No já bych na Tvém místě měl radost, že má ze mne někdo radost :-)
Tara píše:No já bych na Tvém místě měl radost, že má ze mne někdo radost :-)
No tak to bys mě, hochu zklamal, že nejsi tím, za koho tě vnímám :-)
Ani stébélko se nepohnulo, snad jen se zavrtěla hlava ze strany na strany, v údivu, co to píšeš :-)
miroslav píše:Tara píše:No já bych na Tvém místě měl radost, že má ze mne někdo radost :-)
No tak to bys mě, hochu zklamal, že nejsi tím, za koho tě vnímám :-)
Ani stébélko se nepohnulo, snad jen se zavrtěla hlava ze strany na strany, v údivu, co to píšeš :-)
No vidíš, jak se člověk může ve druhých mýlit. Já mám opravdu radost, když má ze mně někdo radost, z toho, že jsem někomu blízký. To bys koukala, jak při mé nesmiřitelnosti s iluzorními povznešeními druhých (i svých), je opravdu málo lidí, kteří mají ze mne - z toho jak na ně působím - radost.
Ty, když si budu hodně fandit, tak jsi tady asi jediná.
miroslav píše:Mám z tebe radost :-)
A to doopravdy, není to nějaké bohorovné hodnocení. Zkrátka mám opravdu radost...
Tara píše:Není v tom i něco jako tvůj neuvědomělý postoj: jsem někdo výš, no vidíš, že to jde a td., něco v tom smyslu. Mám z tebe radost říká pan učitel žákovi u tabule, když umí. Není to přístup rovného k rovnému. Nějak si nedovedu představit, že by totéž řekl žák učiteli. Mám z vás radost, pane učiteli....., cítíš to, jak to není ok...?
Tara píše:Já to ve zvyku nemám, říkat někomu, že mi udělal radost, spíše, že mám radost :-)
miroslav píše:Tara píše:Já to ve zvyku nemám, říkat někomu, že mi udělal radost, spíše, že mám radost :-)
Ano, mám radost a její konkrétní příčinou je někdo druhý, že je takový, jaký je, u toho doktora že je to člověk na pravém místě.
Jeden můj kamarád zase říkával v jistých situacích: "Sereš mě, že žiješ"
To je také upřímné. To by ti připadalo méně "nadřazovací" ?
Tara píše:Zatím to jsou jen prázdná slova a nic než slova :-)
miroslav píše:Tara píše:Zatím to jsou jen prázdná slova a nic než slova :-)
No, dobře míněná tři slova spojená do věty pro tebe na druhou stranu nejsou jen prázdná slova, když vyvolávají takové emoce, vytvářejí dojem ohrožení rovného vztahu a podobně.
Příběh máš přímo tady. Nemusí ho nikdo vyprávět. Sama to teď prožíváš bezprostředně.
Ty jsi něco napsala, ve mně to vyvolalo radost a ta radost se vztahovala k tobě a k tomu, co jsi podle mne dobře pochopila a napsala. Pro nejen že mám radost (nikdo zatím neví proč) ale mám radost z něčeho, co se vztahuje k tobě - tedy nazval jsem to "z tebe".
Tak si to tak prosím neber, jak je to konkrétně napsáno, jsou to jenom slova. Občas naše nastraženost na některá slůvka a na to kdy cítíš za těmi slůvky nějakou "osobu" nadřazování se a pod.
A když tě zrovna tohleto tak vzalo, tak ta moje radost z tebe už bohužel trochu polevila. Takže už není co řešit :-)
Nemá to asi s tebou ve vztahu nikdo lehké. Tu komunikaci.
Vysoké nároky na toho druhého je jistý druh přehnané vybíravosti, která nakonec vede k duchovní osamocenosti.
Archetypální pohádka v tomto smyslu je O zlaté rybce a rybářově ženě.
Tara píše:No vidíš to, jak to chodí, přílišné nároky a představivost způsobily, že už nemáš takovou radost... Nu což...., tak co, nic?, tak slez....
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků