Jóga

Jóga

Nový příspěvekod Alaja » pát 01. úno 2013 20:32:59

Změna může přijít ve spánku

Jóga Nidra je opravdu tak trochu jiná meditace; provádí se totiž vleže. „Tak se tělo maximálně uvolní, protože mu tato poloha nezpůsobuje žádnou fyzickou bolest. Jedinou nevýhodou je, že můžete snadno usnout...,“ usmívá se Carmen Rodriguez Hochstrasser, lektorka Jóga Nidry. Pokud však vydržíte, odměna bude sladká.

Co je to Jóga Nidra?

Carmen(C): Jóga Nidru můžeme definovat jako relaxační a meditační metodu, ale zároveň ji můžeme využít pro osobní rozvoj a autoterapii. Samotné slovo „nidra“ znamená v sanskrtu „spánek“, takže stav Jóga Nidy bychom zjednodušeně řečeno mohli přirovnat ke stavu bdělého spánku.

Samotná technika Jóga Nidry pochází od Swámího Satjánandy, který ji představil svým žákům po svých mnohaletých výzkumech v oblasti spánku a vědomí. Jeho zájem o tuto oblast vycházel z vlastních zkušeností: Po svých nočních službách chodil spát dříve, než začínaly ranní obřady. Po nějakém čase zjistil, že zná texty recitované během ranních ceremonií bez toho, aniž by je někdy studoval. Bylo to proto, že během našeho spánku existují okamžiky, ve kterých jsme velmi otevření...

Jak si tedy Jóga Nidru představit v praxi?

C: Pohodlně se položíte na záda, zcela se uvolníte a několikrát se zhluboka nadechnete. Potom vás coby lektorka budu provázet cestou postupného uvolňování celého těla. To, o co v Jóga Nidře jde, je přivést vědomí plně do přítomného okamžiku. Pozorovat a uvědomit si, co se děje. Tedy skrze uvědomění dojde k rozpuštění napětí...

Během toho využíváme přirozené vlastnosti mysli, kterou je pohyb a zaměřování pozornosti; nikoliv však pouze na jeden objekt, ale záměrně a střídavě na objektů několik. Jako jsou naše částí těla či různé vizualizace.

Využíváme přirozené vlastnosti mysli, kterou je pohyb a zaměřování pozornosti.

P (Petr): Skrze propojenost jednotlivých částí těla s konkrétními místy v našem mozku můžeme přenést relaxaci z fyzické roviny do roviny mentální a emoční. Tento proces podpoříme představami a prožitky opačných vjemů či pocitů jako třeba tíha vlastního těla a lehkost. Odtud se postupně dostaneme do komplexnějších vizualizací, které slouží jako aktivátory našeho podvědomí.

Co se v tu chvíli děje?

P: Na povrchu začnou vyplouvat naše vzorce a podmínění. Všichni se chováme podle určitých zavedených vzorců naší minulosti, kterých si často ani nejsme vědomi. Po většinu času reagujeme automaticky, náš mozek se pohybuje ve stejných a léty neustále opakovaných drahách....

C: Použitím vhodných afirmací můžeme vytvořit dráhy nové! Těmto afirmacím týkajících se našeho konkrétního záměru, kterého chceme ve svém životě dosáhnout, se říká sankalpa. A začínáme s nimi pracovat v okamžiku, jakmile jsme maximálně uvolněni a vnímaví.

P: Pomocí Jóga Nidry se totiž dostáváme na úroveň našeho podvědomí, ve kterém jsou všechny tyto zajeté vzorce uložené. Takže je stačí nahradit jinými. Naše podvědomí to prostě přijme. Na této úrovni mysli totiž žádné analyzování ani logické zdůvodňování nefunguje. Je to takové přeprogramování.

To ale může být snadno zneužitelné, připomíná to hypnózu...

C: Ano, ale základní rozdíl je v tom, že během hypnózy se aktivita mozku soustředí do jednoho centra, kdežto během Jóga Nidry je tendence aktivovat potenciál celého našeho mozku. Další významný rozdíl je, že na lekci si praktikující vymýšlejí svou afirmaci sami (zdůrazní) a říkali si ji v duchu. I tak je ale dobré si dobře rozmyslet, co si přejeme... Protože by se to mohlo splnit. (směje se)

Je dobré si dobře rozmyslet, co si přejeme... Protože by se to mohlo splnit.

P: Zároveň ale nejde jenom o to si něco myslet; musíme být s naším přáním, s vybranou afirmací plně ztotožněni celou svou bytostí. Je-li to možné, tak ji plně procítit a doopravdy si ji představit. Naše podvědomí pracuje daleko víc s obrazy a pocity než se slovy nebo čísly...

C: A ještě jedna zajímavá věc: Je vědecky prokázané, že lidský mozek nerozeznává mezi tím, co se skutečně stalo, co existuje ve zřejmé realitě a co vytvoříme ve své fantazii. Pro něj je „skutečné“ oboje... A podle toho také reaguje. Proto má takovou sílu pracovat s obrazy, symboly a afirmacemi; proto může nastat léčení a uzdravování konkrétních potíží. Právě z tohoto důvodu je Jóga Nidra terapeutickým nástrojem.

Můžeme tedy Jóga Nidru přirovnat k vědomému snění?

C: Ne tak docela. Může vás k němu přivézt, ale není to cílem. (zamyslí se) Skutečným cílem Jóga Nidry je vědomě vstoupit do stavu hlubokého spánku, což je stav hlubší než hladina snů. Je to stav, ve kterém pocítíte naprostou propojenost všeho se vším. Zjednodušeně můžeme přirovnat stav nidry k vědomému spánku, ale nikoliv snění. Během pravidelné praxe si začnete postupně být víc a víc vědomi obsahu svého podvědomí která koresponduje s hladinou snů a následně i nevědomí.

Zmínili jste sankalpu, přesně zacílené afirmace. S nimi jako součástí léčení nebo osobního rozvoje pracují i jiné techniky...

C: Ano a také fungují, ale řada z nich učí lidi opakovat afirmace mnohokrát denně. Metoda Jóga Nidry je podle mě příjemnější a jednodušší v tom, že relativně rychle zesynchronizuje všechny úrovně člověka, od fyzické přes emoční až k mentální, a tím se dostane do stavu, kdy jsme maximálně otevření a receptivní. A právě zde stačí afirmaci zopakovat třikrát a je to. (usmívá se)

Tento stav mysli je velmi mocný... Další momenty, ve kterých jsou afirmace velmi účinné, jsou těsně před usnutím nebo po probuzení jelikož se nacházíme v podobném stavu. Můžeme si je tak každý den právě v tuto dobu sami opakovat.

Co dalšího nabízí tato metoda navíc na rozdíl od jiných jógových technik?

C: (přemýšlí) Myslím, že pro nás, lidi na Západě, kteří jsme neustále zaneprázdněni svou myslí, nebývá často úplně lehké dojít do stavu relaxace a meditace skrze plnou soustředěnost, jak to dělají jiné jógové techniky. Jóga Nidra nabízí hluboké uvolnění relativně snadno – tím, že se necháte vést hlasem lektora.

Následujete jeho instrukce a tím se relativně rychle a snadno dostanete do stavu blíže svému skutečnému Já, protože po cestě k němu uvolníte spoustu drobností, které vám v tom před tím bránily, ať už to je napětí v těle, emoční napětí nebo mentální bloky. Hodně pomáhá v přijetí skutečnosti takové, jaká je – právě teď. Nejenom během praxe Jóga Nidry, ale i v každodenním životě.

Relativně rychle a snadno se dostanete do stavu blíže svému skutečnému Já...

NÁŠ TIP

Zajímá-li Vás Jóga Nidra pod vedením Carmen a Petra, podívejte se na rozvrh na webových stránkách o józe a Jóga Nidře http://www.isvara.cz, kde si také můžete stáhnout zvukové nahrávky vedených meditací. Nebo přijďte rovnou k nám do Domu osobního rozvoje 26. února a vyzkoušejte si Jóga Nidru na vlastní kůži. Abyste si ji vychutnali se vším všudy, doporučuji být vyspalí. Jedna noc před seminářem to ale nezachrání...

Autor článku: Rina Komorádová

http://magazin.maitrea.cz/zmena-muze-prijit-ve-spanku/
Alaja
 

Re: Jóga Nidra

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. bře 2016 19:50:52

JÓGA



Nejbližší překlad slova jógy (jho) je sjednocení.

Je to tedy prostředek ke sjednocení individuálního „Já“ s univerzálním bytím.

K základním čtyřem cestám jógy patří: džňána, bhakti, karma a rádža. V dnešní době však existuje mnoho dalších různých stylů jógy, které se v mnohém odlišují a zároveň jsou si v mnohém podobné. Jóga však vede k jednotě a my se tedy na našich stránkách nebude zabývat tím, čím je nějaký styl lepší nebo horší, ale budeme se zaměřovat na to, co nám každý styl může přinést dobrého a učinit nás na tomto světě šťastnějšími.

Džňána jóga – Tato cesta je vhodná pro lidi se skvělým intelektem. Lidé na této cestě mohou dojít opravdové moudrosti, která se nad nikým nepovyšuje. Číhá tu však velké nebezpečí, které především spočívá v domýšlivosti. Mnoho znalostí vytváří u některých lidí pocit, že jsou něčím více, a už toto je v rozporu s podstatou jógy. Proto je velmi důležité na této cestě zůstat pokorný a neupadnout do pocitu nadřazenosti. Je to cesta vhodná pro filozofy, vědce a lidi přemýšlivé.

Bhakti jóga – Tato cesta je vhodná pro lidi milující a soucitné. Je to cesta bezpodmínečné a všezahrnující lásky. Člověk na této cestě vidí „Božskou lásku“ ve všem a v každém. Je to vhodná cesta především pro ty, kteří mají bohatý emocionální život. Je však důležité se vyhnout citové závislosti a iluzí. Láska by měla být spojená s moudrostí a neměla by vytvářet závislost. Je to vhodná cesta pro umělce, sociální pracovníky a filantropy.

Karma jóga – Toto je cesta činu. Je to vhodná cesta pro lidi, kteří rádi pracují a žijí svou moudrost skrze své činy. Jejím jádrem je myšlenka, že vše, co konáme, nekonáme pro sebe, ale pro druhé. Naše činy musejí být nesobecké a být k užitku druhým. Nebezpečí této cesty je nesprávná volba zaměstnání nebo workholismus. Práce by měla těšit i ty, kteří jí vykonávají. Proto by to měla být práce, která dává smysl a nikomu neškodí. Tedy ani nám samým. Je to cesta příčiny a následku. Vše, co děláme, má určitý následek. Je tedy velmi důležité vnímat, co děláme a v jakém rozpoložení se u toho cítíme.

Rádža jóga – Říká se jí „královská cesta“, neboť se hojně opírá o znalosti a zkušenosti. Jde o sjednocení těla, mysli a duše postupy, které zvyšují součinnost mysli a těla. Skládá se z osmi stupňů, které jsou vzájemně propojené. Díky této cestě dochází k rychlému duchovnímu rozvoji a jednoduššímu pochopení všech dalších cest.
Návštěvník
 

Re: Jóga

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. bře 2016 20:05:29

Rádžajóga

Rádža znamená král. Král jedná samostatně, sebejistě a sebevědomě. I rádžajogín je samostatný, nezávislý a neohrožený.

Rádžajóga je cestou sebekázně a cvičení. Říká se jí také aštangajóga (osmistupňová cesta), protože se dělí na osm částí:

jama – sebeovládání,

nijama – kázeň,

ásana – tělesné cvičení,

pránájáma – dechové cvičení,

pratjahára – stažení smyslů,

dhárana – koncentrace,

dhjána – meditace,

samádhi – úplné, dokonalé uskutečnění.

Těchto osm stupňů rádžajógy vede k systematickému získávání vnitřního klidu, čistoty, sebekontroly a poznání.

Jama – sebeovládání

obsahuje pět bodů:

Ahimsá – nezraňování, neubližování

Ahimsá znamená nepůsobit žádnému tvoru bolest nebo škodu ani v myšlenkách, ani slovy či skutky. Neubližování značí i nezabíjení. Jíme-li maso, musí být usmrceno nějaké zvíře. Proto se jogín ze zásady stravuje vegetariánsky. Zvíře předem instinktivně vycítí budoucí události. Má-li být zabito, vnímá to a cítí strach ze smrti. Vylučuje hormony strachu a stresu. Ty pak zůstávají v mase poraženého zvířete a lidé je automaticky konzumují spolu s masem. Tady se skrývá příčina mnohého zdánlivě bezdůvodného strachu, neuróz a psychóz.

Satja – pravda, pravdivost

Říkat pravdu je vždy dobré a správné; rozhodující je však, jak ji sdělíme. Můžeme po někom pravdou mrštit jako nožem, ale také ji můžeme odít do milých slov. Nechceme-li se prohřešit proti výše zmíněnému principu ahimsy, měli bychom si vzít k srdci slova Maháprabhudžího, který řekl: „Slova by měla z tvých úst padat jako květiny.“

Být pravdivý také znamená nepřetvařovat se, nepoužívat žádné výmluvy či vytáčky. Svou pravou tvář snad můžeme na okamžik skrýt před zraky ostatních, ale přinejmenším jeden člověk bude vždy znát naši vnitřní pravdu: my sami. Naše vlastní vědomí je svědkem všeho.

Astéja – nekradení

Astéja znamená, že si nemáme brát nic, co podle práva patří druhému. Tím se však nemyslí jen hmotné věci, ale také duševní vlastnictví, zmařit druhému příležitost, připravit jej o naději či radost. I drancování přírody a ničení životního prostředí je porušování principu astéji.

Brahmačárja – čistý způsob života

Brahmačárja se často překládá jako sexuální zdrženlivost. Ale tento pojem je mnohem širší. Brahmačárja je stálé obracení myšlenek k Bohu. To však neznamená, že zanecháme svých povinností v tomto světě. Naopak, měli bychom je plnit s větší péčí, ale stále s vědomím: „Já nejsem konající, Bůh je ten, kdo koná.“

Aparigraha – nehromadění majetku

Neměli bychom shromažďovat statky, ale brát si a používat jen to, co potřebujeme k životu. Kdo má mnoho majetku, má i hodně starostí. Bez majetku jsme se narodili, a všechen majetek tu opět zanecháme, až budeme opouštět tento svět. Nehromadění také znamená nechat ostatním lidem svobodu. Nelpět ani na věcech, ani na lidech. Dáváme-li volnost, osvobozujeme sami sebe, neboť darovat svobodu znamená být sám svobodný.

Nijama – kázeň

sestává také z pěti principů:

Sauča – čistota

Tím se myslí nejen čistota vnější, ale především čistota vnitřní. Naše šaty, tělo, ale také city a myšlenky by měly být čisté. Totéž platí i pro chování, kterým se projevujeme. Společnost lidí, kteří na nás mají dobrý vliv, kteří jsou duchovní a podporují nás svou moudrostí, je velmi přínosná pro náš rozvoj.

Santóša – spokojenost

Spokojenost je to největší bohatství, které můžeme vlastnit. Indický básník Tulsídás řekl: „Toužíš po dolech na zlato a drahokamy – vnitřní spokojenost ti však nepřinesou.“ Spokojenosti můžeme dosáhnout jen tehdy, pochopíme-li, že všechny statky tohoto světa přinášejí zklamání a že vnitřní bohatství nás dělá mnohem šťastnějšími než hmotný majetek.

Tapas – sebeovládání, sebekázeň

V životě stále narážíme na překážky a nesnáze. Přesto se však nesmíme vzdát a s pevnou rozhodností musíme kráčet zvolenou cestou. Klíčem k úspěchu je soustavné cvičení se sebekázní, trpělivostí a výdrží.

Svadhjája – studium svatých spisů

Jako aspiranti jógy bychom se měli také zabývat tradičními spisy jógové filozofie, například Bhagavadgítou, upanišadami, jógasútrami Pataňdžaliho. Tyto spisy nám přinášejí cenné poznání a jsou nám na naší cestě velkou pomocí.

Íšvarapranidhána – oddanost Bohu

Odevzdávejte s čistou oddaností vše, co činíte, Božskému Já. Bůh chrání každého, kdo se mu oddá s důvěrou a vírou.

Ásana – tělesné cvičení a

Pránájáma – dechové cvičení

Ovládnutím svého těla a dechu získává rádžajogín také kontrolu nad myslí a probouzí tím vnitřní síly, které ho vedou dále na jeho duchovní cestě.

Pratjahára – stažení smyslů

Jogín je schopen obrátit podle libosti své smysly i mysl dovnitř nebo je nasměrovat ven, stejně jako želva vtahuje hlavu a končetiny pod krunýř nebo je z něj zase může vystrčit. Ovládáme-li pratjaháru, dokážeme okamžitě a nezávisle na vnějších okolnostech odpoutat smysly od zevních předmětů, a pokud si přejeme, jsme opět schopni se k vnějšímu světu obrátit a věnovat mu pozornost.

V základních stupních meditace cvičíme pratjaháru tak, že znehybníme tělo, zavřeme oči, zklidníme mysl a nasměrujeme pozornost do nitra.

Schopnost pratjaháry pomáhají posílit určité techniky. Například v jednom meditačním cvičení se nejdříve soustředíme na vnější zvuky, zjišťujeme jejich povahu, vzdálenost atd. Pak se pozvolna stáhneme do svého „vnitřního prostoru“ a nasloucháme zvukům uvnitř těla (údery srdce, krevní oběh atd.).

Teprve když jsme zvládli pratjaháru, můžeme se zabývat koncentrací.

Dhárana – koncentrace

Dhárana znamená soustředit myšlenky a emoce na jediný objekt. Běžně se to daří jen na krátký okamžik. Brzy přicházejí další myšlenky a odvádějí nás. Nezřídka si svou nesoustředěnost uvědomíme až po několika minutách.

Pokud nejsme schopni soustředit se v kteroukoliv dobu a na jakémkoliv místě na jednu myšlenku nebo jeden předmět, dháranu jsme ještě nezvládli.

Velkou pomoc při stupňování schopnosti koncentrace představuje cvičení trátaku (koncentrace na plamen svíčky), určité ásany, pránájáma a opakování mantry.

Dhjána – meditace

Všechny meditační techniky jsou jen přípravným cvičením pro vlastní meditaci. Meditaci se člověk nemůže naučit, stejně jako si nemůžeme „osvojit“ spánek. Spánek přichází, když je tělo v klidu, a meditace se daří, když se zklidní mysl.

Při meditaci ustávají představy, neboť ty pramení v intelektu. Lidský mozek můžeme přirovnat k obrovskému počítači, který má nesmírnou úložní kapacitu. Mohou tam být uloženy všechny vesmírné údaje. Ale i tento „počítač“ má své hranice. Může nám zpětně poskytnout jen to, co jsme do něj vložili. V meditaci však zažíváme čisté Bytí. Jakmile se intelekt ztiší a individuální ego přestane existovat, rozzáří se v srdci božské světlo a my se s ním ztotožňujeme.


Samádhi – úplné, dokonalé uskutečnění

V samádhi se sjednocuje poznávající, poznání a poznávané. Poznávající (ten, který cvičí, praktikuje), jeho vědění, poznání (co je Bůh) a objekt poznání (Bůh) se stávají jedním.

To znamená, že se člověk sjednotí s božským vědomím. Kdo dosáhne samádhi, vidí nadpozemské, zářící světlo, slyší nebeský zvuk a vnímá v sobě neomezený prostor.

Když dospějeme k samádhi, podobáme se řece, která po dlouhé a obtížné cestě konečně vtéká do moře. Nyní už není žádných překážek a řeka se na věky sjednocuje s oceánem. Stejně tak dospěl teď i jogín ke konci své cesty a stává se zajedno s nejvyšším vědomím.

Jeho vědomí nalézá věčný klid, mír a blaženost – je osvobozeno.


Tuto zkušenost nelze popsat slovy, neboť

jen ten, kdo okusil mléko, ví, jak mléko chutná;

jen ten, kdo zakusil bolest, ví, co bolest znamená;

jen ten, kdo miloval, ví, co je láska;

a tak jen ten, kdo prožil samádhi, ví, co samádhi je.


V tomto stavu se rozpouští všechna dvojnost. Není už ani dne ani noci, ani světla ani temnoty, nejsou vlastnosti, nejsou barvy, vše je spojeno s nejvyšším Já. Sjednocení individuální duše s vesmírným Já je cílem jógy.
http://www.yogaindailylife.org/esystem/ ... radzajoga/
Návštěvník
 

Re: Jóga

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. bře 2016 20:20:51

Bhakti jóga

भक्ति योग

Bhakti jóga či bhakti-mārga je cestou realizace skrze emoce a lásku k bohu. Je uměním přetransformovat veškeré naše emoce vsattvické (čisté), kdy veškeré naše činnosti jsou nabízeny a obětovány bohu, poté budeme schopni vidět boží princip ve všem a ve všech. Z počátku naše mysl udává směr k božskému a naše emoce jsou silou, která námi pohybuje, až se dostaneme do bodu kde toto vše transcendujeme.

Bhakti jóga je nejvíce rozšířenou cestou ze čtyř cest jógy a je mnohými považována jako nejrychlejší cesta k poznání – v tomto věku, kde emoční stránka člověka je potlačena logikou, nám osvobození emocí skrze bhakti (lásku) dovolí plně se rozvinout.
Jako bhakti jógu můžeme vnímat též ostatní teistická náboženství, kupříkladu křesťanství, kde je aspekt oddanosti a lásky též hlavním aspektem. Nicméně jak se často můžeme setkat bhakti s nepochopením jejích principů může lehce vést k fanatismu.


Bhakti jóga

Sri Chinmoy, Jóga a duchovní život. Cesta indické duše., Madal Bal, 1994

Požádejte člověka, aby mluvil o Bohu, a on bude mluvit donekonečna. Požádejte bhaktu, aby mluvil o Bohu, a řekne jen dvě věci: „Bůh je veškerá Náklonnost, Bůh je veškerá Sladkost.“ Bhakta jde dokonce o krok dále. Říká: „Mohu zkusit žít bez chleba, avšak nikdy nemohu žít bez Milosti svého Pána.“

Modlitba bhakty je velice jednoduchá: „Ó můj Pane Bože, vstup do mého života se svým Okem Ochrany a se svým Srdcem Soucitu.“ Tato modlitba je nejrychlejším způsobem, jak zaklepat na Dveře Boha, a je také nejsnazším způsobem, jak vidět Boha Dveře otevřít.

Karmajogín a džňánajogín mohou trpět chvilkou pochybnosti o Boží existenci. Ale bhakta nemá žádné takovéto utrpení. Pro něj je existence Boha axiomatická pravda. Víc než to, je to spontánní pocit jeho srdce. Ale běda, také on musí procházet určitým druhem utrpení. Jeho utrpení je utrpení pocházející z oddělení od jeho Milovaného. Se slzami oddanosti svého srdce pláče po znovuvytvoření nejsladší jednoty s Bohem.

Uvažující mysl oddaného bhaktu neokouzluje. Těžkým skutečnostem života se nedaří přitáhnout jeho pozornost, natož ho pohltit. Chce žít neustále v říši opojené Bohem. Oddaný člověk cítí, že pokud on k Bohu kráčí, Bůh k němu běží. Oddaný člověk cítí, že pokud on na Boha myslí vteřinu, Bůh pro něj pláče hodinu. Oddaný člověk cítí, že pokud on jde k Bohu s kapkou své lásky, aby uhasil ustavičnou žízeň Boha, Bůh ho obklopuje mořem své Božské Lásky.

Vztah mezi oddaným člověkem a Bohem se dá jen pocítit, a nikdy ne popsat. Ubohý Bůh si myslí, že žádný člověk na zemi se ho nikdy nemůže zmocnit, neboť je jedinečný a neocenitelný. K Jeho největšímu překvapení, k Jeho nejhlubší radosti, odevzdaná oddanost Jeho uctívače se Ho dokáže zmocnit.

Jsou lidé, kteří bhaktu zesměšňují. Říkají, že Bůh bhakty není nic jiného než osobní Bůh, nekonečný Bůh s podobou, velebná lidská bytost. Těmto lidem říkám: „Proč by to bhakta neměl cítit?“ Bhakta upřímně cítí, že on je drobná kapka a Bůh je nekonečný Oceán. Cítí, že jeho tělo je nekonečně malou částí Boha, nesmírného Celku. Oddaný člověk myslí na Boha a modlí se k Bohu dle své vlastní představy. A dělá tak naprosto správně. Jen vstupte do vědomí kočky a uvidíte, že její představa všemohoucí Bytosti má podobu kočky — jen v obrovské podobě. Jen vstupte do vědomí květiny a uvidíte, že představa květiny o něčem nekonečně krásnějším je květina.

Bhakta dělá totéž. Ví, že je lidskou bytostí, a cítí, že jeho Bůh by měl být lidský v každém slova smyslu. Cítí, že jediný rozdíl je v tom, že on je omezenou lidskou bytostí a Bůh je neomezenou lidskou Bytostí.

Pro oddaného člověka je Bůh zároveň blažený a milosrdný. Radost jeho srdce ho nechává pocítit, že Bůh je blažený, a bolesti jeho srdce ho nechávají pocítit, že Bůh je milosrdný.


Pták zpívá. Člověk zpívá. Bůh také zpívá. Prostřednictvím srdce svého bhakty zpívá své nejsladší písně Nekonečnosti, Věčnosti a Nesmrtelnosti.
Návštěvník
 

Re: Jóga

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 18. dub 2016 7:29:46

Shakti a Bhakti

Všichni v sobě máme dvě polarity – Shakti a Bhakti.

Shakti je síla vesmíru, v tomto vědomí zažíváme také svou vlastní sílu, podle mantry: „Bůh a já, já a bůh jsme jeden.“

Bhakti je odevzdání se, skromnost a úcta k Vesmíru ve smyslu: „Bože, klaním se před tebou. “ Je to polarita srdce a nezištné služby, sévy. Tyto dvě polarity nás vedou k tomu, abychom byli jasní, přímí a silní, ale zároveň si uvědomovali, že jsme jen herci ve velké hře Vesmíru.
Návštěvník
 

Re: Jóga

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 13. kvě 2019 7:43:31

Vědomí a mysl

Dominantní roli stavu mysli v praxi klasické jógy zcela výstižně popisuje ve svých úvodních verších Samádhipáda (I.část Jóga sútry): „Jóga je zastavení proměn mysli (čittavritti). Pak je poznávající (drašta) ustálen sám v sobě. Jinak se ztotožňuje s proměnami (vrittis).“ Toto ztotožnění s proměnami mysli se děje v důsledku její připoutanosti (návyků, očekávání, připoutanosti k okolí, k ostatním lidem, k věcem, událostem, životní roli, úsudkům druhých lidí, vlastním obavám a strachu, k nemocem, ke stravovacím návykům, k trávení volného času, přístupu k životu atd. atd.), o níž védy hovoří jako o největší překážce na cestě jógy (vásany).

Primárním zdrojem transformace prostřednictvím praxe klasické védské jógy je naše přítomná a bdělá mysl v trvalém spojení s naším vědomím. Je to záměr, ke kterému směřují všechny používané techniky, metody a formy. Na rozdíl od čirého vědomí je naše mysl bezprostředně propojena se smyslovým vnímáním a proto jí také využíváme k práci s tělem. Dech je významným pomocníkem na cestě k čiré mysli, je nositelem spirituality nás samých, našeho života, praxe jógy.

Aniž o tom původní texty přímo hovoří, je praxe jógy směřována k aktivní změně neuronové sítě, tvoří nová synaptická spojení mezi neurony. Nezastupitelné místo v tomto ohledu sehrávají všechny formy mentálního tréninku. Zcela vědomě tak lze vstupovat do autonomních procesů v těle, využívat synchronicity a zákona přitažlivosti, neinvazivně řídit naše myšlenky, úmysly a skutky, měnit naše návyky či související obsah podvědomí apod.

Využíváme k tomu své schopnosti bdělé pozornosti, koncentrace a meditace. Za odměnu se nám pak nabízí téměř neomezené možnosti našeho potenciálu schopností, včetně schopnosti uzdravování, práce s intuicí, přímého napojení na Zdroj, na duchovní učitele bez ohledu na jejich fyzickou přítomnost apod. Přímou cestu poznání Pravdy popisuje ve své integrální józe Eduard Tomáš. Je to cesta především džňánajógy a karmajógy, cesta poznání čistého vědomí oproštěného od neklidné mysli, pomocí mentálního a spirituálního cvičení (a zkušenosti) rozpuštění ega v universálním vědomí, v beztvarém, v bezčasém brahma.

Védská moudrost nerozlišuje pravdu či ne-pravdu, správné či ne-správné, harmonické či disharmonické, nýbrž pouze dva základní stavy, jež vše ostatní umožňují na všech úrovních bytí a to: VĚDOMÉ či NEVĚDOMÉ. Proto je vše zaměřeno na vnímání přítomného okamžiku, neboť pouze v přítomnosti se projevuje vědomé. Nositelem poznání vědomého v přítomnosti jsou naše pocity, vjemy, vhledy, tedy mimosmyslové schopnosti vnímání, jež v konečné fázi vyústí ve schopnost vnímání vnímání.

http://vedskajoga.cz/vedomi-a-mysl/
Návštěvník
 


Zpět na Buddhismus

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

cron