Předsudky versus tolerance

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod nop » pát 02. pro 2016 20:49:04

Linda píše:Pár základních informací:

Reakce "útěk nebo útok" jsou dvě základní reakce limbického systému, který mají lidé společný se zvířaty. Reakce "útěk nebo útok" mohou mít řadu různých forem, projevů a modifikací (jak podotýká nop), všechny ale vycházejí z těchto dvou základních funkcí limbického systému.....
.
Všechny? Co třeba dobrá vůle a zisk všem?
Slepice kvoká, když najde zrní a svolává všechny, altruisticky.
Kdo nalezne duchovní poučku, říká ji nezištně všem. Dostane nezištně nálepku "mesiášský syndrom".
Mateřský opatrovatelský reflex vvede k mezidruhové reakci chránit jiná mláďata.

Sdružovací přitažlivost žene cizí psy, aby se vzájemně očichávali v míru.
Přílohy
da++.jpg
poznávání
12000011_10206634726980518_1119275996_n.jpg
souznění
pf2016,pes,housatko.jpg
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Linda. » pát 02. pro 2016 21:05:10

Slepice kvoká, když najde zrní a svolává všechny, altruisticky.

To je přirozená biologická reakce a zdaleka neznamená, že jde o altruismus. Bez stáda/vlastní skupiny by tento druh živočichů nepřežil.
Tou základní motivací je u zvířat - a taky u většiny lidí - sebezáchova.

Kdo nalezne duchovní poučku, říká ji nezištně všem.

Jenže i tady mohou být motivace velmi rozdílné: Někdo tím např. dokazuje svou znalost, jiný si potřebuje dodat sebevědomí poučováním druhých.

Zájem o motivace, proč děláme to, co děláme, může vést k překvapivým zjištěním, do jak velké míry nás ovládá limbický systém se sebezáchovným naprogramováním, aniž bychom to vůbec tušili.

:)
Linda.
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod nop » pát 02. pro 2016 22:33:01

útok nebo útěk - u roztočů.

roztoči jsou živi z odpadlého biologického materiálu živočichů, šupinek kůže, a pod.,
jsou i dravé druhy, jedí také jiné roztoče, menší.
Největší roztoč má velikost šest desetin milimetru.

Vybavení roztočů :
Nemají zrak, ale čich a hmat. Mají deset nožiček a cítí vibrace podložky z chůze jiných roztočů nablízku.
Dravý roztoč potom vyrazí za vibracemi menšího roztoče.

Vědci zkoumali pohyby při umělých vibracích podložky.
Když vibrace v okolí odpovídaly hmotě menšího roztoče, dravý roztoč běžel k němu (ulovit kořist).
Když vibrace byly silnější jakoby od těžšího roztoče, pak utíkal pryč i ten největší dravý roztoč, měl chování kořisti.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod nop » sob 03. pro 2016 4:06:21

Linda. píše:
Slepice kvoká, když najde zrní a svolává všechny, altruisticky.

To je přirozená biologická reakce a zdaleka neznamená, že jde o altruismus. Bez stáda/vlastní skupiny by tento druh živočichů nepřežil.
Tou základní motivací je u zvířat - a taky u většiny lidí - sebezáchova.

Kdo nalezne duchovní poučku, říká ji nezištně všem.

Jenže i tady mohou být motivace velmi rozdílné: Někdo tím např. dokazuje svou znalost, jiný si potřebuje dodat sebevědomí poučováním druhých.

Zájem o motivace, proč děláme to, co děláme, může vést k překvapivým zjištěním, do jak velké míry nás ovládá limbický systém se sebezáchovným naprogramováním, aniž bychom to vůbec tušili. :)

Může se "sebezáchovné naprogramování" projevit také tím, že v pestré paletě případů se zaměříme na negace?
Tedy na upozorňování na nebezpeč? (a tím se vecpat do role oběti).
Někdo tím např. dokazuje svou znalost, jiný si potřebuje dodat sebevědomí poučováním druhých.


zkusil bych opačně:
i tady mohou být motivace velmi rozdílné: Někdo tím např. ani nedokazuje svou znalost, jiný si ani nepotřebuje dodat sebevědomí poučováním druhých.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Zájem o motivace

Nový příspěvekod Linda » sob 03. pro 2016 12:21:03

Zájem o motivace, proč děláme to, co děláme, může vést k překvapivým zjištěním, do jak velké míry nás ovládá limbický mozkový systém svým vrozeným sebezáchovným naprogramováním, aniž bychom to vůbec tušili.

Začne tak velké dobrodružství: objevila se možnost nejednat dál (nevědomky a v nejlepším úmyslu) podle navyklých sebeobranných instinktů našeho limbického systému a zkoušet je začít v sobě rozpoznávat. Teprve pak se můžou začít s láskou přijímat, každý ten doteď neuvědomovaný sebeobranný instinkt rozpoznat, uvítat, obejmout ho, - dát mu prostor, aby se plně mohl rozvinout....Tichým, přátelským, zcela neosobním pozorováním (jako když pozorujeme temperamentní kačenu na rybníku, mávající energicky peřím) se po chvíli sám vytratí... rozpustil se. Když se objeví příště, je už slabší, a nakonec se přestane objevovat vůbec.

Tak se dá prohlubováním schopností našich čelních laloků postupně přijímat ve vědomí všechno, co jsme si dosud v sobě vůbec neuvědomovali, co jsme pokaždé automaticky potlačili něčím pozitivním. V nejlepším úmyslu jsme tak ponechávali limbickému systému moc, aby za nás v jednotlivých situacích zaktivoval potřebné sebeobranné motivace, o kterých jsme neměli ani tušení.

Přirozeně v tom můžeme pokračovat i dál – jako většina lidské populace – a využívat jen tu část schopností svých čelních laloků, která ve spolupráci se starší části mozku vytváří plány, postupy a programy, jak se stát lepším a úspěšnějším, kdy motivací je stále ještě nevědomá potřeba našeho "já" zabezpečit se tím, že budeme O.K. a "in" – ať v oblasti duchovní, nebo v kterékoliv jiné.

Druhá možnost je zkusit naslouchat těm, kteří cestou rozpouštění vnitřních překážek spokojeného života sami prošli, a učit se postupně rozpoznávat jednotlivé vlastní motivace, instinktivně zaměřené na přežití, stopovat je podle emocí, které v nás vyvolávají, zkoušet inovovat svoje přístupy a objevovat tak metodou zkouška-omyl možnosti, jak zareagovat jinak než minule.

Během doby se začne ukazovat, co všechno ve svém životě člověk předtím bezděčně odmítal, aniž si to uvědomoval, a s prohlubujícím se přijímáním je tu najednou i schopnost úspěšně řešit pracovní i soukromé záležitosti s daleko menším vynaložením energie než dřív a mnohem přínosnějším způsobem pro všechny zúčastněné. Takový člověk neutíká ze světa a přesto, že se neřídí nějakou duchovní doktrínou s cílem dosáhnout sebevlády a dalších duchovních cílů, přestává postupně jednat pod vlivem navyklých zautomatizovaných reakcí. Mizí nevědomá potřeba manipulovat sebou i druhými, mizí konflikty a pocity nespokojenosti, které jeho jednání předtím vyvolávalo; během jeho účasti na denním provozu se bez ohledu na okolnosti stále častěji objevuje bezdůvodná spokojenost, uvolněnost, mír spolu se schopností snadno se dohodnout a objevovat optimální řešení. Není to nic nového pod sluncem, lidé se o to pokoušejí odedávna. Říká se tomu: žít ve světě a nebýt z něho.

Pokračování:

viewtopic.php?f=333&t=7869&start=20#p130749

viewtopic.php?f=333&t=7869&start=20#p130757

viewtopic.php?f=333&t=7869&start=20#p130762

viewtopic.php?f=333&t=7869&p=130776#p130776

viewtopic.php?f=333&t=7869&p=130791#p130791
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 10. úno 2019 10:29:20

Předsudek

je fixovaný, předem zformovaný postoj. Člověk, který má předsudky, nezvažuje při posuzování druhých žádná alternativní vysvětlení.

Předsudek jako postoj má tendenci k vysoké stereotypnosti, k emocionálnímu náboji postoje a nemění se lehko pod vlivem opačné informace.

Při zkoumání předsudků narazíme především na termín agrese.

Čím méně informací o někom máme, tím spíše se uchýlíme ke stereotypům.


Tolerance

ve významu snášenlivosti představuje takový postoj k druhému, v němž necháváme být a platit to, co neodpovídá naší vlastní mentalitě a vlastnímu stylu.

Je to dobrovolné uznání práv druhého být tím, čím je. Je zde zahrnuto pochopení druhého, připravenost pokusně přijmout jeho stanoviska, vidět věci "jeho očima", promítnout se do něho (empatie), aniž bychom se s ním identifikovali.

Toleranci jako psychickou realitu tvoří aktivní úcta k druhému. Nejde tedy jen o pouhé chování, ale o psychický proces, který není jednoduchý.

http://mk-muj.blog.cz/0711/socialni-pre ... stereotypy
Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Linda » ned 10. úno 2019 10:48:48

Všímavost, pozornost a ochota mít plný zájem o to, jak věci skutečně jsou, umožňuje bez emocí jasně rozpoznávat a plně si uvědomovat i všechny souvislosti. Prohlubuje se tím také schopnost dedukovat, která vede k přesnějšímu pochopení, co všechno ze zjištěných faktů vyplývá.

Na rozdíl od potřeby druhému člověku oponovat: pod jejím vlivem automaticky preferujeme jen to, co náš názor podporuje a přecházíme jako nepodstatné všechno, co by ho mohlo ohrozit.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod lklknml » ned 10. úno 2019 13:51:11

Ano. A také bychom si mohli všimnout naší nelibosti, pokud je okolí k našim dobře míněným radám hluché. Či má dokonce potřebu nám neustále a soustavně oponovat.
[tohle není výsměšný smajlík!] :) [/tohle není výsměšný smajlík!]
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 10. úno 2019 13:53:36

Nejtěžší věc - poznat sám sebe, nejsnadnější věc - radit druhým.

Thalés Milétský
Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod lklknml » ned 10. úno 2019 14:01:51

Návštěvník píše:Nejtěžší věc - poznat sám sebe, nejsnadnější věc - radit druhým.

Thalés Milétský
To je přesné.
Snadné věci ještě nemusí být špatné.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 11. úno 2019 21:43:55

Předsudek - na rozdíl od předpokladu - posoudí a rovnou odsoudí (je v něm ten kategorický emoční náboj)

... je fixovaný, předem zformovaný postoj... Člověk, který má předsudky, nezvažuje při posuzování druhých žádná alternativní vysvětlení.


jenže jak si toho u sebe všimnout? :confused:
Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 03. bře 2019 11:20:04

ZRCADLO

Když si přejeme vidět, jak vypadá náš vnější obraz, uvidíme ho, podíváme-li se do zrcadla. Stejně tak můžeme uvidět obraz svého nitra. Uvidíme ho také v zrcadle, ale ne v klasickém, jaké máme třeba v koupelně, ale v zrcadle, které nám nastavují druzí lidé, především životní partneři. Často se stává, že ukazujeme na druhé: "Oni jsou takoví ...". Máme tendenci kritizovat a poukazovat na chyby a nedostatky druhých lidí. Druzí nás rozčilují a máme potřebu poučovat je o správném chování.

Až se zase někdy takto rozčílíte, tak si také uvědomte, že to, co říkáte druhým, patří především vám. Radami, které dáváte druhým, se řiďte hlavně vy sami. Až vás zlost přejde, tak uvidíte, že víte, jak správně jednat a žít, jen jste se tím doposud neřídili a druzí vám to přišli připomenout.

Naše emoce se v podobných situacích rozbouří proto, že naše vlastní energie rezonuje s energií lidí, které kritizujeme. Energeticky jsme naladěni na stejnou frekvenci, protože v sobě neseme stejný nebo velmi podobný problém, který jsme ještě nestačili pochopit a zpracovat. V druhých lidech takto vidíme své vlastní nedostatky, se kterými se nedokážeme smířit a uznat, že toto opravdu ještě neumíme. Proto někdy až nepřiměřeně zareagujeme.

Uvědomění si svých nezpracovaných problémů je také hlavní důvod, proč jsme se s daným člověkem potkali. A jedná-li se o partnera, se kterým jsme v manželském svazku, ukazuje nám to obvykle na problém, který je pro nás velmi obtížné zvládnout a budeme k tomu potřebovat delší čas. Z manželství není snadné odejít, takže nám to také nedovolí "utéct" před svým učebním úkolem, přinutí nás to podívat se pravdě do očí a zapracovat na sobě.

"Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější?" To je zbytečná otázka, protože všichni jsme uvnitř stejně krásní. Možná někdy potřebujeme trochu oprášit od toho, co již patří minulosti a nebo přeleštit, když se obraz v zrcadle zamlží vlivem negativních emocí. Jedno přísloví říká, že v každém člověku je diamant, který stačí jen vybrousit, aby mohl zazářit v celé své kráse. A právě o tom broušení je celý náš život.

V každé inkarnaci a s každým člověkem, kterého potkáme, můžeme vybrousit další plošku našeho nádherného diamantu. Tím dovolíme našemu vnitřnímu Světlu, aby se uvolnilo a svítilo na cestu nejen naší, ale i dalším lidem. Protože všichni jdeme stejným směrem a za světlem, které vidíme v dáli před sebou, se jde mnohem lépe, než jít osamoceni a v naprosté tmě.

https://cesta-meho-srdce-clanky.webnode.cz/zrcadlo/

Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 03. bře 2019 12:18:30

Nehněvej se na zrcadlo, máš-li křivou hubu.

Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 08. dub 2019 20:09:25

Návštěvník píše:
Předsudek - na rozdíl od předpokladu - posoudí a rovnou odsoudí (je v něm ten kategorický emoční náboj)

... je fixovaný, předem zformovaný postoj... Člověk, který má předsudky, nezvažuje při posuzování druhých žádná alternativní vysvětlení.


jenže jak si toho u sebe všimnout? :confused:

?
Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 08. dub 2019 21:06:33

Předsudek je dobrá věc.
Vyvinul v rámci evoluce, jako výhoda přežití.
Jinak by nebyl.
Návštěvník
 

Re: Předsudky versus tolerance

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 09. dub 2019 7:46:33

Předsudek je zakořeněný úsudek či názor, který není založen na spolehlivém poznání, ale na pouhém mínění či předpokladu. Obvykle vychází z neoprávněného zobecnění nebo jiného zjednodušení zkušenosti.

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edsudek
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Otázky a odpovědi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků