Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Soukromá subfóra
Pravidla fóra
Pozor, zde je prostor soukromých fór, kde si každý moderátor určuje svá pravidla a maže příspěvky dle vlastního uvážení. Více než rok neaktivní fóra se v přehledu portálu nezobrazují.

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 31. kvě 2018 17:37:42

miroslav píše:Je dobré využít ten čas a schopnost si něco uvědomit či v sobě změnit, ten cenný čas co nám zbývá. Kdoví, co bude potom, zda tu možnost ještě budeme mít.



Proč ne, třeba v těch dimenzích, kde je - podle Ramany - mnohem lehčí dosáhnout plného poznání. Ale určitý stupen "zralosti" bude jistě podmínkou.
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod miroslav » pát 01. čer 2018 7:35:51

Návštěvník píše:
miroslav píše:Je dobré využít ten čas a schopnost si něco uvědomit či v sobě změnit, ten cenný čas co nám zbývá. Kdoví, co bude potom, zda tu možnost ještě budeme mít.



Proč ne, třeba v těch dimenzích, kde je - podle Ramany - mnohem lehčí dosáhnout plného poznání. Ale určitý stupen "zralosti" bude jistě podmínkou.


Smrt - bardo je velmi labilní stav. Je zde mnohem lehčí dosáhnout plného poznání, stejně tak je zde mnohem lehčí se propadnout do hlubokého zatemnění. Je to křižovatka života.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3400
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. čer 2018 8:23:10

Hm...

Podle tvé víry se ti staň!
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. čer 2018 8:28:31

Hm...

Někdy může být překvapením, že podle víry se nestane.

Někdy se to myslí dobře a dopadne to blbě a někdy se to ani nečeká a překvapí to.
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. čer 2018 8:43:23

Návštěvník píše:Hm...

Někdy může být překvapením, že podle víry se nestane.

Někdy se to myslí dobře a dopadne to blbě a někdy se to ani nečeká a překvapí to.


Hm...
A v to věříš nebo si to jen myslíš?
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. čer 2018 8:52:19

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Hm...

Někdy může být překvapením, že podle víry se nestane.

Někdy se to myslí dobře a dopadne to blbě a někdy se to ani nečeká a překvapí to.


Hm...
A v to věříš nebo si to jen myslíš?


Byly tady už takové zkušenosti, ale není třeba tomu ani věřit a ani si to myslet.

Je možné se nechat překvapit.
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Hmla » pát 01. čer 2018 13:20:29

Inu, svět je velký a o překvapení tu není nouze. :-)
Hmla
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. čer 2018 13:27:27

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod lklknml » pon 21. pro 2020 22:15:18

Tomu Havelkovi asi za chvíli hrábne...


Vyrovnat dobro se zlem nelze učinit na úrovni duality než rovnítkem, což má pochopitelně na morální úrovni devastující účinek.
Řešením je realizace neduality, nikoli jakési svědomí stlačující rituální sugesce přijetí zla.

Je možné, že Havelka stáhne do pekel nejen sebe, ale i své pacienty.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod miroslav » úte 22. pro 2020 19:42:20

Mám pocit, že tohle video ukazuje, že dotyčný se zkrátka bojí pekla a bolesti. A snaží se to přijmout.
Já tohle neřeším. Jestli si peklo zasloužím svojí karmou, tak zkrátka potřebuji tím projít - když nic jiného (soft) mi ke zmoudření nepomohlo.
A pokud si to nezasloužím, tak to nepřijde.
Není tedy co řešit. To co přichází neodmítám ani nepřijímám. Vůbec mne nenapadá volba něco přijmout nebo nepřijmout. Zkrátka se to děje a má to svůj smysl.
Prostě důvěřuji osudu.
Komu jinému by člověk mohl více důvěřovat?
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3400
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod lklknml » úte 22. pro 2020 21:20:02

Totiž Havelka by podobně mohl do svého srdce přijmout zrůdnost, lstivost, bestialitu atpod., "s láskou a vděčností" a "to že před nimi nemá vůbec žádnou ochranu". Protože jsou přeci "integrální součástí vesmíru".

Souhlasím s Havelkou, že kdybych byl uvržen do pekla, tak mě to zlomí. Ale na rozdíl od Havelky nejsem předposraně zlomen už teď :D. Mentální prostor Havelky totiž tvoří vzpomínky na utrpení z minulosti (myslí zvětšené do obrovitosti) a obava z jejího možného návratu v budoucnosti. A tenhle konglomerát (už) neexistující minulosti a (ještě) neexistující budoucnosti zastírá existující přítomnost, ve které Havelka není křižován, probodáván kůlem ani upalován.

Pěkně o tom referuje Jan Rak na základě svého pobyte ve tmě:
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod lklknml » pát 25. pro 2020 11:09:45

Zdeněk píše:Pěkně o tom referuje Jan Rak na základě svého pobyte ve tmě:

Ještě v rámci výzkumu "Jak to má Jana blbě" mě napadlo, že onen kolotoč vzpomínek a předjímek, jak jej zakouší běžná mysl, Jana potlačila "smlouvou s Bohem", kdy dostává pravidelné dávky endorfinu a tak se místy cítí blaženě. Připomíná to buddhistickou dhjánu, kdy mysl, sjednocena koncentrací na nějaký předmět, zakouší štěstí. V mojí vipassana tradici se ale dhjany moc neberou, tak s tím nemám žádnou zkušenost (nicméně ve starých spisech se dhjány zmiňují a cvičí a v naší hínajánové tradici se dokonce kvůli tomu rozhořela tzv. dhjánová válka).

Nicméně jsem přesvědčen, že dhjána neznamená blažeností se odtrhnout od reality (podobně jako drogově závislí), a pak nechápavě pozorovat reakce okolí, ale dhjána znamená i vhled do věcí vnějších (a tudíž i schopnost efektivně druhým pomoci). Mmj. proto, že předmět koncentrace je emočně neutrální, tudíž se kladné emoce dostavují až jako následek (a posléze se opouštějí).
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Jana » pát 25. pro 2020 11:38:25

A co si, Zdenku, přestat představovat, jak Jana, případně kdokoliv jiný "to má blbě", a namísto toho zkoumat jen "jak je to správně"?

K tomu, abys nebloudil, nepotřebuješ procházet všechny cesty, které k cíli nevedou. Stačí dobře znát jen to, co k cíli vede.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6879
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod lklknml » pát 25. pro 2020 12:45:34

Jana píše:A co si, Zdenku, přestat představovat, jak Jana, případně kdokoliv jiný "to má blbě", a namísto toho zkoumat jen "jak je to správně"?

K tomu, abys nebloudil, nepotřebuješ procházet všechny cesty, které k cíli nevedou. Stačí dobře znát jen to, co k cíli vede.

:)

Jenomže v jak je to správně je jak je to blbě implicitně obsaženo. Dobře znát jen to, co k cíli vede, a zároveň neznat, co k cíli nevede, není možné. Resp. možné to je, ale v rovině duality, nikoli v rovině, se kterou má zkušenost Jan Rak při pobytu ve tmě.

No a to se právě v rámci výzkumu "Jak to má Jana blbě" snažím zjistit, zda Jana fiktivně nezaměňuje realitu duality za realitu neduality (o které četla v knihách Probuzených), skrze nějakou autohypnózu, sebeoblbovacím transem nebo tak něčím.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 25. pro 2020 12:49:16

Linda píše:
Návštěvník píše:přidávám se, taky tomu co Jana píše nerozumím, ale přiznávám že nerozumím i jiným věcem
je tady někdo kdo jí rozumí?

Pokouším se o to, celou řadu let. A zdravím - ahoj Taro, Pedrito i všichni ostatní :)

Jani, ... tolik let se furt někdo snaží tě z těch kolejí sundat a nic a nic a nic :-)

Už hodně dlouho – kdysi na Jitřní zemi a na Mozaice, a pak tady – sleduju nejrůznější pokusy Janu přesvědčit, že iluzorní dualita, projev Jediného Bytí, v sobě obsahuje a ze Sebe Samé vytváří oba dva póly projevů: všechno pozitivní i všechno negativní.

No, možná mi – konečně – začalo docházet, proč jsou všechny tyhle naše pokusy marné.

Kdyby po mnoho let bylo součástí mé profese pečovat v nemocnici o těžce zraněné a umírající děti, asi jediný způsob, jak to dělat, by bylo úplně popřít existenci čehokoliv negativního. Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného). Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?

Ochota plně vnímat a přijímat obojí, tedy nejen to, co se v dualitě vnímá jako pozitivní, ale i všechno, co se vnímá jako negativní, včetně příležitosti uvidět, že obojí je projevem Všetvořícího Bytí, by se (možná) objevila až v důchodu, když každodenní kontakt s trpícími a umírajícími dětmi skončil. Ale těžko říct, jak velká bude šance připustit konečně existenci něčeho, co po celou dobu až doteď prostě existovat nesmělo.

Tady asi člověk nic nezmůže, nezbývá než přijmout, že to tak prostě je.

A popřát, aby – až k tomu dojde – zmizela potřeba pokaždé utéct k představě, že "Nic z toho, co trpící právě prožívá, neexistuje. Neexistuje (jeho) tělo, (jeho) pocity, (jeho) myšlenky, protože je jen Já " - na rozdíl od toho, co se vnímá jako pozitivní a u čeho nevzniká zájem uvidět, že ani nic z toho, co je oblažující, včetně vlastní radosti z toho neexistuje, protože je jen Já.

Jednou možná odložení toho růžového ochranného krunýře bude úlevou, která dá sílu unést dodatečnou konfrontaci se všemi odmítnutými negativními pocity, uloženými kdesi v podvědomí, protože vnímat je by tehdy bylo naprosto zničující.


Obrázek
Návštěvník
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod Jana » pát 25. pro 2020 13:06:11

Zdeněk píše:
Jana píše:A co si, Zdenku, přestat představovat, jak Jana, případně kdokoliv jiný "to má blbě", a namísto toho zkoumat jen "jak je to správně"?

K tomu, abys nebloudil, nepotřebuješ procházet všechny cesty, které k cíli nevedou. Stačí dobře znát jen to, co k cíli vede.

:)

Jenomže v jak je to správně je jak je to blbě implicitně obsaženo. Dobře znát jen to, co k cíli vede, a zároveň neznat, co k cíli nevede, není možné.


Možná ještě drobátko jinak, v cíli ve skutečnosti jsi, jen je tady sen, iluze, mentální závoj, který může bránit Poznání. Ten závoj mysli má nekonečně mnoho podob, můžeš ho prozkoumávat do nekonečna a nikdy se nedobereš konce. Je to asi jako když budeš přelévat vodu z jednoho konce bazénu na druhý.

Tvé představy o tom, jak to má kdo špatně, nemusí brát konce, tohle k cíli zaručeně nevede.

K cíli vede jen sebepoznání.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6879
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod lklknml » pát 25. pro 2020 13:32:58

Jana píše:
Zdeněk píše:
Jana píše:A co si, Zdenku, přestat představovat, jak Jana, případně kdokoliv jiný "to má blbě", a namísto toho zkoumat jen "jak je to správně"?

K tomu, abys nebloudil, nepotřebuješ procházet všechny cesty, které k cíli nevedou. Stačí dobře znát jen to, co k cíli vede.

:)

Jenomže v jak je to správně je jak je to blbě implicitně obsaženo. Dobře znát jen to, co k cíli vede, a zároveň neznat, co k cíli nevede, není možné.


Možná ještě drobátko jinak, v cíli ve skutečnosti jsi, jen je tady sen, iluze, mentální závoj, který může bránit Poznání. Ten závoj mysli má nekonečně mnoho podob, můžeš ho prozkoumávat do nekonečna a nikdy se nedobereš konce. Je to asi jako když budeš přelévat vodu z jednoho konce bazénu na druhý.

Tvé představy o tom, jak to má kdo špatně, nemusí brát konce, tohle k cíli zaručeně nevede.

K cíli vede jen sebepoznání.

Ten závoj má nekonečně mnoho podob, to je pravda, dokonce může mít i podobu sebepoznání. Narcis neměl pochyby, že se poznává v obrazu na hladině jezera, a byl z toho náramně šťastný. Co myslíš, měl SČA? :)

A tím, že Jana ten obraz rozšířila do nekončena, unikla Narcise sebeklamu?
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod vostal petr » pát 25. pro 2020 14:33:27

Jakýpak nekonečno.

jako správný kolektivista, rozšířila jej pouze na lidi, vo nekonečnu nic neví...

Narcista je v pohodě, průsery dělaj leda kolektivisté tedy nacisté a spol.
vostal petr
 

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod lklknml » pát 25. pro 2020 14:46:47

vostal petr píše:Narcista je v pohodě, průsery dělaj leda kolektivisté tedy nacisté a spol.

Nikoli, průsery dělaj individualisté co se serou mezi kolektivisty :-).

Proto já pomáhám Janě ze tmy, protože jsme kolektivisti a tomu říkáme láska tvl.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Rituál dosažení aneb jak upsat duši ďáblu

Nový příspěvekod vostal petr » pát 25. pro 2020 14:54:01

No právě,

láska a naděje a víra je voblbovák všech kolektivistů...
vostal petr
 

Další

Zpět na Nalézání

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 návštevníků