Pro Miroslava

[lklknml]

Lindo, nespěchejte tolik.
Je to Anima, která vás nutí k rychlé reakci

[Linda]

Ale kdepak. Nespěchám. Jen vzhledem ke svému věku (85) mám už všechen čas volný a tak si občas docela ráda s někým popovídám o tématu, které nás oba zajímá.


Baví mě odpovídat - pokud se ovšem objeví věcná reakce

[armin]

I když se momentálně často identifikuješ s tím, kdo vnímá ty vjemy

t.j. s osobou, která je vnímá, místo aby se neosobně pozorovaly čistým vědomím.

Osoba je také vjem. Osoba nevnímá, ta pouze tvoří filtr, myšlenky posuzování vjemů atd.

[lklknml]

To je věk úctyhodný a zvládáte to na internetu jak mladice. Snad na tom budu také tak dobře!
Nu ale když porovnám čas vložení + nějaká časová retence + přečtení + sesumírování odpovědi + napsání + korekce chyb... já bych to tak rychle nezvládl

Když jsem si přečetl vaši původní reakci, tak jsem se snažil vcítit se do toho co píšete, zpřítomnit si to. Pak to porovnat s tím, co mám v hlavě. Pak najít argumenty, které by ten rozdíl vyjadřovaly a uzpůsobit je vaší reakci.
No a dopad jsem jak sedláci u Chlumce.

[Linda]

tohle se stává v diskusích nám všem, každou chvíli

Možná ta moje zdánlivá rychlost vyplývá z toho, že kdysi, v roce 1961 po šesti měsících vytrvalého cvičení na Bezčasé Já Paula Bruntona ( viewtopic.php?f=268&t=2855&p=133078#p51129 ) najednou kolem poledne při chůzi nastala úplně sama od sebe zkušenost bezčasého Bytí, která pokračovala i při všech činnostech až do usnutí... Tělo bylo prázdný tvar Vědomí, pozorovaný nekonečným prázdným Vědomím, stejně i ostatní lidské tvary a všechny pozorované předměty... Jenže po zmizení téhle zkušenosti stavu nad protiklady bylo znovu vyvstalé vnímání sebe coby osobního já, odlišného od všeho ostatního, tak neuspokojivé, že se od té doby zajímám především o to, co si Vesmírné Bytí v tomhle tvaru ještě nechává pod pokličkou, tj. nerozpoznané, aby mohla dál probíhat Jeho Hra na iluzorní "osobu". Jaké si k tomu vytváří návnady... i nápovědy k jejich rozpoznávání :-)

Po několika létech, kdy jsem objevila Tomášovy a všechen volný čas jsem pak trávila v Jílovém na chatě s Mílou a Eduardem Tomášovými – s Petrem Pavlíkem a ještě několika dalšími od jsme se tam rána do večera při všech činnostech učili všímavosti = bdělosti k mysli a nad myslí, jsem i díky hlubinné psychologii konečně pochopila, že příčiny automatických reakcí osobního já na dění jsou až z 95% neuvědomované. A tak když se spouštěče vyvstávajících mentálních + emocionálních reakcí i ty jednotlivé reakce začnou konečně rozpoznávat a pokojně se pozorují nekonečným prostorovým vědomím, pomaličku slábnou. Jak dlouho se ty naše navyklé reakce budou objevovat, závisí na jejich energetickém náboji, který se každým navyklým ztotožněním s tou reakcí o trochu zvýší: ty reakce, které pro nás byly typické i v mnoha předchozích inkarnacích (ať mužských nebo ženských), jsou neuvěřitelně silné, objevují se nám znovu a znovu "naprosto samozřejmě" jako jediná možnost, jak v dané chvíli zareagovat, a proto přetrvávají dál a dál a dál...

Já byla v mnoha minulých inkarnacích panovačnej náfuka, vždycky jsem měla spoustu podřízených, kteří museli poslouchat a basta!!! – s tímhle naprogramováním jsem se i narodila – jenže ouha!
Nic takového už nepadalo v úvahu, od malička jsem dostávala přes kokos, kudy jsem chodila...

Nakonec jsem se začala zajímat, jak objevit spouštěče těchhle svých navyklých přezíravých reakcí, že by se tak mohly dostávat do vědomí a konečně i začít se neosobním pozorováním rozpouštět.

Po čase, i díky regresím, se pomaličku začala objevovat změna; a nejen v projevu navenek, ale i uvnitř...

a jak se postupně rozpouštějí všechny ty sebeobranné systémy osobního já, občas si už připadám jako docela malej prcek, kterej s údivem objevuje svět...

[armin]

Trošku mě mrzí, že stejně korespondentně, jako Zdeněk nebo makak, nedokáže psát i armin,

Se to tady učím. Na návštěvnících a štamgastech si to cvičím.
Učený z nebe nespadl.

[Tara]

Trošku mě mrzí, že stejně korespondentně, jako Zdeněk nebo makak, nedokáže psát i armin,

Se to tady učím. Na návštěvnících a štamgastech si to cvičím.
Učený z nebe nespadl.

No to už je lepčí, než to tvoje "ber, nebo nechej ležet" nebo že se na to vykašleš... :-)

Tak šup šup, pořád žádný moc velký pokrok nejde vidět :-)

Málo empatický, hodně hlavový, ale už méně vystupuješ v roli učitele, což je pozitivní... :-)

[Tara]

Liduš, já se zase budu opakovat, ale je mi z toho, co pořád píšeš, tak hrozně těžko, uf uf, že to raději už moc nečtu, pak jsem udřená, jako uň...

:-)

[Tara]

No právě, vjemy...., nedokážu pochopit, jak někdo může stavět na jakýchkoliv vjemech.... na vidění záři, zažívání nějakého pocitu (lásky, bolesti, opuštěnosti...)....

Aha, vjemy.... ten, kdo cokoli vidí nebo vnímá, prožívá a to je pro něj "celý svět"..., zažívá bolest, pocit opuštěnosti, zklamání, nenaplněnosti, lááásky boží, vidí záři atd., s těmi vjemy, pocity se ztotožňuje, od nich odvozuje svou hodnotu atd a pořád dokola celý život, životy, je to k p....ání....

Chjo, to je ta introspekce.... :-)

No právě, stavíme na vjemech ... ten klíč, ten jsi našla ... je to v tom ztotožnění.
Ztotožnění s osobou, tj. s nějakou jednotkou, který vnímá a ty vjemy interpretuje, třídí, komentuje pamatuje, zapomíná, vzpomíná ...
Na to vlákně s Intago dal někdo jeden díl z Pamětí mystika. Zrovinka na toto téma. E.T. tam popisuje vjemy "velkého světla" a to, jakou tomu nejdříve připisoval důležitost, jako i to že nyní (v čase nátáčení) občas je vjem malého světýlka. A že nyní ví, že ani jedno ani druhé není důležité. Netřeba se tedy honit za světly. ... (raději to zkoukněte, píšu jen tak, co mi utkvělo)

Taro, není a nemusí to být k po...ní. Možná si nepamatuješ, ale mě to utkvělo, potkaly jsme se v Hranicích, střetly jsme se pohledem, já vím, že víš, to poznání se nemůže ztratit. I když se momentálně často identifikuješ s tím, kdo vnímá ty vjemy. ...Nemůže se TO ztratit.

Díky, ros...

[lklknml]

Možná ta moje zdánlivá rychlost vyplývá z toho, že kdysi, v roce 1961 po šesti měsících vytrvalého cvičení na Bezčasé Já Paula Bruntona ( viewtopic.php?f=268&t=2855&p=133078#p51129 ) najednou kolem poledne při chůzi nastala úplně sama od sebe zkušenost bezčasého Bytí, která pokračovala i při všech činnostech až do usnutí...

Tak Paul Bruton mě nikterak nezaujal, jeho pozdější roztržka s Maharšim moje rozpaky z něho jen utvrdila.

Postavíme se do mentálního postoje člověka, který se právě probudil ze sna a uvědomuje si, že nejen hrál ve snu činnou roli, ale zůstával také nepohnutým svědkem své snové postavy. Stejně i teď se postavíme stranou všeho, co se kolem nás děje, dokonce i stranou vlastní osobnosti, která patří do okolí, a jsme zcela vzdálení jejích záležitostí, potíží nebo radostí.

Uvědomíme si, že za všemi myšlenkami, které se neustále mění, zůstává vědomí, které je pozoruje, statické, nehybné a neměnné; že v celém tom toku zakoušených událostí a věcí existuje stálý prvek vědomí. Ztotožníme se s tímto neomezeným vědomím.

Vždyť je to nesmysl. Dovedeno ad absurdum - ztotožněme se s Buddhou a tím se jím staňme.
Sugesce je jistě mocná zbraň a dá se jí dosáhnout značných úspěchů. Nikoli však na duchovní cestě, kde jde o nové bytí. To si v žádném případě nejde vsugerovat, leda jako fikci, jako bláznovství.

[Linda]

Je docela přirozené, že člověk hodnotí to s čím se setkává jen podle svých dosavadních zkušeností.
Podle nich všechny a všechno posuzuje – i odsuzuje...

Nemám sebemenší potřebu Tě o čemkoliv přesvědčovat, Zdeňku.

[lklknml]

Je docela přirozené, že člověk hodnotí to s čím se setkává jen podle svých dosavadních zkušeností.
Podle nich všechny a všechno posuzuje – i odsuzuje...

Nemám sebemenší potřebu Tě o čemkoliv přesvědčovat, Zdeňku.

A pamatujete si ještě na Intaga, že, Lindo...
Já vím že jo, protože paměť máte stále obdivuhodně dobrou Babi

[Linda]

Je docela přirozené, že člověk hodnotí to s čím se setkává jen podle svých dosavadních zkušeností.
Podle nich všechny a všechno posuzuje – i odsuzuje...

Nemám sebemenší potřebu Tě o čemkoliv přesvědčovat, Zdeňku.

A pamatujete si ještě na Intaga, že, Lindo...

Jistě

Neustále se snažil všechny přesvědčovat, znovu a znovu každému doporučoval to, co jemu samotnému vyhovovalo a tvrdě oponoval každému, kdo s ním nesouhlasil.

To bývá v diskusích dost běžné, jen většinou ne v takové míře.

[Tara]

Neustále se snažil všechny přesvědčovat, znovu a znovu každému doporučoval to, co jemu samému vyhovovalo

Koho mi to jen stále a stále připomíná :-)

Hele, Zdeňku, proč jsi teď vzpomněl na intaga a ptáš Lídy? Nějak mi uniká smysl v této debatě vzpomenout na intaga...

[lklknml]

Hele, Zdeňku, proč jsi teď vzpomněl na intaga a ptáš Lídy? Nějak mi uniká smysl v této debatě vzpomenout na intaga...

Protože intago nechtěl diskutovat, chtěl kázat. Argumenty oponentů jako by šly mimo něj. Srovnávat jej s Lindou je rétorická hyperbola, samozřejmě.

[Linda]

Vida

nenapadlo by mě, že tohle

Je docela přirozené, že člověk hodnotí to s čím se setkává jen podle svých dosavadních zkušeností.
Podle nich všechny a všechno posuzuje – i odsuzuje...

Nemám sebemenší potřebu Tě o čemkoliv přesvědčovat, Zdeňku.

by někdo mohl považovat za kázání
Inuholt - furt se učím, co všechno je v diskusi možné

[Tara]

Psala jsem ti včera e-mail s odkazem na povídání s Tomášem, díval ses na to video? Už vyšly s ním i další videa, ...., celkem by mě zajímal tvůj názor na Tomáše... a můžeš klidně soukromě....(jak jsem o něm, resp. jeho laskavém nekonání psala před časem na inspiruj, psal jsi, že tak se projevují homosexuálové :-), jestli máš pořád tentýž dojem :-)

Díky.

Doporučené pořadí sledování:

1) Povídání o duchovnu - Tomáš z Chrámu ticha (4. 4. 2019) Na procházce po šumavských horách s Tomášem a Igorem. O Tomově klinické smrti, zážitku Jednoty a léčení a pomoci lidským bratrům a sestrám. Vzpomínky na minulé životy. Co je to láska? A jak pomoci člověku, který je v beznaději? – Video bylo natočeno jako pozvánka a úvod k velkému vyprávění s Tomášem o jeho duchovním poznání - https://youtu.be/kkgVfhP600M

2) KLINICKÁ SMRT Tomáše z Chrámu ticha (4. 4. 2019) Jedinečné povídání s mužem, který se rozpomíná na své minulé životy. Tomáš po dvojím zážitku klinické smrti pocítil Jednotu a našel vnitřní klid a mír. - Rozhovor s Igorem Chaunem, Železná Ruda, Chrám ticha - https://youtu.be/5HxyJA5WIYc

3) Co mne naučila KLINICKÁ SMRT – Tomáš z Chrámu ticha (5. 4. 2019) Tomáš po dvojím zážitku klinické smrti pocítil Jednotu a našel vnitřní klid a mír. - Rozhovor s Igorem Chaunem na šumavské horské mýtině, Železná Ruda, Chrám ticha - https://youtu.be/m1nM2PabeeU

[vostal petr]

Horší je, že pozorný čtenář mých komentářů - Vostál, teď nebude mít přes koho sem dávat svoje podnětné reakce. Buď by měl být vzhledem k nastalé situaci (Trini odešla do Nirvány) odblokován nebo bych sem asi měl dát svoji emailovou adresu a já bych pak jeho komentáře sem dával místo Trini.

A nechceš radši místo toho číslo mých bot ???

To by možná mohlo lépe fungovat při vkládání mých komentářů na Inspiruj, nežli moje adresa,

ale moc si nefandi, já zas tak ty tvý komentáře moc nečtu,

má to stejnou úroven jako komentáře Jany či Lídy,

prostě furt dokola jen bláboly duchovnem praštěného člověka, tedy nic vyjímečnýho a překvapivýho....

[Návštěvník]

Ano, Jana je velkorysá a mateřská.
Jako matky bývají ke svým skutečným nebo virtuálním robátkům
A za to jí přes všechny "duchovňácké" výhrady a kritiky náleží jistá úcta a vděčnost.
Většina duchovňáků - jak třeba Vostál, by toho nebyli schopni. Ti jsou zkrátka jen "nad věcí". Ti jsou schopni akorát kritizovat a na tom sebe prezentovat.

Tak si dej bacha abys nedopadnul jako Jana,

a nezačal kritizovat kritizování,

ještě jsem si vzpomněl, to abys to měl kompleto toho Tomáše,

že von vlastně napsal tu knihu vo tý černý magii,

Milarepa se to myslím jmenovalo...

Náko mám tu intuici poněkud zpomalenou, že by měla jarní únavu ???

[armin]

prostě furt dokola jen bláboly duchovnem praštěného člověka, tedy nic vyjímečnýho a překvapivýho....

To víš, když jsi tu nebyl, tak jsem tě v tomhle musel zastoupit.