Prosím o Pomoc

Prosím o Pomoc

Nový příspěvekod MichaelMyers » stř 31. říj 2018 16:55:15

Ahoj, mám brzy (v březnu) 14 let a jsem nejmenší ze třídy.Mám konkrétně 150cm a 40kg ( jsem kluk).Táta má 185 cm a mamka 168. Můj starší brácha má 186cm. Moc mi to vadí že mám jen 150cm a to jsem v 8. třídě.. Paní doktorka říkala že budu měřit stejně jak mamka ale to je ten háček , já nechci měřit 168 vždyt to je na kluka strašně málo. Neznáte nějáké radý jak vyrůst více ? Mě totiž strašně vadí že jsem v osmé třídě a je i holka z čtvrté třídy vyšší jak já.. Prosím o pomoc neznáte nějáke rady jak si pohrát s hormony a abych byl vyšší a vyrostl o dost rychleji ? Děkuji za všechny rady moc si toho vážím.
MichaelMyers
 
Příspěvky: 1
Registrován: stř 31. říj 2018 16:49:23

Re: Prosím o Pomoc

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 31. říj 2018 17:35:17

LÉČBA RŮSTOVÝM HORMONEM

Co je to růstový hormon?
Růstový hormon se v těle člověka vyrábí v mozkovém podvěsku (hypofýze). Hypofýza je malá žláza okrouhlého tvaru, která je tenkou stopkou spojena se středním mozkem. Je ukryta hluboko v mozkovně na spodině lebeční.

Z mozkového podvěsku růstový hormon přestupuje do krve. Krev jej pomáhá rozvádět do celého těla. U dětí povzbuzuje růstový hormon růst kostí do délky a přispívá ke kostnímu a zubnímu zrání, u dětí i dospělých ovlivňuje i další důležité děje - zejména posiluje tvorbu svalové hmoty, zabraňuje nadměrné tvorbě a ukládání tuku, pomáhá budovat pevnost kostí a příznivě působí na hladiny některých tukových látek v krvi.

Růstový hormon tedy potřebují děti, aby mohly správně růst, ale i dospělí, kterým pomáhá kvalitně žít.

Kdo potřebuje dostávat růstový hormon?
Některé děti si nedokáží svůj růstový hormon správně vyrábět. Taková porucha může být vrozená - nebo k ní může dojít později v životě, vlivem narušení mozkového podvěsku nebo přilehlé oblasti středního mozku.

Děti s nedostatkem růstového hormonu málo rostou. Bez léčby by zůstaly velmi malé i v dospělosti. Léčebné podávání růstového hormonu dokáže jejich růstovou rychlost významně posílit. Pokud je léčba zahájena včas a trvá dostatečně dlouho, mohou tyto děti vyrůst do zcela normální dospělé tělesné výšky.

Ne všechny děti, které málo rostou, trpí nedostatkem růstového hormonu. Příčin malého vzrůstu může být celá řada. Proto je nejdříve nutné každé pomalu rostoucí dítě podrobně vyšetřit, abychom příčinu malého vzrůstu spolehlivě rozpoznali.

I některým dětem, které si vlastní růstový hormon vyrábějí správně, může léčení růstovým hormonem pomoci. Jsou to děti, které pro svůj dostatečný růst potřebují mít růstový hormon v nadbytku. Přídavkem růstového hormonu podávaného jako lék k jejich vlastnímu růstovému hormonu tento nadbytek pomůžeme vytvořit. Do této skupiny dětí patří děvčata s Turnerovým syndromem, děti s chronickou ledvinnou nedostatečností a děti se syndromem Prader-Willi.

U jiných dětí se účinky růstového hormonu teprve zkoušejí - a u některých víme, že jim růstový hormon bohužel nepomáhá. Růstový hormon není zázračný všelék, který každému umožní vyrůst podle jeho přání. Je však užitečný a potřebný pro ty děti, které by bez něj správně nevyrostly a u kterých víme, že bude účinný.

Jak se růstový hormon vyrábí?
Růstový hormon se vyrábí tzv. rekombinantní technologií. Do jedné buňky, která se dokáže rychle množit, byl v laboratoři vpraven gen pro lidský růstový hormon. Taková buňka se poté umístí do živného roztoku a začíná se rozmnožovat. Počet buněk narůstá a všechny tyto buňky nepřetržitě vyrábějí lidský růstový hormon, který vydávají do okolního roztoku. Po určité době se růst buněk zastaví. V té době již původní živný roztok obsahuje veliké množství růstového hormonu. Nastává fáze odstraňování zbytků buněčných stěn z roztoku a čištění výsledného produktu - růstového hormonu. V samém závěru jsou ke zcela čistému růstovému hormonu přidány přísady, které prodlužují jeho životnost. Růstový hormon je rozplněn do lahviček či do náplní do injekčních per.

Tento způsob umožňuje vyrábět růstový hormon dle potřeby, bez omezení. Nemusíme se obávat jeho nedostatku. Současně tento výrobní postup zajišťuje vznik zcela čistého lidského růstového hormonu bez cizorodých příměsí.

Jak probíhá léčení růstovým hormonem?
Růstový hormon je látka bílkovinné povahy. Proto jej nemůžeme podávat v podobě tablet, sirupu nebo kapek polykaných ústy. V zažívacím ústrojí by jej trávicí šťávy rozložily stejně, jako rozloží každou jinou bílkovinu z potravy. Při léčení je proto zapotřebí zažívací ústrojí obejít.

Jedinou účinnou cestou pro podání růstového hormonu jsou injekce. Růstový hormon se podává podkožně - snadným a bezpečným způsobem, který se snadno naučí každý rodič a který spolehlivě zvládnout i starší děti samy.

Podkožní injekce doporučujeme podávat nejspíše do přední strany stehen. Toto místo je vhodné zejména pro děti a dospívající, kteří si píchají růstový hormon sami, neboť místo vpichu je při injekci dobře viditelné a obě ruce jsou volné pro manipulaci s injekcí. Vhodná podkožní tkáň je i v horních zevních čtvrtinách zadečku a v horních zevních částech paže.

Místa vpichu podkožních injekcí bychom měli střídat. Opakované injekce do téhož místa mohou navodit zbytnění podkožního pojiva, ze kterého se poté lék obtížněji vstřebává do krve. Při injekci do přední plochy stehen je vhodné střídat obden pravou a levou nohu a vytvořit si myšlenou střední čáru - jeden týden píchat do zevní poloviny stehen, druhý týden do vnitřní poloviny stehen. Místo vpichu bychom měli každý den o 2-3 cm posunout. Budeme-li postupovat správně, vrátíme se na původní místo vpichu až po 28 dnech, což je dostatečná doba pro šetření podkoží.

Růstový hormon si pícháme každý den večer před spaním. Tím nejlépe napodobíme přirozenou výrobu růstového hormonu u zdravého dítěte. Zdravé děti si vyrábějí růstový hormon nejvíce v noci.

Injekce růstového hormonu se postupně stane přirozenou součástí každodenních večerních “rituálů” - dítě si vyčistí zuby, umyje se, píchne si injekci růstového hormonu a jde spát. Takový postup také pomůže na injekci růstového hormonu nezapomenout.

Injekce růstového hormonu téměř nebolí. Stovky dětí, které jej v České republice každodenně dostávají, se v tomto konstatování shodují. Růstový hormon se totiž většinou podává injekčními pery s velmi tenkou jehlou, která lehce proniká kůží. Injekční pera také pomáhají v přesném odměření správné dávky, protože jsou vybavena spolehlivým systémem jejího nastavení. Injekce se tak může podávat v malém objemu, takže téměř odpadá nepříjemný pocit tlaku při vpravování účinné látky do podkoží.

Touha správně růst je vlastní každému dítěti. I malé děti rychle porozumí, že injekce růstového hormonu jsou prospěšné a pomáhají. Většina dětí dostává injekce ráda a rychle se s nimi sžije.

Kolem deseti let začínají být děti schopny píchnout si injekci samy. Neměli bychom se k tomu nutit, je vhodné však tuto možnost nabídnout. Děti by se ale měly píchat pod dozorem rodičů. Někdy totiž mají děti sklon zasunout jehlu jen povrchně - a růstový hormon po vytažení jehly vytéká a ztrácí se. Jehla má být při injekci zasunuta celá a při jejím vytahování lehce tlačíme buničinovým čtverečkem na místo vpichu, abychom vytékání roztoku zabránili.

Kdy léčbu růstovým hormonem ukončíme?
Jen dlouhodobá léčba růstovým hormonem může nejlépe ovlivnit budoucí dospělou výšku. Proto obvykle podáváme růstový hormon po řadu let, až do ukončení růstu. Vhodný okamžik k ukončení léčení rozpoznáme dle kostního věku stanoveného z rentgenového snímku zápěstí. Růst obvykle končí při kostním věku kolem 15 let u dívek a kolem 17 let u chlapců. Kostní věk se však nemusí shodovat s kalendářním věkem.

Častěji se o ukončení léčby růstovým hormonem rozhodujeme dle růstové rychlosti. Pokud dospívající vyrostl méně než 1 cm za půl roku, nelze již obvykle další růst růstovým hormonem ovlivnit.

U dětí s nedostatkem růstového hormonu po ukončení této léčby zkontrolujeme jeho vlastní výrobu v mozkovém podvěsku. Pokud přetrvává vážný nedostatek, je užitečné pokračovat v léčení i v dospělosti. V té době růstový hormon sice již neovlivní výšku, využíváme však jeho přirozených blahodárných účinků na svalovou, tukovou a kostní tkáň. Růstový hormon tak i v dospělosti přispívá ke kvalitnímu životu.

Léčba již nebude nepokračovat u dětí, které nedostatkem růstového hormonu netrpí, například u dívek s Turnerovým syndromem a u dětí s chronickou ledvinnou nedostatečností.

Jak skladujeme růstový hormon?
Růstový hormon je poměrně citlivá látka, která se vlivem tepla může rozkládat na neškodné, avšak neúčinné zbytky. Proto je zapotřebí skladovat jej v lednici, v dolním oddílu určeném pro uložení zeleniny. V této části ledničky se teplota obvykle pohybuje mezi +2C a +8C. Růstový hormon však nesmí zmrznout.

Jeden den převozu bez chlazení růstovému hormonu neuškodí - budeme-li jej převážet od svého lékaře domů, chlazení není nutné. Ani v tomto případě by na něj nemělo působit nadměrné teplo, jaké bývá v horkých dnech pod zadním okénkem auta. Po příjezdu domů růstový hormon hned uložíme dolů do lednice.

Pokud budeme plánovat delší cestu, dovolenou či prázdniny, domluvíme si předem možnost uložení růstového hormonu v lednici. Vezmeme si sebou jen skutečně potřebné množství přípravku, abychom jej zbytečně opakovaně nepřeváželi.

Mohou se při léčení objevit komplikace?
Léčba růstovým hormonem je bezpečná. U několika desítek tisíc léčených dětí se jen zcela ojediněle vyskytly zdravotní problémy, které však obvykle souvisely se základním onemocněním dítěte a jen okrajově s podáváním růstového hormonu. Váš lékař Vás bude informovat o tom, které ukazatele je právě u Vašeho dítěte vhodné sledovat.

Vaše dítě bude přicházet na kontroly obvykle každé tři měsíce. Kontrolním měřením výšky a výpočtem růstové rychlosti Váš lékař posoudí účinek růstového hormonu, dle hmotnosti dítěte případně upraví dávkování. Laboratorní odběry pomohou posoudit účinnost a bezpečnost léčení. Pokud sami budete v mezidobí pozorovat změny ve zdravotním stavu dítěte, neváhejte se spojit telefonicky Vaším ošetřujícím týmem ! Zatelefonujte i v případě technických problémů s injekčním perem. I když všechna injekční pera na růstový hormon jsou mimořádně spolehlivá, nelze technickou závadu zcela vyloučit.

Léčba růstovým hormonem při nemoci, o prázdninách, na cestách…
Zdravé děti si vyrábějí růstový hormon nepřetržitě. Proto ani léčení dětí s jeho nedostatkem by se nemělo při nemoci přerušovat. Zejména menší děti jej při nemoci velmi potřebují, protože je ochraňuje před poklesem hladiny krevního cukru, který jim jinak může hrozit. Toto riziko stoupá při teplotě, nechutenství či při zvracení.

Ostatním dětem, které si vlastní růstový hormon vyrábějí správně, obvykle radíme při těžší nemoci léčbu krátkodobě přerušit. V den, kdy vlivem chřipky, planých neštovic, zápalu plic nebo jiné nemoci přesáhla tělesná teplota 39C, je vhodnější injekci vynechat, abychom tělo nenutili zbytečně růst v době, kdy bojuje s těžší nemocí.

Při pobytu dítěte v nemocnici seznámíme dobře ošetřující personál s obsluhou pera na růstový hormon. Zjistíme, že většina pracovníků ve zdravotnictví se s ním dosud nesetkala. Upozorníme i na možnost, že starší dítě je schopno si píchnout injekci pod dozorem samo a že je vhodné této možnosti využít.

Přerušení léčby o prázdninách nebo na cestách bychom měli dobře uvážit. Nejlepších výsledků dosáhneme při každodenním léčení. Současně si však přejeme, aby dítě nebylo vyřazeno ze zajímavých aktivit se svými vrstevníky. Pokud by hrozilo pro léčení růstovým hormonem vyřazení ze školy v přírodě, z lyžařského zájezdu nebo z vodáckého výletu, je krátkodobé přerušení léčby možné. Nemělo by však přesáhnout dva týdny za celý kalendářní rok. Pokud dítě dostává další léky v tabletách, jejich podávání nepřerušíme!

Při cestování patří léky do příručního zavazadla. Ochráníme se tak před komplikacemi při zcizení či ztrátě zavazadel, kterou nelze bohužel při cestách letadlem vyloučit. Pro případ celní kontroly v exotičtějších zemích může být užitečné potvrzení lékaře v cizím jazyce, že se dítě léčí růstovým hormonem a že převoz léku přes hranice je nutný. Zejména v horkých dnech u jižních moří dbáme na to, abychom dobu, kdy růstový hormon nebude uložen v ledničce, omezili na minimum.


Léčba se provádí pediatry na dětských klinikách v nemocnici, například ve Fakultní nemocnici v Motole, telefon 224 431 111
Návštěvník
 

Re: Prosím o Pomoc

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 31. říj 2018 17:38:33

Růstový hormon se musí podávat včas

Ani dnes nemá každé dítě štěstí, aby dorostlo do optimální výšky. Její rozptyl je u zdravých dětí zhruba 14 cm nahoru i dolů, což se považuje za normální. Některé děti jsou však mnohem menší.

"Děti s nedostatkem růstového hormonu rostou málo," soudí profesor Jan Lebl, přednosta Kliniky dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Bez léčby by zůstaly velmi malé i v dospělosti, měřily by mezi 110 až 140 cm. Pokud se jim ale podávají injekce růstového hormonu, dokážou většinou všechno dohnat.

"Je-li léčba zahájena včas a trvá dostatečně dlouho, mohou děti vyrůst do téměř normální dospělé výšky," zdůrazňuje profesor Lebl.

Příčin malého vzrůstu ale může být více. "Proto je nejdříve nutné každé pomalu rostoucí dítě podrobně vyšetřit, abychom příčiny malého vzrůstu spolehlivě rozpoznali," říká doktorka Stanislava Koloušková, vedoucí ambulantní složky dětské endokrinologie a diabetologie pražské Fakultní nemocnice Motol.

Nedostatek růstového hormonu může být vrozený nebo k němu může dojít později v životě vlivem narušení mozkového podvěsku nebo přilehlé oblasti mozku, kde se růstový hormon vyrábí. Pokud se takovým dětem dodává růstový hormon, své vrstevníky v růstu doženou.

Kontrolovat mají rodiče a pediatr
Oba lékaři se shodují v tom, že praktický dětský lékař a rodiče jsou těmi, kteří by jako první měli poznat, zda dítě roste dobře, nebo naopak zaostává.

Při narození děti měří přibližně 50 cm, do druhých narozenin dorostou do poloviny své budoucí výšky. Do začátku puberty dosáhnou již 80 procent dospělé výšky a během puberty získá mladý člověk posledních 20 procent výšky. Měření výšky a váhy je součástí preventivních prohlídek u pediatra. Maminky také dostávají zdravotní knížku dítěte. V ní jsou růstové grafy, zvlášť pro chlapce a zvlášť pro děvčata. Jestliže mají pochybnost o správném růstu své ratolesti, pak by měly okamžitě uvědomit lékaře. Včasná léčba je nezbytná.

Léčba je hrazena z pojištění

V České republice se růstovým hormonem léčí téměř 700 dětí. Dostávají injekce každý den večer před spaním. Léčba je jednoduchá a již od deseti let věku si ho řada dětí umí aplikovat sama. Jde o podkožní injekci pomocí injekčního pera s tenkou jehličkou.

Léčba se ukončuje přibližně v 17 letech, kdy obvykle končí růst dítěte. Po tomto věku se už zpravidla neroste nebo jen velmi málo. I když je léčba nákladná, je účinná a bezpečná. Proto je také plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

"Dnešní mladí muži měří v průměru 180 a ženy 167 centimetrů. Je to dáno naprosto zásadní změnou výživy, našeho zdravotního stavu i celého způsobu života ve srovnání s rokem 1900. Vymizely křivice a tuberkulóza, infekční nemoci většinou snadno zvládneme antibiotiky, podvýživu vystřídal nadbytek stravy," vysvětluje profesor Lebl.

V Evropě jsou nejvyšší Skandinávci a Nizozemci. Češi jsou o 3 cm nižší než oni a v průměru měří stejně jako jejich vrstevníci z Německa, Rakouska a Anglie. Jihoevropané jsou naopak menší.

Léčí se pět skupin dětí
Růstový hormon byl poprvé použit v léčbě dítěte v roce 1958. Skutečný rozvoj však nastal až v polovině 80. let 20. století, kdy se začal vyrábět uměle. Dnes se jím léčí pět skupin dětí:

děti s vrozeným nebo získaným nedostatkem růstového hormonu - nyní v ČR asi 450 dětí;
dívky s genetickou odchylkou zvanou Turnerův syndrom, při které tělo sice růstový hormon vyrábí, ale kosti na něj špatně reagují - asi 170 dívek;
děti s chronickým selháním ledvin - méně než 15 dětí;
děti se syndromem Pradera-Williho. Tyto děti jsou malé, mají velký sklon k obezitě a mírnému opoždění duševního vývoje. Při dokonalé péči v rodině ale některé dokáží absolvovat běžnou školu. V ČR jich žije několik desítek;
děti s růstovým selháním, které navazuje na nitroděložní zpomalení růstu. Jde o děti, jejichž porodní hmotnost anebo délka byla vzhledem k délce těhotenství velmi malá a u kterých do 3 let věku nedošlo k růstovému urychlení.
Václav Pergl
Návštěvník
 


Zpět na Otázky a odpovědi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků