Vysvětlení stavu samadhi

[Návštěvník]

měni se při úplném probuzení nějak ta blaženost? je na něčem závislá?

[Návštěvník]

Samádhi

Samádhi je nadvědomý stav. Je to jednota s Nejvyšším Brahmou neboli Bohem.Stav samádhi se nedá popsat. Žádným prostředkem ani jazykem to nelze vyjádřit. Musíte to zažít intuitivním poznáním. Můžete vysvětlit chuť kandyzového cukru? Stav samádhi je plný slasti, radosti a míru. Jen tolik je možno říci. Musíte to prožít sami.V samádhi ztrácí meditující svou individualitu a splývá s Nejvyšší Bytostí jako kafr splývá s ohněm. Tak meditující žák splývá s předmětem, o kterém medituje. Jako se řeka vlévá do moře, tak individuální duše se spojuje s Nejvyšším oceánem absolutního vědomí. Tato blažená, božská zkušenost vzniká, když ego a mysl se rozpustí. Samádhi není stav podobný nehybnému stavu kamene, jak si mnozí pošetilci představují. Je to překrásná zkušenost jednoty a jedinosti. Je to zkušenost zcela za dosahem smyslů. Vidoucí a viděné se sjednotí. Ve stavu samádhi si žák není vědom vnějších, ani vnitřních předmětů. Nemyslí, nevidí, necítí a neslyší. Samádhi je vlastnickým právem každé bytosti. Jsou dva druhy samádhi: savikalpa a nirvikalpa.

Pomůcky pro samádhi

Víra, síla, koncentrace mysli, kontemplace, celibát, schopnost pozorovat (pradžná) - to jsou pomůcky pro meditaci.

Jedině Boží Milost vás může vzít do říše transcendentní zkušenosti, do nirvikalpa samádhi.

Překážky pro samádhi

Neklidná mysl, spánek, touhy, nepořádnost, nerozhodnost, jemné vásany, nemoc, štěstí ze savikalpa samádhi, duchovní pýcha atd. - to jsou všechno překážky pro dosažení samádhi.

Nepleťte si spánek se slovem samádhi. Když se člověk vrátí ze samádhi, má transcendentní moudrost.

http://www.zahrada-ticha.cz/articles.php?article_id=21

[roman]

"Kdyz uz tady byla rec o orgasmu,nazyva se to take kosmickym orgasmem,kdy si tu osobni zkusenost klidu,plnosti byti a uvolneni vynasob rekneme tisickrat" - jak to může být "jemna blazenost"?

pisi,ze jsou to vse primery.Ten stav presahuje koncept blazenosti,radosti,apod.Je osvobozenim od techto konceptu.Ten primer me prijde vcelku v cajku,to prirovnani k znasobenemu orgasmu je mysleno hlavne v provotni fazi probuzeni,kdy je ta x-letita zkusenost osobniho vedomi a neustaleho ztotoznovani nahle pretata,takze ten sok je opravdu intenzivni.Pote ta intenzita castecne ustoupi(ikdyz ten stav sam o sobe se nemeni)a je prozivana ta jemna blazenost(ale da se to napsat ruzne a stejne to nebude ono,to je treba pochopit),nakonec je to preci prirozeny stav.

měni se při úplném probuzení nějak ta blaženost? je na něčem závislá?

Je nemena a na nicem nezavisla.

[roman]

Jeste k tomu soku z prurazu toho osobniho vedomi az po to zklidneni(jak jsem psal v predchozi reakci),jsem si vzpomel na ukazku ze satsangu s papajim,jak to taky muze vypadat.

[irulan]

Co tohle?
" Láskyplným soustředěním na objekt se začne kumulovat energie do jednoho bodu až tělo musí prodýchávat ten nápor. Je to jako chvíle před orgasmem, ale ten potenciál, to napětí je pociťován v srdci, ne v pohlaví. A když To nastane, zmizíš, snad jen na vteřinu. Je to jako absolutní ticho po výbuchu. Jako by už bylo všechno řečeno a prožito."

[roman]

Co tohle?

Nevim,tezko takto hodnotit co je to presne za popis.Take zalezi,kde v oblasti srdce to napeti bylo pocitovano.Napada me:

spise uprostred,nebo vlevo-naakumulovana a uvolnena emoce,procistovani srdecni cakry,hadi sila(kundalini)

spise vpravo-uvedomeni se v duch.srdci-dotek atmana(srdecni samadhi)

a nebo neco uplne jineho

[Návštěvník]

Žádná blaženost?

[malpan]

Žádná blaženost?

jasně.
Jedinec postupně opouští stavy šťastný-nešťastný, radost-smutek... takové ty vlny nahoru-dolu (jakoby sinusoida), postupně to mizí, až to zmizí docela.

[malpan]

Typla bych si, že když si dáme práci, tak najdeme, že o ní mluví každý, kdo zakouší Pravdu

řekl bych, že tu mluvíme všichni o tomtéž, že je to jen o vyjasnění si pojmů:
Nepovažuju trvalé zažívání lásky za nějakou extázi či pocit blaženosti. Přirovnal bych to k trvalé radosti ze života, z každého nadechnutí i přestože tu není žádné hodnocení a porovnávání.

Blaženost je dle mých zážitků spojena s emocemi, které zahlušují plné, nezkreslované vnímání přítomnosti.

Řekl bych, že když někdo přirovnává stav samadhi k běžně vnímanému životu (v neustálém kolotoči mysli), pak mluví o blaženosti, protože je to tak markantní rozdíl

[malpan]

ještě bych něco dodal - křesťanské:
Kdybyste věděli, jak vás miluji, brečeli byste radostí
- tady jde o extázi, emoce, blaženost
není to tentýž stav, ve kterém žili a žijí ti, kteří už žijí plný život

[rafael]

Ahoj, už kolikrát jsem tady i jinde četla o stavech savikalpa, nirvikalpa samadhi...o rozdilech nebo totožnosti osvícení, realizace, probuzení..
Jo, četla jsem o tom hromadu různých poucek od různých lidi, i popisy v knihách zabývajících se ramanovym učením. Ale jsou to porad pro me jen abstraktní pojmy a musím říct, ze jsem z toho akorát tak zmatená. Dovedete o tom někdo mluvit naprosto jednoduše a polopaticky, pokud mozno ze své zkušenosti a s příkladem, aby to pochopil i takový zabednenec jako ja?
Je mi jasny, ze tyhle veci se těžko chápou, pokud nejsou prozity, ale někdy člověk zažije něco, co pochopí až později. A pak si na to jakoby vzpomene.

samadhi je když ti na cvhíli zmizi ego ne tvým vlastním silím, ale milostí..je to stav kdy spočíváš božské energii, a čím víc lásky máš pro boha tím milionnásobně ti ji on vrací zpět..tak jako bůh miluje stejně všechny stvoření, všechny lidi, tak ty miluješ všechno a všechny a vše kolem tebe.. je to dočasný stav bez ega.nebývá trvalý.. u každého může projevit jinak a má jinou intenzitu podle milosti která k němu přišla.. v tomto stavu není rozdíl mezi dobrým člověkem ani vrahem, vše jsou pro tebe duše s jejich karmou a životem ale ty je vidíš jako lásku, jako boha, jako samu sebe, jsi oni, jsi bůh, jsi jen láska a oni také.. je potřeba myslet ale na to že ten kdo prožil samádhi bylo ego.. protože ten stav nebyl trvalý.. jaké je toto typ samádhi co jsem popsal nevím..nebo jak hluboká je to podle hindnuismu stav.. důležité ale na to nelpět, nevracet se k tomu.. ikdyž mysl bude mít stále pocit návratu zpět do toho stavu, když bude smadhi mít milost znova přijít, přijde znova kdy samo uzná za vhodné, tento stav nejde vynutit.. musí příjít z milosti..

[rafael]

Co tohle?
" Láskyplným soustředěním na objekt se začne kumulovat energie do jednoho bodu až tělo musí prodýchávat ten nápor. Je to jako chvíle před orgasmem, ale ten potenciál, to napětí je pociťován v srdci, ne v pohlaví. A když To nastane, zmizíš, snad jen na vteřinu. Je to jako absolutní ticho po výbuchu. Jako by už bylo všechno řečeno a prožito."

energie lásky , sexuální energie, kundalini je jedno a to samé..ano je to jak píšeš je to stav před orgasmem a tento stav samovolně někdy nastavá meditací kdy kundalini stoupá nahoru.. milovaní, láska a sex je tělesné vybuzovaní kundalini směrem nahoru a pak do srdce..

[irulan]

Není tam telesno, vůbec nemusí jít o sex, je to jen nerizena koncentrace energie do bodu zboznovani, bez úmyslu, láska sama od sebe. Pokud nastane zpětná vazba, energie roste až k tomu, co jsem popsala dříve. Není v tom zádný úmysl a nijak to nemůžeš ovlivnit, buď je tam rezonance a interference, nebo ne..

[ryunin]

pátrání po já, jdu se kouknout, jestli není v ledničce a jestli tam nebude, dám si aspoň kafe, co tam určitě bude

[ryunin]

pro ty, co umí anglicky, narazil jsem na zajímavé vsvětlení rozdílu mezi jógou a buddhismem z pera mistra Nishijimy, buddhstického učitele z Japonska, žáka Kodo Sawakiho"

Google Translate to přeloží víceméně srozumitelně, ovšem překlepy v originále nepřeloží - je tam někde místo Truth tuth, což znamená pravda - tuth je překlep

Tento článek není namířen proti cvičení jógy, která je jistě velmi užitečná a pro lidi příznivá, ale je potřeba si uvědomit, že Buddha Gautama, s použitím jogínské praxe do jisté míry, našel něco zcela nového, co v józe není. Jóga a její filozofie tedy nemůže být ztotožňována s buddhismem. To, co má buddhismus a jóga totožné, je něco co má buddhismus totožné například i s hraním fotbalu nebo karet.


Zazen(1)Zazen and Yoga
(Buddhist practice and Yoga)
Even though Zazen is a method of practice, which Gautama Buddha began for the first time in ancient India, hundreds years before that there was another special method of practice in India called Yoga. However, the philosophies, which exist behind Buddhist practice and Yoga, are completely different from each other. So it is absolutely impossible for us to identify Buddhism and Yoga together.

(Pursuit of thoughts)
Gautama Buddha noticed the existence of a very strong conflict between idealism, or sasvata-drsti, and materialism, or uccheda-drsti, which has always existed in almost all human civilizations. He thought that without solving this serious conflict between the two fundamental philosophies, it would be perfectly impossible for human beings to become happy at all. The solution of this very serious problem, however, is something, which only Gautama Buddha has solved in the whole history of human beings for the first time. We have to say that it might have been completely impossible for even Gautama Buddha to be successful without sacrificing everything for sake of finding the Truth.

At first, Gautama Buddha thought that what was called the Truth might be something, which can be caught by intellectual consideration relying upon the function of human brain. So he first selected such a method. Gautama Buddha visited Alara Kalama, and made his efforts to get the thoughts that "people usually do not have anything originally." However, he recognized soon that it was impossible for anyone to be saved from their serious suffering in their real life in this way. But actually he continued his same attitudes further. He was taught the idea that "everyone should not consider anything, and furthermore should not consider even not to think," from Udraka Ramaputra. But in this case too Gautama Buddha could not be saved from all difficulties. So he noticed that no one can ever be saved only by some kind of thoughts at all, no matter what that thought might be.

(Ascetic life)
Then Gautama Buddha discovered that human beings can never get happiness by getting any kind of thoughts, and he recognized that it was completely impossible for human beings to get happiness only by getting any kind of thoughts. Therefore he decided to take a different way. Before that time, Gautama Buddha had believed that it was possible for him to get the tuth by having some kind of true thoughts. But he had experienced that such fact had not occured at all on the earth. Therefore he wanted to begin another method, which was also popular in ancient India, that is, asceticism.

In this practice in ancient India there were so many kinds of ascetic methods, and so Gautama Buddha went to the woods, where many ascetics were living together. Among them Gautama Buddha's ascetic life was very sincere and very hard. Because he want to get the truth relying upon his ascetic life, he never permited himself to have any kind of compromising attitude, and so it is said that he fell down into syncopic states several times. Because Gautama Buddha's attitude towards his ascetic life lacked any kind of compromising attitude, after beginning his very hard ascetic life, there had been rumors that "Gautama Buddha had died because of his severe ascetic trials." After such hard practice for many days, however, he noticed gradually that it was impossible for human beings to enter into a balanced and comfortable life relying upon any kind of ascetic life at all. Therefore one day he decided to stop his ascetic life completely. But the many other ascetic practioners thought that "Gutama Buddha has given up his ascetic life because of the painfulness of it." Therefore many ascetics in the woods laughed at him so severely. But Gautama Buddha, who was only sincere to grasp the Truth, did not have any kind of emotional reaction to this at all. He left the woods quietly and alone.

(Practice of Zazen)
Departing from his ascetic life, when Gautama Buddha walked dragging his feet along the Nairanjana River, a girl, called Sujata, from a nearby village, seeing Gautama Buddha's wretched style, presented some gruel boiled with animal milk. Gautama Buddha enjoyed such a small volume of guel enormously. We can easily suppose Gautama Buddha's very joyful situation when eating the small amount of gruel whole-heartedly. We can think that he might have wondered, "What is food?" "What is eating?" "What is it to live?" "What is Reality?"

After such experiences he had begun his normal life.

But his will to grasp the Truth had never become weak, and so he began another new practice. That was Zazen. Several centuries ago before Gautama Buddha was born, there was a rather special practice called Yoga in India already. It had so many kinds of posture in sitting. Gautama Buddha selected the best two postures among them, which were called the Half Lotus Posture, and the Full Lotus Posture. They said that among many kinds of Yoga postures those two were the most duifficult postures. But in the case of Gautama Buddha he selected the most difficult two postures from the beginning, and continuded the practice every day. And after practicing for several years, one day he practiced Zazen in the morning, and he looked at Venus in the Eastern sky. At that moment he noticed that he was never living in thoughts, nor living in sense perception, but he was just living in Reality.

(Realization)
This experience is the fundamental basis of Buddhist philosophy, and Gautama Buddha continued the practice of Zazen further. Before that time many Indian people believed in Brahmanism, which was a typical idealist philosophy. Also many people believed in materialism, or skepticism, which was taught by philosophers we now know as "the six non-Buddhist thinkers." Gautama Buddha found that idealism could never be the Truth, and materialism or skepticism could never be the Truth. But Realism, which he had found after his practice of Zazen, was just the Truth itself. In many miscellaneous philosophies, which have occurred in human histories, almost all philosophies may belong to idealism, or materialism. But it might be almost impossible for us to find any other philosophies, which belongs to Realism. It is very strange that even though we, human beings, are always living in Reality, yet it is very rare for us to notice the important fact that we are just living in the real world. In such a meaning, we have to think about the enormously important value of Buddhism in human history. It is necessary for us to study Realism, which was found by Gautama Buddha for the first time in human history.

[rafael]

neumím anglicky, my postarší sme o tento jazyk ochuzeni

[Návštěvník]

Zazen (1) zazen a jóga
(Buddhistická praxe a jóga)
I když Zazen je metoda praxe, která Gautama Buddha začal poprvé ve starověké Indii, stovky let před tím tam byl další zvláštní způsob praxe v Indii nazývá jóga. Nicméně, filosofie, které existují za buddhistické praxi a jóga, jsou zcela odlišné od sebe navzájem. Tak to je naprosto nemožné, učit se buddhismus a jógu společně.

(Pursuit of myšlenek)
Gautama Buddha všiml existence velmi silného konfliktu mezi idealismu, nebo sasvata-drsti, a materialismu, nebo uccheda-drsti, který vždy existoval téměř ve všech lidských civilizací. Myslel si, že bez vyřešení tohoto vážný konflikt mezi dvěma základními filosofiemi, bylo by to naprosto nemožné pro lidské bytosti, aby se stala šťastná vůbec. Řešení tohoto velmi závažného problému, je však něco, což jen Gautama Buddha řešena v celé historii člověka poprvé. Musíme říci, že by to mohl být zcela nemožné i pro Gautama Buddha, aby byla úspěšná, aniž by byla obětována vše pro příčinu najít pravdu.

Zpočátku, Gautama Buddha si myslel, že to, co se nazývá Pravda může být něco, co může být chycen intelektuální úvahy, založená na funkci lidského mozku. Takže on nejprve vybrali takovou metodu. Gautama Buddha navštívil Alara Kalama, a dělal jeho úsilí dostat se myšlenky, že "lidé obvykle nemají nic původně." Nicméně, poznal záhy, že to bylo nemožné, aby někdo být zachráněn od jejich závažné utrpení ve svém reálném životě tímto způsobem. Ale ve skutečnosti on pokračoval v jeho tytéž postoje dále. On byl učen myšlenku, že "každý by měl nepokládá nic, a navíc by to považovat i na to nemyslet," od Udraka Ramaputra. Ale v tomto případě příliš Gautama Buddha nemohl být uložen ze všech potíží. Takže on si všiml, že nikdo nemůže být uloženy pouze nějakým myšlenek vůbec, bez ohledu na to, co to myšlenka by mohla být.

(Asketický život)
Pak Gautama Buddha objevil, že lidské bytosti nikdy nemůže dostat štěstí tím, že jakékoliv myšlenky, a on uznal, že to bylo zcela nemožné pro lidské bytosti, aby se štěstí jen tím, že se jakékoliv myšlenky. Rozhodl se proto jinou cestu. Do té doby, Gautama Buddha věřil, že to bylo možné pro něj získat tuth tím, že nějaké skutečné myšlenky. Ale zažil, že tato skutečnost nebyla došlo vůbec na Zemi. Proto chtěl začít jinou metodu, který byl také populární ve starověké Indii, to je, askeze.

V této praxi ve starověké Indii bylo tolik druhů asketických metod, a tak Gautama Buddha šel do lesa, kde mnoho asketů žili společně. Mezi nimi Gautama Buddha asketický život byl velmi upřímný a velmi tvrdý. Vzhledem k tomu, že se chtějí dostat pravdu spoléhat na jeho asketického života, nikdy povolená sebe mají nějakou kompromitující postoj, a tak to je říkal, že on spadl do syncopic státy několikrát. Vzhledem k tomu, Gautama Buddha postoj k jeho asketický život postrádal jakýkoli kompromitující postoj, poté, co začal jeho velmi tvrdou asketický život, tam byly pověsti, že "Gautama Buddha zemřeli kvůli jeho těžké asketických studiích." Po takovém tvrdé praxe pro mnoho dní, ale všiml si postupně, že to bylo nemožné pro lidské bytosti vstoupit do vyváženého a pohodlný život, založená na jakékoliv asketického života vůbec. Proto se jednoho dne rozhodl zastavit jeho asketický život. Ale mnoho dalších asketické praktici si myslel, že "Gutama Buddha dal svůj asketický život kvůli bolestivosti toho." Proto mnoho asketů v lese se mu vysmál tak hrozně. Ale Gautama Buddha, který byl jen upřímný pochopit pravdu, neměl jakýkoliv druh emocionální reakce na to vůbec. Odešel do lesa tiše a sám.

(Cvičení zazenu)
Odlet z jeho asketického života, když Gautama Buddha kráčel tažením nohy po Nairanjana řeky, holku, volal Sujata, z nedaleké vesnice, viděl Gautama Buddhy ubohý styl, představila některé kaše vařené s živočišným mlékem. Gautama Buddha užil tak malý objem guel enormně. Můžeme snadno předpokládat, Gautama Buddha velmi radostné situaci, kdy jíst malé množství kaše z celého srdce. Můžeme si myslet, že by mohl v duchu, "Co je to jídlo?" "Co je jíst?" "Co je to žít?" "Co je to realita?"

Po těchto zkušenostech se začal jeho normální život.

Ale jeho vůle pochopit Pravdu nikdy stát slabý, a tak začal další nový praxi. To bylo Zazen. Před několika staletími, než Gautama Buddha se narodil, tam byl poněkud zvláštní praxe volala jógu v Indii již. Měl tolik druhů pozici vsedě. Gautama Buddha vybrala dvě nejlepší polohách mezi nimi, které byly tzv. Half lotosu a Full lotosu. Říkali, že mezi mnoha druhy jógy ti dva byli nejvíce duifficult pozice. Ale v případě Gautama Buddha vybral ty nejtěžší dvě polohách od začátku, a continuded praxi každý den. A po cvičení po dobu několika let, jeden den on cvičil zazen ráno, a on se díval na Venuši ve východním nebi. V tu chvíli si všiml, že on byl nikdy žije v myšlenkách, ani žijící v smyslového vnímání, ale on byl prostě žijí v realitě.

(Realizace)
Tato zkušenost je základním podkladem buddhistické filozofie, a Gautama Buddha pokračoval v praxi zazenu dále. Do té doby mnoho indických lidé věřili v Brahmanism, který byl typický idealista filozofie. Také mnoho lidí věřilo v materialismu, nebo skepticismus, který byl učen filozofy, kterou dnes známe jako "šesti non-buddhistické myslitelů." Gautama Buddha zjistil, že idealismus by nikdy nemohli být pravda, a materialismus nebo skepticismus nemůže být nikdy pravda. Ale Realismus, který našel po svém zazenu, byl jen pravda sama. V mnoha různých filozofií, k nimž došlo v oblasti lidských dějinách, mohou téměř všechny filozofie patří idealismus, nebo materialismu. Ale může to být téměř nemožné pro nás najít nějaké jiné filozofie, který patří k realismu. Je velmi podivné, že i když jsme, lidské bytosti, jsou vždy žije v realitě, ale to je velmi vzácné pro nás všimnout důležitý fakt, že jsme se právě žijí v reálném světě. V takovém smyslu, musíme myslet na nesmírně důležitou hodnotu buddhismu v lidské historii. Je pro nás nezbytné studovat realismus, který byl nalezen Gautama Buddha poprvé v lidské historii.

[ryunin]

tak návštěvník už Google Translate, nebo jiný překladač použil, díky

pokud by tam nějaká věta jasná nebyla, klidně to přeložím, ale celý se mi to nechce překládat

[ryunin]

rafaela jsem si představoval jako svalnatého dynamického mladíka, a on je to nakonec usedlý dědeček, to mě uklidnilo... s mladými lidmi nemám moc trpělivost, se staršími se nepouštím do velkých diskuzí - z přirozené úcty k nim

[rafael]

rafaela jsem si představoval jako svalnatého dynamického mladíka, a on je to nakonec usedlý dědeček, to mě uklidnilo... s mladými lidmi nemám moc trpělivost, se staršími se nepouštím do velkých diskuzí - z přirozené úcty k nim

rafael je jenom představa.. díky za překlady, akorát škoda že nejdou přeložit ještě i videa na které se občas na různých vláknech odkazuje