Moderátor: Pelvan
Jana píše:V nemocnici, když jsi mi to ukazoval, jak jsi držený za rohy, jsi mi to říkal, že tu ruku držíš v ohni a nemůžeš ji vyndat, ani když chceš.
Jana píše:Ty nemáš žádné priority. Ta iluze dvojnosti, ta iluze nesvobody, jako by pro Tebe neexistovala.
Jana píše:Bylo to, jak jsem Tě tam navštívila a seděli jsme v átriu dole, říkal jsi, jak strašně trpíš, že bys rád umřel. Mluvil jsi o vině a o dobrém pocitu z toho, že si to odtrpíš.
Říkala jsem Ti, že bolest je signálem ke změně, že když si sáhneš rukou na oheň a pálí to, že je nesmysl si říkat, že to je dobré, že to pálí. Že je moudré tu ruku z ohně vyndat. Tys na to řekl, že ji nemůžeš vyndat, i když chceš. Že máš pocit, jako zvíře, které je držené za rohy a ukazoval jsi, jak jsi držený za rohy.
Choval ses přitom nesmírně mile, vůbec ne že by sis na někoho nebo na něco stěžoval. Jediný, koho bys byl býval v tu chvíli schopný vinit, jsi byl Ty sám.
Bylo to obdivuhodné.
Jana píše:Honzam píše:Jana píše:Bylo to, jak jsem Tě tam navštívila a seděli jsme v átriu dole, říkal jsi, jak strašně trpíš, že bys rád umřel. Mluvil jsi o vině a o dobrém pocitu z toho, že si to odtrpíš.
Říkala jsem Ti, že bolest je signálem ke změně, že když si sáhneš rukou na oheň a pálí to, že je nesmysl si říkat, že to je dobré, že to pálí. Že je moudré tu ruku z ohně vyndat. Tys na to řekl, že ji nemůžeš vyndat, i když chceš. Že máš pocit, jako zvíře, které je držené za rohy a ukazoval jsi, jak jsi držený za rohy.
Choval ses přitom nesmírně mile, vůbec ne že by sis na někoho nebo na něco stěžoval. Jediný, koho bys byl býval v tu chvíli schopný vinit, jsi byl Ty sám.
Bylo to obdivuhodné.
To se tedy týkalo přímo těch bolestí, a že z nich nenacházím únik a omezují mě. Vnímal jsem to jako karmu, kterou je potřeba odžít. Bolesti mám pořád, ale je to teď o něco lepší. Třeba se lidské tělo na ty spojené hady a porody přeci jen adaptuje.
Co to zkusit řešit tady ?
Třeba se najde nějaká pomoc . Stejně jako se našla pro Pelvana.
Při vší úctě k lékařům i léčitelům, jsou věci mezi nebem a zemí, které přesahují lidské znalosti.
Jarda Malej píše:3 - Zdraví a nemoc přicházejí každým dnem, ba dokonce každou hodinou.
Nepřicházejí z minulosti - vznikají z přítomného smýšlení o minulém, přítomném a budoucím.
Návštěvník píše:Každá nemoc má psychosomatickou příčinu
http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/
1) Způsobil jsem bolest a zabil bezbranného tvora, který mi nic neudělal.
2) Bolí mě to stejným způsobem a nemůžu s tím nic moc dělat.
3) Zabije mě to.
Jarda Malej píše:Není zabít, jako zabít.
Rozhodující je stav tvojí mysli v okamžiku když ten tvor tvým přičiněním umíral.
Jarda Malej píše:1) Způsobil jsem bolest a zabil bezbranného tvora, který mi nic neudělal.
Není zabít, jako zabít.
Rozhodující je stav tvojí mysli v okamžiku když ten tvor tvým přičiněním umíral.
Cítil jsi snad při tom zabíjení jak říkáš, požitek či sebeuspokojení?2) Bolí mě to stejným způsobem a nemůžu s tím nic moc dělat.
Je (velký) rozdíl mezi sebetrýzněním a účinnou lítostí.3) Zabije mě to.
Pokud ano, budeš to ty, kdo opět zabije.
U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.
Jana píše:Honzam píše:Návštěvník píše:Každá nemoc má psychosomatickou příčinu
http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/
Taky díky. U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.
Jak si vysvětluješ že je v Tobě i přes tohle taková láska k lidem ?
Bylo mi 14 a to střílení byla zábava.
Tu smrt přijmu jako kdybych se do toho krku střelil tehdy sám a ležel tam já, nevidím to jako dva výstřely.
Jarda Malej píše:U mě dlouhodobě funguje něco jako odpor k existenci jako člověk a člen lidstva. Je to ostuda být toho součástí.
Je to karmicky podmíněný pocit, a tvůj současný život je příležitostí,
aby jsi se svojí ostudu mohl odčinit. Jiná možnost než tady, není.
Je také dost lidí, na které můžeš pomyslet s uspokojením, že patříš ke stejnému druhu.
Tak si je vybav a věnuj jim svoje poděkování.
Jarda Malej píše:Bylo mi 14 a to střílení byla zábava.
Takže pouhá blbost, spojená se soucítěním.
Žádný sadizmus a ni zášť.Tu smrt přijmu jako kdybych se do toho krku střelil tehdy sám a ležel tam já, nevidím to jako dva výstřely.
Tím tomu poškozenému ve skutečnosti ještě přidáš nášup.
A bude se to s vámi táhnout dál.
Tvůj současný postoj z toho dokáže udělat karmickou smyčku která vás oba dokáže uvěznit na dlouho v astrálu,
což není nijak záviděníhodné.
Ale taky vás můžeš oba od sebe navzájem osvobodit tím, že vyjdeš ze současné ubekané pasivity.
Už dávno je ti odpuštěno.
Zkus pochopit že on tu zkušenost potřeboval (jinak by k tomu nedošlo) .. a tím vše skončilo.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník