Poradna zdarma

Co vám v životě ze všeho nejvíc pomohlo?

"Rána holí přes záda" ve správnou chvíli. Kvůli pýše.

Ochota pochopit, proč k ní došlo a že byla nezbytná. Že to byla vlastně pomoc.

mě ze všeho nejvíc,pomohlo pochopení,že mi všechno v životě,pomohlo..nebo aspon snažilo se pomoct...a že to mnohdy nedopadlo,byla chybka ne mé straně...

ted si daleko víc a daleko ochotněji nechávám pomáhat..a nečertím se hned,když ta pomoc vypadá všelijak...
.......................

Sursum corda - vzhůru srdce.

Touhy mít světské věci a jím odpovídající prožitky je nutno zanechat a místo nich se má veškerá
touha s odpovídajícími city a myšlením obrátit k získání nejušlechtilejších vlastností, které jsme
schopni pochopit a které připisujeme obvykle Bohu, respektive božství.
Sursum corda je tedy vzýváním Boha, božství nebo těch nejvznešenějších kvalit (a
nejušlechtilejších), aby se v nás uskutečnily, rozvinuly a nahradily tak ty lidské, nedokonalé. Měli
bychom vůlí pobízet city a mysl k tomuto zaměření vzhůru co nejintensivněji.
Někteří namítají, že nejsou schopni takového citového povznesení. Jestliže ale měli rádi ženu (nebo
žena muže), pak tato jejich námitka je jen důkazem jejich malé touhy po vykoupení nebo po
božském životě. Tuto možnost nebo schopnost milovat lidsky, světsky, je proto nutno vůlí nutit na
ideály (k zaměření na) nadsvětské.
Sursum corda je tedy možno považovat za nejdůležitější činnost k dosažení bytostné proměny a toto
povznesení by mělo být probuzeno vírou, že to dokážeme. Pravá víra je ale dnes vzácná květina a
tak, když se nám nedostává víry, musíme duševní stav důvěry vytvářet jeho vynucením, resp.
vžíváním se do něho.

Kapitola z nedokončeného konceptu - autor: Míla Kovář
Pozn: JUDr. Míla Kovář je žiak Květoslava Minaříka a člen posloupnosti, zomrel v r. 1972.
Nech tento dokument prinesie ľuďom pomoc.

mrtvoly nevystřízlivělé
hemží se všude kolem
blábolí horem dolem
a já sem jedna z nich,
no skvěle!

to sem dopad,to sem dopad
sem na zem!

to sem dopad,to sem dopad
sem blázen!

aby to optimisticky skončilo,
řeknu vám,co tu ještě nebylo:

vystřízlivíme a ožijem!
Vystřízlivíme a Ožijem!!
už je za dveřmi
ten den...
.....................

Potíž je v tom, že alkoholem se pokaždé na dost dlouho otupí vnímání něčeho tak subtilního a prázdného, jako je nekonečný prostor, zmizí možnost rozpoznat osobní od neosobního i ochota osobního já upustit ode všeho. Z jednoho kamaráda, když jsem se mu o tom zmínil, po určitém zdráhání vylezlo, že když už se musí účastnit nějakého podnikového večírku, tak fixluje, pije čistý ananasový nebo jablečný džus, nikdo nepozná, že to není vodka s džusem čili šroubovák nebo sputnik, jak se tomu říkalo za totáče ;-). Že trvalé otupění vědomí mu za tu chvíli rozparáděné nálady nestojí.

mírné požití alkoholu mimosmyslovému vnímání napomáhá...
v jedné knize,už nevím od koho,popisuje autr případ,kdy chlap šel z hospody a viděl vodníka...
a rovněž dělali pokusy z čtením zenerových karet,které se po požití alkoholu zlepšilo...

in vino veritas
...............

mírné požití alkoholu mimosmyslovému vnímání napomáhá...

Mimosmyslovému vnímání možná ano - je to ve skutečnosti vnímání tzv. jemnými smysly, takže opět jde o smyslové vnímání,které je možná snadnější, když ty hrubé jsou otupené.

Vnímání nekonečné prostornosti prázdného Vědomí je něco úplně jiného. Je možné jen s trvale jasným, čirým vědomím, které se otupí i malým množstvím alkoholu. Tuhle zkušenost jsem kdysi udělal opakovaně, nakonec jsem vyloučil i pivo, protože se ukázalo, že vědomí otupí pouhý 1/4 l 12% piva.
Naštěstí kvalitní nealko má taky něco do sebe

teonik píše:v jedné knize,už nevím od koho,popisuje autr případ,kdy chlap šel z hospody a viděl vodníka...
a rovněž dělali pokusy z čtením zenerových karet,které se po požití alkoholu zlepšilo...

in vino veritas
...............

Takže in vino spíš strašidlas a šance živit se jako prorokovadlo

Aspoň že si tak na to víno vydělá