Žvanění je k ničemu

[Linda]

Abych si to znovu připomněl a toto vlákno k tomu přímo vybízelo. Obsahově.

Vadí - ti - to?

zajímá mne to proč někdo rozebírá něco, když už v tom má jasno

Jasno v tom může být, ale stejně si to děláš stále dál - rádo se na to zapomíná, resp. neklidná mysl si to málo kdy znovu a znovu uvědomí, protože pro ni je to zastavení a to ona nemá moc ráda. Proto to připomínání si.

... Možná že by z toho kolotoče shánění, chvilkové úlevy, shánění, chvilkové úlevy - při natankování - rádi vystoupili, ale málo komu se to podaří.

Mně pomáhá, co k tomu říká Saša:

"Nelámal bych si hlavu, když člověk zjistí, že je na tom hůř než dřív, potom, co si myslel, že je na tom líp… tak bych nezoufal. Zoufání v tom momentě by bylo nejtěžším okovem, který by ho přikoval k té situaci, a bylo by to bez vývoje.

Takže jít pořád dál a zkoušet to… být pozorný. To je vlastně bdění. A snažit se případně vysledovat, kde zaváhal. A když člověk zaváhal a udělal nějaký kopanec nebo kravinu nebo trapas – není nic lepšího v životě. Když si na to člověk může vzpomenout, tak ho to udrží pokornýho a nezpychne… a nenamlátí si ještě víc. Ono je lepší si vzpomenout na nějaký minulý trapas, než udělat nějakou další a ještě větší kravinu, která by člověka mrzela mnohem víc…

Můžem vzít jed na to, že každej dělá kopance, přehmaty… má k tomu svoje důvody. Když je vysleduje, tak je může opustit."

...

A taky že je potřeba přijmout, že všechno má svůj vývoj, i neuchopování.

"Buddha říkal, že není nic nepoddajnějšího než necvičená mysl, a není nic poddajnějšího než mysl cvičená. My praktikujeme cvičení chytání se, lpění, uchopování. Jakmile se něčeho držím, cítím se bezpečně, jsem to já, mám limity odsud potud, na to jsem zvyklej. To je jedno, že to je horký a pálí mě to, ale můžu se toho držet a cítit se bezpečně. Mám aspoň na co nadávat, když je to nepříjemný.

Když ale nadávám dostatečně dlouho, tak určitě vesmír přijde s odpovědí… "ty se nemusíš držet něčeho, co tě pálí" a něco mě začne nutit k tomu, abych se zamyslel nad tím, jestli mi to přináší větší nebo menší benefit. A jestli by třeba nebylo výhodnější se toho pustit".

Někde řekl, že pomáhá odevzdávat svoje neodevzdání

[Návštěvník]

Jasno v tom může být, ale stejně si to děláš stále dál - rádo se na to zapomíná, resp. neklidná mysl si to málo kdy znovu a znovu uvědomí, protože pro ni je to zastavení a to ona nemá moc ráda. Proto to připomínání si.

Je to zajímavé, taková sebedestrukční činnost, i když to víš, že to děláš, proč to děláš, stejně dál to budeš dělat - jako narkomani a jiní závislí.
Mimochodem, alespoň já jsem učinil v poslední době takové osobní zjištění, a přiznám se, že je pro mne dost otřesné, v krátké době za sebou jsem viděl mladé lidi, jak na veřejnosti zcela bez zábran si škrtili ruku a něco si do ní píchali, za bílého dne, na veřejném místě. Dnes se mi o tom i zdálo. Je to smutné.

A naše počínání není o nic "lepší", funguje na stejném principu. Možná že by z toho kolotoče shánění, chvilkové úlevy, shánění, chvilkové úlevy - při natankování - rádi vystoupili, ale málo komu se to podaří.

k tomu prvnímu - je to oblast projevu mysli, mysl sama sebe nemůže překročit, pokud je to zúžené ztotožnění s jejími projevy, tak otázka kdo jsem - není zodpovězena

k tomu druhému - jsou různé způsoby co dělat s tím co považuji za problém, který trápí ...

přímou cestou je cesta uvědomění - například v tom smyslu, jak o tom psal pavel na vedlejším vlákně - "když už se dostaví mohu si ho všimnout, podívat se na něj, pozorovat jak se projevuje, kde ho vnímám, všimnout si prostoru kolem něho, nebo ho nechat být, a užít si ho jako taky To"

pro koho to není schůdné, tak jít nepřímo tj. postupně jít přes transformaci spodních proudů, které jsou za destrukčními modely chování, těch metod je také celá řada, stačí si vybrat co s kým ladí - opět to vede k uvědomění

pro koho není ani to schůdné, je to cesta přímého prožitku - prostě to odžije sakumprásk, někdy to jinak nejde

netroufl bych si to vůbec hodnotit

[Návštěvník]

Je to něco, co je proti nám ?

