poradnazdraví

[Honzam]

Každá nemoc má psychosomatickou příčinu

http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/

Taky díky. U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.

[Návštěvník]

Každá nemoc má psychosomatickou příčinu

http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/

Když tu psychickou příčinu (= konkrétní pránickou disharmonii) v sobě objevíme a začneme na ní pracovat, současně s jejím rozpouštěním se samy zmírňují projevy zdravotní poruchy fyzického těla.

[Jarda Malej]

1) Způsobil jsem bolest a zabil bezbranného tvora, který mi nic neudělal.

Není zabít, jako zabít.
Rozhodující je stav tvojí mysli v okamžiku když ten tvor tvým přičiněním umíral.
Cítil jsi snad při tom zabíjení jak říkáš, požitek či sebeuspokojení?

2) Bolí mě to stejným způsobem a nemůžu s tím nic moc dělat.

Je (velký) rozdíl mezi sebetrýzněním a účinnou lítostí.

3) Zabije mě to.

Pokud ano, budeš to ty, kdo opět zabije.

[Návštěvník]

Není zabít, jako zabít.
Rozhodující je stav tvojí mysli v okamžiku když ten tvor tvým přičiněním umíral.

Mantra při zabíjení, které je nezbytné:

"Ta Síla, která zabíjí tebe, zabije i mne."

[Honzam]

1) Způsobil jsem bolest a zabil bezbranného tvora, který mi nic neudělal.

Není zabít, jako zabít.
Rozhodující je stav tvojí mysli v okamžiku když ten tvor tvým přičiněním umíral.
Cítil jsi snad při tom zabíjení jak říkáš, požitek či sebeuspokojení?

2) Bolí mě to stejným způsobem a nemůžu s tím nic moc dělat.

Je (velký) rozdíl mezi sebetrýzněním a účinnou lítostí.

3) Zabije mě to.

Pokud ano, budeš to ty, kdo opět zabije.

Bylo mi 14 a to střílení byla zábava. Cítil jsem, že ho to bolí. Hodně bolí.

Neřekl bych, že je to lítost. To už mám za sebou. Teď je to spíš spravedlnost.

Tu smrt přijmu jako kdybych se do toho krku střelil tehdy sám a ležel tam já, nevidím to jako dva výstřely.

[Jarda Malej]

U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.

Je to karmicky podmíněný pocit, a tvůj současný život je příležitostí,
aby jsi svojí ostudu mohl odčinit. Jiná možnost než tady, není.
Je také dost lidí, na které můžeš pomyslet s uspokojením, že patříš ke stejnému druhu.
Tak si je vybav a věnuj jim svoje poděkování.

[Honzam]

Každá nemoc má psychosomatickou příčinu

http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/

Taky díky. U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.

Jak si vysvětluješ že je v Tobě i přes tohle taková láska k lidem ?

Teď už je to tím, že jsou jako moje děti resp. každý člověk je jako hadí dvojčata, co v sobě nosím. Dřív jsem to takhle neměl.

[Jarda Malej]

Bylo mi 14 a to střílení byla zábava.

Takže pouhá blbost, spojená se soucítěním.
Žádný sadizmus a ni zášť.

Tu smrt přijmu jako kdybych se do toho krku střelil tehdy sám a ležel tam já, nevidím to jako dva výstřely.

Tím tomu poškozenému ve skutečnosti ještě přidáš nášup.
A bude se to s vámi táhnout dál.
Tvůj současný postoj z toho dokáže udělat karmickou smyčku která vás oba dokáže uvěznit na dlouho v astrálu,
což není nijak záviděníhodné.
Ale taky vás můžeš oba od sebe navzájem osvobodit tím, že vyjdeš ze současné ubekané pasivity.
Už dávno je ti odpuštěno.
Zkus pochopit že on tu zkušenost potřeboval (jinak by k tomu nedošlo) .. a tím vše skončilo.

[Honzam]

U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.

Je to karmicky podmíněný pocit, a tvůj současný život je příležitostí,
aby jsi se svojí ostudu mohl odčinit. Jiná možnost než tady, není.
Je také dost lidí, na které můžeš pomyslet s uspokojením, že patříš ke stejnému druhu.
Tak si je vybav a věnuj jim svoje poděkování.

V tomhle stavu nemám problém s tím, že ostatní kolem jsou lidi ani s tím, jak se chovají. Mám problém se svým lidským tělem, komplikuje mi to odčinění, ke kterému jsem se dopracoval tak, že jsem chtěl být něčím lepším než člověkem způsobujícím utrpení druhým. Neplánoval jsem si to takhle divoce, netoužil jsem po takových šílenostech, nebyl jsem ani "duchovňák". Ten odpor jsem rozumem potlačoval přesně v duchu, co píšeš, že jsou i lidi, kteří mi mohou být inspirací, ale postupně jsem před 15-ti lety začal ztrácet ve formě lidského těla vjem tělesna.

[Honzam]

Bylo mi 14 a to střílení byla zábava.

Takže pouhá blbost, spojená se soucítěním.
Žádný sadizmus a ni zášť.

Tu smrt přijmu jako kdybych se do toho krku střelil tehdy sám a ležel tam já, nevidím to jako dva výstřely.

Tím tomu poškozenému ve skutečnosti ještě přidáš nášup.
A bude se to s vámi táhnout dál.
Tvůj současný postoj z toho dokáže udělat karmickou smyčku která vás oba dokáže uvěznit na dlouho v astrálu,
což není nijak záviděníhodné.
Ale taky vás můžeš oba od sebe navzájem osvobodit tím, že vyjdeš ze současné ubekané pasivity.
Už dávno je ti odpuštěno.
Zkus pochopit že on tu zkušenost potřeboval (jinak by k tomu nedošlo) .. a tím vše skončilo.

Zábava a bezcitnost a ve výsledku moje blbost.

Jardo, já nevím, jestli máš podobnou zkušenost, ale když se díváš na umírajícího, kterého jsi právě zabil a ten obraz se Ti vryje do paměti, dost těžko sám sebe přesvědčíš, že tu bolest a konec života potřeboval, pokud nejsi sadista.
Tedy nějakou myšlenkovou sugescí možná jo, ale srdce to nepochopí nikdy. Určitě v té bolesti nejsem pasivní a zkouším, co se dá, ale když to nevyjde a umučí mě to, nebudu mít žádné výčitky ani vůči sobě, že jsem neudělal dost.

[Honzam]

Každá nemoc má psychosomatickou příčinu

http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/

Když tu psychickou příčinu (= konkrétní pránickou disharmonii) v sobě objevíme a začneme na ní pracovat, současně s jejím rozpouštěním se samy zmírňují projevy zdravotní poruchy fyzického těla.

[Jarda Malej]

Ten odpor jsem rozumem potlačoval přesně v duchu, co píšeš, že jsou i lidi, kteří mi mohou být inspirací, ale postupně jsem před 15-ti lety začal ztrácet ve formě lidského těla vjem tělesna

Řešení vidím v příklonu k "přízemní" racionálnosti, současně s odklonem od internetu.
Všimni si že ti užiteční z našich současníků, ho využívají čistě pracovně.
Kvalita našich prožitků dost souvisí s tím, jak zacházíme s časem.

když se díváš na umírajícího, kterého jsi právě zabil a ten obraz se Ti vryje do paměti, dost těžko sám sebe přesvědčíš, že tu bolest a konec života potřeboval, pokud nejsi sadista.

Nejde o to sebe o něčem přesvědčovat jako spíš pochopit řád, jehož součástí jsme my i se "svými" činy.
Ve Skutečnosti ta akce už neexistuje, pouze koluje jako myšlenková (elektrická) smyčka tvým mozkem
..a otravuje tělo. Vždycky když si vizualizuješ ten okamžik, tak se znovu odehrává a zhutňuje v astrálu.
Tvoříme myšlenkami a ty děláš tím sebetrýzněním temně šedou magii.
Víš jistě kam se ten zabitý odtud dostal? A jak je ti možná vděčný?
Že ti tzv. "odpustil," je jisté. Napoj se na něj láskyplnou myšlenkou a uvidíš.
Hlavně ho už netrap svojí sebetrýzní.
Věz že "tam" se měří jinak.

[Honzam]

Ten odpor jsem rozumem potlačoval přesně v duchu, co píšeš, že jsou i lidi, kteří mi mohou být inspirací, ale postupně jsem před 15-ti lety začal ztrácet ve formě lidského těla vjem tělesna

Řešení vidím v příklonu k "přízemní" racionálnosti, současně s odklonem od internetu.
Všimni si že ti užiteční z našich současníků, ho využívají čistě pracovně.
Kvalita našich prožitků dost souvisí s tím, jak zacházíme s časem.

když se díváš na umírajícího, kterého jsi právě zabil a ten obraz se Ti vryje do paměti, dost těžko sám sebe přesvědčíš, že tu bolest a konec života potřeboval, pokud nejsi sadista.

Nejde o to sebe o něčem přesvědčovat jako spíš pochopit řád, jehož součástí jsme my i se "svými" činy.
Ve Skutečnosti ta akce už neexistuje, pouze koluje jako myšlenková (elektrická) smyčka tvým mozkem
..a otravuje tělo. Vždycky když si vizualizuješ ten okamžik, tak se znovu odehrává a zhutňuje v astrálu.
Tvoříme myšlenkami a ty děláš tím sebetrýzněním temně šedou magii.
Víš jistě kam se ten zabitý odtud dostal? A jak je ti možná vděčný?
Že ti tzv. "odpustil," je jisté. Napoj se na něj láskyplnou myšlenkou a uvidíš.
Hlavně ho už netrap svojí sebetrýzní.
Věz že "tam" se měří jinak.

Nejvíc mi před 9 lety pomohlo a vrátilo z nemoci do běžného života, když jsem asi rok a půl intenzivně meditoval mnoho hodin denně a co nejvíc se odstřihl od světa, proto moc nevěřím na "přízemní" řešení. Kdybych to tehdy nepodnikl a nevěřil, že si dokážu pomoci, asi bych spáchal sebevraždu. U internetu vysedávám jen tolik, kolik mi krční páteř dovolí.

Vždyť si protiřečíš. Každý řád v sobě musí obsahovat nějakou zákonitost. Jak by mohl existovat řád, kdyby všechno přestalo okamžitě existovat a děje nebyly propojené. Můžu vycházet z toho, co vím jistě - způsobil jsem bolest a zabil. Říkáš, že je to jed, ale tak to vidíš Ty. Já to vidím jako lék, který mi umožnil spoustu věcí v mém životě změnit a bylo to díky tomu, že ta událost dál existovala.

Když si vizualizuju ten okamžik, je to pro mě samotného částečná úleva od bolesti, je to v tu chvíli paradoxně láskyplná myšlenka. Pro mě je ta bolest negativní hlavně kvůli tomu, že když je silná, tak mě omezí v tom, abych mohl fyzicky fungovat. Sama o sobě a to jestli mě to zabije nebo ne, je věcí toho řádu, kterému důvěřuju. Dokonce jsem i to samotné omezení bolestí schopný vnímat ve prospěch toho řádu a mé vlastní pokory před ním. Ta pokora je i tom, že nemoc je očista a ne nedokonalost nebo chyba.

---------------

Jinak ta věc je ještě bizarnější a je v ní zapleteno víc bytostí. To střílení vymyslel můj o necelé dva roky mladší vzdálený bratranec a byla to jeho vzduchovka. Sám nic netrefil, ale za necelé dva měsíce se mu zabil táta, moc hodný člověk. Jel na kole, narazil do krav přecházejících za zatáčkou silnici a při pádu utrpěl úraz hlavy. Tedy bavíme se o lidech, vrabcích a kravách.

[Jarda Malej]

http://happyjoe.webnode.cz/cas/


Ve čtvrtém videu odshora je také jeden osud.

O něco níže je video o vděčnosti.

...taky je na té stránce něco o "posmrtných zkušenostech.

[Honzam]

Přijdu si jak u výslechu před nebeský tribunálem.

Máš velkou úctu i k roli bodhisattvy, uznáváš, že vše je jen Boží vůle, vidíš i za tou temnou silou láskyplnou Boží energii, kde je nějaká ostuda ?

Teď nikde, dřív byla v tom, že jsem příslušník lidstva, které způsobuje jiným bytostem na Zemi hodně utrpení, často jen pro zábavu nebo sobecký prospěch.

Kde je nějaká vina ?

Nevědomost a neznalost před tím řádem a zákonem karmy neomlouvá.

Kde je nějaká karma ?

Všude, všechno souvisí se vším.

Jak by ses díval na svou karmu, kdyby patřila Tvému klientovi ?

Pokud možno profesionálně ve prospěch klienta.

Řekl bys s uspokojením, že si to potřebuje odtrpět ?

Moje uspokojení by v tom nemělo být angažované.

Kdybys byl tím vrabcem a Tvůj klient Tvým vrahem, chtěl bys, aby si to odtrpěl ?

O tom nerozhoduju já, každý podléhá určitým obecným pravidlům.

Nebo bys mu z celého srdce přál, aby ho nic nebolelo ?

To záleží na zakázce, a jestli ta zakázka je zbavení bolesti, pak bych ho odkázal na lékaře nebo návštěvu zprostředkoval.

Kdybys věděl, že mu to pomůže, umřel bys pro něj rád ?

Rozhodně ne, protože už bych pak nemohl pomáhat jiným.

Dovolil bys tomu vrabci, aby byl pro Tebe tím, kým jsi pro mě ?

Já mu nic nezakazuju a ani už ho nijak neomezuju. Klidně se může stát Kristem nebo andělem, a když to bude potřebovat a bude mít tu moc, použít k tomu mě.

Dovolil bys tomu vrabci, aby byl tím, kým jsem pro Tebe ?

Také je bytostí, které jsem z nevědomosti zřejmě ublížil. Nemůžu vyloučit, že to nebyla samička s mladými.

To, co jsi rozpojil, to umíš spojit. Potřebuješ k tomu fyzické tělo ? Potřebuje ho k tomu ten vrabec ?

Fyzické tělo k tomu zřejmě vůbec nepotřebuju. Ve spoustě věcech dokonce překáží. Jeho udržování při životě mi občas přijde jako plýtvání energií a časem. Taky nevím, jestli by zárodkům nebylo líp a nebylo by pro ně prospěšnější, kdybych ho už neměl.

[Honzam]

Přijdu si jak u výslechu před nebeský tribunálem.

Promiň. Nechci Tě vyslýchat, jestli nemáš chuť odpovídat, tak nemusíš.

Máš velkou úctu i k roli bodhisattvy, uznáváš, že vše je jen Boží vůle, vidíš i za tou temnou silou láskyplnou Boží energii, kde je nějaká ostuda ?

Teď nikde, dřív byla v tom, že jsem příslušník lidstva, které způsobuje jiným bytostem na Zemi hodně utrpení, často jen pro zábavu nebo sobecký prospěch.

Takže už není ostudou být příslušníkem lidského pokolení, nebo je to ještě jinak ?

Ten zbytek Tvých odpovědí - mám vždycky radost, když zjistím, že Tvé odpovědi jsou lepší a racionálnější, než ty moje, díky za ně.
Možná i proto se Tě tak ráda ptám.

Lidské tělo je pro mě nepohodlná maska, kterou nosím. Úplně jsem ji nezahodil hlavně kvůli blízkým. Mají mě v té masce rádi a bez ní by o mě přišli.
Taky věřím, že to chimérické mezidobí, kdy mám dvě formy, může mít smysl. Jako oboupohlavní bytost a něco jako včelí královna se necítím být běžně fungujícím člověkem a na spoustu věcí si hraju, abych tu roli v masce držel.

[Honzam]

Lidské tělo je pro mě nepohodlná maska, kterou nosím. Úplně jsem ji nezahodil hlavně kvůli blízkým. Mají mě v té masce rádi a bez ní by o mě přišli.
Taky věřím, že to chimérické mezidobí, kdy mám dvě formy, může mít smysl. Jako oboupohlavní bytost a něco jako včelí královna se necítím být běžně fungujícím člověkem a na spoustu věcí si hraju, abych tu roli v masce držel.

Aha, v tomhle to máme trochu podobné. Sice nemám probuzenou schopnost vidět to jemnohmotné tělo tak dobře jako Ty, vyjma různých vizí, které už jsou fuč, jemnohmotné tělo momentálně nijak nevidím, zrovna tak ve mně zmizel pocit fyzického těla. Ve fyzickém těle se sice mohou objevovat pocity, ale já jsem nekonečné prázdno bez těla a nijak se jako fyzické tělo neuvědomuju.

Zrovna tak si neuvědomuju nikoho jako tělo, zrovna tak si nikoho neuvědomuju jako jeho šaty, zrovna tak si nikoho neuvědomuju jako jeho minulost, vlastnosti, zásluhy, viny...

Spíš si uvědomuju blízkost.

Tedy i když má psychosomatika nabízí projekci psychosomatiky ostatních lidí a dokážu některé lidi pojmenovat, možná i popsat, pamatuji si některé zkušenostmi s nimi, tak jako pravdu o nich si uvědomuju jejich blízkost, čím jsou mi bližší, tím je ta pravda o nich jasnější.

A Ty, co se týče Tvé energie, jsi mi tak blízký, že už to ani snad víc není možné.

Co Tvoje rodina? Jsou dál nebo stejně blízko? A malé děti v nemocnici?

[Honzam]

Co Tvoje rodina? Jsou dál nebo stejně blízko? A malé děti v nemocnici?

Asi jsem si schopná uvědomit blízkost jen toho, ke komu právě obracím pozornost a když je pozornost obrácená právě teď k Tobě, tak nikdo bližší neexistuje.

Podle mě je tenhle popis o těch dvou hadech. Pro mě jsou si nejblíž ti dva tvořící ve spojení to neviditelné tělo, a až pak je blízkost jejich dětí.
To jejich rozdělení ve fyzickém těle se projevuje tak, že je druhý z nich pro prvního promítnutý do druhé lidské bytosti.

[Honzam]

To jejich rozdělení ve fyzickém těle se projevuje tak, že je druhý z nich pro prvního promítnutý do druhé lidské bytosti.

Asi takhle nějak to bude, proto je možné si uvědomovat druhého člověka jako svou vlastní součást, jako sebe.

Došlo mi taky, že skutečně ta mužská energie je Bůh - stvořitel a ta ženská energie je ta jemná energie života, která je Tebou a mnou.

Já jako mužská energie jsem pasivní vědomí. Ženská energie je ta svoboda vyvěrající z místa nad srdcem do toho okřídleného tvaru. Ta svoboda je pro mě podstata života a to, co oživuje bytosti a dává jim svobodnou vůli. Ta svoboda nabývá ve formě podobu lásky, takže jako blízkost mezi okřídleným tělem a háďaty nebo mezi oběma háďaty je to už láska.

[Honzam]

Já jako mužská energie jsem pasivní vědomí. Ženská energie je ta svoboda vyvěrající z místa nad srdcem do toho okřídleného tvaru. Ta svoboda je pro mě podstata života a to, co oživuje bytosti a dává jim svobodnou vůli. Ta svoboda nabývá ve formě podobu lásky,.

Takhle nějak podobně bych řekla, že si to uvědomuju taky.

Ta ženská energie je aktivní a tvořivá, mužská pasivní, ale sebe si neohraničeně uvědomující.