Moderátor: ryunin
ryunin píše:Tady je ukázka:
Někdo se ptá: Někdo, kdo ještě nezažil nebo nepochopil pravdu buddhismu,
by mohl být schopen něco získat cvičením zazenu, ale co snad můžeme
získat zazenem, když už jsme tuto pravdu vyjasnili?
Dogen odpovídá:
Je hloupé požádat blázna, aby vám vysvětlil vaše vlastní sny, nebo
dát horalovi vesla, ale zkusím vám to vysvětlit. Ta myšlenka, že cvičíme zazen
proto, abychom se stali osvícení, pochází od lidí, kteří nevědí, co buddhismus
je. Ve skutečnosti cvičení zazenu JE být osvíceným. Když cvičíme teď, pak
stav, ve kterém sedíme, je osvícený stav. Někdo, kdo sedí v zazenu poprvé,
také sedí ve stavu osvícení. Proto nás naši buddhističtí předchůdci pečlivě
učili, že není žádný zvláštní stav zvaný osvícení, kterého bychom dosáhli jako
výsledek cvičení zazenu. Existuje jen onen stav v zazenu. Náš stav v zazenu
je to, čím je míněn onen osvícený stav a slovo osvícení popisuje náš stav v
zazenu. Sedíme ve stavu, ve kterém zažíváme, že nic nezačíná a nic
nekončí. Takto cvičení zazenu umožnilo Gautamovi Buddhovi a jeho
následovníku Mahakasyapovi, aby byli sjednocení se skutečností. A mistr
Bodhidharma a mistr Daikan Eno také oba cvičili zazen a byli cvičeni
zazenem v onom jasném stavu. Všichni ti, co žijí ve skutečném světě a
udržují styk s pevnou zemí tím, že sami cvičí, jsou takoví. Tento stav, kde už
není oddělení mezi tím, co cvičíme a tím, čeho dosahujeme, je vždycky
přítomen. Máme štěstí, že jsme byli poučeni o tomto jemném cvičení zazenu
učitelem osobně – my, kteří se začínáme věnovat pravdě, můžeme říct, že
máme podíl na uskutečnění toho, co je už tady, protože nemáme žádný
záměr cokoliv získat. Pamatujte si, že naši předchůdci nás opakovaně
povzbuzovali, abychom cvičili zazen pravidelně, a vyhnuli se tak sklonu
rozdělit naši skutečnou zkušenost na díly – toto rozdělení totiž vede k tomu,
že od zazenu něco čekáme. Když dokončíme toto cvičení, ono naplní naše
tělo a mysl a zůstává s námi. Když jsem byl v Číně, viděl jsem kláštery, kde
byly meditační místnosti tak velké, že pojaly pět až šest set mnichů, kteří v
nich cvičili zazen – a oni byli povzbuzováni, aby cvičili zazen mnohokrát
během dne a večera. Vedoucí jedné z těchto meditačních místností byl pravý
učitel, který Buddhovo učení sám uskutečnil. Když jsem se ho ptal, co za
pravdu hledáme, řekl, že cvičit zazen JE pravda a že to je osvícený stav. A tak
zrovna jako jeho předchůdci, také on povzbuzoval všechny, aby cvičili zazen –
nejen mnichy v tom klášteře, ale také lidi, kteří chtěli najít pravdu, ať už pouze
začínali nebo už studovali léta – ať už to byli obyčejné lidé, nebo hluboce
nábožensky založení lidé. Jeden starý buddhistický mistr řekl, že ačkoliv
můžeme myslet a mluvit o zazenu a osvícení jako o dvou různých věcech, ve
skutečnosti nemohou být odděleny. Další mistr řekl, že někdo, kdo intuitivně
vidí, co je skutečnost, bude nevyhnutelně cvičit zazen. Pamatujte si, že i když
jsme ve vyrovnaném stavu pravdy, přesto bychom měli cvičit zazen.
celý text je k dispozici zde
http://www.dogenzen.net/files/Bendowa.pdf
ryunin píše:čili se ptám,
pokud je osvícení vše, zazen je logicky taky osvícení
proč tedy cvičit zazen, když je osvícení vše?
zajímavé, že Dogen si tuhle otázku kladl dlouhý, dlouhý léta a taky ji kladl různým učitelům, ale nikdo mu na to nedokázal odpovědět
pak odjel do Číny, protože v Japonsku mi nedali na jeho otázku odpověď.
No a v Číně hledal mistra,k terý by mu vysvětlil, proč je třeba cvičit zazen - jako v rámci buddhismu, že jo - když už jsme všichni buddhové
a teprve po několika letech našel učitele, který mu na tu otázku dokázal odpovědět
Dogen v SHOBOGENZO BENDOWA píše:Sútry říkají, že všichni ti mnozí předchůdci a buddhové, kteří žili a praktikovali pravdu, kterou učil Buddha, se spoléhali na praxi zazenu. Zazen je sezení ve vzpřímené poloze, kdy aktivní a pasivní složky jsou v rovnováze.
ryunin píše:Dogen prostě popírá, že zazen je prostředek, metoda k poznání, a tvrdí že zazen nemá účel, že zazen sám o sobě je cíl.
Je to vlastně vyvrcholení našeho snažení, ne nějaký start, ne popud, ale konec hledání. Tato řádka už je moje interpretace.
Problém je, že když o tom budeme diskutovat, nedobereme se uspokojivé odpovědi, protože to je něco, co nelze zcela logicky argumentovat.
ryunin píše:Pro Janu:
Zkusím ti napovědět, ale je to jen pokus.
Sama říkáš něco v tom smyslu, že prodavačka, která krájí salám v obchodě, vyjadřuje Skutečnost. Nerozlišuješ mezi osvíceným a neosvíceným, každý vyjadřuje Skutečnsot už jen tím, že něco dělá.
Z toho vyplývá, že kdo cvičí zazen, taky vyjadřuje Skutečnost. V tom smyslu není cvičení zazenu prostředek, ale cíl.
Otázka je, proč buddhisté místo zazenu necvičí třeba vyšívání nebo pěstování zeleniny. No to oni ve skutečnosti dělají. A žádný skutečný mistr netvrdí, že pěstovat zeleninu nebo vařit polévku nebo uklízet není vyjádření Skutečnosti. Ale tihle činorodí buddhisté kromě toho cvičí i zazen. Kdyby řekli, zazen vynecháme, stačí pěstovat zeleninu, vařit a jíst a spát, tak by svým způsobem celý buddhismus zrušili. Je to stejné, jako kdyby golfisté řekli, že golf lze hrát i bez míčku. To je nesmysl. V jistém smyslu je buddhismus tradice cvičení zazenu - Buddha cvičil zazen a po osvícení dál cvičil zazen, nikdy neřekl- aha, když dosáhnete osvícení, už cvičit nemusíte. To by byl nesmysl, všichni budhdisté, osvícení nebo ne, cvičí zazen. Jen někde se tomu říká dhjána, jinde meditace, ale všichni buddhisté cvičí to, co já nazývám zazen.
Takže bychom mohli říct, že pro Buddhu byl zazen vstup do Skutečnosti bez ohledu toho, jestli už dosáhl nebo nedosáhl osvícení. To je důležitý bod.
ryunin píše:Tenhle žák se o to pokusil, ale ...nebylo to ... z celého srdce, proto to mistr odmítl.
Jana píše:Zdenku, čím to, že naprostá většina sošek Buddhy je v zenovém sedu?
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 návštevníků