Autorita v životě a v buddhismu

[Návštěvník]

o pocity nejde - když jsem ve škole, vím velmi dobře, jak "pocit nadřazenosti nad studenty" funguje - nefunguje, aspoň u mě ne, takže kdykoliv jsem takový pocit měl, někoho důležitějšího, tak jsem ho rychle vypustil...

Každopádně to Ryunin - zřejmě díky zazenu - zvládá.

Někdo si pod tím vypouštěnímním může představovat manipulaci, ale já to vidím tak, že Ryunin ten pocit nepodržel, ale nechal ho zase jít: Jak přišel, tak zas odešel. Ten nejpřirozenější přistup k myšlenkám a pocitům. Nějak to dál komplikovat mi připadá jako snaha mít všechno pod kontrolou. Ale když to někomu tak vyhovuje, proč ne...

[miroslav]

Někdo si pod tím vypouštěním může představovat manipulaci, ale já to vidím tak, že Ryunin ten pocit nepodržel, ale nechal ho zase jít

Ano, tak to také tak vidím. Nepodržet, neztotožnit se s pocitem. Nedávání života pocitu ztotožněním se s ním či jeho potlačováním.

[vostal petr]

Někdo si pod tím vypouštěním může představovat manipulaci, ale já to vidím tak, že Ryunin ten pocit nepodržel, ale nechal ho zase jít

Ano, tak to také tak vidím. Nepodržet, neztotožnit se s pocitem. Nedávání života pocitu ztotožněním se s ním či jeho potlačováním.

No ale FUJ, FUJ, FUJ !!!

Jakmile začnete vypouštět dobrý pocity, tak začnete u dobrého pocitu sebedůležitost,

a dojdete k dobrému pocitu že tomu rozumím a k dobrému pocitu že to praktikuji,

či že to vyučuji a druhým tím pomáhám,

tak za chvíli budete bez dobrejch pocitů a bez dobrej pocitů nebude mír žádné preference,

nebot pocity jsou tím, co určují hodnotu toho či onoho,

a nakonec pak nebudete mít vůbec nic,

a pak budete jen relaxovat,

nebot bez pocitů nemůžete prostě nic následovat a nic zaměřovat pozornost...

[miroslav]

Zajímavé je, že když jsme schopni nechat být dobré pocity, ("nedotknout se jich", nechat je minout nás) neztotožnit se s nimi, stejně tak se v nás pak neusazují a nekoření ani nepříjemné pocity. Zajímavé je, že bez toho prvního to druhé nejde. Když se ztotožňujeme s příjemnými pocity, nejsme schopni se pak pustit ani těch nepříjemných.

[Návštěvník]

Zajímavé je, že když jsme schopni nechat být dobré pocity, ("nedotknout se jich", nechat je minout nás) neztotožnit se s nimi, stejně tak se v nás pak neusazují a nekoření ani nepříjemné pocity. Zajímavé je, že bez toho prvního to druhé nejde. Když se ztotožňujeme s příjemnými pocity, nejsme schopni se pak pustit ani těch nepříjemných.

Něco na tom bude, pane rado

[vostal petr]

Zajímavé je, že když jsme schopni nechat být dobré pocity, ("nedotknout se jich", nechat je minout nás) neztotožnit se s nimi, stejně tak se v nás pak neusazují a nekoření ani nepříjemné pocity. Zajímavé je, že bez toho prvního to druhé nejde. Když se ztotožňujeme s příjemnými pocity, nejsme schopni se pak pustit ani těch nepříjemných.

Proto taky ti je musej ti druzí nějako podstrčit,

jako že něco je špatně, že ti něco chybí, že trpíš, že je to s tebou špatný, že bez toho je život na hovno apd.

Je vcelku jedno, jestli jde o manipulanty vobchodníky, politiky nebo duchovnáky...

Musej ti prostě vytvořit pomocí pocitů nějaké ty hodnotový preference...

Existují ovšem i vyjímky jako např. Karl Renz

arl: To je na tom to krásné. Jak často jsem vám to již řekl? Není žádná výhoda být tam a není žádná nevýhoda být tady. Nikdo tady není, kdo by mohl mít nějakou výhodu na žádném z těchto dvou míst. Jsou zde prostě jen různé zkušenosti a pocitování.