allmond píše:Co s tím? Celý život hledám krásné a čisté, pravdivé místo - po dlouhém hledání takové místo nacházím. Stavím si na něm napřed malý domek, pak velký dům, potom palác, chrám, věže sahají až do nebes a já jsem tam doma s jistotou, že to dlouho hledané je konečně tady, navždy a navěky, že to už nikdy nebude jinak. A pak najednou - prasklina v jedné stěně...ve druhé stěně...zafouká vítr a věže z křišťálu se řítí, střepy padají a já s nimi do hluboké propasti, do nekonečné tmy. Když se konečně můžu postavit na nohy a trochu se rozhlédnout, vidím, že jsem v poušti, a že ten můj nádherný chrám byl celý z písku...Že všechno byla iluze, že všechno byla lež... Že skutečná PRAVDA je právě tohle - že stojím po kolena v písku, v očích mě škrábe a přede mnou je nekonečná cesta, o které ani nevím, kam vede.
Vlastně ani nevím, jestli potřebuju poradit.
Možná se jenom svěřit.
Šla jsem po nějaké cestě, věřila v to, co dělám a žiju a najednou to není; jako by to nebylo nikdy. Najednou je jenom ta PRAVDA bez přívlastků, úplně přesně taková, jaká je.
allmond píše:Co s tím? ...
teonik píše:ahoj
nevím,jestli je to k věci,ale mě se líbí,co řekl Proust:
nové místo nenajdeš opuštěním starého,ale pomocí nových očí!
zdarec
teonik píše:kdybychom si uvědomovali,že sme jedním,psali bychom si o tom?
teonik píše:kdybychom si uvědomovali,že sme jedním,psali bychom si o tom?
Návštěvník píše:Může tady být uvědomění toho a zároveň i to psaní?
almando píše:Díky všem : )
Vaše nápady jsou nádherné, úžasné, skvělé : )
Řekla jsem tomu "ano" a podívala se novýma očima a najednou to všechno dává smysl.
Ztráta je někdy velký dar a já jsem se podruhé v životě narodila : ) tentokrát sama sobě.
Mám radost - díky za vaši účast.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků