od ryu.nin » pon 18. kvě 2015 16:09:56
Všiml jsem si, že tu je dlouhá diskuze na téma blaženost... Je to něco navíc, něco umělého, nebo je to nutná součast zkušenosti Pravdy?
Když se snažíme popsat stav probuzení, v buddhismu se tomu říká stav b´dhi, nebo stav osvícení nebo stav probuzení, tak málokdy narazíte na termín blaženost, ale náhodou někdy narazíte na nějaké superlativy, třeba královské samadhi. Takže i v buddhismu se vychvaluje stav probuzení - když je k tomu příležitost. Problém je, když si spleteme myšlenku a zážitek.
Když řeknu cukr je sladký, někdo mi bude rozumět a bude souhlasit. Ano, cukr je sladký. A někdo jiný mi řekne - ne, cukr není sladký, to je jen pojem, který nemůže nahradit zážitek sladkosti.
Možná někteří lidí, kteří si myslí, že nezažili probuzení, se ptají, jaký je to pocit. A někdo řekne - je to pocit naprosté blaženosti. No a někdo, kdo si myslí, že zažil probuzení namítne - n, není to pocit lbaženosti, není to blaženost.
Jde o to, že to můžete nazvat jak chcete, nikdy nebudete přesně vyjadřovat skutečnost. Ale ačkoliv slovy nelze popsat skutečnost, slovy lze lidem přiblížit, co to je skutečnost, co to je probuzení, co to je Pravda. Nelze to slovy nahradit, ale je možné slovy pomoct.
Vaše zkušenost je nenahraditelná, nepopsatelná a neocenitelná. Kdo si uvědomí její nevýslovnou hodnotu, hledá nějaký slova, která by naznačila, o co jde. Ale běda tomu, kdo uvěří, že nějaké slovo, nějaká přestava v mysli, nějaká myšlenka, dokáže nahradit samotné probuzení. Samotné probuzení je nezávislé na slovech a názvech.
Takže to je vše, co jsem chtěl říct k tématu blaženost.