Slovo Buddhovo

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 15:08:30

Když takto překonal chtivost a zármutek, pohlíží na vše s moudrostí a je naprosto vyrovnaný.

Sledování nádechu a výdechu (ánápánasati), je–li takto cvičeno a rozvíjeno, vede k dokonalosti ve čtyřech podkladech všímavosti; tyto čtyři podklady všímavosti, jsou–li cvičeny a rozvíjeny, vedou k dokonalosti sedmi členů probuzení. A jak vedou čtyři podklady všímavosti k dokonalosti sedmi členů probuzení (bodždžhanga):

I. V době, kdy žák cvičí všímavě sledování těla, cítění, mysli a jevů, potom co překonal světskou chtivost a zármutek, horlivě, všímavě a s jasným věděním – v této době je jeho všímavost přítomná a neporušená. V této době, kdy je jeho všímavost přítomná a neporušená, je žák vybaven členem probuzení všímavost (sati–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

II. Když takto všímavě spočívá a moudře rozlišuje jevy, porovnává a zkoumá je – v této době je žák vybaven členem probuzení rozlišování jevů dle Dhammy (dhamma–vičaja–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

III. Když takto rozlišuje a zkoumá jevy dle Dhammy, jeho vůle je pevná a neotřesná – v této době je žák vybaven členem probuzení vůle (virija–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

IV. Při takto pevné vůli v něm vzniká nadsmyslná radost. V této době je žák vybaven členem probuzení nadšení (píti–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

V. Při nadchnuté mysli zklidňuje tělo i mysl. V této době, když se tělo i mysl zklidní, je žák vybaven členem probuzení zklidnění (passadhi–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

VI. Zklidněnému a šťastnému se soustředí mysl. V této době, se zklidněnou a šťastnou myslí, je žák vybaven členem probuzení soustředění (samádhi–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

VII. Takto soustředěnou mysl prožívá s úplnou vyrovnaností. V této době, kdy žák zcela vyrovnaně prožívá mysl, je vybaven členem probuzení vyrovnanost (upekkhá–sam–bodždžhanga). A pak rozvíjí tento člen probuzení dále, až dosáhne úplné dokonalosti.

Takto vedou čtyři podklady všímavosti k dokonalosti sedmi členů probuzení (bodždžhanga).
A jak těchto sedm členů probuzení vede k dokonalosti osvobození moudrostí (vidždžá–vimutti)?

Tu žák rozvíjí všímavost, rozlišování jevů dle Dhammy, vůli, nadšení, klid, soustředění a vyrovnanost jako členy probuzení, založené na odloučení, ustání chtíče a vyhasnutí, vedoucí k osvobození. Tak vede těchto sedm členů probuzení, jsou–li cvičeny a rozvíjeny, k dokonalosti osvobození moudrostí.

Právě tak jako když lovec slonů zatluče mohutný kůl do země a řetězem k němu připoutá za krk divokého slona, aby z něho vypudil jeho navyklé chování a sklony, jeho divokou nezvladatelnost, umíněnost a prudkost, aby ho přizpůsobil prostředí vesnice a naučil ho takovému chování, jaké je vyžadováno mezi lidmi – právě tak připoutá ušlechtilý žák svou mysl pevně k těmto čtyřem podkladům všímavosti, aby ze sebe vypudil své navyklé světské chování a sklony, svou navyklou světskou nezvladatelnost, umíněnost a prudkost, aby získal pravou stezku a dosáhl Nibbány.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 15:10:08

Osmý člen stezky: Pravé soustředění (sammá – samádhi)

A co je Pravé soustředění?

Definice

Směřování mysli k jednomu předmětu (čittassa ekaggatá, doslova “jeden vrchol mysli”), to je soustředění.

Pravé soustředění (sammá–samádhi) je v nejširším pojetí takové soustředění mysli, které je přítomno v každém blahodárném stavu vědomí (kusala–čitta) a je též doprovázeno Pravým záměrem (2. člen stezky), Pravým úsilím (6. člen stezky) a Pravou všímavostí (7. člen stezky). Špatné soustředění (miččhá–samádhi) je přítomno ve zhoubných stavech vědomí, a je tedy možné pouze v oblasti smyslů (káma–loka). Když je výraz samádhi použit samostatně, znamená v suttách vždy sammá–samádhi neboli Pravé soustředění.

Rozvoj soustředění

Čtyři podklady všímavosti jsou předměty soustředění, čtyři Pravá úsilí jsou nástroji soustředění. Cvičení, rozvíjení a pravidelné pěstování těchto jevů (dhammá) se nazývá rozvoj soustředění (samádhi–bhávaná).

Pravé soustředění (sammá–samadhi) má dva stupně rozvoje: 1. přístupové soustředění (upačara–samádhi), které se přibližuje prvnímu pohroužení, aniž ho však dosahuje, a 2. plné soustředění (appaná–samádhi), které je přítomné ve čtyřech pohrouženích (džhána). Tato meditační pohroužení jsou stavy mysli mimo oblast činnosti pěti smyslů, které jsou dosažitelné pouze v odloučenosti a nepolevující vytrvalostí při cvičení soustředění. V těchto stavech je zastavena veškerá činnost pěti smyslů. Nedochází v nich k žádným zrakovým nebo sluchovým vjemům a nejsou v nich přítomny žádné tělesné pocity. Přestože všechny vnější smyslové vjemy ustaly, mysl zůstává aktivní, dokonale čilá a plně bdělá.

Dosažení těchto pohroužení není však předpokladem pro uskutečnění čtyř nadsvětských stezek Svatosti; a ani přístupové soustředění ani plné soustředění neumožňují samy o sobě vstup na tyto čtyři nadsvětské stezky. Dosáhnout čtyř nadsvětských stezek lze jen vhledem (vipassaná) do pomíjivosti (aniččatá), utrpení (dukkhatá) a neosobnosti (anattatá) všech jevů tohoto procesu bytí. Tento vhled je dosažitelný pouze v přístupovém soustředění, a nikoliv v plném soustředění.

Ten, kdo uskutečnil některou ze čtyř nadsvětských stezek bez předchozího dosažení těchto pohroužení, je nazýván sukkha–vipassaka nebo suddha–vipassaná–jánika (ten, kdo použil čistě jen vhled jako prostředek). Ten však, kdo dosáhl jedné z nadsvětských stezek po předchozím pěstování pohroužení, je nazýván samatha–jánika (ten, který použil klid jako prostředek).
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 15:12:04

Čtyři pohroužení (džhána)

Odloučen od smyslových a zhoubných jevů, žák vstupuje do prvního pohroužení, které je spojeno s myšlenkovým pojímáním a uvažováním, jakož i s nadšením a štěstím, které jsou zrozeny z odloučení (viveka–džam).

Toto je první ze čtyř pohroužení náležících k oblasti tvaru (rúpa–avačara–džhána). Je dosaženo, jen když je silou soustředění dočasně zastavena činnosti pěti smyslů a taktéž dočasně potlačeno pět překážek (nívarana). Předmětem vědomí je soustředěním vytvořená a ustálená představa (nimitta).

Toto první pohroužení je osvobozeno od pěti věcí a pět věcí je přítomno. Když žák vstoupí do prvního pohroužení, je překonáno pět překážek: smyslná touha (kámaččhanda), zlovůle (vjápáda), strnulost a malátnost (thína–middha), nepokoj a výčitky (uddhačča–kukučča) a pochybovačnost (vičikiččhá); přítomny jsou: myšlenkové pojímání (vitakka), uvažování (vičara), nadšení (píti), štěstí (sukha), a soustředění (čittékaggatá = samádhi).

Těchto pět mentálních faktorů přítomných v prvním pohroužení se nazývá členy pohroužení (džhán´– anga). Vitakka (počáteční zaznamenání předmětu neboli jeho pojímání myslí) a vičára (diskursivní myšlení nebo uvažování o předmětu) jsou verbálními funkcemi (vačí–sankhára) mysli, vnitřním mluvením. Visuddhi–magga (kapitola IV.) vysvětluje vitakka jako zachycení předmětu myšlenkou, které zaznamenává jeho pojetí; charakteristikou vitakka je prvotní upevnění mysli v představě předmětu; vičara jsou následující pohyby a kroužení mysli, které se projevují jako druhotné pokračování její činnosti. Tamtéž se srovnává vitakka s držením kotlíku a vičara s jeho vytíráním. V prvním pohroužení jsou obě tyto funkce přítomny, ale jsou zcela soustředěny na předmět meditace; vičara má zde nikoliv diskursivní, ale spíše “výzkumnou” povahu. Obě tyto funkce jsou zcela nepřítomny v následujících pohrouženích.

Po ztišení nadšení žák uvolněně spočívá ve vyrovnanosti, všímavě a s jasným vědomím, a prožívá štěstí, o němž Ušlechtilí říkají “vznešeně blažen je vyrovnaný” – tak vstupuje do třetího pohroužení.

Ve třetím pohroužení jsou přítomny dva faktory pohroužení: vyrovnané štěstí a soustředění.

Když překoná rozlišování příjemného a nepříjemného, dříve již překonav radost a žal, vstupuje do ani–příjemného–ani– nepříjemného (adukkham–asukha) čtvrtého pohroužení, které je očištěno vyrovnaností a všímavostí.

Ve čtvrtém pohroužení jsou přítomny dva faktory pohroužení: soustředění a vyrovnanost (upekkhá).

Visuddhi–magga vypočítává a podrobně vysvětluje čtyřicet meditačních předmětů (kammatthána, doslovně pracovišť), které umožňují dosáhnout následujících výsledků.

Všechna čtyři pohroužení:

všímání nádechu a výdechu,

10 barevných terčů (kasina),

spočívání ve vyrovnanosti (čtvrté dlení brahma–vihára).

První tři pohroužení:

spočívání v dobrotivosti (mettá), soucitu (karuná) a sdílené radosti (muditá), což je cvičení prvních tří dlení brahma–vihára (pro stručné vysvětlení viz 2. člen stezky).

První pohroužení:

uvážení nečistého (asubha–paččavekkhaná), takzvané hřbitovní meditace,

vnímání částí těla (kája–gatá–sati).

Přístupové soustředění (upačára–samádhi) je dosahováno

rozjímáním o Buddhovi, Dhammě a Společenství žáků (Sangha),

rozjímáním o mravnosti a štědrosti, o nebeských bytostech (devatá), o klidu a míru (= Nibbána),

rozjímání o smrti (maraná),

rozjímání o ošklivosti potravy,

pozorováním čtyř prvků tělesnosti (dhátu–manasikára).

Čtyři tvaru prostá pohroužení (arúpa–džhána nebo áruppa), která vycházejí ze čtvrtého pohroužení, jsou dosažena meditací předmětů, od nichž jsou odvozena jejich jména: 1. oblast nekonečnosti prostoru (ákasa–anaňča–ájatana), oblast nekonečnosti vědomí (viňňán´– aňča–ájatana), 3. oblast nicoty (ákiňčaňňa–ájatana) a 4. oblast ani–vnímání–ani– ne–vnímání (neva–saňňá–na–asaňňá–ájatana).

Postupy se všemi čtyřiceti předměty meditace jsou podrobně vysvětleny ve Visuddhi–magga.

Rozvíjejte soustředění, žáci, protože soustředěný poznává dle skutečnosti (jathá–bhúta)! A co poznává dle skutečnosti? Vznikání a zanikání tělesnosti, vznikání a zanikání cítění, vznikání a zanikání vnímání, vznikání a zanikání formací, vznikání a zanikání vědomí.

Těchto pět skupin lpění (upádána–khandhá) musí být moudře proniknuto přímým poznáním (abhiňňá pariňňejjá); nevědomost (avidždžá) a žádostivost (tanhá) musí být přímým poznáním překonány (abhiňňá phátabbá); klid (samatha) a vhled (vipassaná) musí být přímým poznáním rozvíjeny (abhiňňá bhávetabbá); vědění (vidždžá) a osvobození (vimutti) musí být přímým poznáním uskutečněny (abhiňňá saččhikátabbá)!

Toto je střední cesta, již Dokonalý, nejvyšší Buddha objevil, která viděním a věděním vede k míru, k moudrosti přímým poznáním, k probuzení, k Nibbáně.

Vstupte na tuto cestu, učiňte konec utrpení!
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:15:28

Postupné uskutečnění Ušlechtilé osmičlenné stezky

V suttách často nalézáme stejnou formulaci stupňů vývoje Buddhova žáka. Je ukazováno, jak tento vývoj zákonitě pozvolna postupuje: počínaje první informací o Buddhově učení, získáním důvěry, a pak vývoj od prvních zárodků skutečného porozumění až ke konečnému osvobození. Pro rozvíjení stezky je vždy nutná rovnováha všech jejích členů, osobní vývoj však vyžaduje postupně rozvíjení jednotlivých členů stezky.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:16:18

Důvěra a pravé zamyšlení (druhý člen)

Tu slyší Buddhovo učení otec rodiny nebo jeho syn nebo někdo z jiného světského stavu, a po jeho vyslechnutí je naplněn důvěrou v Dokonalého. A naplněn touto důvěrou si myslí: “Plný překážek je světský život, jak hromada smetí, ale mnišský život v bezdomoví je cestou volnosti. Není snadné pro toho, kdo žije doma, plnit ve všech bodech pravidla svatého života. Co kdybych si nyní ostříhal vlasy a vousy, oblékl žluté roucho a odešel pryč z domova do bezdomoví? A v krátkém čase, když se vzdal svého majetku, velkého či malého, a opustil velký či malý okruh příbuzných, ostříhá si vlasy a vousy, oblékne žluté roucho a odejde pryč z domova do bezdomoví.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:16:49

Mravnost (třetí, čtvrtý a pátý člen)

Takto opustí světský život a plní pravidla mnichů. Vyhýbá se zabíjení živých bytostí a zcela se ho zdržuje. Neozbrojen ani holí ani mečem, je ohleduplný a laskavý a spočívá v soucítění se všemi živými bytostmi. Bere jen to, co mu je dáváno, trpělivě čeká, bez úmyslu si to přivlastnit spočívá v čistotě svého srdce. Vyhýbá se necudnosti, žije cudně a zcela se zdržuje pohlavního styku. Vyhýbá se lhaní a zcela se ho zdržuje. Mluví pravdu, je oddán pravdě, je spolehlivý, hoden důvěry, neklame lidi. Vyhýbá se pomlouvání a zcela se ho zdržuje. Co slyšel zde, neopakuje jinde a nezapříčiní neshodu; a co slyšel tam, neopakuje zde a nezapříčiní neshodu. Tak sjednocuje ty, kteří jsou rozděleni, a ty, kteří jsou sjednoceni, povzbuzuje. Svornost ho těší, raduje se a těší ze svornosti, a svornost šíří svými slovy. Vyhýbá se hrubé mluvě a zcela se jí zdržuje. Hovoří taková slova, která jsou mírná, konejšívá, láskyplná, která jsou k srdci a jsou zdvořilá, přátelská a příjemná mnohým. Vyhýbá se planému hovoru a zcela se ho zdržuje. Hovoří v pravý čas, v souhlase se skutečností, hovoří, když je to užitečné, hovoří o nauce Dhammy a řádových pravidlech; jeho řeč je jako poklad, je pronesena v pravý čas, zdůvodněná, přiměřená a smysluplná.

Vyhýbá se ničení rostlin a zárodků života. Přijímá potravu pouze v jeden denní čas (dopoledne), zdržuje se potravy večer, nejí v nevhodný čas. Zdržuje se tance, zpěvu, hudby a návštěv představení; odmítá květiny, voňavky, masti, jakož i každý druh šperků a okras. Nepoužívá vysoká a nádherná lůžka. Nepřijímá zlato a stříbro. Nebere syrové zrní a maso. Nepřijímá ženy, otroky, otrokyně, kozy, ovce, drůbež, dobytek, slony nebo koně, ani půdu nebo zboží. Nechodí na pochůzky a nekoná služby posla. Zdržuje se kupování a prodávání. Nemá nic společného s falešnými mírami, kovy a váhami. Vyhýbá se křivým cestám podplácení, podvodu a lsti. Neúčastní se vražd, bití, spoutávání, přepadání, loupení a znásilňování.

Je spokojen s rouchem, jež ochraňuje jeho tělo, a mísou na darované jídlo, jímž se udržuje naživu. Kamkoliv jde, má s sebou tyto dvě věci – tak jako okřídlený pták při letu s sebou nese svá křídla. A při dodržování tohoto ušlechtilého mravního kódu (síla – khandha) cítí v srdci nezkalené štěstí.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:17:21

Ovládání smyslů (šestý člen)

Když vnímá okem tvar, uchem zvuk, nosem vůni, jazykem chuť, tělem předmět hmatu nebo myslí jakýkoliv jev, nelpí ani na celku, ani na jeho částech. Kdyby takto nehlídal a neovládal své smysly, vznikaly by chtivost anebo zármutek, vznikalo by zlo zhoubných jevů. Tomuto tedy předchází tím, že chrání a hlídá své smysly. A tímto ovládáním smyslů (indrija–samvara) cítí v srdci nezkalené štěstí.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:17:47

Všímavost a jasné uvědomění (sedmý člen)

Když přichází a když se vrací, činí tak všímavě s jasným uvědoměním. Při upírání i při odvracení zraku činí tak všímavě s jasným uvědoměním. Při ohýbání a narovnávání činí tak všímavě s jasným uvědoměním. Oděv, plášť a mísu nosí všímavě s jasným uvědoměním. Když jí, pije, žvýká a chutná, činí tak všímavě s jasným uvědoměním. Koná–li svoji přirozenou potřebu, činí tak všímavě s jasným uvědoměním. Když jde, sedí, usíná a budí se, mluví a mlčí, činí tak všímavě s jasným uvědoměním.

A takto vybaven ušlechtilou mravností (síla), vybaven tímto ušlechtilým ovládáním smyslů (indrija–samvara) a naplněn touto ušlechtilou všímavostí a jasným uvědoměním (sati – sampadžaňňa), zvolí si opuštěné místo v lese, u paty stromu, na kopci, v rokli, v jeskyni, na hřbitově, pod širým nebem nebo na hromadě slámy. A když se vrátil z obchůzky za almužnou, po jídle usedne se složenýma nohama a tělem vzpřímeným, a udržuje před sebou všímavost.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:18:14

Překonání pěti překážek

Zbavil se smyslné touhy (káma–čhanda) a prodlévá bez ní, očišťuje své srdce od smyslné touhy. Zbavil se zlovůle (vjápáda) a prodlévá bez ní, pěstováním lásky a soucitu ke všem žijícím bytostem očišťuje své srdce od zlovůle. Zbavil se strnulosti a malátnosti (thína–middha), prodlévá osvobozen od strnulosti a malátnosti, miluje světlo a všímavě s jasným uvědoměním očišťuje svou mysl od strnulosti a malátnosti. Zbavil se nepokoje a výčitek (uddhačča–kukkučča), prodlévá s nerušenou myslí a srdcem plným míru, očišťuje tak svou mysl od nepokoje a výčitek. Zbavil se pochybovačnosti (vičikiččhá), prodlévá bez pochybovačnosti, pln důvěry v dobro očišťuje své srdce od pochybovačnosti.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:18:40

Pohroužení (osmý člen)

Když se zbavil těchto pěti překážek (nívarana), těchto znečištění mysli, které brání rozvoji, odloučen od smyslových vjemů a zhoubných stavů, vstupuje postupně do čtyř pohroužení (džhána).
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:19:09

Vhled (první člen)

Veškerou tělesnost, cítění, vnímání, mentální formace a vědomí – to vše vidí jako pomíjivé (aničča), podrobené utrpení (dukkha), špatné jako vřed, trn, bídu, břemeno, utlačovatele, vyrušení, jako prázdné (suňňata) a bez jakéhokoliv já (anattá). Odvrací se od těchto věcí a takto zaměřuje svou mysl k Nesmrtelnosti: “To je vpravdě klid a mír, toto je to nejvyšší, totiž zklidnění všech formací, vzdání se každého podkladu znovuzrození, konec žádostivosti, odpoutání, vyhasnutí, Nibbána.” A v tomto stavu dosahuje zastavení vlivů (ásava–khaja).
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:20:07

Nibbána

A tak vidí, že jeho srdce je osvobozeno z vlivu smyslnosti (kámásava), vysvobozeno z vlivu bytí (bhávásava), vysvobozeno z vlivu nevědomosti (avidždžásava). “Jsem svoboden,” toto vědění vzniká v takto osvobozeném, a též ví: “Vyčerpáno je znovuzrozování, naplněn je svatý život; co mělo být vykonáno, bylo vykonáno; nezůstává už nic víc, co bych měl v tomto světě vykonat.”

Neotřesitelné je mé osvobození! Toto bylo poslední zrození, nehrozí žádné další bytí.

Toto je vskutku ta nejvyšší ušlechtilá moudrost: vědět, že vyvanulo všechno utrpení.

Toto je vskutku ten nejvyšší ušlechtilý klid a mír: utišení chtivosti, nenávisti a klamu.
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:20:59

Ztichlý myslitel

“Já jsem” je marná myšlenka; “Toto jsem já” je marná myšlenka; “Budu” je marná myšlenka; “Nebudu” je marná myšlenka. Marné myšlenky jsou nemoc, vřed, trny. Ale po překonání všech marných myšlenek je člověk nazýván “ztichlý myslitel.” A tento myslitel, tento “ztichlý” už nikdy nepřijde, už nikdy neodejde, už se nebude strachovat, nebude toužit. Neboť v něm není nic, čím by mohl opět vzniknout. A nevznikne–li více, jak by mohl znovu stárnout? A nebude–li už nikdy stárnout, jak by mohl znovu umřít? A neumře–li nikdy více, jak by se mohl strachovat? A nebude–li se nikdy více strachovat, jak by mohl mít žádostivost?
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 03. lis 2018 16:22:11

Pravý cíl

Účel svatého života tedy nespočívá v získávání darů, důstojnosti nebo slávy, ani v dosažení mravnosti, soustředění nebo vědění. Neotřesitelné osvobození srdce – to je pravý smysl svatého života, to je jeho podstata, to je jeho cíl.

I ti kdo v minulosti byli Svatými a Probuzenými, i tito Vznešení ukázali svým žákům tentýž cíl, jaký jsem já ukázal svým žákům. A kdo v budoucnosti budou Svatými a Probuzenými, i tito Vznešení ukážou svým žákům tentýž cíl, jaký jsem já ukázal svým žákům.

Může se stát, žáci, že si budete (po mém vyvanutí) myslet: “Je pryč učení našeho Mistra. Nemáme už Mistra.” Neměli byste to však takto myslet, protože Dhammy a Vinaja (řád), které jsem učil, budou i po mém odchodu vašim mistrem.

Dhamma je vaším útočištěm,

nehledejte jiné útočiště,

Dhamma vás povede!

Proto, žáci, dobře uchovávejte a chraňte toto Učení,
ať pokračuje pro věky, pro dobro a prospěch mnohých!
Návštěvník
 

Re: Slovo Buddhovo

Nový příspěvekod mnich Sarana » ned 04. lis 2018 9:12:45

Bylo by dobré znát pasáže, které se zdají být nepřesně přeloženy.

Bylo by také dobré vědět, co se přesnějším překladem má na mysli. Doslovný překlad? Srozumitelný překlad?
Příklady nepřesností překladu uvedené publikace bych moc uvítal.

Také bych uvítal již hotový překlad knihy o Buddhismu či části Páli kánonu, který autor tohoto diskusního vlákna, a nebo kterýkoliv jiný čtenář Poradny, považuje za spolehlivý standard překladu. (Sám bych měl nějaké návrhy, ale ty zmíním pouze pokud bude zájem. Rád bych nejprve věděl, jaký "standard" uznává autor tohoto diskusního vlákna.)
mnich Sarana
 
Příspěvky: 94
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

PředchozíDalší

Zpět na Buddhismus

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník