Buddhismus

Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 28. lis 2018 9:41:34

Buddhovo učení poukazuje na samotnou podstatu naší existence, na dokonalou podstatu všech jevů. Ukazuje nám potenciál mysli. Díky jeho pochopení je možné prožívat trvalé štěstí. V buddhismu nejsou dogmata a velmi důležité je nezávislé a kritické myšlení.

Buddhismus není jen filozofií, náboženstvím či psychologií. Je praktickým učením o tom, jak se věci mají, díky kterému můžeme rozvíjet moudrost a užitečné vlastnosti a schopnosti, abychom dokázali pomoct nejen sobě, ale i druhým.

Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí. V buddhismu rozlišujeme dva druhy štěstí – běžné, podmíněné a absolutní, trvalé. První z nich hledáme v různých příjemných prožitcích, lásce, majetku, společenském postavení. Toto štěstí je však závislé na mnoha vnějších podmínkách. Pokud pominou, štěstí mizí a objevuje se utrpení.

Klíčem k trvalému štěstí je pochopení toho, jak se věci mají. Buddha rozpoznal, že bolestné prožívání životních etap, jako je stáří, nemoci, smrt a pomíjivost všeho, má příčinu. Tou je základní nevědomost, která nám nedovoluje vidět skutečnou podstatu věcí. Omezuje nás klamná představa „já“ či ega, rušivé pocity, krátkozraké návyky, lpění a ztuhlé představy.

Díky Buddhovým učením lze dospět ke zkušenosti, že tělo, myšlenky a pocity netvoří žádné skutečné „já“. Tento stav, kdy již neprožíváme rušivé pocity jako lpění, žárlivost či hněv, se nazývá vysvobozením, někdy také „malým osvícením“. Konečným cílem je prožívání buddhovské podstaty vlastní mysli bez očekávání a obav a bez nesprávných představ, tedy stav trvalého štěstí – plné osvícení.

Z buddhistického úhlu pohledu není svět závislý na slepém osudu, náhodě nebo vyšší moci, ale funguje na základě příčiny a následku, karmy. Každý prožívá svou vlastní karmu, tedy výsledky svého předchozího jednání, myšlenek a slov. Jsou-li pozitivní, přinášejí štěstí, zatímco negativní nastavení je zdrojem utrpení. Pokud člověk dokáže přijmout zodpovědnost za své jednání, může na sobě začít pracovat a svou situaci vědomě změnit.

Ke změně nestačí jen intelektuální pochopení, protože naše návykové tendence a vzorce chování jsou velmi hluboce zakořeněné. Buddha proto poskytuje tři pilíře – informace; meditace, které pomohou přeměnit informace na zkušenost; a vysvětlení, jak si informace a zkušenosti získané z meditace trvale udržet.

Buddhova učení nabízejí praktické poznatky a zkušenosti využitelné pro každodenní život. Tyto metody nejsou závislé na konkrétní kultuře. Ve spojení s meditacemi pomáhají poznat náš vlastní potenciál, rozvíjet vnitřní rovnováhu a klid, zachovávat si zdravý odstup od situací a nalézt trvalé štěstí, které není podmíněné tím, co se zrovna děje.
http://www.mystika.cz/old/nabozentsvi/b ... _uceni.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 10. čer 2019 22:16:03

Jako „vznešená dlení“ či „božská prodlévání“ jsou v buddhismu označovány čtyři krásné vlastnosti, totiž mettá, laskavost a přátelskost vůči druhým bytostem, karuná, soucítění s utrpením druhých a přání pomoci jim, muditá, blahovůle a sdílená radost nad úspěchy druhých, upekkhá, vyrovnanost a nestrannost. V théravádových zemích je zvykem začínat a končit meditační sezení obrácením pozornosti k těmto ušlechtilým myšlenkám.

Šíření vznešených dlení

Mettá

Nechť jsem šťastný
nechť jsem prostý utrpení
nechť jsem vzdálen zášti
nechť jsem vzdálen zlovůle
nechť jsem bez potíží
nechť prodlévám v pohodě.

Nechť jsou všechny bytosti šťastné
nechť jsou vzdálené zášti
nechť jsou vzdálené zlovůle
nechť jsou bez potíží
nechť prodlévají v pohodě.

Karuná

Nechť se všechny bytosti osvobodí od veškerého utrpení.

Muditá

Nechť všechny bytosti nejsou zbaveny dosažených úspěchů.

Upekkhá

Všechny bytosti jsou vlastníci svých činů
dědici svých činů
zrozeny ze svých činů
spjaty se svými činy
jejich činy jsou jim útočištěm.
Ať vykonají jakýkoli čin
dobrý nebo špatný
jeho dědici se stanou.

http://www.dhamma.wz.cz/brahmavihara.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 14. čer 2019 10:35:42

Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 19. čer 2019 21:47:01

Rozprava o požehnání - Mangala-sutta

Jednou Vznešený pobýval v Anáthapindikově klášteře v Džétově parku poblíž Sávatthí. Tehdy, když noc již značně pokročila, jistá dévatá, jejíž nadměrná krása celý park ozářila, přišla k Vznešenému a stojíc poblíž, uctivě jej pozdravila a zůstala stát stranou. Tak stojíc, obrátila se ona dévatá ve verších na Vznešeného:

1. „Mnoho dévů a lidí, kteří touží po dobrém, přemítali o štěstěně.
Pověz mi, co je nejvyšším požehnáním?“

Vznešený takto odpověděl:

2. „Vyhýbat se pošetilým, uchylovat se k moudrým,
uctívat ty, kteří jsou pocty hodní – to je požehnání nejvyšší.
3. Pobývat na vhodném místě, dříve vykonané zásluhy,
usměrnit se správně – to je požehnání nejvyšší.
4. Hluboké znalosti, dobře naučené řemeslo, dobrá kázeň
a dobře pronášená řeč – to je požehnání nejvyšší.
5. Podporování rodičů, láskyplná péče o manželku a děti,
klidné zaměstnání – to je požehnání nejvyšší.
6. Štědrost, řádné chování, pomáhání příbuzným
a nezávadné činy – to je požehnání nejvyšší.
7. Zanechání a zdržování se špatného, ovládat se s ohledem na opojné nápoje
a opravdovost v dobrých vlastnostech – to je požehnání nejvyšší.
8. Uctivost, skromnost, spokojenost, vděčnost
a občasné naslouchání Dhammě – to je požehnání nejvyšší.
9. Trpělivost, zdvořilost, navštěvování samanů
a občasné rozpravy o Dhammě – to je požehnání nejvyšší.
10. Sebeovládání, čistý život, chápání ušlechtilých pravd
a uskutečnění nibbány – to je požehnání nejvyšší.
11. Ten, jehož mysl se ve styku s jevy světa nevzrušuje
a je bez zármutku, bez vášní, bezpečná – to je požehnání nejvyšší.
12. Ti, kdo takto označené konají, nebudou nikde poraženi,
všude půjdou se zdarem – to je požehnání nejvyšší.“

http://www.dhamma.wz.cz/mangala.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 22. črc 2019 19:18:11

Velká rozprava o šesti smyslových oblastech

Mahásalájatanika-sutta

...U toho, kdo není vzrušen vášní, kdo není spoután, kdo není zahalen zaslepeností, kdo prodlévá nazíraje vady (šesti smyslových oblastí), nedochází v budoucnu k hromadění pěti skupin ulpívání. Jeho toužení, jež vede k opětovnému bytí a které, ve spojení s rozkoší a vášní, nachází potěšení zde či jinde, je takto opuštěno. Jsou rovněž opuštěny tělesné potíže a mentální potíže, je opuštěna tělesná trýzeň a mentální trýzeň, je opuštěna tělesná horečnatost a mentální horečnatost. A tak zakouší jak tělesné, tak mentální blaho.

Názor tohoto jedince je správný názor (sammá-ditthi). Rozmýšlení tohoto jedince je správné rozmýšlení (sammá-sankappa). Úsilí tohoto jedince je správné úsilí (sammá-vájáma). Uvědomění tohoto jedince je správné uvědomění (sammá-sati). Soustředění tohoto jedince je správné soustředění (sammá-samádhi). Jeho konání tělem, konání řečí a živobytí jsou již dokonale očištěné. Takto u něj dochází k úplnému rozvinutí ušlechtilé osmičlenné stezky (arija atthangika magga)...

Tak pravil Vznešený...

http://www.dhamma.wz.cz/mahasalajatanika.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 31. črc 2019 15:29:55

Rozprava ke Kálámům

Káláma-sutta


(Čtyři jistoty)

Kálámové, ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, prostou zlovůle, mysl neznečištěnou, mysl očištěnou, je tím, kdo nalézá již zde a nyní čtyři jistoty (útěchy).

(1) ,Jestliže existuje onen svět (po smrti), jestliže existují plody a následky dobrých a špatných činů, pak po rozpadu těla, po smrti, budu zrozen na šťastném místě, v nebeském světě.‘ To je první jistota, kterou nalézá.
(2) ,Jestliže neexistuje onen svět (po smrti), jestliže neexistují plody a následky dobrých a špatných činů, přesto prodlévám zde a nyní prostý nenávisti, prostý zlovůle, bezstarostný a šťastný.‘ To je druhá jistota, kterou nalézá.
(3) ,Jestliže zlo dopadá na svého původce, a já však nekonám zlé činy, jak by mě mohlo postihnout zlo?‘ To je třetí jistota, kterou nalézá.
(4) ,Jestliže zlo nedopadá na svého původce, tak i v tomto případě jsem očištěn.‘ To je čtvrtá jistota, kterou nalézá.“

„Vskutku je to tak, pane: ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, prostou zlovůle, mysl neznečištěnou, mysl očištěnou, je tím, kdo nalézá již zde a nyní tyto čtyři jistoty (útěchy).

http://www.dhamma.wz.cz/anguttara-III-65_Kalama.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 24. zář 2019 13:16:29

Buddha a jeho učení

Buddha se narodil před více než 2500 lety v královské rodině, v tehdy vysoce rozvinuté kultuře severní Indie. Byl obklopen přepychem a dlouho neznal nic než radost. Když však v 29 letech poznal nevyhnutelnost stáří, nemoci, smrti a pomíjivosti všeho, opustil palác a rodinu a rozhodl se najít cestu k překonání utrpení a smrti.

Seznámil se s různými pohledy a meditacemi, ale žádná z nich neměla sílu zcela vysvobodit všechny bytosti z utrpení. Proto si nakonec sedl pod košatý strom v Bódhgáji a zůstal tam šest dní a šest nocí v hlubokém duševním pohroužení. Ve svých 35 letech rozpoznal, že neexistuje žádné nezávislé já, ani vnější svět nezávislý na prožívajícím. Prožil, že toto poznání není nicota, ale že skutečná podstata mysli je plná bohatství a projevuje se jako neohroženost, nepodmíněná radost a všezahrnující láska.

Buddhova učení

V průběhu dalších 45 let Buddha učil a předával různé metody a meditace podle schopností a otevřenosti žáků. Tradičně se Buddhova učení rozdělují na tři skupiny.

Malá cesta (theraváda)
je určena lidem, jejichž hlavní motivací je vyhnout se vlastnímu utrpení, a důraz je na učeních o příčině a následku, karmě.

Velká cesta (mahájána)
rozvíjí moudrost, aktivní lásku a soucit. Praktikující se snaží přinášet užitek nejen sobě, ale také ostatním.

Diamantová cesta (vadžrajána)
přitahuje lidi, kteří mají kromě altruismu také důvěru ve vlastní buddhovskou podstatu a rozvíjejí pohled, že všechny bytosti již jsou buddhy a mají všechny dokonalé vlastnosti, jen to ještě nerozpoznaly. Pro tento typ lidí se Buddha objevil ve formách z energie a světla a přímo předal svůj osvícený pohled jako tok vědomí.
Nejvyšším pohledem předávaným v Diamantové cestě linie Karma Kagjü je Velká pečeť (mahámudra). Žák je v ní uveden přímo do podstaty mysli a prožije stav „teď a tady“, mimo obavy a očekávání, bez ulpívání a odmítání. Objevuje se pochopení, že prožívající, prožívané a prožívání jsou od sebe neoddělitelné.


Buddhismus dnes
Buddhovo učení poukazuje na samotnou podstatu naší existence, na dokonalou podstatu všech jevů. Ukazuje nám potenciál mysli. Díky jeho pochopení je možné prožívat trvalé štěstí. V buddhismu nejsou dogmata a velmi důležité je nezávislé a kritické myšlení.

Buddhismus není jen filozofií, náboženstvím či psychologií. Je praktickým učením o tom, jak se věci mají, díky kterému můžeme rozvíjet moudrost a užitečné vlastnosti a schopnosti, abychom dokázali pomoct nejen sobě, ale i druhým.

Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí. V buddhismu rozlišujeme dva druhy štěstí – běžné, podmíněné a absolutní, trvalé. První z nich hledáme v různých příjemných prožitcích, lásce, majetku, společenském postavení. Toto štěstí je však závislé na mnoha vnějších podmínkách. Pokud pominou, štěstí mizí a objevuje se utrpení.

Klíčem k trvalému štěstí je pochopení toho, jak se věci mají. Buddha rozpoznal, že bolestné prožívání životních etap, jako je stáří, nemoci, smrt a pomíjivost všeho, má příčinu. Tou je základní nevědomost, která nám nedovoluje vidět skutečnou podstatu věcí. Omezuje nás klamná představa „já“ či ega, rušivé pocity, krátkozraké návyky, lpění a ztuhlé představy.

Díky Buddhovým učením lze dospět ke zkušenosti, že tělo, myšlenky a pocity netvoří žádné skutečné „já“. Tento stav, kdy již neprožíváme rušivé pocity jako lpění, žárlivost či hněv, se nazývá vysvobozením, někdy také „malým osvícením“. Konečným cílem je prožívání buddhovské podstaty vlastní mysli bez očekávání a obav a bez nesprávných představ, tedy stav trvalého štěstí – plné osvícení.

Z buddhistického úhlu pohledu není svět závislý na slepém osudu, náhodě nebo vyšší moci, ale funguje na základě příčiny a následku, karmy. Každý prožívá svou vlastní karmu, tedy výsledky svého předchozího jednání, myšlenek a slov. Jsou-li pozitivní, přinášejí štěstí, zatímco negativní nastavení je zdrojem utrpení. Pokud člověk dokáže přijmout zodpovědnost za své jednání, může na sobě začít pracovat a svou situaci vědomě změnit.

Ke změně nestačí jen intelektuální pochopení, protože naše návykové tendence a vzorce chování jsou velmi hluboce zakořeněné. Buddha proto poskytuje tři pilíře – informace; meditace, které pomohou přeměnit informace na zkušenost; a vysvětlení, jak si informace a zkušenosti získané z meditace trvale udržet.

Buddhova učení nabízejí praktické poznatky a zkušenosti využitelné pro každodenní život. Tyto metody nejsou závislé na konkrétní kultuře.

Ve spojení s meditacemi pomáhají poznat náš vlastní potenciál, rozvíjet vnitřní rovnováhu a klid, zachovávat si zdravý odstup od situací a nalézt trvalé štěstí, které není podmíněné tím, co se zrovna děje.
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Tara » úte 24. zář 2019 17:51:59

cha cha cha cha
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod armin » úte 24. zář 2019 20:46:52

Tara píše:cha cha cha cha

Probuď se a chechtej se?
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 675
Registrován: pát 16. srp 2013 23:49:42

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Tara » úte 24. zář 2019 22:05:41

armin píše:
Tara píše:cha cha cha cha

Probuď se a chechtej se?

Ne, jen jsem se opět nechala strhnou pocitem nechutnosti nad Janiným vystupováním, po dlouhé době, tož pardon :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1116
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22


Zpět na Buddhismus

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron