Návštěvník píše:je trochu rozdíl lebedit si v iluzích s poznáním,že si lebedím v iluzích a být v iluzích s myšlenkou,že v nich nejsem..
Trochu možná, ale opravdu jen trochu - pro lepší pocit
Podstatné je totiž to lebedení si a jeho důsledky. Ty se nám vracejí jako reakce okolí na to, co při lebedění si v iluzích říkáme a děláme. Myšlenka, že v iluzi nejsem, je bohužel jen myšlenka. Podstatné je spontánní reagování a ne to, co si o sobě myslíme.
mně to teda přijde jako sakra rozdíl - lebedit si v iluzi s poznáním, že si lebedím v iluzi a tím být v iluzích s myšlenkou, že v nich nejsem - tedy nejsem si toho vědom, že si lebedím v iluzích a ještě si lebedím v další iluzi, že nejsem v iluzi
proč to vidím jako sakra rozdíl?
protože v prvním případě jsem si vědom toho kde se nechází a také toho, že iluze je iluze a ne něco jiného ... příkllad naprosto klidně si lebedím v iluzi, kterou předvádí kouzelník na jevišti - vím kde jsem, co dělám a vidím iluzi jako iluzi a užívám si to - VĚDOMĚ
v druhém případě vůbec netuším kde se nacházím, že jsem v zajetí lebedění iluzí a nevidím že iluze je iluze a ještě jsem uvízlí v přesvědčení, že nejsem v zajetí žádných iluzí
- což jsem totálně mimo mísu ...
jaké důsledky pak pramení z těchto dvou variant si každý může domyslet sám
Napsal: úte 15. lis 2011 13:52:34
člověk pak spadne z výšin představivosti na tvrdou zemi reality 
pro mne je lebedění - relax uvolnění a to nepokládám za emoci ... když jsem spokojeně přítomen vystoupení iluzionosty, tak si lebedím uvolněně, jsem tomu otevřen a užívám si toho co je a jak je, příjdou emoce, odejdou emoce, přijdou myšlenky, odejdou myšlenky - mám za to že velmi podstatné je být u toho přítomen - tj uvědomovat si to ... 
