Buddhismus

[Návštěvník]

Rozvoj milující laskavosti

Ten, kdo v mysli bezvýhradně rozvíjí milující laskavost, se dočká zničení nečistot. Okovy v jeho mysli jsou sejmuty.

Pokud někdo rozšiřuje bezmeznou láskyplnou laskavost, aniž by měl nenávistnou mysl byť jen k jediné bytosti, stává se v důsledku toho zkušeným praktikujícím Dhammy, nemluvě o síle hojnosti zásluh, které nashromáždil ušlechtilý člověk, jenž má soucitnou mysl vůči všem bytostem.

[Návštěvník]

Mahájánové sútry

Tradice tathágatagarbhy vychází ze starého buddhistického konceptu "přirozený jas mysli" (prakrti-prabhásvara-čitta), jenž se objevuje už v pálijském kánonu (AN 1.10). Podle tohoto konceptu je naše mysl ve své přirozenosti čistá a jasně zářící, avšak byla poskvrněna nečistotami či vášněmi (kléša) jako jsou chtivost, nenávist a zaslepenost. Očistit mysl od těchto nečistot a přivést mysl zpět do jejího přirozeného stavu je obecným cílem buddhistické meditační praxe.

"Jako když se voda velkého oceánu začne díky větru vlnit a vítr a voda se stávají nerozlučitelnými. Voda sama o sobě však nemá vlastnost pohybu [který patří větru], a když ustane vítr, pohyb vody ustává též. Nezničitelná zůstává jen vlastnost vody, vlhkost. Stejně tak i vědomí bytostí je ve své přirozenosti čisté, ale hýbe se větry nevědomosti... Vědomí samo o sobě nemá vlastnost (xing) pohybu, a tak když ustane nevědomost, kontinuita toku rozlišujícího vědomí ustane též. Jen přirozenost poznání zůstává nezničitelná."

https://buddhismus.webnode.cz/mahajanove-sutry/