Návštěvník píše:Maatina píše:V úterý jsem psala řediteli a ještě jednomu vedoucímu, jestli by se za mě nepřimluvili.
Nepřimluvili proč? Jestli můžeš zůstat v pracovním poměru?
Dělat svoji „starou“ práci. Předně, aby mě vzal na milost.
Návštěvník píše:Maatina píše:V úterý jsem psala řediteli a ještě jednomu vedoucímu, jestli by se za mě nepřimluvili.
Nepřimluvili proč? Jestli můžeš zůstat v pracovním poměru?
Maatina píše:Návštěvník píše:Maatina píše:V úterý jsem psala řediteli a ještě jednomu vedoucímu, jestli by se za mě nepřimluvili.
Nepřimluvili proč? Jestli můžeš zůstat v pracovním poměru?
Dělat svoji „starou“ práci. Předně, aby mě vzal na milost.
Návštěvník píše:V čem konkrétně se liší stará práce od nové práce?
Jak by vypadalo vzetí na milost? Co by to ve tvém životě konkrétně změnilo?
*** píše:Maatina píše: doposud jsem znala jen útěk
Útěk před čím?
...on to neopětuje.
Jelikož jsem tou dobou věděla a znala mnohem víc než on,
jednu dobu mi i na čas onemocněl
já jsem se mu vyznávala
mi řekl, že mě nemiluje
když už jsem jej za toho muže fakt měla
Soustředím se právě na to přátelství a pracovní partnerství. Od začátku jsem ho prosila, že s tím budu potřebovat pomoct. A on mi příliš nepomáhal.
Už si stěžoval na mě i řediteli, že se mnou nemůže pracovat, já se vůči tomu ohrazovala, byli jsme tam spolu. Namísto toho, aby se mě zastal a měla jsem tu jeho podporu, aby si to v sobě zpracoval a za tu parťačku mě opět přijal, je to teď celé v troskách, jsme teď v troskách.
Ztratila jsem ho už dvakrát jako potencionálního a jak jsem věřila, budoucího manžela.
A úplně nejhorší je, že tu práci původně navíc, to, co jsem si na sebe vše postupem času nabalovala, jsem dělala kvůli němu
V úterý jsem psala řediteli a ještě jednomu vedoucímu, jestli by se za mě nepřimluvili.
Prostě jsem to dávno brala jako naše, tedy i moje.
A měla jsem tu důvěru a starala se o to pracoviště, o ty lidi tam, dělala si tam pořádek ve věcech a věděla, kde co mám a měla celkový přehled a prostě jsem to tam řídila.
Bylo to něco úplně jiného, člověk tím žil, naplňovalo ho to. Teď jen poslouchám pokyny, do ničeho nevidím, nic nevím a to co vím a vidím, radši ani nechci vidět, protože s tím stejně nemohu nic dělat a nemám vůbec žádnou motivaci, ubíjí mě to.
Jsem odstavená, zrazená, zapomenutá..
Vzetí na milost by vypadalo tak, že by vyšel ze svojí nenávisti a dal nám šanci pokračovat spolu dál, nechal mě zase pracovat, pustil by mě zase k sobě, svěřil mi opět důvěru. Změnilo by to všechno. Konečně bychom měli šanci to všechno napravit, dostat se přes to a být zase přátelé a hlavně bych měla zpět svoji práci, kterou jsem si zatím tak oblíbila a věřím, že i dobře a zodpovědně konala.
Jelikož jsem tou dobou věděla a znala mnohem víc než on,
jednu dobu mi i na čas onemocněl
já jsem se mu vyznávala
mi řekl, že mě nemiluje
když už jsem jej za toho muže fakt měla
Soustředím se právě na to přátelství a pracovní partnerství. Od začátku jsem ho prosila, že s tím budu potřebovat pomoct. A on mi příliš nepomáhal.
Už si stěžoval na mě i řediteli, že se mnou nemůže pracovat, já se vůči tomu ohrazovala, byli jsme tam spolu. Namísto toho, aby se mě zastal a měla jsem tu jeho podporu, aby si to v sobě zpracoval a za tu parťačku mě opět přijal, je to teď celé v troskách, jsme teď v troskách.
Ztratila jsem ho už dvakrát jako potencionálního a jak jsem věřila, budoucího manžela.
A úplně nejhorší je, že tu práci původně navíc, to, co jsem si na sebe vše postupem času nabalovala, jsem dělala kvůli němu
V úterý jsem psala řediteli a ještě jednomu vedoucímu, jestli by se za mě nepřimluvili.
Prostě jsem to dávno brala jako naše, tedy i moje.
A měla jsem tu důvěru a starala se o to pracoviště, o ty lidi tam, dělala si tam pořádek ve věcech a věděla, kde co mám a měla celkový přehled a prostě jsem to tam řídila.
Bylo to něco úplně jiného, člověk tím žil, naplňovalo ho to. Teď jen poslouchám pokyny, do ničeho nevidím, nic nevím a to co vím a vidím, radši ani nechci vidět, protože s tím stejně nemohu nic dělat a nemám vůbec žádnou motivaci, ubíjí mě to.
Jsem odstavená, zrazená, zapomenutá..
Vzetí na milost by vypadalo tak, že by vyšel ze svojí nenávisti a dal nám šanci pokračovat spolu dál, nechal mě zase pracovat, pustil by mě zase k sobě, svěřil mi opět důvěru. Změnilo by to všechno. Konečně bychom měli šanci to všechno napravit, dostat se přes to a být zase přátelé a hlavně bych měla zpět svoji práci, kterou jsem si zatím tak oblíbila a věřím, že i dobře a zodpovědně konala.
Maatina píše:
Mám teď na výběr, buď být z toho všeho v troskách. Nebo začít od nuly a možná objevit něco, co všechny mé představy o tom, jak by měl vypadat můj šťastný život, přesahuje.
Návštěvník píše:Maatina píše:
Mám teď na výběr, buď být z toho všeho v troskách. Nebo začít od nuly a možná objevit něco, co všechny mé představy o tom, jak by měl vypadat můj šťastný život, přesahuje.
Maatina píše:Teď řeším, zda dát výpověď.
Maatina píše: A pokud mě někdo nemiluje jako ženu, zajisté mě může mít rád jako bližního svého a to v jakékoli jiné roli..
Návštěvník píše:Maatina píše: A pokud mě někdo nemiluje jako ženu, zajisté mě může mít rád jako bližního svého a to v jakékoli jiné roli..
Protože s ním manipulujete do milostného vztahu. A od té přetvářky si nemůžete pomoct.
Návštěvník píše:Maatina píše:Teď řeším, zda dát výpověď.
Našla jste si už jiné zaměstnání nebo víte, co bude zdrojem vaší obživy, až tohle zaměstnání opustíte?
Maatina píše:Návštěvník píše:Maatina píše:Teď řeším, zda dát výpověď.
Našla jste si už jiné zaměstnání nebo víte, co bude zdrojem vaší obživy, až tohle zaměstnání opustíte?
Ne.
Maatina píše:Návštěvník píše:Maatina píše: A pokud mě někdo nemiluje jako ženu, zajisté mě může mít rád jako bližního svého a to v jakékoli jiné roli..
Protože s ním manipulujete do milostného vztahu. A od té přetvářky si nemůžete pomoct.
To je křivé nařčení.
Maatina píše:Návštěvník píše:Maatina píše: A pokud mě někdo nemiluje jako ženu, zajisté mě může mít rád jako bližního svého a to v jakékoli jiné roli..
Protože s ním manipulujete do milostného vztahu. A od té přetvářky si nemůžete pomoct.
To je křivé nařčení.
Maatina píše:Už si stěžoval na mě i řediteli, že se mnou nemůže pracovat, já se vůči tomu ohrazovala, byli jsme tam spolu. Namísto toho, aby se mě zastal a měla jsem tu jeho podporu, aby si to v sobě zpracoval a za tu parťačku mě opět přijal, je to teď celé v troskách, jsme teď v troskách.
Maatina píše:Sebe vidím v lepším světle, než jeho.
To je fakt, on přišel řekněme z jiného oddělení a s tou prací se teprve seznamoval.
Maatina píše:Maatina píše:jednu dobu mi i na čas onemocnělVnímám ho jako své vlastnictví.
Zde jsem to „mi“ zvažovala. A opravdu mi to přišlo nejvěrnější té situaci, obzvláště tehdy, když jsem si činila větší naděje v té osobnější sféře a i tím, že to demonstruje můj vztah k němu, a to, že už a stále ho pojímám jako velmi blízkého člověka a dávno jsem ho do toho svého života pustila. Samozřejmě chápu i Váš postoj, nicméně za mě je to pravdivé a napsala jsem to záměrně.
Maatina píše:Ztratila jsem ho už dvakrát jako potencionálního a jak jsem věřila, budoucího manžela.
Jaký důvod by měl pro manželství se mnou někdo, kdo mi otevřeně řekl, že mě nemiluje?
Tady jsme se asi nepochopily nejvíce. Já přece hovořím o svojí ztrátě. To, že mi to konečně dokázal říct, přeci neznamená, že jsem o něj nepřišla, že jsem tu ztrátu nevnímala..?
Návštěvník píše:Proč by si na Vás stěžoval u vedení. Je to osobní, nemůže s Váma pracovat.
Děláte to podvědomě, nepřiznaně. Proto nechápete, co proti Vám má. Je to Vaše slaďoučká, pod pláštíkem přátelství manipulace mu nasadit chomout.
Návštěvník píše:Psychologové vědí z mnohaletých podobných zkušeností, že bezděčná manipulace, vznikajících z našich priorit, může v nás vznikat zcela podvědomě a tudíž ji děláme naprosto bezděčně - přísahali bychom, že nic takového neděláme.
Jenže z našeho projevu to vyzařuje a druzí lidé na to reagují.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 16 návštevníků