O co nám jde?

[miroslav]

Nezachádzaš vo svojich názoroch (tak „trochu“) do extrému ?

Ano.

"Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký.
Kéž bys byl studený anebo horký!
Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst."

[Návštěvník]

Možná přijde uvědomění, že lze zraňovat i slovy.

Na duchovním fóru je zraňování slovy na místě.
Pokud si někdo zahrává s Poznáním, pak zraňování slovy potřebuje jako prase drbání. Dokud je co zraňovat, není to ono.
Je třeba být zcela zranitelný, každé "zranění" (zaplať pán Bůh za něj) nám přímo ukazuje, na čem ještě lpíme. A nakonec (když už na ničem nelpíme) už není co zranit. To je cesta pro ty co hledají Pravdu.
Kdo nevítá zranění (psychologické) jako Učitele, ten není na duchovní cestě, ale "duchovnost" má jen jako ochrannou skořápku svého kokonu před intenzitou a náročností Pravdy, která tu stále je a stále ohrožuje naše iluze, naděje, sebepotvrzování atd.

Jak učí mudrcové, otesávat od nánosů iluze bychom měli především sami sebe. Záměrně zraňovat druhé nepomůže nikomu. Je-li druhý zranitelný, tak jeho bolest, kterou prožívá, je skutečná, a je-li probuzený, tak se vašemu počínání bude jen smát.

[Návštěvník]

Záměrně zraňovat svého souputníka na duchovní cestě odporuje všem duchovním učením, i zdravému rozumu.

[miroslav]

Jak učí mudrcové, otesávat od nánosů iluze bychom měli především sami sebe. Záměrně zraňovat druhé nepomůže nikomu. Je-li druhý zranitelný, tak jeho bolest, kterou prožívá, je skutečná, a je-li probuzený, tak se vašemu počínání bude jen smát.

Ne že bychom měli druhé záměrně zraňovat. Ale přijímat naše psychologická zranění, které nám druzí působí (třeba v dobrém nebo i zlém úmyslu) jako dar na cestě, který nám může pomoci odhalit naše ulpělosti. Čili jako pomoc při otesávání sebe.

Záleží na tom, o co nám v té duchovnosti jde.
Zda o spokojený, šťastný, zdravý, dlouhý život, aby děti byly zdravé, měli dobré známky a dobré zaměstnání, dobré partnery a zdravé děti, aby nás měl každý rád, měl k nám úctu, abychom měli pravdu atd. atd. tedy udržet si, co jsme vně i vnitřně "vybudovali" a na čem lpíme a když nám to někdo zpochybňuje, tak to cítíme jako zranění.

nebo jestli nám jde o Pravdu, ať by byla jakákoliv. Ať by nám třeba "vzala" všechno.

[Návštěvník]

Ne že bychom měli druhé záměrně zraňovat. Ale přijímat naše psychologická zranění, které nám druzí působí (třeba v dobrém nebo i zlém úmyslu) jako dar na cestě, který nám může pomoci odhalit naše ulpělosti. Čili jako pomoc při otesávání sebe.

Možná spíš rozpoznávat, že to, co je v nás zranitelné a cítí se být zraňováno, je jen sobecké sebestředné ego a že s ním ve skutečnosti nemáme vůbec nic společného. To může pomoci rozpoznat nezranitelný mír a klid v nás.

[Návštěvník]

Záleží na tom, o co nám v té duchovnosti jde.
Zda o spokojený, šťastný, zdravý, dlouhý život, aby děti byly zdravé, měli dobré známky a dobré zaměstnání, dobré partnery a zdravé děti, aby nás měl každý rád, měl k nám úctu, abychom měli pravdu atd. atd. tedy udržet si, co jsme vně i vnitřně "vybudovali" a na čem lpíme a když nám to někdo zpochybňuje, tak to cítíme jako zranění.

nebo jestli nám jde o Pravdu, ať by byla jakákoliv. Ať by nám třeba "vzala" všechno.

Ego je právě tou představou, že jsme tím, komu o něco jde.

[Tara]

Nezachádzaš vo svojich názoroch (tak „trochu“) do extrému ?

Ano.

"Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký.
Kéž bys byl studený anebo horký!
Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst."

Už mi to je jasné!!!
Ty jsi studený (jako psí čumák) :-) a já zase horká... :-)

[Vari]

Hledat pravdu, anebo si lízat rány vztahovačnosti, a olizovat je i domělým ostatním? Toť další z otázek.

Buď a nebo?
Vidíš jen tyto možnosti?

[Vari]

Zřejmě tu s takovým postojem nejsi sám.
Lze se někam posunout, nebo vůbec k čemu je fórum, kde každý do každého hned šije.
Neb jak je známo tříska v očích druhých fosforeskuje a vábí. Přiznám se, že mě to hned taky svedlo trochu si, byť neobratně, popíchnout.
Vidíš ty tu nějaký posun u sebe či ostatních diskutujících?

Posun (pozitivní) u sebe i u některých ostatních diskutujících pozoruji.

To mě překvapilo. Ano, zcela vážně a bez ironie překvapilo.
Nejsem tu často a přijde mi, že reakce "starých známých" jsou dosti předvídatelné, jen málokdy je zde cítit svěží vítr.
V čem vidíš ten posun? U sebe? případně u ostatních?
Překvapil jsi mě a tak vnímám, že i pro mě je tu šance vidět to jinak.

[Vari]

Ne každého ale zkoušet, co vydrží. Někomu prospěje slovo vlídnější a jinému tvrdší. I zde, tak jako všude. Tak ať žije intuice!

A co prospívá tobě?

[miroslav]

V čem vidíš ten posun? U sebe? případně u ostatních?

Díky komentářům některých lidí tady a na Inspiruj jsem ledacos pochopil o vnitřních duchovních problémech druhých lidí i o svých. A co jsem pochopil se zase zkouším tady (nebo na inspiruj) sdílet. Někteří druzí také ledacos pochopili a třeba sem díky tomu i přestali psát, protože pochopili že diskuse jim nemůže přinést to, co od ní očekávali. atd.

Jeden, co sem psal, se na své cestě také posunul a také přestal na poradnu psát. V mailu mi při té příležitosti mimo jiné napsal:

"Díky tedy za tvé dosavadní podněty. Možná jsi měl taky podíl na tom, že jsem se k tomuhle závažnému problému dostal."

[Vari]

Díky za sdílení.

[Návštěvník]

Je za tím jevením něco víc? Je tady něco, co se jen nejeví a je tím, o co tady jde?

Je.

To jenom víš, nebo si to přímo uvědomuješ?

[P. En]

Ne každého ale zkoušet, co vydrží. Někomu prospěje slovo vlídnější a jinému tvrdší. I zde, tak jako všude. Tak ať žije intuice!

A co prospívá tobě?

Naslouchám intuici, a když mi říkne že je partner v obraze a může mě něco nového, dobrého naučit, rád snesu i tvrdší zacházení. Páč vím že je za ním vlídnost.

[miroslav]

Je za tím jevením něco víc? Je tady něco, co se jen nejeví a je tím, o co tady jde?

Je.

To jenom víš, nebo si to přímo uvědomuješ?

Si to přímo uvědomuji.

[Návštěvník]

Si to přímo uvědomuji.

Co je to?

[Návštěvník]

Ne každého ale zkoušet, co vydrží. Někomu prospěje slovo vlídnější a jinému tvrdší. I zde, tak jako všude. Tak ať žije intuice!

A co prospívá tobě?

Naslouchám intuici, a když mi říkne že je partner v obraze a může mě něco nového, dobrého naučit, rád snesu i tvrdší zacházení. Páč vím že je za ním vlídnost.

Může být intuice tak hluboká, že není podstatné, kdo to říká, ale co říká?

[Návštěvník]

Naslouchám intuici, a když mi říkne že je partner v obraze a může mě něco nového, dobrého naučit, rád snesu i tvrdší zacházení. Páč vím že je za ním vlídnost.

Může být intuice tak hluboká, že není podstatné, kdo to říká, ale co říká?

"Co říká" - může se jednat pouze o informaci.

"Kdo to říká" - může se jednat o přenos zkušenosti.

To je podle probuzených ten podstaný rozdíl.

[Návštěvník]

Nejhlubší intuice nepotřebuje představu autority k tomu, aby mohla být pravda vyjasněna.

[Návštěvník]

Intuice je vhled, který sám vyjasňuje skutečnost. Důvěra v autority může být slepá.