Poradna zdarma

..takže Luckyho"popisovat se nemá, neb tím tu věc omezíme"

Tohle ten Lucky fakt povídal?

vostalpetr píše:Ale pro ego (a je jedno jestli se vnímá jako já nebo ne) tohle neplatí,
protože ego nezná tu statickou postatu, nezná vědomí

To vnímám trochu jinak.

Ego je jedním z pohybů Vědomí, není něčím od Toho odlišným. Jakmile se to tak vidí a vnímá, JE to tak.

I za pochodu, při činnostech "teď... teď... teď..." se tu a tam rozpozná, že tenhle projev ega je pohyb Prvotní Energie: s úžasem Ti pořád znovu dochází, že statická i dynamická Podstata jsou Jedno, a je úplně vedlejší, jestli v klidu, nebo v pohybu, a v jaké podobě se to projevuje, klidně i v podobě reakcí tzv. ega. Zmizel důvod něco vidět jako "ne Ono" a proto to odmítat jako překážku.

Když sleduješ, jak uhlík C krystalizuje tu v diamanty, tu v uhlí, vnímáš obojí, i tu krystalizaci, jako uhlík = prapůvodní Bytí.

Je to strašně jednoduchý, neefektní, nic se nemusí odmítat, ani to zlořečený ego, nic vyhazovat... a Nic nechybí a žádný "něco" nepřebývá.

Přirozeně, nejde to najednou, protože jsme byli dlouho zvyklí po duchovňácku vážit všechno na lékárnických vážkách a odmítat všechno jako "ne toto, ne toto", jak nás to učili, protože bylo třeba, aby po odmítnutí všeho nakonec zůstalo jen "TO ONO". A pak se objevilo dzogčhenové "I toto, i toto" (tohle říká i advaiťák Šankara, tuším že v komentáři k advaiťácký bibli "Mándukja Upanišáda", ale nějak to během věků spadlo pod stůl) - a to vede k úplnému scelení. Protože se všechno začne rozpoznávat jako tvar Energie. Jo, je to prachobyčejný přijímání toho, co je. I svého odporu, i svého odmítání... prapůvodního Bytí v pohybu. Tím se všechny ty jednotlivé iluzorní formy Energie za pochodu znovurozpoznávají jako ONO... Pro nás, duchovňácky naprogramovaný odmítače všeho přístupem "ne ONO = enóno" je to zpočátku skoro nemožný.
Ale dá se to, postupně

ted, ted, ted,

to je smozřejmě úplněněco jiného, než když to pozorování probíhá v čase a prostoru tak jak jsme zvyklí

I pozorování "ted, ted, ted," probíhá v čase a prostoru.
Jedná se nicméně o jedno z výborných cvičení.

vostalpetr píše:(nahrál jsi sám sebe, takže ted seš nahranej )

Nahraný jsme všichni, a občas se i slyšíme a když ne, tak býváme značně ohraní,
a taky obehraní (sami sebou).

vostalpetr píše:
No opačným příkladem,
je pak (od Tomášů) ten případ s čekáním v meditaci,
což je ještě zřejmější než to pozorování ukotvené v času a prostoru,
čekání vlastně znamená, že dobrovolně zůstávám v čase a čekám, až něco přijde,
vlastně hledím (s nadějí) do budoucnosti

Jinak samozřejmě výchozím stavem je vždy ego uvnitř časoprostoru,
tedy pokud už jsme se neposunuli k nějakému uvědomění Vědomí,
ale já jsem věčný začátečník, takže vždy mluvím o začátku....

Analýzy mohou být prospěšné, ale neměly by nahrazovat vlastní cvičení.
To je důležité až v první řadě.

i když je určitě také perfektní věc, že jíme bděle a trefíme se lžičkou do úst

Smyslem bdělosti například při jídle, není trefení se lžičkou do úst.
Tam se s úspěchem trefuje většina lidstva, vyrostlá z kojeneckého věku.

.. v podstatě neustále hovořím o relaxaci - tedy o stavu bez vůle

Mimochodem, co je to ..vůle?

Vůle...to je jen vynakládané úsilí směřované na dosažení předem stanoveného cíle.
Bez ohledu na to, zda onen cíl je pro toho, kdo ono úsilí produkuje, příjemný nebo ne.

Tedy podle mne. Podle někoho jiného, to může být třeba jinak.

Vůle...to je jen vynakládané úsilí směřované na dosažení předem stanoveného cíle

A co je řekněme míněno vyjádřením: "morálně-volní vlastnosti?"

Jarda Malej píše:

.. v podstatě neustále hovořím o relaxaci - tedy o stavu bez vůle

Mimochodem, co je to ..vůle?

Někdo na FJZ o tom pěkně psal. Přirovnával vůli k sestře pozornosti. O pozornosti psal jako o vybroušeném ostří vědomí - tak nějak - hledala jsem to tam k ocitování, leč nenašla.

Jak to vidíte vy ?
Zeptal bych se Ryunina, ale asi ted zrovna tady není přítomen...

Ryunin rád zpracovává dobré nahrávky, jinak riskuješ konstatování, že říkáš blbosti.
Což tobě pravda taky není úplně cizí.
Tak svůj záměr zkus posoudit z tohohle hlediska.

Jak to vidíte vy ?

Že bys měl o tom založit téma u sebe.

Jarda Malej? píše:

Vůle...to je jen vynakládané úsilí směřované na dosažení předem stanoveného cíle

A co je řekněme míněno vyjádřením: "morálně-volní vlastnosti?"

Tohle:
http://www.zuspolice.cz/pro-rodice/koncepce-vyuky
1) Čím dříve se začne se soustavnou hudební a instrumentální výukou u dítěte, tím větší je naděje, že se u žáka vypěstují dostatečně silné morálně volní vlastnosti, které mu umožní vytrvat ve studiu po celý vzdělávací cyklus a osvojit si charakterové vlastnosti, nezbytné pro úspěšné zvládnutí stoupajících studijních nároků a technických problémů

nebo:

http://www.kpvo.estranky.cz/clanky/pruz ... Vlastnosti průzkumníka a charakter jeho činnosti:

Průzkumník je vycvičený příslušník průzkumné jednotky, který musí mít vysoké morální kvality, potřebné schopnosti a odborné znalosti.

Každý průzkumník musí plnit všeobecné povinnosti vojáka, ale služba u průzkumných jednotek na něj klade řadu zvláštních požadavků. Na základě požadavků soudobé bojové činnosti vyplývá, kterými rysy a vlastnostmi se musí průzkumník bezpodmínečně vyznačovat.

Jsou to:
...
vysoce rozvinuté morálně bojové (volní)vlastnosti, jako cílevědomost, samostatnost, rozhodnost, vytrvalosti, smělost, statečnost, iniciativa, čestnost, pravdomluvnost, sebeovládání a odvaha;
..
Nebo snad tady:

http://www.osu.cz/fpd/cdv/dokumenty/vyv ... ologie.pdf
V oblasti snažení se uvažuje také o morálně volních vlastnostech učícího se. Jsou to
subjektivní tendence vyvíjet úsilí ve smyslu odpovídajícím hodnotové orientaci jedince i obecně
přijímaným etickým principům, a to i v případě výskytu různých překážek, včetně vlastní únavy,
poklesu zájmu, vnějšího rušení ap. Volním úsilím lze tak do jisté míry vědomě kompenzovat
nedostatečnou motivaci pro učení. Je to však zpravidla náročné a po nějakém čase to vede činnost
vykonávaná především na základě volní mobilizace ke zvýšené únavě, až vyčerpání.

Návštěvník píše:Vůle...to je jen vynakládané úsilí směřované na dosažení předem stanoveného cíle

A co předchozí rozhodnutí, které vedlo k tomu, že jsme začali vynakládat úsilí zaměřené na cíl?

Nastartování, zaktivování vůle vidím už v tom "ano, tohle chci, a takovým způsobem to udělám!"
Pak pokračuje uplatňování vlastní vůle prostřednictvím úsilí, které - jak jsme přesvědčeni - povede k žádoucímu cíli.

Návštěvník píše:

Jarda Malej? píše:

Vůle...to je jen vynakládané úsilí směřované na dosažení předem stanoveného cíle

A co je řekněme míněno vyjádřením: "morálně-volní vlastnosti?"

Tohle:
http://www.zuspolice.cz/pro-rodice/koncepce-vyuky
1) Čím dříve se začne se soustavnou hudební a instrumentální výukou u dítěte, tím větší je naděje, že se u žáka vypěstují dostatečně silné morálně volní vlastnosti, které mu umožní vytrvat ve studiu po celý vzdělávací cyklus a osvojit si charakterové vlastnosti, nezbytné pro úspěšné zvládnutí stoupajících studijních nároků a technických problémů

nebo:

http://www.kpvo.estranky.cz/clanky/pruz ... Vlastnosti průzkumníka a charakter jeho činnosti:

Průzkumník je vycvičený příslušník průzkumné jednotky, který musí mít vysoké morální kvality, potřebné schopnosti a odborné znalosti.

Každý průzkumník musí plnit všeobecné povinnosti vojáka, ale služba u průzkumných jednotek na něj klade řadu zvláštních požadavků. Na základě požadavků soudobé bojové činnosti vyplývá, kterými rysy a vlastnostmi se musí průzkumník bezpodmínečně vyznačovat.

Jsou to:
...
vysoce rozvinuté morálně bojové (volní)vlastnosti, jako cílevědomost, samostatnost, rozhodnost, vytrvalosti, smělost, statečnost, iniciativa, čestnost, pravdomluvnost, sebeovládání a odvaha;
..
Nebo snad tady:

http://www.osu.cz/fpd/cdv/dokumenty/vyv ... ologie.pdf
V oblasti snažení se uvažuje také o morálně volních vlastnostech učícího se. Jsou to
subjektivní tendence vyvíjet úsilí ve smyslu odpovídajícím hodnotové orientaci jedince i obecně
přijímaným etickým principům, a to i v případě výskytu různých překážek, včetně vlastní únavy,
poklesu zájmu, vnějšího rušení ap. Volním úsilím lze tak do jisté míry vědomě kompenzovat
nedostatečnou motivaci pro učení. Je to však zpravidla náročné a po nějakém čase to vede činnost
vykonávaná především na základě volní mobilizace ke zvýšené únavě, až vyčerpání.

Ono je to tady přece jenom určené pro zájemce o Ryuninův zen,
tak mám pocit že by se ty "morálně volní vlastnosti" hodily asi jinam.

Tak já bych to tady s dovolením zamkl. Určitě vzniknou nová vlákna jinde, kde se bude dál diskutovat na téma já, ego, vůle atd.