Afirmace

Moderátor: Pelvan

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Re: Afirmace

Nový příspěvekod vostal petr » pon 05. bře 2018 19:50:16

Mámě jsem byl na obtíž a táta byl despota, jsem idiot, který to nikam nedotáhl, který ví hovno. Co s tím?


To není vůbec špatný,

je spousta idiotů co nevěděj že jsou idioti,

je spousta lidí, kteří to někam dotáhli a ted se bojej aby vo to nepřišli,

a je spousta lidí, co si myslí, že maj pravdu a poznání a přitom žijí jen ve svých představách a pocitech,

takže si toho važ,

a pokud se potřebuješ nějako pocitově vyblbnout do pozitivna, můžeš za to děkovat bohu,

že jsi jakej jsi...
vostal petr
 

Re: Afirmace

Nový příspěvekod Pelvan » úte 06. bře 2018 15:12:41

Ahoj návštěvníku

Návštěvník píše:Vnější rodič mi, když jsem byl ještě dítě, svým nezájmem dával najevo názor: "Jsi ho.no u cesty!"
Rodiče chtěli, abych dosáhl něco víc, než mohli oni v jejich době
********************************************************************************************
Mámě jsem byl na obtíž a táta byl despota, jsem idiot, který to nikam nedotáhl, který ví hovno. Co s tím?


Dokud si budeš vyčítat, žes nesplnil přání svých rodičů, tak se nic nezmění.
Změna přichází s přijetím všeho, i s přijetím toho, žes to dotáhl tam, kam jsi to dotáhl.

Není pravda, žes to nikam nedotáhl. Dotáhl jsi to přesně do toho stavu, ve kterém jsi teď (jako každý z nás).
JSI TEN, KTERÝ JSI (JAKO KAŽDÝ Z NÁS)!

Pokud přijmeš svůj současný stav, jakkoli nepříznivý, co Ti tím hrozí?
Nepříjemné pocity se mohou prohloubit. No a co?
Jdi skrz ně, nech se vším tím vztekem, strachem a smutkem sprchovat a prostřílet skrz naskrz jako řešeto.
Po dešti vždy vyjde slunce, vždy, dříve nebo později, to je jedno kdy, ale určitě vyjde.
To slunce je klid, a ten klid je naší podstatou, z něj pramení všechno.
Hoď se do klidu.

Pak možná dokážeš klidně říct svému vnitřnímu rodičovi: HO.NO!
Není pravda, že jsem nedosáhl ničeho!
Dosáhl jsem toho, co jsem, kde jsem, s kým jsem!
Není to nic, je to NĚCO!
Kdo má právo porovnávat, kdo z nás je víc a kdo je míň?
Všichni jsme originálové a všichni jsme cenní a důležití minimálně sami pro sebe. A u mnohých z nás platí to, že jsme cenní i pro další lidi, je jedno, zda je to jeden člověk nebo jsou jich tisíce.
A, i kdybys tu byl jen sám pro sebe, tak si to užij. Jsi svůj a nemusíš se s nikým dělit o sebe!

Pokud se Ti nelíbí, co jsi, kde jsi a čím jsi, tak si uvědom, že tvůj stav je jenom výsledek Tvých myšlenek a myšlenek Tvých vnějších autorit, která jsi si zvnitřnil.
Změň svoje myšlenky z negativity na pozitivnost! Nebo alespoň zruš tu negativitu. Nebo alespoň zkus zmírnit tu negativitu. Když nejde zmírnit, tak ji naopak prohlub, a ona se časem vybije.
Všechna porovnávání a hodnocení jsou z hlediska nesmrtelné duše stejně směšná a relativní.

Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 824
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Afirmace

Nový příspěvekod Pelvan » úte 06. bře 2018 15:25:07

Ahoj Petře

vostal petr píše:je spousta lidí, co si myslí, že maj pravdu a poznání a přitom žijí jen ve svých představách a pocitech,


Naše pocity jsou to nejcennější co máme, jsou to naše vnitřní smysly pro vnímání naší duše.

Se domnívám a zdravím


PS
Pokud někdo druhý cítí lásku (Jana) a ty ji necítíš, tak se s tím můžeš smířit.
Popírání něčeho (lásky) je podobný druh závislosti, jako je vzývání něčeho (lásky).
Láska je tak jako tak všechno. Je to všechno hmotné i nehmotné. I nenávist je láska.
I lhostejnost je láska, je to klid a klid je podklad všeho.
Pelvan
 
Příspěvky: 824
Registrován: úte 27. srp 2013 17:54:14

Re: Afirmace

Nový příspěvekod vostal petr » úte 06. bře 2018 17:51:45

Naše pocity jsou to nejcennější co máme, jsou to naše vnitřní smysly pro vnímání naší duše.

Se domnívám a zdravím


Pocity jsou pouze z jednou ze čtyř orientačních funkcí člověka,

přičemž všechny tyto funkkce jsou rovnocenné a dle Junga by měly být všechny rozvinuty,

tak aby žádná z nich nebyla potlačena do nevědomí...



Všichni to vcelku chápou, ovšem s vyjímkou pocitářů, ti budou neustále tvrdit že správně vidíme jen srdcem,

takže,

když to párkráte zopakují, klidně se pak stanu jedním z nich a ztotožním se svým pocitem nasranosti a pošlu je do prdele


Popírání něčeho (lásky) je podobný druh závislosti, jako je vzývání něčeho (lásky).


Jistě, proto taky coby Janino zrcadlo docela posedle dělám,

jinak toho rozhodně nemám zapotřebí,

páč pocity jsou prostě pocity...
vostal petr
 

Re: Afirmace

Nový příspěvekod vostal petr » úte 06. bře 2018 18:00:01

Láska je tak jako tak všechno. Je to všechno hmotné i nehmotné. I nenávist je láska.
I lhostejnost je láska, je to klid a klid je podklad všeho.


Tydle kraviny mě nezajímaj, je to k ničemu,

to jsou Janiny metafyziky, kterejma si potřebuje vosvěžovat svý afirmace, které ji mají přinést pocity štěstí,

na takovýhle pitomny mně stačí lahvička čikuli...

Duchovno není vo afirmacích a už vůbec ne o ztotožnování se s pocity či touhami...
vostal petr
 

Re: Afirmace

Nový příspěvekod Jana » úte 06. bře 2018 18:12:36

vostal petr píše:Tydle kraviny mě nezajímaj, je to k ničemu,
..


Tak když Tě to nezajímá, tak se tím tady nemusíš zabývat, ne? Můžeš dát svobodu každému, aby pro něj bylo důležité zrovna to, co se mu jako důležité jeví.

Ale jestli je pro Tebe jen důležité posílat někoho někam, tak můžeš jít
příkladem.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10243
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Afirmace

Nový příspěvekod nop » úte 06. bře 2018 18:36:25

Dokud si budeš vyčítat, žes nesplnil přání svých rodičů, tak se nic nezmění.

Však já si to nevyčítám, pokud jde o mne, jen uvažuji jak se to stalo, a jsem sám sobě detektivem.
Mnohem důležitější je, že oni nesplnili moje přání, takže jsem nežil podle sebe, ale na jakýsi "plán B", který zbyl.

Zvolil jsem si život skromného technika v závodě na výrobu stavebních strojů, a kolektivní život jsem žil podle hnutí církevní ekumény.

Je při tom vzpomínka na ušlé roky a smutná rezignace. A nepomáhá mi, když mne někdo pochválí. To mi zní jako podněcování rodičů, když mne chtěli motivovat, abych postupoval. Mne si chválou nikdo nezíská, jen se zamračím. Až je mi líto, že jsem rodičům neudělal po citové stránce radost, přece jen i ten rodič potřebuje mít osobně radost.

Ale když jsem si zvykl odmítat postupně vše, nejvíce mne v tom vycvičili jehovisté. Ne osobně, ale teologicky.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2481
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Afirmace

Nový příspěvekod nop » úte 06. bře 2018 21:08:00

nop píše:
Návštěvník píše:....
Rodiče chtěli, abych dosáhl něco víc, než mohli oni v jejich době
********************************************************************************************
.....Co s tím?

Kromě rodičů máme možnost nasávat další postoje, něco od laskavých učitelů, něco od dobrých lidí.
Něco u církve, pokud je vevnitř silná a nestěžuje si na útrapy.
Někdo spočine v bezpečném přístavu u gurua, tím může být i Ježíš.

Ake často je scéna duše zanesená nevhodnými vlivy, jako nezametený dvorek, ....
V našem prostředí dost pesimistický výhled.

Tak mne napadko, že potlačované dítě může mít i nějaké opory, které mu neseberou, až dokonce ve čtyřech říších:
1) v rostlinstvu - květiny vyzařují jemnou lásku, vždy tě podpoří a podrží. A má známá si objednává každou sezonu katalog rostlin u zahradnictví a prohlíží si před spaním nádherné obrázky květů,
2) u kamarádů s tlapkami nebo křídly,
3) i lidských přátel,
4) u andělů, kteří tě chrání ve dne i v noci.

Ale těm rodičům asi nikoho z dětí nenapadne říci: "jsi na mne krutý", jen to snáší, a před jinými lidmi to často bývá skryté, když by přišla i návštěva, rodič nebude řvát na dítě a počká až návštěva odejde.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2481
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Afirmace

Nový příspěvekod nop » stř 07. bře 2018 23:51:40

Tady se rozrůstá téma „jak mi ubližovali rodiče“ a nemá to název. Doplním moje myšlenky (a, b, c).
a/ „cti otce svého...“.
k tomu, co jsem psal dříve: kdybych poslechl rodiče, byl bych vstoupil do KSČ, byl bych dobrým člověkem (funkcionářem s lidskou tváří) tam, kam by mne osud dovedl, podle slov al-Rúmího „buď světlem toho místa, kde jsi“ a do kostela bych stejně chodil. Byl bych vstoupil na lékařství na přání matky a možná bych byl užitečný i bez vynalézání léku proti rakovině.

b/ cudné mluvení.
Jen by se mělo méně mluvit, podle přísloví:
„ženy dokáží inspirovat muře k velikým cílům a potom překážejí, aby je uskutečnili“ anebo
„rodiče dokáží inspirovat potomky .... a potom překážejí....“.

c/ paradox útoku.
někde jsem četl“ “ každá rána je voláním o pomoc“, rozvedu:
když na tebe někdo zaútočí, je v nesnázích, a nějak se to snaží řešit, bohužel neví jak a ty to nechápeš.
Tedy: když se k tobě chová někdo hnusně, je on tím postiženým, který potřebuje pomocnou ruku. Ale nepřizná to (nebo neví) a bude té ruce bránit.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2481
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Afirmace

Nový příspěvekod Jana » čtv 08. bře 2018 7:57:44

nop píše:c/ paradox útoku.
někde jsem četl“ “ každá rána je voláním o pomoc“, rozvedu:
když na tebe někdo zaútočí, je v nesnázích, a nějak se to snaží řešit, bohužel neví jak a ty to nechápeš.
Tedy: když se k tobě chová někdo hnusně, je on tím postiženým, který potřebuje pomocnou ruku. Ale nepřizná to (nebo neví) a bude té ruce bránit.


Díky, Nope.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10243
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

PředchozíDalší

Zpět na Péče o mysl

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník