Spontánní úcta

Spontánní úcta

Nový příspěvekod Linda » pon 03. úno 2014 21:00:55

malpan píše:
Návštěvník píše:Ta úcta nebo neúcta se objevuje, aniž to můžeme ovlivnit, a o nás to vypovídá víc, než tušíme

nemůžeme to ovlivnit nyní, ale je to naše práce - přesto souhlasím s tím, že ta výpověď je přesahující


Úcta a sebeúcta... Když si všimneme nedokonalostí a omylů, kterých se někdo druhý dopouští, nevyvolá to v nás pocity nadřazenosti.
Ani pocity viny, když rozpoznáme vlastní omyl.

Čím úcta vzniká? Co jí brání? Z čeho pramení neúcta k druhým a nedostatek sebeúcty?

Teorií je o tom asi hodně. Zajímá mě spíš, jaké s tím má kdo zkušenosti...
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 03. úno 2014 21:40:54

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení je pro mne jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě. Dnes vím, že se tomu říká být pravdivý.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem jak moc druhého zahanbuje když mu vnucuji svá přání, ačkoli vím, že na to není vhodná doba, ani na to není ten člověk připravený, i kdybych tím dotyčným byl já sám. Dnes vím, že se tomu říká sebeúcta.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět, že všechno kolem mně je výzvou k růstu. Dnes vím, že se tomu říká zralost.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje je správné. Od té doby jsem mohl být klidný. Dnes vím, že se tomu říká vyrovnanost.

Když jsem začal milovat sám sebe, přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna. Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem. Dnes vím, že se tomu říká poctivost.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného. Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem. Dnes však vím, že to je sebeláska.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil. Dnes vím, že se tomu říká být prostý.

Když jsem skutečně miloval sám sebe, nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat s o svou budoucnost. Teď žiji už jen v tom okamžiku, kde se koná VŠECHNO. Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu důkladnost.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, uvědomil jsem si, že ze mě mé myšlení může dělat ubohého a chorého člověka. Když jsem však povolal na pomoc sílu svého srdce, dostal jsem rozum významného partnera. Tomu spojení říkám dnes moudrost srdce.

Nemusím se už obávat sporů, konfliktů a problémů se sebou samým a s ostatními, protože dokonce i hvězdy se spolu někdy srazí a vzniknou tak nové světy. Dnes vím, že to je život.

Charlie Chaplin, 16. dubna 1959
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 03. úno 2014 22:30:45

Návštěvník píše:
Podle mé zkušenosti aktivity prostředí způsobují, že dokud nás plně ovládá chtění prosadit to svoje a druhého přetrumfnout, automaticky se aktivují naše navyklé sklony, třeba sklon zareagovat agresívně nebo opovržlivě. U toho, kdo se s každou takovou svou reakcí ztotožní a nechá se jí plně ovládnout, bude prostředí formovat jeho povahu ze 100% a jeho navyklé sklony se každou jeho další rekcí ještě víc posílí. Jinému ale vyvstávání vlastních reakcí může naopak pomáhat uvědomovat si, co se v jeho vědomí právě objevilo. Může tak nejen postupně získávat přehled o druhu a povaze svých reakcí, ale navíc, protože je čím dál častěji vnímá jen jako přirozené aktivity svého mozku, kterým nemusí nutně dělat mluvčího, se instinktivní sebeobranné reakce jeho já postupně zeslabují.

Nakolik vidí na sebe, natolik vidí i na ty kolem sebe. Pozoruje, jak agresivní jedinci reagují automaticky, pod vládou sklonů, nad kterými nemají vůbec žádnou moc, které naopak plně ovládají je. A když člověk z vlastní zkušenosti ví, jaké to bylo, když sám automaticky reagoval podle toho, co se mu právě objevilo ve vědomí, má pro podobné jednání plné pochopení. Výpady druhého člověka v něm už nevyvolají odpor, spíš s ním cítí. Chápe, že ten druhý momentálně nemá na výběr, protože je plně ovládaný svým podvědomím.

Možná že s přijetím a pochopením druhého člověka současně vzniká i úcta k jeho jinakosti :yes:
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 04. úno 2014 10:00:22

Psycholožka Virginia Satirová, autorka Knihy o rodině, na toto téma říká: "Když lidé sami sebe hodnotí nízko, očekávají, že je druzí budou podvádět, ušlapávat a podceňovat. Všude vidí nebezpečí a mají sklon k podceňování a ponižování ostatních. Ten, kdo sám sebe neumí mít skutečně rád, je střídavě ponížený a tyranský. Svaluje vinu za své jednání na druhé lidi.

Mnoho lidí, manažery nevyjímaje, oceňuje samo sebe pro své schopnosti a výsledky, ale nemá se rádo, protože hluboko v nevědomí mají uloženy odsuzující výroky a odmítavé postoje svých rodičů, učitelů, životních partnerů, nadřízených a mnoha dalších. Takoví lidé ani nevědí o své nízké sebeúctě, ale jejich chování a prožívání ji vyjadřuje. Jsou ve své mysli přesvědčeni, že mají vysoké sebehodnocení a tím i sebeúctu a vůbec nemají tušení o bojácném a bolavém já, tam hluboko uvnitř, které je celé sevřené, plné nedůvěry v sebe i ostatní. Pro tu nedůvěru musí s ostatními lidmi neustále soupeřit a nedokáží spolupracovat. Mají naprosto neuvědomovaný pocit, že spolupráce by pro ně byla nevýhodná - vždyť přece každý se stará pouze o sebe. Předstírání vysoké sebeúcty je někdy tak mistrné, že osoba dokáže přesvědčit o své vysoké sebeúctě sebe samu i většinu lidí kolem sebe.

Vysoká sebeúcta, kterou má jen malé procento populace (jedno až čtyři procenta), může být výsledkem výchovy, lze ji však získat i později. Vyrovnaným člověkem se stane ten, kdo najde sám sebe - objeví, kdo je, co umí, vyzná se ve svých potřebách a pocitech, umí přijmout sebe i ostatní takové, jací jsou. Takový člověk objeví svoji vlastní duši a tím i lidskost. Základem vyrovnanosti je přiměřená sebeúcta."

https://www.google.cz/#q=%C3%9Acta%2C+s ... a+autorita
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 04. úno 2014 10:09:36

(pokračování)

Jak získat sebeúctu

Jak je možné sebeúctu získat? "Mějte v úctě i své špatné vlastnosti," říká V. Satirová. "Tím zabráníte, aby vás tato vlastnost ovládala. Neskrývejte ji před druhými ani před sebou. Nestyďte se za ni. Tím bude tato vlastnost ve vašem vědomí a ne hluboko v nevědomí. Nad tím, co máme hluboko v nevědomí, ztrácíme kontrolu - dělá si to s námi, co ono chce... "
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 05. úno 2014 15:20:10

Sebeúcta a úcta k druhým jsou podle mé zkušenosti neoddělitelné.
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 05. úno 2014 15:51:02

Návštěvník píše:Sebeúcta a úcta k druhým jsou podle mé zkušenosti neoddělitelné.


:yes:
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 05. úno 2014 17:37:40

To znamená, že když ubyde přesvědčení, že nic nedokážu, že všechno dělám blbě, změní se i pohled na druhé lidi a nevidím je tak kriticky.
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 06. úno 2014 9:44:16

Ale sebeúcta není hrdost na to, jak jsem dobrý.

V čem se liší?
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 06. úno 2014 10:49:25

Návštěvník píše:Ale sebeúcta není hrdost na to, jak jsem dobrý.

V čem se liší?

Hrdost = moje zásluha, že jsem, jaký jsem.
Sebeúcta = vděčnost za to, že jsem.
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 06. úno 2014 11:11:24

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Ale sebeúcta není hrdost na to, jak jsem dobrý.

V čem se liší?

Hrdost = moje zásluha, že jsem, jaký jsem.
Sebeúcta = vděčnost za to, že jsem.

:yes:
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod respekt » čtv 06. úno 2014 11:21:20

úctu chápu jako srdečné věnování pozornosti čemukoli,co se dostane do mého hlediska..pozorně,laskavě,soucitně...kéž bych takto přistupoval ke všemu,a nikoli to či to ledabyle a ofoukle odbyl

sebeúctou to asi začíná,věnovat si pozornost--i s nebezpečím,že uvidím divný ba hnusný věci--a navzdory tomu všemu si sebe zamilovat,což neznamená,že mi to tak stačí,klidně mohu preferovat změny,mám-li chut se měnit

.x.
respekt
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 06. úno 2014 13:54:56

Možná že úcta i sebeúcta jsou projevem úcty k životu.

Každý tvar je jiný, fyzicky i duševně,
a místo aby nám to vadilo, vnímáme v té různosti originalitu každého jednotlivého projevu tvůrčího potenciálu vesmíru... :)
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 06. úno 2014 13:58:54

Návštěvník píše:Možná že úcta i sebeúcta jsou projevem úcty k životu.

Každý tvar je jiný, fyzicky i duševně,
a místo aby nám to vadilo, vnímáme v té různosti originalitu každého jednotlivého projevu tvůrčího potenciálu vesmíru... :)


:) :yes:
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 27. dub 2015 13:50:14

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:Ale sebeúcta není hrdost na to, jak jsem dobrý.

V čem se liší?

Hrdost = moje zásluha, že jsem, jaký jsem.
Sebeúcta = vděčnost za to, že jsem.

Hrdost souvisí s pocitem vlastní převahy. Jenže když je člověk plně zaujatý svou argumentací, neuvědomuje si ho.
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod irulan » pon 27. dub 2015 16:43:47

No :) , muzu byt hrdý na svoji dokonalost
a nebo akceptuju nedokonalost : "Vsechny květy jsou dokonalé" (Katsumoto- Last samurai)
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)
Uživatelský avatar
irulan
 
Příspěvky: 851
Registrován: ned 10. čer 2012 16:38:29

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 27. dub 2015 18:30:18

Nebo na své perfektní partnerství.
Návštěvník
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod šutr » pon 19. zář 2016 17:49:14

Linda píše:
malpan píše:
Návštěvník píše:Ta úcta nebo neúcta se objevuje, aniž to můžeme ovlivnit, a o nás to vypovídá víc, než tušíme

nemůžeme to ovlivnit nyní, ale je to naše práce - přesto souhlasím s tím, že ta výpověď je přesahující


Čím úcta vzniká? Co jí brání? Z čeho pramení neúcta k druhým a nedostatek sebeúcty?

Teorií je o tom asi hodně. Zajímá mě spíš, jaké s tím má kdo zkušenosti...


Úctu máme k něčemu nebo k někomu , co nebo kdo nás přesahuje svou kvalitou ! Neúcta zřejmě pramení z poznání , že "objekt" je horší kvality než subjekt , tedy "JÁ " ! Nedostatek sebeúcty možná pramení z poznání , že subjekt nedosahuje kvalit IDEÁLU ! ... Pomůže pokora , touha po dokonalosti , touha po odstranění "temnoty" ; modlitba , touha vzhůru (sursum corda) , zbožnost .
šutr
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod šutr » pon 19. zář 2016 17:50:37

Linda píše:
malpan píše:
Návštěvník píše:Ta úcta nebo neúcta se objevuje, aniž to můžeme ovlivnit, a o nás to vypovídá víc, než tušíme

nemůžeme to ovlivnit nyní, ale je to naše práce - přesto souhlasím s tím, že ta výpověď je přesahující


Čím úcta vzniká? Co jí brání? Z čeho pramení neúcta k druhým a nedostatek sebeúcty?

Teorií je o tom asi hodně. Zajímá mě spíš, jaké s tím má kdo zkušenosti...


Úctu máme k něčemu nebo k někomu , co nebo kdo nás přesahuje svou kvalitou ! Neúcta zřejmě pramení z poznání , že "objekt" je horší kvality než subjekt , tedy "JÁ " ! Nedostatek sebeúcty možná pramení z poznání , že subjekt nedosahuje kvalit IDEÁLU ! ... Pomůže pokora , touha po dokonalosti , touha po odstranění "temnoty" ; modlitba , touha vzhůru (sursum corda) , zbožnost , mravnost :D
šutr
 

Re: Spontánní úcta

Nový příspěvekod happy » pon 19. zář 2016 19:48:46

Úctu máme k něčemu nebo k někomu , co nebo kdo nás přesahuje svou kvalitou ! Neúcta zřejmě pramení z poznání , že "objekt" je horší kvality než subjekt , tedy "JÁ " ! Nedostatek sebeúcty možná pramení z poznání , že subjekt nedosahuje kvalit IDEÁLU ! ... Pomůže pokora , touha po dokonalosti , touha po odstranění "temnoty" ; modlitba , touha vzhůru (sursum corda) , zbožnost , mravnost :D

Možná nebo zřejmě?
happy
 

Další

Zpět na Otázky a odpovědi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků