Pro Miroslava

[Petra]

Nezavolal. Nikdy. A vůbec netuším, o koho jde...

Velmi introvertní a opatrný. Asi neudělal v tomhle směru dobré zkušenosti.

Víš, zkus ho rozehřát atd., já na tohle "dělání" nějak nejsem, vš pojímám a beru, žiju doopravdy a buď se stane nebo se nestane, je to buď ano nebo ne..., podobně to mají "ruské nátury", jsou vášnivé, opravdové, někdy až na kost...

Píšu to proto, abys to třeba ucítila, o čem to je..., že nějaké "zkus ho, zkus to..." u mě nefunguje, není mi to vlastní...

A co bys dělala, kdybys věděla, že se mu daří špatně, že je na dně? Jestli je, tak je to přesně ten typ, který by ti to nikdy, nikdy neřekl, nepřiznal. Má takové nastavení, jinak nemůže.
Zaseklo se to. A jediný, kdo by s tím mohl něco udělat, jsi ty. Ale ty taky nemůžeš...

Takže se dá jen čekat, jestli něco změní čas....

[Petra]

je to buď ano nebo ne..., podobně to mají "ruské nátury", jsou vášnivé, opravdové, někdy až na kost...

To bude zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč ti nezavolá. Teda tvoje opravdovost mu sedí, ale ta vášnivost až na kost - nic pro opatrného introverta.

[Tara]

Tak jsou karty rozdány.

[.petra]

Tak jsou karty rozdány.

Ty byly už vždycky rozdány.

[.petra]

Víš, zajímavé je, že bys od něho chtěla empatii a laskavost, ale sama ji pro něho nemáš.

Jemu je zřejmě jasné, že se toho žádný z vás nepustí, ale tobě ještě ne. I když neustále svým projevem dokazuješ, že v tom má Miroslav pravdu.

[Tara]

Víš, zajímavé je, že bys od něho chtěla empatii a laskavost, ale sama ji pro něho nemáš.

Jemu je zřejmě jasné, že se toho žádný z vás nepustí, ale tobě ještě ne. I když neustále svým projevem dokazuješ, že v tom má Miroslav pravdu.

Čeho že se ani jeden z nás nepustí?

Dokazuji, že v čem má Miroslav pravdu?

[miroslav]

To bude zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč ti nezavolá. Teda tvoje opravdovost mu sedí, ale ta vášnivost až na kost - nic pro opatrného introverta.

Mně velmi sedí právě ta Evina vášnivost až na kost. To tady nikdo jiný nemá, bohužel.
Ale hold akorát nechci nikomu prozrazovat svoji konkrétní identitu.

Já jsem nikoho z diskutujících tady také osobně neviděl a nijak mi to nechybí.
Kdysi jsme na mém nouzovém blogu (když nás vyhodili z fóra) s některými ze zdejších diskutovali zcela anonymně, bez avatarů a přezdívek a mělo to svoje zvláštní "noční" kouzlo. Verše psané na vodu.

Jak říká klasik:
"Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.

Všechno povstalo skrze něj
bez něj nepovstalo nic, co je.
V něm byl život
ten život byl světlem lidí.
A to světlo svítí ve tmě
a tma je nepohltila."

A u toho bych zůstal

[Návštěvník]

To bude zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč ti nezavolá. Teda tvoje opravdovost mu sedí, ale ta vášnivost až na kost - nic pro opatrného introverta.

Mně velmi sedí právě ta Evina vášnivost až na kost. To tady nikdo jiný nemá, bohužel.

Takže je tedy pro tebe jediná a vyjímečná a přesto jí ani nezavoláš. Musí ti být přece jasné, že při té vášnivosti až na kost jí tohle nikdy nemůže stačit.

Ale hold akorát nechci nikomu prozrazovat svoji konkrétní identitu.

A kdybys ji zavolal, tak to nejde anonymně?

[miroslav]

A kdybys ji zavolal, tak to nejde anonymně?

A proč?
Pokud jí nestačí komunikace slovy, necítí, co je za slovy, tak telefon na tom nic nezmění.
Je to věc zrání a zrání je věcí času a trpělivosti.

[.petra]

A kdybys ji zavolal, tak to nejde anonymně?

A proč?
Pokud jí nestačí komunikace slovy, necítí, co je za slovy, tak telefon na tom nic nezmění.
Je to věc zrání a zrání je věcí času a trpělivosti.

Vy jste pro sebe opravdu přesná zrcadla.

[Tara]

[Tara]

Žena s velkým "Ž" nenamítá.
Ta je schopna hlubšího vztahu a tedy i mlčet s velkým "M".
Je schopna ohněm a utrpením nenaplňované lásky se změnit i když se změnit původně vůbec nechce. Neznám silnější motivaci, která dovede člověka, speciálně ženy, posunout rychleji k osvobození, než je právě toto.

Máš pravdu, taky to tak vidím...., pokud "cílem" má být bezpodmínečná láska, ne ta, která odvisí od něčeho nebo někoho...

Kdysi jsem četla povídku, nevzpomenu si na název ani na autora, snad jen, že to psala žena v "přestrojení" za mužské jméno, byla to hodně silná povídka o ženě, její touze po Jediném, jak se ke konci chystala, coby Nevěsta k Ženichovi...

Nevzpomene si někdo, o jakou povídku se jedná?

[Tara]

Jak se díváš, Miroslave, na Kukurípu, to, co nakonec "udělal" směrem k staré, nemocné, hladové feně...?

http://www.lampa.cz/povidky/milacek.html

[Tara]

Tara píše:



miroslav píše:
Dokud žena křičí, jsi pořád ve hře.

Ticho je nejsilnější křik ženy.

Bez usměváčku ano a je to tak....

S usměváčkem je to zase jen o aroganci, výsměchu...
Se neusmívám na tebe ale na nopa.

Arogance či výsměch v tom z mé strany vůbec nebyly.
Kde a proč se tedy v tobě objevuje takový pocit?

Prostě mám ten pocit z tebe, že si pořád zachováváš takový nadřazený postoj a..... že jsi v jakémsi krunýři toho, jak to mám být.... a že nedokážeš, nejsi s tím..... že zkrátka nedokážeš otevřít srdce, dveře té vyjící feně...

Nedokážeš si lehnout do bláta....

Cítím to tak, a myslím, dle reakcí dalších, že nejsem sama...

[Tara]

A výsledkem je stále vyjící, stará, hladová fena a Kukurípa, který ví, jak by to mělo být....

[Návštěvník]

Jaký to na mě dělá dojem, je, že Miroslav je Tara a naopak. Vyskytují se tu ve stejnou dobu, reagují na sebe jakoby v protipólu, zrcadlují si to, co nechtějí, neumí dát najevo veřejně, plně.
Oba jsou jak vyjící, hladovou fenou, tak Kukurípou.
Srdcem, i myslí....

Bože, pomož jim.

[miroslav]

Jak se díváš, Miroslave, na Kukurípu, to, co nakonec "udělal" směrem k staré, nemocné, hladové feně...?

http://www.lampa.cz/povidky/milacek.html

Je to přesně to, co mu na jeho cestě chybělo.
Říká se že moudrost a soucit (láska) jsou jako dvě ptačí křídla. Chybí-li soucit nebo moudrost, je ta duchovnost omezena jako pták s jedním křídlem. Obě jsou třeba k létání.

[Návštěvník]

Jak se díváš, Miroslave, na Kukurípu, to, co nakonec "udělal" směrem k staré, nemocné, hladové feně...?

http://www.lampa.cz/povidky/milacek.html

Je to přesně to, co mu na jeho cestě chybělo.
Říká se že moudrost a soucit (láska) jsou jako dvě ptačí křídla. Chybí-li soucit nebo moudrost, je ta duchovnost omezena jako pták s jedním křídlem. Obě jsou třeba k létání.

Když si znovu přečteš, co jsi napsal, ON (kterému na JEHO cestě něco chybělo) vystoupí do popředí...

A to je přesně to, co zavazí, je navíc, na cestě k protnutí...., spojení.... soucitu...

[miroslav]

Bože, pomož jim.

Je zajímavé, jak to naše veřejné dopisování s Klárou budí v lidech nejrůznější představy o tom, o co jde, co bychom měli dělat, jací jsme, jak jsme pokročilí atd. Každý nejspíš soudí podle sebe, podle svých milostných zkušeností a nastavení.
Je to opravdu výživné to sledovat

[miroslav]

Prostě mám ten pocit z tebe, že si pořád zachováváš takový nadřazený postoj a..... že jsi v jakémsi krunýři toho, jak to mám být.... a že nedokážeš, nejsi s tím..... že zkrátka nedokážeš otevřít srdce, dveře té vyjící feně...

Nedokážeš si lehnout do bláta....

Cítím to tak, a myslím, dle reakcí dalších, že nejsem sama...

Já takový pocit "ze sebe" nemám.
A lidé, kteří mne dobře znají, se kterými žiji ho také nemají.
I když svými upřímnými projevy často takový posudek v lidech provokuji, hlavně v těch co mne dobře neznají a kteří si na svém sebehodnocení hodně zakládají a proto většinou nemají smysl pro humor.