžitě přemoženy správným protijedem, rychle zapouštějí kořeny a rozrůstají se. Posilují tak v mysli obvykle převládající stavy připoutanosti nebo nenávisti a vytvářejí stále více karmických vzorců.

Nicméně ať se zdají tyto myšlenky jakkoli mocné, jsou to jenom myšlenky, a nakonec se rozplynou zpět do prázdnoty. Když jednou poznáte skutečnou povahu mysli, neustále přicházející a mizející myšlenky vás již neoklamou. Tak jako se vytvoří mraky, chvíli plují po obloze a zase se rozplynou, tak povstávají klamné myšlenky, chvíli setrvají v mysli a zase mizí v prázdnotě. Ve skutečnosti se vůbec nic nestalo. Když dopadne sluneční světlo na křišťál, objeví se všechny barvy duhy. Nemají však žádnou podstatu, kterou byste mohli uchopit.

Podobně všechna hnutí mysli ve své nekonečné rozmanitosti - oddanost, soucit, nepřejícnost, chtění - jsou zcela bez podstaty. Toto je mysl Avalókitéšvary. Není myšlenky, která by byla něčím jiným než prázdnotou. Poznáte-li prázdnou povahu myšlenek v samotném okamžiku jejich vzniku, rozplynou se. Náklonnost ani nenávist již nikdy nebudou mít sílu vyvést mysl z klidu. Klamné emoce se rozpadnou samy. Zastaví se koloběh negativních skutků a následného utrpení. Toto je ztišení, završení první ze čtyř aktivit.

Praktikujete-li jógu těla, řeči a mysli a nestáváte se kořistí myšlenek, Avalókitešvarův soucit a vaše vlastní vrozená buddhovská přirozenost se začnou v tomto bodě setkávat a splývat v jedno. Meditační zkušenosti se prohloubí a spolu s oddaností a soucitem nabudou na síle jako paprsky slunce soustředěné lupou do jediného ohniska. To je dovršení druhé aktivity, obohacování neboli rozhojňování.

Jakmile jednou pochopíte, že všechny jevy samsáry i nirvány jsou jenom výtvorem mysli a že podstata mysli je prázdná, pak proměna nečistého vnímání na vnímání čisté je snadná - všechny jevy jsou jednoduše rozpoznány jako prvotně čisté. Toto poznání obecně přináší neomezenou vládu nad všemi jevy a konkrétněji deset druhů moci nejvyšších bytostí. Říká se, že ovládnutím vlastního vnímání je možné ovládnout všechny jevy. Jakmile se vymaníte ze zajetí klamných myšlenek, budete schopni vůlí transmutovat prvky a ovládnout nevyčerpatelný nebeský poklad. V době strašlivého hladomoru v Indii přeměnil velký mistr Nágárdžuna železo ve zlato. Díky tomu byl tehdy schopen nejen uživit celou sanghu, ale dokonce zbudovat mnoho nových chrámů. Všechny zázraky, kterými osmdesát čtyři mahásiddhů demonstrovalo svou moc nad projeveným světem, byly umožněny jejich poznáním prázdnoty a osvobozením od klamu. Nakonec přichází vlastní osvícení - nabytí moci, dovršení třetí aktivity.

Je-li ovládnuta zmatená mysl, zlí duchové a negativní síly již nemají kde zakotvit. A když vaši bytost prostoupí bódhičitta, pak to, co jste možná dříve vnímali jako zlé a brzdící síly, vidíte nyní jako projevy svého učitele, díky nimž můžete posílit milující laskavost a soucit. Takto se vytratí utrpení a vy zužitkujete negativní síly, překážky a potíže jako prostředek k pokroku ve své praxi. Toto je završení podmaňování, čtvrté aktivity.

Praktikováním stadia rozvoje - vizualizací Avalókitéšvary a recitací jeho mantry - poznáváte Avalókitéšvarovu moudrost. Z této jiskry poznání pak moudrost narůstá jako oheň šířící se suchým lesem. To je podstata stadia dovršení. Touto praxí je zkrocená mysl a jsou spontánně uskutečněny čtyři aktivity. Zatemnění, zlé skutky, nemoc a utrpení jsou zmírněny a utišeny; délka vašeho života, zásluhy a prosperita jsou rozhojněny; lidé, myšlenky a vnitřní energie se dostávají bez boje pod vaši kontrolu a veškeré negativní síly, nepřátelství, překážky a emoce - vnitřní démoni - jsou podmaněny.
Návštěvník
 

Re: Satipatthana a konečný smysl buddhismu

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 14. kvě 2020 15:28:59

Když jednou poznáte skutečnou povahu mysli, neustále přicházející a mizející myšlenky vás již neoklamou.


Totéž říká jinými slovy v knize ´Let Live Flow´ i Mistr advaity Raméš Balsekar:

Myšlenky a dokonce i touhy se neobjevují pouze v mysli řadového člověka; objevují se i v mysli mudrce, protože v povaze mysli je přijmout všechno, co se jí nabídne; tady ale všechna podobnost končí.

Zatím co běžný člověk se do myšlenek a přání zaplétá tím, že buď po nich sáhne a snaží se podle nich jednat, anebo se jim brání, mudrc se jimi nezabývá, nechává je na pokoji.

Podstatné ovšem je, že jakýkoliv pokus bránit myšlenkám v tom, aby se objevovaly – nehledě na to, že je to pošetilá snaha, která má za následek frustraci – rozděluje mysl na to, co se snaží myšlenky zastavit, a na tu část mysli, která tomu vzdoruje, takže je tu konflikt.

Závěr je jednoduchý: myšlenky vznikají, protože ale nemají žádnou vlastní samostatnou substanci, okamžitě zmizí, pokud je nepřevezmeme a nezačneme s nimi zacházet jako s něčím skutečným.

Návštěvník
 


Zpět na Zen

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků