Pedriito píše:teď to ovšem trochu idealizuješ a básníš, což je fajn
v první řadě je potřeba té neuvěřitelné náhody, že potkáš tu pravou, pravého
pak už to jde samo, srdce, slova, doteky...
petr vostál píše:Ono ke vztahu a spojení mužského a ženského principu dochází na všech úrovních.
Vážně ?
Ty si furt všechno personifikuješ, počínaje mistrem a konče tvou starou...
Měl bys trénovat duchovní vztah s hovnem, blbnul bys pak mnohem méně...
I když "duchovní vztah" co to kurva je ?
Něco v čem se ego může pěkně vyblbnout ?
miroslav píše:Pedriito píše:teď to ovšem trochu idealizuješ a básníš, což je fajn
v první řadě je potřeba té neuvěřitelné náhody, že potkáš tu pravou, pravého
pak už to jde samo, srdce, slova, doteky...
Trochu jo, ale ne zas tak moc.
A to potkání té pravé, to je kapitola sama pro sebe.
Je to osud, nespíš dřívější společný osud. A zdá se, že soubor neskutečných náhod.
Pokud tě to opravdu zajímá, mohu sem napsat moji konkrétní zkušenost - historii takového vztahu o kterém zobecňujíce píšu.
Pedriito píše:rád vyslechnu tvou zkušenost
miroslav píše:Pedriito píše:rád vyslechnu tvou zkušenost
Tak dobře.
Bylo mi tuším 44 let, ženatý, pracovně úspěšný se dvěma dětmi. Pravidelná sezení (meditace) s kamarády i s manželkou.
Jezdil jsem do Jílového (nepravidelně - vždy, když se něco posunulo - jaksi porovnat to nové s tamní duchovní atmosférou) k Tomášovům. Jednou jsem tam v té době jel a....
Byly tam jen Tomášovi a jedna žena/dívka, říkali jí humorně čarodějnice - byla to léčitelka a léčila panu Tomášovi bolavé koleno. A tak sedíme, meditujeme a když jsme skončili tak ta čarodejnice vstala a stoupla si těsně přede mne. Tak jsem také vstal, ona mne dlouze objala a řekla "děkuji".
Jenže jak mne tak držela, můj duch se rozvinul v jejím těle, jaksi jsme splynuli v jedno. To byla pro mne naprosto nová objevná zkušenost.
Když jsem byl pak doma, takže jsem si řekl, že pro další duchovní vývoj - praxi potřebuji takovou "duchovní ženu", takovou jako byla ona.
Tak jsem se tam hned další týden vypravil do Jílového - říkal jsem si - kde jinde ji hledat.
Zase tam v podstatě nikdo nebyl, kromě Tomášových. Pan Tomáš ležel nahoře v posteli - něco mu trochu bylo. A řekl mi mimo jiné. "Dnes sem přijela jedna dívka, ta už to má všechno... (myšleno duchovně), to jsem ještě neviděl. Na tu se musíš jít podívat".
Tak jsem se šel podívat - seděla u vchodu - prohodili jsme pár slov, pak spolu jeli vlakem do Prahy, vyměnili si telefon a pak po několika letech se stala mojí druhou ženou. Chodila k nám na meditace, scházeli jsme se na Vyšehradě, v zimě jsme - když byl mráz - šli třeba na Hlavní nádraží mezi bezdomovce abychom nezmrzli. Žádná restaurace, žádné dárky nic takového. Sami jsme si vystačili ke štěstí.
Je-li to opravdové duchovní přátelství a pak láska, musí to překonat všechny překážky, žádné iluze do budoucna, žádný med, je-li to opravdu to opravdové.
A bylo... a je...
A když jsme nebyli spolu, meditovali jsme spolu i na dálku - třeba jsem byl služebně v Denveru (USA) - v bývalém působišti Trungpy. A blízkost v daný čas meditace byla stejná, jako bychom seděli vedle sebe. A pak se mi tam v Denveru zjevil Trungpa a dal mi - nám "požehnání" k prohloubení naší intimity (asi po dvou letech vztahu) i na tu fyzickou úroveň - se kterou mnozí začínají.
No zkrátka - opravdová duchovní cesta je krásná a dobrodružná na počátku, uprostřed i na konci.
ros píše:Díky pánové za sdílení. Moc hezké počtení. Kdo to nezažil, může je závidět (samozřejmě pozitivně, tj. přát si to tak i pro sebe)
Tara chtěla, ať s my ženy vyjádříme k tomu Oshovi, no moc žen nás tu evidentně není.
Já to vidím jako popis toho, jak si Osho zařídil praktický život. Se spiritualitou to nemá nic společného. Tak, jak rád provokoval, tak provokuje i v této oblasti. Moc toho o Oshovi nevím, knihu nějakou jsem četla naposledy v pubertě, ale nijak zvlášť mě to neoslovilo. Taky o jeho životě toho vím málo. Ale vybavuji si, že taky působil ve Spojených státech. Představuji si to takhle bohatý charismatický muž s uhrančivýma očima, exotický vzhled... Asi se našlo spoustu žen, které by ho chtěly klofnout. Prvoplánově a nebo i podvědomě. Tak to jeho opatření s více ženami kolem sebe beru jako čistě praktickou záležitost. Přesně, jak on to popisuje.
Jeho život nebyl naplněn osudem mužsko-ženského soužití, někdo to tak prostě má.
ros píše:Taky si myslí, že to měl srovnaný a viděl věci pravém světle.
A jak píšeš nitro je jedna věc a Mája druhá.
Každý tzv "Probuzený", který učil, se vlastně nějak projevoval skrze to tělo, no a tím se to hluboké míchá s tím povrchním. Pro ty "Probuzené" v tom není problém, ale v očích lidí okolo se to často dost neoddělitelně smotá.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků