uz tomu rozumim Jani!
je to jako pres kopirak ... zpet do Srdce ... jako minule.
vcera vecer ...
... jsem si rekl ... dobra ... Jana rika bud v srdci ... normalne se soustred na fyzicke misto na tele ... no dobra ... dobra ...
soustredim se ... sak to nic neeeni ... neeee?
soustredim se ... neco se deje ...
hmmm ...
myslenky ... spousta myslenek ... nekonecny komentar ... "srdce? ... proc srdce? ... bla ... bla ... bla ... pockej, vono je to takhle ... vona se ta energie ... tamhle a tuhle ... bla ... bla ... bla"
snazim se to pochopit ... to srdce ... uchopit to mysli ... nejde to ... boli to ... i fyzicky ... prijdu na to! ... nejde to ... boli to ... mysleni.
snazim se to pochopit ... co je to srdce? ... kolik meri? ... jak je daleko? ... ma nejakou hustotu? ... nejde to ... boli to ... mysleni.
a tak usinam ... s posledni myslenkou na ... srdce.
dnes rano ...
probouzim se ... myslim na srdce ... tohle nevymyslim ... tak se jen soustredim .... myslenky se objevuji ... je to jako radio co je vedle me pusteny ... jak jako vedle me! ... hmmm
jdu na bus ... myslim na srdce ... je tam nejak lehceji ... jakoby se to misto fyzicky uvolnilo.
sedim v busu ... koukam na lidi ... normalka ... jako vzdycky. hmmm.
nastoupila holka ... hlavu plnou dredu ... koukam na ni ... a vzpomnel jsem si Moojiho ... a najednou mi to doslo ... to je ono!
jakoby se prolomila slupka tam co je srdce (takovy to duchovni) ... citim to ... a tou dirou se nahrnul do srdce cely svet ...
uz tomu rozumim ...
vidim Moojiho ... jeho soucit i lasku co je bez podminek
vsechno je tak krasny ... proste vsechno ... koleje ... lidi ... stromy ... jakoby se to vsechno rozzarilo.
vidim soucit a lasku co nerozlisuje ... vrah ... oběť ... kolej ... valka ... kvetina ... mrtvi delfini ... a rybari.
nejde to vymyslet ... prorazit myslenkou ... jde to zazivat ... byt tim.
nejde to popsat ... vzdycky to bude nedokonaly .. ty slova.
pochopeni ... no ano ... projevi se jako dusledek ... je zde jakesi chapani ... uchopovani mysli.
nez projdes ... tak to mysl vzda ... aby se v ni pozdeji objevilo pochopeni ... takove to ... aha!
nejdriv si uvedomis ze nejsi nicim ...
pak si uvedomis ze jsi vsim ...
srdce ... neni to zadna magie ... zadne duchovno ... je to jen male misto na tele ... bez vyznamu ... kde utichaji myslenky ... mysl se tam nema ceho chytit.
staci vydrzet soustredit se ... uvedomovat si ze je ... vydrzet to brebenteni ... ona to mysl dlouho nevydrzi ...
a kdyz pak na chvilku utichne mysl ... staci na malinkou chvilku ... tak se otevre ... nekonecny prostor ... plny soucitu a lasky co nerozlisuje.
je to ... je to ... ani se to neda popsat jaky ... nekonecne velky vsechno.
cokoliv o tom kdo napise ... nebo rekne ... neni to ono ... neni to ono.
srdce je to psledni misto ktere jsem odmital ... odmitani je jako stat pred branou ... s napisem "osviceni" ... a rikat ze to neni ono ... tady to byt prece nemuze!
a tak se jde hledat nekam jinam ... ale stejne vas to driv nebo pozdeji zavede zpatky k tyhle brance ... napis tam je .. klika tam je ... panty sou promazany ...
muj ty boze! ... to prece nemuze byt ono!
a tak se jde hledat zase jinam ... a zase zpet ... a tohle vydrzi na spoustu zivotu.
hledat muzes jak dlouho chces ... a kde chces ... to misto je prave tady ... uplne nejbliz jak je mozny ... jsi to ty! ... jsi to ty!
muzes odjet milionkrat za ucitelem do indie ... sednes pred nej a on ukaze na tebe na tvy srdce ... a rekne ... tady to je!
to misto jezdi s tebou vsude kde hledas ... furt ho mas na dosah ... jsi to ty sam!