Neklidná mysl? To jsme my osobně.

ještě tak mít jasno kdo jsem já ?

když jsem to já sám, kdo jde proti sobě

" ...Všimni si, že To, co teď vnímá a prožívá, nemá žádné hranice a není ovlivňováno tím, co je vnímáno.

Někteří tomu říkají Prázdnota. Je to nepopsatelné a nemá to ani začátek ani konec. Není to velké ani malé a je v tom zároveň vše, co existuje.

Je to živá Přítomnost.

Když si uvědomíš, že ty jsi přirozeně tímto nekonečným Bytím, že jsi tímto Prostorem bez hranic,
tak tvůj boj a tvé pokusy nalézt nebo pociťovat Bytí, skončí automaticky.

Kam bys To šel nebo šla hledat, pokud To je všude?

Když si toto uvědomíš, tak tu již není ten pocit, že bys měl/a být jiný/á než jaký/á jsi v tomto okamžiku.
Není tu pocit, že by tento okamžik měl být jiný."



to je to o čem jsem psal, že pokud máš jasno návštěvníku, tak nechápu co chceš dál a proč řešit

[Návštěvník]

Život jako buldozer. No a co.

[Návštěvník]

Život jako buldozer. No a co.

život jako život - pokud furt někoho zajímá co dělá přemítavá složka intelektu - tak to jsou ty nálepky co k přidává k holýmu faktu - vyhodnocuje, srovnává, rozděluje ... protože to má tak daný

[Návštěvník]

Život jako buldozer. No a co.

život jako život - pokud furt někoho zajímá co dělá přemítavá složka intelektu - tak to jsou ty nálepky co k přidává k holýmu faktu - vyhodnocuje, srovnává, rozděluje ... protože to má tak daný

například náš pes to má zdaleka jednoduší s tím životem, je s ním zajedno - nemotá se do úvah, aby se tím trápil, že život je pes

[Návštěvník]

Myslíš, že to je ono: "žít život jako náš pes, netrápí se, že"

Jedna věc je trápit se tím, co žiju, jak to žiju, druhá je si uvědomovat, vidět, že a třeba se z toho poučit.

Ty to vidíš jako zbytečné řešení, stále jen řešíš, proč to řešíš, žij život jako náš pes - to říkáš.

Podle mě je dobré si všímat "věcí", ujasňovat si v sobě, proč, všímat si, kam to vede. Pes to ale nedělá, to máš pravdu.

[Návštěvník]

Myslíš, že to je ono: "žít život jako náš pes, netrápí se, že"

Jedna věc je trápit se tím, co žiju, jak to žiju, druhá je si uvědomovat, vidět, že a třeba se z toho poučit.

Ty to vidíš jako zbytečné řešení, stále jen řešíš, proč to řešíš, žij život jako náš pes - to říkáš.

Podle mě je dobré si všímat "věcí", ujasňovat si v sobě, proč, všímat si, kam to vede. Pes to ale nedělá, to máš pravdu.

řeč je tu o žvanění k ničemu, neb o tom co dělá přemítavá část intelektu

pes tuto funkci nemá k dispozici, proto to má jednodušší

žere když žere a se... když se...

když už jsme opět zapráskali romanovo vlákno, tak zenový buddhismus ukazuje, že když jím tak jím a když se ... tak se ...

o významu ujasňování si věcí v sobě jsem psal téže, stačí když si toho všimneš, psal jsem o přímý a nepřímý cestě k uvědomění

[Návštěvník]

Aha. Tak jo.

[Návštěvník]

a dost dobrý ujasnění si toho jak co funguje, je podívat se přímo na ten život bez těch nálepek, který jsme se k tomu navykli dávat

pak je když přijde na řadu přemítání, tak se vidí o co jde, stejně jako když se prokoukne fatamorgána a podle toho se s tím dá taky zacházet - už se v tom nelítá, ale chápe se oč gou a platí to co jsem citoval od pavla

[Návštěvník]

[quote="Návštěvník"]

Ty to vidíš jako zbytečné řešení, stále jen řešíš, proč to řešíš, žij život jako náš pes - to říkáš.

Podle mě je dobré si všímat "věcí", ujasňovat si v sobě, proč, všímat si, kam to vede. [quote]


všímání samo - vede k přirozenému řešení (ne skrze úvahy o tom), dělá to síla uvědomění, ne mysl, ta nemůže vyřešit sama sebe i kdyby se vyšperkovala do alelúja, může se zušlechťovat jak chce ... síla uvědomění způsobí, že ta část přemítavé mysli se přestane projevovat, rozhodně ne, že se bude přemítat o přemítání

dokud je činná a je brána jako problém, je dobrý si to uvědomovat v sobě, na to není třeba obecenstvo

[Návštěvník]

a dost dobrý ujasnění si toho jak co funguje, je podívat se přímo na ten život bez těch nálepek, který jsme se k tomu navykli dávat

pak je když přijde na řadu přemítání, tak se vidí o co jde, stejně jako když se prokoukne fatamorgána a podle toho se s tím dá taky zacházet - už se v tom nelítá, ale chápe se oč gou a platí to co jsem citoval od pavla

Které příspěvky zde na vlákně se ti zdají jako zbytečný řešení -produkt přemítající mysli?
Buď prosím konkrétní.
Pomůže to uvidět, co je zbytečný a co je "pouhé" všimnutí si, přímé uvědomění, jak píšeš.

[Návštěvník]

Ty to vidíš jako zbytečné řešení, stále jen řešíš, proč to řešíš, žij život jako náš pes - to říkáš.

Podle mě je dobré si všímat "věcí", ujasňovat si v sobě, proč, všímat si, kam to vede.

všímání samo - vede k přirozenému řešení (ne skrze úvahy o tom), dělá to síla uvědomění, ne mysl, ta nemůže vyřešit sama sebe i kdyby se vyšperkovala do alelúja, může se zušlechťovat jak chce ... síla uvědomění způsobí, že ta část přemítavé mysli se přestane projevovat, rozhodně ne, že se bude přemítat o přemítání

dokud je činná a je brána jako problém, je dobrý si to uvědomovat v sobě, na to není třeba obecenstvo

Tak proč to řešíš a k tomu ještě před obecenstvem?

[Návštěvník]

a dost dobrý ujasnění si toho jak co funguje, je podívat se přímo na ten život bez těch nálepek, který jsme se k tomu navykli dávat

pak je když přijde na řadu přemítání, tak se vidí o co jde, stejně jako když se prokoukne fatamorgána a podle toho se s tím dá taky zacházet - už se v tom nelítá, ale chápe se oč gou a platí to co jsem citoval od pavla

Které příspěvky zde na vlákně se ti zdají jako zbytečný řešení -produkt přemítající mysli?

vášnivě vzrušené ?

[Návštěvník]

Tady v tomto čase začaly příspěvky, které řekněme nešly přímo k věci, nebyly přímým uvědoměním, ale byly produktem řešící, tedy přemítající mysli.
12:52, 13:00 a dále.

[Návštěvník]

Tady v tomto čase začaly příspěvky, které řekněme nešly přímo k věci, nebyly přímým uvědoměním, ale byly produktem řešící, tedy přemítající mysli.
12:52, 13:00 a dále.

tak, tak ... například

[Návštěvník]

názorný ukázky

fakta:

hvězdy svítí jako hvězdy
noc klidně požehná
co den odpírá
slavíci v křoví
svoje písně si paří
a já sním svůj
malý sen

přemítání:

ach, to je pěkné /ach to život je jako buldozer, ach to by nemělo být/...

Být čistý jak líh
Ctnostný být jak mladý mnich
Být jak vítr z hor
Hrdinný jak matador
Nebýt malicherný
To je páni nádherný
A přející být
V srdci mír a v duši klid
Vtipný jak Mark Twain
Duchem zářit jako cent
A zlu odpírat
Odvetou se netýrat
ach to je pěkné

to se tak krásně řekne ...

jenže faktem je, že

špiritus je to samý co líh !

[Návštěvník]

Které příspěvky zde na vlákně se ti zdají jako zbytečný řešení -produkt přemítající mysli?


vášnivě vzrušené ?

všechny který maj problém s tím co je a jak je ... a chtěj to jinak

slovy Morgana Caraway:


"V některých životech v určitém momentě vyvstane myšlenka: "Takhle by to nemělo být." A hledač je zrozen. Poté člověk obyčejně přijde s nějakým nápadem, jak věci vylepšit; možná provést nějakou změnu v osobnosti nebo třeba "napravit" něco ve "světě". To je považováno za klíč k budoucímu stavu štěstí, který máme v představách. Ten budoucí stav ale nikdy nepřijde a my se tak ocitáme pod tíhou "vadného" světa a utrpení.

Právě toto vzdorování životu a myšlenka, že je nedokonalý, vytváří utrpení. Toto vzdorování není nic víc než myšlenka ega v akci. Když uvidíte, že toto ego není ničím víc než prchavou myšlenkou, boj a duševní bolest ustanou, protože cokoli vyvstane, není ničím menším než projevem absolutna, včetně věcí, které považujeme za "nedokonalé".

Tím nechci ale říci, že člověk radostně přijímá všechny ty pochybné věci, které se objevují, jako je válka, vykořisťování dětí a ničení našeho životního prostředí. Když člověk tváří v tvář tomuto dění zareaguje s odporem, je TOTO také projevem božské energie. Cokoli vyvstane je pozorováno bez jakékoli myšlenky osobního zapojení nebo upřednostnění a ukazuje se, že život funguje bez námahy a bez přispění jednotlivce. Děje se to tiše a bez komentáře a není to vyrušeno myšlenkami, které nevyhnutelně vyvstanou. Upřednostňování něčeho, i upřednostnění neupřednostňování, je iluzorním projevem myšlenky ega. Připoutanost, a to i k nepřipoutanosti, by byla jen dalším takovým příznakem.

Bůh se dokonale realizuje v životě, jako život a vědomá přítomnost, ve které vše vzniká. Sen tvaru a hmoty nezmění vůbec nic na tom, kým jste. Celistvost je nejvyšším vládcem. Nekonečnost nebyla nikdy rozdělena nebo porušena. Naše osobní zkušenost to potvrzuje, pokud tedy spontánně se vynořující myšlenkový komentář mylně nepovažujeme za pravdu. Pak může v celé věci nastat zmatek."

[Návštěvník]

Které příspěvky zde na vlákně se ti zdají jako zbytečný řešení -produkt přemítající mysli?

vášnivě vzrušené ?

všechny který maj problém s tím co je a jak je ... a chtěj to jinak

a tak se k tomu, co viděj vyjadřují, třeba doporučují cestu svýho psa, který když žere, tak žere a když se.. tak se.., proč se furt řeší, když stačí přímo nahlédnout.

Připomíná to příběh:

Čtyři mniši trávili čas v odloučení mimo klášter v jedné malé poustevně. Složili slib mlčení. Vítr náhle otevřel okno a zhasil svíce. Nejmladší z nich vykřikl: "Svíčka zhasla!" Druhý řekl: "Ticho!" Třetí je napomenul: "Během zazenu se nesmí mluvit." Nakonec je okřikl nejstarší z nich: "Všichni jste hlupáci, jenom já jsem zůstal zticha."

[Návštěvník]

Které příspěvky zde na vlákně se ti zdají jako zbytečný řešení -produkt přemítající mysli?

vášnivě vzrušené ?

všechny který maj problém s tím co je a jak je ... a chtěj to jinak

a tak se k tomu, co viděj vyjadřují, třeba doporučují cestu svýho psa, který když žere, tak žere a když se.. tak se.., proč se furt řeší, když stačí přímo nahlédnout.

Připomíná to příběh:

Čtyři mniši trávili čas v odloučení mimo klášter v jedné malé poustevně. Složili slib mlčení. Vítr náhle otevřel okno a zhasil svíce. Nejmladší z nich vykřikl: "Svíčka zhasla!" Druhý řekl: "Ticho!" Třetí je napomenul: "Během zazenu se nesmí mluvit." Nakonec je okřikl nejstarší z nich: "Všichni jste hlupáci, jenom já jsem zůstal zticha."

proč dochází k reakcím na podněty ?

protože to je přirozený běh života, proto ...