Co ovlivňuje stav našeho těla

[Pelvan]

PS
"Ukaž mi Boha!"
https://www.youtube.com/watch?v=PduWa_ehkec

[Pelvan]

Na druhe strane strach z bolesti a smrti tento synchron narusuje

PPS

Bolest těla je pro mne velmi nepohodlná záležitost. A proč ji mám zbytečně zakoušet, když to není nutné?
Bolest je zpráva našeho těla nám, že něco neděláme dobře. Tělo nemá naše myšlenky a emoce k dispozici (to všechno ovládá ta proto tak vznešená a obdivovaná Mysl), aby mohlo s námi rozmlouvat.
Tělo má k dispozici na rozmlouvání s námi slabé negativní pocity slabosti a nevolnosti anebo naopak pozitivní pocity síly a vitality. A v případě, že je duch člověka nepozorný a na tyto slabé negativní pocity nedá, tak tělo přitvrdí a vezme si na pomoc bolest. Bolest je silný negativní pocit a nutí člověka něco v té situaci aktivně pociťované bolesti dělat.
Někdy si také vezmu prášek proti bolesti. Když mne bolí zub již druhou noc a nemohu usnout, tak si vezmu prášek. Ale důležité je pak hned jít k zubaři a nezůstat dlouhodobě u toho braní prášků proti bolesti.
Když mne bolí zanícená žíla, je situace složitější, než v případě zubu. Doktoři mne chtěli zmasakrovat kompresní punčochou a operací, to není stejné jako vytrhnout zub, to je hrozba invalidizace.
Pokud bych se svépomocí nedostal z této obtížné situace, mohl ze mne být lazar. A tato situace se mi děje opakovaně při mých různých zdravotních potížích. Připomíná mi to chůzi v minovém poli, moje návštěva lékaře při akutním tělesném průšvihu.

A o smrti jsem zatím nepsal. Děkuji, žes mi ji připomněl.
Nevím o tom, že bych měl strach ze smrti. Mám strach z případného bolestného umírání, to ale považuji za normální a nemíním s tímto strachem nic dělat.

[jaosiva1]

Ahoj Pelvane
To, ze mam odlisne nazory nez ty...neznamena, ze chci vyvolat konflikt..byt proti konfliktum take nic nemam...
Pouze sem je tady tyto odlisne nazory v poklidu prezentoval
Laskavy ctenar si udela nazor sam
Zdar Buh
...x

[Pelvan]

Ahoj Jaosivo

Když sem budeš psát, tak se tu alespoň bude něco dít.
Máš pro mne inspirativní příspěvky.
Dělej, jak myslíš.

Zdravím

[jaosiva1]

Delej, jak myslis...mysli, jak citis...a cit s vasni a touhou po stesti, sile a uslechtilosti
Je-li me delani, mysleni a citeni koherentni a v souladu...vcetne planu, ktery ma se mnou ma Vyssi Uroven...ma to velky vliv...na mou mysl, me telo...I muj svet
...

[Pelvan]

Ahoj jaosivo

...mysli, jak citis...
.

Jsou v zásadě 2 možnosti, jak zacházet se svým myšlením:

1) způsob předpokládá, že myšlení je snaha o objektivní posouzení skutečnosti, například že bílá je pořád světlejší než černá.
Tento způsob myšlení je bližší mužům.

2) způsob preferuje cit a cítěním je vlečeno myšlení do jakýchkoli absurdit, například že bílá může být pociťována i jako tmavší než černá.
Tento způsob myšlení je bližší ženám.

https://www.youtube.com/watch?v=cq81iGWhYMM

Podle Tvého způsobu psaní odhaduji, že jsi žena. Preferuješ podle mne cítění.

Snažím se nemyslet pasivně tak, jak se cítím. Naopak se snažím myslet aktivně tak, abych se v dlouhodobém horizontu cítil pokud možno lépe a lépe.
Snažím se myslet pozitivně, abych se cítil pozitivně a abych mohl i pozitivně jednat...
V podstatě píši o tom samém, ale v jiném pořadí priorit. Preferuji myšlení.

Zdravím

[jaosiva1]

Ahoj pelvane
No mi slo o tu koherenci---sjednoceni a zesynchronizivani vseho, co mam k dispozici
Konani-delani---mluveni---mysleni a citeni

Tj--kdyz myslim, ze chci postavit dum...mluvim, ze chci postavit dum..a fakt ho postavim a citim pri tom, ze to bylo spravne...
Tak potom je dobre mi..I dobry dum...a zije se tam dobre

Kdyz sou v mysleni, mluveni, konani a citeni rozpory...je vysledek horsi

Treba sou mym motivem penize...nebo se chcu vytahnou...a mluvim, ze stavim dum pro lidi...a qni citeni neni moc ok....potom je to blby
A sem pripraven z techto rozporu onemocnet...telo se brani takovemu pokrytectvi...a mohu si varit superdobre a zdrave...a nepomuze to

Proto jsem priznivcem myslenky, ze nejprv je treba si udelat poradek v nitru...a to ovlivni vse ostatni kladne...I metabolismus

Tvuj pohled na mysleni..jako logiku a analyzu.....a citeni...jako emoce a chaos...proc ne.....ale zapomnel si na symbiosu obou....a jejich vzajemne doplnovani, do ktere bych se asi zaradil sam...a tobe doporucilmse s citenim trochu vic zblizit...x...

Zdravim a hodne stesti
...x...

[Pelvan]

Ahoj jaosivo



Děkuji za přání.

Někdo to hrne všechno najednou, má správné myšlenky, city i činy. Je to jistě obdivuhodné, avšak ne každému shůry dané.

Symbiosu cítění a myšlení neumím vyrobit, ta by měla vzniknout časem sama, když se s myšlením nebo s cítěním začne pracovat.


Nechci si stěžovat a sypat si popel na hlavu, ale ani já tyto životní fenomény nemám většinou seřazené v nějakých vynikajících polohách.

Dokud to žití bylo jenom takové nemastné neslané průměrné, tak jsem to nijak zvlášť neřešil.

Když však došlo k průšvihu, to byl v mém případě zánět žil, tak se s tím najednou muselo něco dělat.

Ale s čím začít?

Cítění většinou neumím přímo ovlivnit, zvláště v situaci, když mě noha bolí jako sviňa. Maximálně se lze pokusit zaujmout postoj svědka této politováníhodné situace.

Ani plánování nějakých pozitivních činů není v této situaci moc reálné, protože každý krok je vykoupený zbroceným čelem. A, i když jsou důsledky některých činů pro zanícenou žílu přímo blahodárné (zaujetí obrácené polohy těla, plné jógínské dýchání), tak na ně člověk nejdříve musí přijít (nikde na internetu jsem na toto téma nic nenašel), a až potom se je teprve může pokusit realizovat.

Takže jsem došel k závěru, že myšlení - přemýšlení o smyslu celé události a o další cestě - jak z toho ven, je ten nejzákladnější krok v každé krizové situaci (pokud je na to dostatek času, a tady jsem ho měl habaděj). Nejdříve jsem tedy musel vyřešit otázku: "CO mám dělat?"

Až, když byla tato otázka zodpovězena, nastupuje realizace nápadu pomocí postupných činů, a při tom se pak řeší následné otázky: "Jakým způsobem a jak často TO mám dělat?"

Pokud je nápad dobrý a jeho realizace je úspěšná, tak se nakonec i to cítění vrátí do obvyklého nemastného neslaného průměru.

To jest v mém případě, dostal jsem se po několika měsících do takového stavu, že bolest byla pryč a cítil jsem se podobně, jako jsem se cítil již před krizí.

Pak jsem měl dvě možnosti.

Nechat to plavat, přerušit léčebné cvičení a dýchání a jen trpně čekat, kdy se krize opět objeví.

Nebo pokračovat v jógové gymnastice a posunout se ve svém zdravotním (myšlenkovém,vitálním, pocitovém) stavu o nějakou úroveň výš.

Zvolil jsem tuto druhou možnost, cvičím obden (zpočátku každý den) již déle než 1/2 roku přibližně hodinové cvičení. Jedná se o kombinaci svíčky, pluhu a stojky na hlavě.

Co bude dál?

Možná to také časem budu hrnout všechno (myšlenky, city i činy) najednou v pozitivních polohách jako buldozer.



Nevím a zdravím



PS

Věci, které mne nebaví, se dají dělat i meditativním způsobem. Prostě to jenom dělám a nehodnotím.

Nejsem žádný automat. Snažím se dělat často i věci, které mne baví. A pokud možno se hýbám (nejlépe denně) na čerstvém vzduchu.

Dovoluji si i selhat a občas se například na to cvičení vykašlu.

Důležitá je vděčnost za to, co právě je. Podobá se to názvu jednoho českého filmu: "Díky za každé (dobré) ráno."

[Petra]

Důležitá je vděčnost za to, co právě je. Podobá se to názvu jednoho českého filmu: "Díky za každé (dobré) ráno."

Nevím, jestli je vděčnost důležitá, ale je prima. Je výrazem spokojenosti.

[jaošivar]

ahoj Pelvane
napsals to pěkně, upřímně...a tím jsi udělal to, co sem napsal jako že je dobré...tj koherenci myšlení, cítění a mluvení a konání...

co se týče Vděčnosti....jo, také Ji považuji za důležitý prvek svého Přístupu..a to nikoli vděčnost ZA NĚCO...ale Vděčnost bezpříčinnou, jen tak, z radosti, že žiju a sem tu

...x...

[Jana]

Pelvane a Jao, díky za to, co tady píšete.

[Pelvan]

Ahoj Petro

Důležitá je vděčnost za to, co právě je. Podobá se to názvu jednoho českého filmu: "Díky za každé (dobré) ráno."


Nevím, jestli je vděčnost důležitá, ale je prima. Je výrazem spokojenosti.

Myslím si, že se lze časem dopracovat do takové kondice, že je člověk vděčný i za ty události a jevy, které nás ani moc k pocitu vděčnosti neposunují.
Prostě je pro mne uklidňující být vděčný za všechno, například i za tu zanícenou žílu.
Být vděčný za každé ráno, nejen za to dobré, to je můj cíl. Neumím to ještě, ale snažím se o to. Tento princip vděčnosti za pouhé bytí vnímám jako základní podmínku pro moji duševní stabilitu. Tento pocit vděčnosti by měl být nezávislý na mých vnějších - a i na mých vnitřních - podmínkách.

https://www.youtube.com/watch?v=Du2_wZeocdY

Proč je to tak těžké nevím,
a zdravím

PS
Mistr Kaisen říká vtipně, jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou:
"Pesimista si myslí, že to už horší být nemůže. Optimista ví, že může."

[.Petra]

Myslím si, že se lze časem dopracovat do takové kondice, že je člověk vděčný i za ty události a jevy, které nás ani moc k pocitu vděčnosti neposunují.

Ahoj. Podle mě většina lidí na vděčnost nemyslí, i když žijí události a jevy, které by je mohly k pocitu vděčnosti posunovat. Nemají k tomu důvod, protože to vnímají jako samozřejmost. Možná, že jim tim trochu utíká pocit spokojenosti. V podstatě to žijí tak, že si představují pořád něco lepšího, co by chtěli dosáhnout. Na tom nevidím nic špatného. Akorát tomu uniká ten pocit spokojenosti.

[.Petra]

Pocit spokojenosti je prima.

Když jsem spokojená, tak je tady vděčnost, když jsem vděčná, tak je tady spokojenost. Něco jako spojené nádoby...

[.Petra]

Mistr Kaisen říká vtipně, jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou:
"Pesimista si myslí, že to už horší být nemůže. Optimista ví, že může."

[nop]

Odkaz na video: http://www.jenzeny.cz/zabava/tento-dokt ... -4777.html

Tento doktor vám ukáže, jak okamžitě uklidnit plačící dítě. Tohle musí vidět opravdu každý!

[Pelvan]

Ahoj nope

Koukal jsem na to video a je to borec. On těm miminkám zavrtí prdelkou a to jim nastartuje pocit spokojenosti.
Funguje to podobně, jako se násilným úsměvem jenom pohyby mimických svalů dá zlepšit nálada. Jde se proti proudu času: nejdříve je následek = úsměv; a ten způsobí příčinu = lepší nálada.
Tady doktor miminku zavrtí prdelkou jakoby blahem; a tomu miminku se to blaho nastartuje automaticky i na mysli. Příčina a následek funguje i obráceně, jsou to spřažené jevy v jednom přítomném okamžiku. Nic jiného než přítomnost stejně neexistuje...
Navíc s tím miminkem i ten doktor zahoupe, to je princip všech houpaček a lunaparků na světě.

Zdravím

PS
Pořídil jsem si v souvislosti se svým prodělaným zánětem žil nafukovací sedací polštář Dynasit. Při sedu na něm mne to nutí také vrtět zadkem podobně, jako se vrtí to miminko na videu. Půjčil jsem to na sezení jedné své známé a ona sedíc na tom, se začala sama od sebe nekontrolovatelně smát...

[Pelvan]

Ahoj

Psal jsem zde jako svůj první příspěvek do diskuse toto:


"Budu tu psát o těch složkách našeho chování, které ovlivňují stav našeho těla. Jistě je to i naše psychika, ale o té zde píší všichni ostatní.

Rozdělil jsem si ty naše tělo ovlivňující složky do následujících kolonek:

1) Náš dech má moc nás uklidnit a někdy i vyléčit. Je to první pomoc, když jde do tuhého.
2) Náš pitný režim pro nás může být zhoubný nebo léčivý.
3) Náš nutriční režim rozhoduje o našem zdraví. Jsme to, co jíme.
4) Náš pohybový režim je pro naše zdraví neméně důležitý.

Pokud by vás něco z těchto oblastí zajímalo nebo máte pocit, že o něčem zde zmíněném můžete ostatním něco zajímavého napsat, tak se tu prosím aktivně projevte."


Až teď jsem si uvědomil, že jsem opominul další důležitý bod naší životosprávy.
Body 2) a 3) se týkají příjmu naší potravy a našeho pití. Existuje ale také výdej toho, co z potravy a pití zbude:

5) Náš extrementační režim je pro naše zdraví také důležitý.

Zdravím

[nop]

Ahoj nope

Koukal jsem na to video a je to borec. On těm miminkám zavrtí prdelkou a to jim nastartuje pocit spokojenosti.
Funguje to podobně, jako se násilným úsměvem jenom pohyby mimických svalů dá zlepšit nálada. Jde se proti proudu času: nejdříve je následek = úsměv; a ten způsobí příčinu = lepší nálada.
Tady doktor miminku zavrtí prdelkou jakoby blahem; a tomu miminku se to blaho nastartuje automaticky i na mysli. Příčina a následek funguje i obráceně, jsou to spřažené jevy v jednom přítomném okamžiku. Nic jiného než přítomnost stejně neexistuje...
Navíc s tím miminkem i ten doktor zahoupe, to je princip všech houpaček a lunaparků na světě.

Zdravím

PS
Pořídil jsem si v souvislosti se svým prodělaným zánětem žil nafukovací sedací polštář Dynasit. Při sedu na něm mne to nutí také vrtět zadkem podobně, jako se vrtí to miminko na videu. Půjčil jsem to na sezení jedné své známé a ona sedíc na tom, se začala sama od sebe nekontrolovatelně smát...

Ivane,
stejně důležité, jestli ne více, je, že doktor složí děcku jeho ruce na prsou pod bradičku a obejme mu krček tím údolím ruky mezi palcem a ukazovákem (obloukem).
to se dítěti navrátí dojem jako když ještě v děloze mělo ruce složené na prsou. Levá ruky dítěte objímá pravou ruku.
Ruce byly v děloze také složené a v těsném objetí.
Pocit nepohybu a těsnosti dosáhne lékař svou rukou pod bradou dítěte a také tím, že dítě jeho váhou tlačí proti jeho ruce.
Video připomíná dodržení polohy ve 45 stupních. Tak dítě samo tlačí proti ruce a má utěsněný krk, který se nehýbe. Jako "za starého dobrého času" ještě v děloze.

[arikiran]

ahoj Pelvane

po pěti stránkách naší debaty tě tedy z ní neovlivnilo nic a dals sem zase ty samé body....pardon..obohacené o exkrementační fázi...
no nic...snad sem aspon zapůsobil na někoho jiného....
já...jako správný exkrement..v tichosti toto vlákno opouštím...
...x...