A jak z toho ven

[dodo]

Perdo, áno rozumiem tomu čo píšeš o prvotnej túžbe a jej potrebe.
Keď sa teda bavíme o túžbe ako prvotnom impulze, ktorá neskôr za splnenia istých podmienok opadáva, je to tak ako píšeš: „Což neznamená, že neodvedla svou práci.“
Možno si nadobudol z niečoho čo som sem napísal dojem, že zavrhujem túžbu ako gýč alebo niečo podobné. Nie, len som naznačoval, že bolestínska túžba v nerozumnom sebatrýznení duševnom či telesnom je nesprávna. Viď fakír na klincoch o ktorom som písal, ale príkladov toho by sa dalo napísať oveľa viac.

V tom čo som sem dal od Patandžaliho:
"Když je mysl ovládnuta, Já nepohnutě spočine ve svém původním neproměnlivém stavu."
A Ty: "...sjednocení. Inu sebe sama dosud nevědomého, se sebou samým vědomým. Čili individuality s univerzalitou."
Nevidím rozpor. :-)

[Pedriito]

Taky ho mezi námi nevidím :-)

[Pedriito]

Askeze je cesta extrému, nesprávné pochopení věci. Podobně jako odvrácená stránka askeze, čili libování si v rozkošnictví. Dovedou maximálně k bodu, že se z toho clověk přejí, a opustí to. Holt ale "když musí, má ideu že to má význam, tak to jinak nejde" .. dojít v to místo odložení toho, střední cestě mezi protiklady...

[Pedriito]

Střední cesta znamená v Józe tu přirozenost, Mistr říkal, "je to s vámi narozené". :-) Jaksi přikryté těmi nasbíranými ideály, neuvědomovanými zvyky, negacemi... Například asketická cesta je o usilovném odříkání. Asketa se sebetrýzněním snaží odpoutat od těla, věnuje tomu dlouhé roky, i celý život, a čeká, až se to stane - probudí to v něm vnitřní šaktí, a dá mu seberealizaci. Což se může stát teprv v tom bodě odložení toho, zastavení toho kolotoče sebepopírání.
V S Joze je takové základní, introspektivní, "sebeuvědomovací cvičení". Je to vlastně sebedotazování s prvkem odpuštění a projevení toho zájmu. Ale většinou se to v člověku neotevře hned najednou komplet, jen dá základní uvědomění. Šaktí vystoupí jen několika málo nádími. To záleží jaký je stav. Pak nastává ta krásná meditativní cesta, kdy se to odkrývá víc a víc... :-)

[vostal petr]

Ale k veci. Jane rozumiem a to hovorím s plnou vážnosťou a celkom zodpovedne. Mával som občas tiež tendencie, kedysi pred mnohými rokmi už,už na ňu s niečim nesúhlasne vybehnúť, (ako sa to vlastne dookola dialo a stále deje), ale ked som schladil hlavu a pozrel na vec nezaujato, zakaždým som uznal, že to čo píše je s duchovnými náukami v súlade.
Že to píše „svojsky“, spontánne a neviazane, (čo niektorých asi dráždi), bolo pre mňa ďalším dôkazom toho, že to je jej vlastná skúsenosť.

Pokud je pro tebe ztotožnování se s pocity a představami v souladu s jogou,

tak pak je Jana fakt osvícená ...

A pokud si pleteš extázi s nirvánou, tak je dokonce i vysvobozená....

Nezaujatý pohled jednoduše znamená ji s tím poslat do prdele, páč jen šíří hovna své katolické pitomosti !!!

[Návštěvník]

City a pocity jsou důležitými signály na naší cestě k osvícení, mohou varovat před tím, co nás oddaluje od pravdy.

[petr vostál]

City a pocity jsou důležitými signály na naší cestě k osvícení, mohou varovat před tím, co nás oddaluje od pravdy.

Tak to jsou tedy na tom zvířata a rostliny dobře,

rozum nemaj,

ale díky citům a pocitům dojdou k osvícení levou zadní...