od ryu.nin » pon 18. kvě 2015 17:39:24
Od té doby, co se zabývám buddhismem, což je už asi 22 let, mě vždycky zajímala otázka - kdo může učit buddhismus? Neboli co to je, co dává lidem právo nebo autorizaci učit buddhismus? Protože od začátku jsem byl přesvědčen, že lidé, kteří pochopili tajemství Buddhy, můžou klidně zastupovat BUddhu, protože se dostali na jeho úroveň, vědí, co Buddha pochopil, můžou sami lidem vysvětlovat, o co běží, vlastně co teda Buddha učil.
Někteřčí lidé věří tomu, že jediný důvěryhodný zdroj Buddhismu jsou nějaké staré posvátné texty nebo sútry, víceméně záznamy Buddhových učení, jeho rozprav. Tihle lidé věří , že co je psáno, to je dáno. Když Buddha řekl, že A rovná se B, pak je to pravda a basta. Když Buddha řekl, že život je utrpení, pak je to pravda a basta. pak tedy podle logiky těchto lidí, kdo se naučí, co v těchto knihách je psáno, porozumí Buddhismu, porozumí tajemství Buddhy. Ale to je přece nesmysl.
Jak by mohlo být tajemství života a smrti vyjádřeno omezeným významem slov? A jak by mohlo být probuzení omezeno na pár nervových spojů v mozku? To by pak nebylo probuzení ale spíš pochopení nějakého jedenoduchého logického principu. Pak porozumět Buddhovi by bylo podobné jako pochopit matematiku nebo historii. Ale to, co BUddha objevil, přesahuje možnosti myšlení a chápání. A přece je to něco, co je přístupné lidské zkušenosti. Každopádně to nelze omezit na slova, i kdyby to byly tisíce nejmoudřejších slov. Ani nejmoudřejší výroky nejmoudřejších lidí v kosmu nemohou dosáhnout na skutečné probuzení, skutečné osvícení lidské bytosti. Tak slova mohou pouze naznačovat.
Někdo může říct, ó jaký moudrý človek, poslouchejte jeho slova, jeho učení, co slovo, to perla. Opravdu? Samozřejmě vidíme rozdíl mezi bláboly nějakého pitomce, který na náměstí vykřikuje nějaký směšný politický manifest a slovy takového dalai lamy. Jeden plácá blbosti, druhý vysvětluje, velmi inteligentně a vzdělaně velmi hlubokou filozofii. Ale i když tu je nebetyčný rozdíl mezi intelektem jednoho a druhého, ani jeden z nich není blíže nebo dále od osvícení. Samozřejmě, ten naivní křikloun vás asi neosvítí, dalai lama možná ano. Ale co chci říct, nejde tu tak o slova, jak si často myslíme. Skutečná moudrost musí překonat to, co běžně považujeme za moudrost. Tak tedy když v zenu někdo udělá rukou kruh ve vzduchu, je to moudré? Je to primitivní? Je to směšné? Je to nicneříkající? Je to příliš těžké pochopit? Co to je udělat kruh ve vzduchu? Co to vyjadřuje?
Kdo tedy může učit druhé, co to je skutečnost? Někdo, kdo umí udělat kruh ve vzduchu? Bylo by to velmi jednoduché. Kruh ve vzduchu nestačí. Ten, kdo ho dělá, musí být v jednotě se svým činem. Tak tedy není to herecký výkon, není to napodobování, není to kopie nějakého zenového mistra. Když nemůžete udělat kruh ve vzduchu, snad se nějak můžete sami vyjádřit. Můžete zavřít nebo otevřít okno?
Proč je na světě tak málo povolaných? Protože tak málo lidí překonalo stádium "obdiv ke krásným slovům a učením moudrých lidí". Dokud obdivujeme krásná slova a učení, nemůžeme se zcela svobodně vyjádřit. Samozřejmě že jsme schopni ráno odejít do práce, nastoupit do autobusu, obléknout si nebo svléknout kabát, udělat čaj. Ale když se vás zeptám, jak vyjádříte svou buddhovskou podstatu, většina z vás bude buď na rozpacdích, nebo budou něco předstíirat. Viděl jsem mnoho lidí na zenových akcích, jak si dávají botu na hlavu nebo tleskají nebo bouchají do podlahy. Ale když to děláte jen proto, že jste top viděli dělat druhé, nejste to vy.
Takže kdo může učit druhé, co poznal Buddha? Někdo, kdo zná sútry? Sútry nám mohou pomoct chápat BUddhovu filozofii, ale to nestačí. Dokážeme sami sebe vyjádřit? Vidíme spojitost mezi svou lastní zkušeností a tajemstvím BUddhy? Pokud ano, nevidím důvod, proč bychom nemohli učit druhé. Pokud si ale představujeme, že tajemství Buddhy je něco zvláštního, co znají jen vyvolení, pak nevidíme přirozenost buddhů v druhých lidech a když ji nevidíme u druhých, nemůžeme ji vidět ani u sebe.
Myslím, že učit druhé, co je tajemství Buddhy může jen někdo, kdo nedává přednost svým myšlenkám před vlastní zkušeností.
Mnoho lidí tu kritizuje Janu. Ale po internetu je těžké rozpoznat někoho, kdo předstírá od někoho, kdo vyjadřuje pravdu. Když se s tím člověkem setkáte, možná to není jednoduché rozpoznat, ale je tu intuice. Máte z někoho dobrý pocit a z někoho ne. A nebo máte své vlastní názory, omezené názory na to, jak se chová a jak mluví skutečný učitel Pravdy. Pak se může stát, že i když se setkáte s pravdivým člověkem, nestačí vám to. Připadá vám banální nebo obyčejný, jeho slova vám připadají otřepané fráze nebo nic nového. Podle toho se nedá poznat učitel. Může to být někdo banální a obyčejný, ale musí mluvit z centra srdce, ne z mozku. I když můj učitel je velmi logický a racionální, stejně mluví ze svého srdce primárně a terpve ze své hlavy. Když je to naopak, pak se to srdce už ani neobtěžuje ozvat....
Ale nestačí být jen rozechvělým, nadšeným nebo citlivým člověkem, abychom mohli učit Buddhovo tajemství. Musí tu být pevné spojení s realitou. Bez toho to nejde.
¨
Kdo by chtěl zkusit poznat svou pravou podstatu, může to zkusit každý pátek v 6 v Lotus Centru s naší malou, možná sotva patrnou skupinkou. Můžu zkusit pomoct vám pochopit sebe sama a smysl vašeho života. Nemůžu se za vás probudit do skutečnosti, ale můžu vám pomoct, abyste se sami probudili.