Poradna zdarma

Božská existence , nepotřebuje k své existenci "krásu"...

nop píše:

šutr píše:

nop píše:".....není to smutné, kdyby krása přestala ?"----

... Asi opravdu ... To je pěkné ! Jsi jako Jana (poslal bych ti kytku ale takový smajlík tu Jana nemá ).....

Asi platí "důležité je neunáhlit se."

Pro šutra.
Chtěl jsem Ti poslat soukromou zprávu, ale to lze jen registrovaným členům.
Šutr se neregistroval, proto mu to nemohu poslat.

šutr píše:

Pro šutra.
Chtěl jsem Ti poslat soukromou zprávu, ale to lze jen registrovaným členům.
Šutr se neregistroval, proto mu to nemohu poslat.

Už jsem se registroval

rafael píše:co je krása?? stav mysli která hodnotí co je krásné a co není krásné.. pokud mysl zastavíme přestane pojem "co je krása" existovat..

Návštěvník píše:

rafael píše:co je krása?? stav mysli která hodnotí co je krásné a co není krásné.. pokud mysl zastavíme přestane pojem "co je krása" existovat..

Obdobně je tomu ve stavu, kdy mysl hodnotí a vnímá něco jako "štěstí", nebo jako opak toho žádoucího, jako "nešťastnost"...
Když se mysl zastaví a je tu jen čiré vnímání, je to zcela naplňující - nic nechybí a nic nepřebývá...

Vědomí, přetrvává, nezahaleno předměty

"Všechny protiklady jsou bipolární. Žádný z obou protikladů nemůže existovat bez svého opaku.

Lao Tse to opravdu dobře vysvětlil: „Mluvíte-li o kráse, už je tu ošklivost, mluvíte-li o dobru, už je tady zlo.“

A tak budete-li to mít na paměti, začne vám být zřejmé, že všechno je vzájemně propojeno, že neexistuje nic, co by bylo úplně odděleno od svého opaku. Uvažujete-li o něčem, nezapomínejte na opak předmětu svých úvah. Pak poznáte, že ve světě neexistuje nic, co by mohlo existovat samo o sobě.

Jinak řečeno tato sútra upozorňuje na skutečnost, že všechny protiklady jsou vzájemně provázané, že všechny protiklady jsou bipolární a že nic nemůže existovat bez svého protikladu. Sútra to říká, aby vás na to upozornila. Jinými slovy – přemýšlíte-li o kráse a toužíte-li neustále po kráse, je tu i ošklivost. A v průběhu neustálých změn jednou existuje krása a podruhé ošklivost."

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf

"Není možné, aby existovala pouze samotná krása. V tom okamžiku, kdy zmíníte krásu, je tu i ošklivost. Ve chvíli, kdy promluvíte o dobru, je tu i zlo. Jak můžete hovořit o kráse, není-li tu i ošklivost? Nu a lidská bytost chce prožívat jen jedno z toho a to druhé ne. To nejde."

Návštěvník píše:

Vědomí, přetrvává, nezahaleno předměty

ani potřebou je pozitivně hodnotit.

Proč se každým pozitivním ohodnocením zaktivuje jeden z iluzorních pólů duality? Podrobněji to vysvětluje Mistr Balsekar ve své knize "Vědomí mluví":

"Všechny protiklady jsou bipolární. Žádný z obou protikladů nemůže existovat bez svého opaku.

Jana píše:
V povědomí lidí je, o čem to je. Když někdo řekne - to byla nirvána, to bylo boží, tak je každému jasné, že to bylo moc dobré, že to bylo krásné.

"Advaita (a+dvaita = ne-dualita) prostě znamená, že Zdroj, ať už je známý pod jakýmkoliv jménem – prvotní Energie, Vědomí, Uvědomování si, Plnost, Bůh – je Unicita, Jednota, Ne-dvojnost.

Projevení, které se ze Zdroje vynoří nebo rozvine, vychází z duality, z nutnosti existence protikladů, vzájemně propojených: ženství a mužství, krása a ošklivost, dobro a zlo. V každém okamžiku tu neuniknutelně musí existovat vzájemně spojené protiklady.

Dualitu, která je základem života, mudrc přijímá a je zakotvený v míru a klidu, zatím co se vyrovnává s radostmi a trápením života úplně stejně, jako každý běžný člověk. Běžný člověk odmítá dualitu, existenci vzájemně propojených protikladů, existujících v každém okamžiku života; vybírá si jen jeden z nich a je nespokojený. Mudrc ´dualitu´ života přijímá; běžný člověk si volí jeden ze vzájemně propojených protikladů a žije v nespokojenosti ´dualismu´.

Ti nemnozí, kteří jsou obecně známi jako ´moudří´ lidé nebo ´mudrcové´, ve svých životech zřejmě nevyhnutelně prožívají stejné radosti a bolesti, jako prožívají běžní lidé; a přesto nelze nevidět, že takový člověk jako by byl hluboko uvnitř zakotvený v míru a v souladu se vším. Při prožívání svých každodenních životů působí dojmem, že jsou nejen celkově uvolnění, ale jak se zdá, i jejich vztahy s druhými jsou naprosto bezproblémové, ať už jde o vztahy soukromé či pracovní. A co víc, běžný člověk prožívá ve společnosti mudrce určitý druh míru a uvolněnosti a uvědomuje si, že to nemá nic společného s tématem, o kterém se během tohoto setkání mluví. Vypadá to, jako kdyby samotná přítomnost moudrého člověka vyzařovala mír a harmonii."

mouna:

Lidé hovoří mnoha jazyky a i tak si často nerozumí.
Bůh hovoří do ticha, ale ticho lidé neumí naslouchat.
I Ti, co naslouchají, nemusí slyšet.
Ti, co slyší, ale nemusí rozumět.
Ti, co rozumí, ale nemusí být připraveni.
Ti, co jsou připraveni- rozumí, slyší, naslouchají tichu a vnímají Boha.
Ticho je jazyk srdce.

http://www.yogashrama.cz/?q=node/48522

Návštěvník píše:Jen v mysli iluzorního jedince vyvstává potřeba z vlastní iniciativy o něčem přesvědčovat druhé iluzorní jedince, kteří jsou stejně jako on pouhým aspektem Vědomí v pohybu a jako samostatné entity neexistují.
Hra na "někoho" holt musí pokračovat...

Ostatně proč ne?

Návštěvník píše:V projevení to tak chodí.

Osobní já druhé jedince obdivuje... jiné osobní já je naopak ponižuje...

dokud se dualita vnímá jako skutečná

Jana píše:

Návštěvník píše:V projevení to tak chodí.

Osobní já druhé jedince obdivuje... jiné osobní já je naopak ponižuje...

dokud se dualita vnímá jako skutečná

Z pohledu osobního já se to takhle může jevit, že když jedno obdivuješ, tak druhé ponižuješ.