Světlo

[lklknml]

Ale ty furt držíš doktrínu, jen semtam se uvolníš.

No protože mam se sebou svý zkušenosti, jak tu mnohokrát zdůrazňuji.

Mysl je dobrý sluha, ale jak začne určovat cíl, tak to jde do kytek.

Mysl ti určuje cíl dycky, vždyť je to plánovač, technolog, i vedoucí v jednom. Že ses dal na nějakou cestu, oblík mnišský roucho, a přijal pravidla.. myslíš že do toho by ses pustil bez mysli? Umlcěls ji tím? Leda kulový, jen jsi ji navlík do textů a poplatné praxe. A zdá se že to nebylo na věky. On totiž ve všech těch textech, nejen buddhistických, je ten cíl přímo i nepřímo sdělen. A logicky to není spočinutí v textech, ani v lotosové pozici. Je to dočtení, zavření knihy, zvednutí se, a vykročení ze svýho svatýho pelechu....

Ne, moje mysl byla oklamána. A když to zjistila, tak jsem klášter opustil, říkal jsem si, tak to jsem se zase spletl, málem si zničil třísla, já jsem takovej vůl...

Ale bylo mi divný proč na mě po návratu známí koukají až s nějakým úžasem nebo co (kór švagrová na mě koukala jak na svatej obrázek). Lidi se na mě na ulici bezdůvodně usmívali. Njn, to už dávno neplatí (spíš naopak:), ale přecijenom něco zůstalo.

Prostě oni mě tam nějak předělali, ale moje mysl to nebyla vůbec, ale vůbec schopna postřehnout (až zpětně, z analýzy událostí, nejsem vůl žejo, abych si nedokázal připustit, že jsem byl vůl). Ale tomuhle se nedá věřit, kdyby mi to někdo vyprávěl, tak tomu věřit nebudu. Musel jsem to prožít. Asi to byl jeden z hlavních důvodů mé inkarnace, jestli něco takovýho je.

[Pedriito]

Byl jsi nameditovanej, prozařenej... Je vidět, že jsi to bral vážně. To asi není o spletení se. Upozadil jsi ego. Já bych to nebral jako omyl. Máš cenou zkušenost, jinak to nešlo. Já se taky něco naseděl..

[Pedriito]

Je něco jako "inkarnace"

[Návštěvník]

Mysl ti určuje cíl dycky, vždyť je to plánovač, technolog, i vedoucí v jednom. Že ses dal na nějakou cestu, oblík mnišský roucho, a přijal pravidla.. myslíš že do toho by ses pustil bez mysli? Umlcěls ji tím? Leda kulový, jen jsi ji navlík do textů a poplatné praxe. A zdá se že to nebylo na věky. On totiž ve všech těch textech, nejen buddhistických, je ten cíl přímo i nepřímo sdělen. A logicky to není spočinutí v textech, ani v lotosové pozici. Je to dočtení, zavření knihy, zvednutí se, a vykročení ze svýho svatýho pelechu....

Ne, moje mysl byla oklamána. A když to zjistila, tak jsem klášter opustil, říkal jsem si, tak to jsem se zase spletl, málem si zničil třísla, já jsem takovej vůl...

Ale bylo mi divný proč na mě po návratu známí koukají až s nějakým úžasem nebo co (kór švagrová na mě koukala jak na svatej obrázek). Lidi se na mě na ulici bezdůvodně usmívali. Njn, to už dávno neplatí (spíš naopak:), ale přecijenom něco zůstalo.

Prostě oni mě tam nějak předělali, ale moje mysl to nebyla vůbec, ale vůbec schopna postřehnout (až zpětně, z analýzy událostí, nejsem vůl žejo, abych si nedokázal připustit, že jsem byl vůl). Ale tomuhle se nedá věřit, kdyby mi to někdo vyprávěl, tak tomu věřit nebudu. Musel jsem to prožít. Asi to byl jeden z hlavních důvodů mé inkarnace, jestli něco takovýho je.[/quote]
Nic zvláštního se nestalo. Přišel jsi tam jako velký frajer, chytrý jak rádio a tvoje ego dostalo na frak, stáhlo se a chvíli tak zůstalo. Lidé milují, když se setkají s bytostí bez ega. Teď už si zase troufáš pomlouvat druhého jak má nemožné oči, jak nevhodně vypadá, špatně zpívá, prostě ego živíš vším, co můžeš.

[lklknml]

Nic zvláštního se nestalo. Přišel jsi tam jako velký frajer, chytrý jak rádio a tvoje ego dostalo na frak, stáhlo se a chvíli tak zůstalo. Lidé milují, když se setkají s bytostí bez ega. Teď už si zase troufáš pomlouvat druhého jak má nemožné oči, jak nevhodně vypadá, špatně zpívá, prostě ego živíš vším, co můžeš.

To je úplněj nesmysl. Já jsem totiž i v tý Barmě měl pravdu (ego miluje, když má pravdu). Když byla příležitost (což moc nebyla) tak jsem jim dokazoval, jak to mají blbě, přesvědčoval je (skrze máhajánovou nauku). Uznale pokyvovali hlavou, neměli problém přijmout rozumné argumenty (to nebylo jako vy tady). A skutečně jsem pravdu měl, nevím co bych na svých slovech měl měnit.

Až tady mi došlo, že to prostě není důležité. Že důležitá je jejich praxe, kterou moje teorie zastínila. A že kdyby jich nebylo, tak bych tu už nejspíš nepsal (nejspíš bych se zapíchnul i se svojí teorií).
Takže moje ego se nikam neodstěhovalo tyvole.

[Pedriito]

Nic zvláštního se nestalo. Přišel jsi tam jako velký frajer, chytrý jak rádio a tvoje ego dostalo na frak, stáhlo se a chvíli tak zůstalo. Lidé milují, když se setkají s bytostí bez ega. Teď už si zase troufáš pomlouvat druhého jak má nemožné oči, jak nevhodně vypadá, špatně zpívá, prostě ego živíš vším, co můžeš.

To je úplněj nesmysl. Já jsem totiž i v tý Barmě měl pravdu (ego miluje, když má pravdu). Když byla příležitost (což moc nebyla) tak jsem jim dokazoval, jak to mají blbě, přesvědčoval je (skrze máhajánovou nauku). Uznale pokyvovali hlavou, neměli problém přijmout rozumné argumenty (to nebylo jako vy tady). A skutečně jsem pravdu měl, nevím co bych na svých slovech měl měnit.

Až tady mi došlo, že to prostě není důležité. Že důležitá je jejich praxe, kterou moje teorie zastínila. A že kdyby jich nebylo, tak bych tu už nejspíš nepsal (nejspíš bych se zapíchnul i se svojí teorií).
Takže moje ego se nikam neodstěhovalo tyvole.

Aha.. tak jasně že se neodstěhovalo, ale změnilo tehdy kapku svou "konzistenci", nemyslíš? Díky čemuž jsi se například nezapích.

[lklknml]

Nic zvláštního se nestalo. Přišel jsi tam jako velký frajer, chytrý jak rádio a tvoje ego dostalo na frak, stáhlo se a chvíli tak zůstalo. Lidé milují, když se setkají s bytostí bez ega. Teď už si zase troufáš pomlouvat druhého jak má nemožné oči, jak nevhodně vypadá, špatně zpívá, prostě ego živíš vším, co můžeš.

To je úplněj nesmysl. Já jsem totiž i v tý Barmě měl pravdu (ego miluje, když má pravdu). Když byla příležitost (což moc nebyla) tak jsem jim dokazoval, jak to mají blbě, přesvědčoval je (skrze máhajánovou nauku). Uznale pokyvovali hlavou, neměli problém přijmout rozumné argumenty (to nebylo jako vy tady). A skutečně jsem pravdu měl, nevím co bych na svých slovech měl měnit.

Až tady mi došlo, že to prostě není důležité. Že důležitá je jejich praxe, kterou moje teorie zastínila. A že kdyby jich nebylo, tak bych tu už nejspíš nepsal (nejspíš bych se zapíchnul i se svojí teorií).
Takže moje ego se nikam neodstěhovalo tyvole.

Aha.. tak jasně že se neodstěhovalo, ale změnilo tehdy kapku svou "konzistenci", nemyslíš? Díky čemuž jsi se například nezapích.

Změnilo se něco, co způsobovalo tu frustraci, to utrpení, kvůli kterému jsem chlastal, abych mu unikl (třeba když se odlepilo letadlo z pražského letiště od země, tak jsem si ve střízlivém duchu říkal, kdyby už to tak chtělo spadnout). Ale že se změnila konzistence ega...

Protože namachrovanej sem furt, když třeba v nějaké internetové šarvátce zvítězím, tak mám z toho takovej dobrej pocit. Hřejivej u srdce. Tak jako v tý Barmě. Protože jsem prostě někomu ukázal cestu, to snad není nic špatnýho ne.

[Pedriito]

Ježíš, tak uznej přece, že tě to aspoň trochu zněnilo, vždyť jsi praxoval až tě chytly ty kyčle, místo toho chlastu, z kterýho by tě asi chytlo něco jinýho. Ego prostě nezabiješ, ale když ho dáš do meditace, tak jihne. Přidá mu to jistou kvalitu - sebereflexi. A i když třeba machruje, tak už na tom tak nebazíruje, a dokáže například uznat mýlku, chápat svá ohraničení, otevřít se hlubším věcem, ustoupit. Zrcadlit na venek nitro. Ono to tehdy může vypadat, že zmizelo, jeví se to tak, a může se to tak zvát. Ale prostě se jen vzdalo statutu vládce osobnosti.

[lklknml]

Ježíš, tak uznej přece, že tě to aspoň trochu zněnilo, vždyť jsi praxoval až tě chytly ty kyčle, místo toho chlastu, z kterýho by tě asi chytlo něco jinýho. Ego prostě nezabiješ, ale když ho dáš do meditace, tak jihne. Přidá mu to jistou kvalitu - sebereflexi. A i když třeba machruje, tak už na tom tak nebazíruje, a dokáže například uznat mýlku, chápat svá ohraničení, otevřít se hlubším věcem, ustoupit. Zrcadlit na venek nitro. Ono to tehdy může vypadat, že zmizelo, jeví se to tak, a může se to tak zvát. Ale prostě se jen vzdalo statutu vládce osobnosti.

Ale já když jsem byl po tom rozhovoru s mnichem, kvůli kterýmu jsem tam šel (protože na mě zapůsobil osvíceně), tak jsem žádnou mýlku neuznal, bazíroval jsem na té své pravdě (kterou on nebyl schopen pochopit) natolik, že jsem kvůli tomu odešel (tak jaká sebereflexe mého machrování, nemohla být žádná). Ta sebereflexe nastala až doma. Ale netýkala se té mé pravdy, že bych pravdu neměl, ale že ta moje pravda je sama o sobě nahovno. Ale to mi došlo až doma, v tom klášteře jsem to prostě neviděl. I když jsem byl jimi v tu dobu už změněn.

Ale protože tě vlastní mysl (nikoli naopak), tak je ti to divný. Teď mi to došlo. Vipassana prostě umožňuje to znevlastnění, díky kterému mi to pak mohlo doma dojít.

[Návštěvník]

Ježíš, tak uznej přece, že tě to aspoň trochu zněnilo, vždyť jsi praxoval až tě chytly ty kyčle, místo toho chlastu, z kterýho by tě asi chytlo něco jinýho. Ego prostě nezabiješ, ale když ho dáš do meditace, tak jihne. Přidá mu to jistou kvalitu - sebereflexi. A i když třeba machruje, tak už na tom tak nebazíruje, a dokáže například uznat mýlku, chápat svá ohraničení, otevřít se hlubším věcem, ustoupit. Zrcadlit na venek nitro. Ono to tehdy může vypadat, že zmizelo, jeví se to tak, a může se to tak zvát. Ale prostě se jen vzdalo statutu vládce osobnosti.

Ale já když jsem byl po tom rozhovoru s mnichem, kvůli kterýmu jsem tam šel (protože na mě zapůsobil osvíceně), tak jsem žádnou mýlku neuznal, bazíroval jsem na té své pravdě (kterou on nebyl schopen pochopit) natolik, že jsem kvůli tomu odešel (tak jaká sebereflexe mého machrování, nemohla být žádná). Ta sebereflexe nastala až doma. Ale netýkala se té mé pravdy, že bych pravdu neměl, ale že ta moje pravda je sama o sobě nahovno. Ale to mi došlo až doma, v tom klášteře jsem to prostě neviděl. I když jsem byl jimi v tu dobu už změněn.

Ale protože tě vlastní mysl (nikoli naopak), tak je ti to divný. Teď mi to došlo. Vipassana prostě umožňuje to znevlastnění, díky kterému mi to pak mohlo doma dojít.

[Pedriito]

Ježíš, tak uznej přece, že tě to aspoň trochu zněnilo, vždyť jsi praxoval až tě chytly ty kyčle, místo toho chlastu, z kterýho by tě asi chytlo něco jinýho. Ego prostě nezabiješ, ale když ho dáš do meditace, tak jihne. Přidá mu to jistou kvalitu - sebereflexi. A i když třeba machruje, tak už na tom tak nebazíruje, a dokáže například uznat mýlku, chápat svá ohraničení, otevřít se hlubším věcem, ustoupit. Zrcadlit na venek nitro. Ono to tehdy může vypadat, že zmizelo, jeví se to tak, a může se to tak zvát. Ale prostě se jen vzdalo statutu vládce osobnosti.

Ale já když jsem byl po tom rozhovoru s mnichem, kvůli kterýmu jsem tam šel (protože na mě zapůsobil osvíceně), tak jsem žádnou mýlku neuznal, bazíroval jsem na té své pravdě (kterou on nebyl schopen pochopit) natolik, že jsem kvůli tomu odešel (tak jaká sebereflexe mého machrování, nemohla být žádná). Ta sebereflexe nastala až doma. Ale netýkala se té mé pravdy, že bych pravdu neměl, ale že ta moje pravda je sama o sobě nahovno. Ale to mi došlo až doma, v tom klášteře jsem to prostě neviděl. I když jsem byl jimi v tu dobu už změněn.

Ale protože tě vlastní mysl (nikoli naopak), tak je ti to divný. Teď mi to došlo. Vipassana prostě umožňuje to znevlastnění, díky kterému mi to pak mohlo doma dojít.

No tak ti to došlo s odstupem, no a? Změna v tý věci proběhla, fairont.

[lklknml]

No tak ti to došlo s odstupem, no a?

No a to znamená, že mi to vůbec dojít mohlo, i u tak silně zakořeněné mysli, jako jsem měl. Protože ta vipassana ty kořeny, skrze to jejich cvičení (které jsem považoval vesměs za kravinu, páč jsem zjevně inteligentnější než ty mniši tam, ale když už jsem tam byl no tak jsem to cvičil), nepozorovaně uťala.

Nu a to znamená odpověď na to vaše s Vostálem vykřikování o každého jedinečnosti, o povznesení se nad texty, a blablabla. Protože to ty kořeny neutne tyvole.

[vostal petr]

ale že ta moje pravda je sama o sobě nahovno.

Pravda je vždycky na hovno,

proto snadno poznáš idiota,

vždycky mele hovadiny vo pravdě a lásce aby si vylepšil svý ego...

Obvykle to na chudý IQ funguje docela dobře,

viz třeba Havel, blství se ocenuje páč z toho má jeden dobrý pocity...

[vostal petr]

Nu a to znamená odpověď na to vaše s Vostálem vykřikování o každého jedinečnosti, o povznesení se nad texty, a blablabla. Protože to ty kořeny neutne tyvole.

Ty debile, když si strčíš do prdele vokurku,

tak tě to taky změní,

na takovýhle hovadiny nepotřebuješ vipasanu,

člověka přece mění kdeco a to neustále,

jenom duchovní blbové ůstávají zablokovaní na nějaký svý připoutanosti, třeba tý vipasáně...





Kořenem ega je ty pako ztotožnění s tělem, nikoliv nějaká mysl co si něco myslí a její myšlenky se mění podle ročních období...

[dodo]

...

Nu a to znamená odpověď na to vaše s Vostálem vykřikování o každého jedinečnosti, o povznesení se nad texty, a blablabla. Protože to ty kořeny neutne tyvole.

[lklknml]

Ty debile, když si strčíš do prdele vokurku, ...

No tak si to tak neber Petře...

[vostal petr]

Já si to tak neberu,

ty si fakt myslíš, že Budhovi k realizaci pomohla náká pitomá vipasána ???

To proč došel k realizaci je jednoduché,

nebyla to žádná jeho duchovní snaha,

ale zcela naopak,

uvolnění od jakékoliv duchovní snahy,

tedy především UVOLNĚNÍ TĚLA OD PITOMÉ MNOHALETÉ ASKEZE,

to je ta příčina - uvolnění ztotožnění s tělem...

[lklknml]

ty si fakt myslíš, že Budhovi k realizaci pomohla náká pitomá vipasána ???

Já nevim. Já prostě jen popisuju jak jsem to měl já no. Třeba to někomu pomůže.

[vostal petr]

Pouze ke zklidnění roztěkané mysli,

což samozřejmě přináší částečné uvolnění,

a jako vedlejší efekt i částečné zblbnutí..

[vostal petr]

To je ten důvod, proč nemáš dělat přejaté věci,

ale to, co je dáno tvou individuální karmou,

v tý totiž není ta karmcká sračka zvaná záměr, cíl a zisk,

nebot to k tobě přichází zcela mimo mysl a její představy

tedy zcela spontánně na podkladě karmy...

„Zajímavým paradoxem je, že když se přijmu takový, jaký jsem, pak se můžu změnit.“

— Carl Rogers americký psycholog 1902 - 1987