.Petra píše:nop píše:Rošádo, trochu jsem výklad zjednodušil a tím zašmodrchal. ...
Ty se neumíš podívat pomocí astrologie do osudů lidí, Nope, a tak není divu, že to takto cítíš.
Petro, kdyby ses „podívala pomocí astrologie do osudů“ konkrétně u mne, Nopa, divila by ses, jak jsem mohl žít v neshodě s mým horoskopem. Žil jsem jinak, než mi „hvězdy předpověděly“. Ty hvězdy předpověděly něco mé zemi, kde jsem, a to něco není sladěné s mými sklony. Do toho zasáhly poměry v politice. Celý život jsem dělal něco jiného, než odpovídá mému horoskopu.
Znám co říká astrologie pro mne, pro polohu Slunce i Měsíce, prostudoval jsem také indické nakšatry. A mému zájmu a povaze souhlasí i čínské, stromové a egyptské znamení, to vše cítím v sobě. Podobně pro mou ženu.
Ale nemůžeš se s tím „podívat do mého osudu“, protože mé předpoklady a sklony jsem nevyužil, nebyla dobrá vnější okolnost. U manželky je to v souladu. Její shoda horoskopu se skutečným průběhem by tě potěšila dobře.
A tak bys mohla sice znát mé souřadnice a vypočítat mé pravděpodobné povolání a osud. Ale nesouhlasil by opravdový průběh. A tak by takový horoskop byl k nepotřebě.
U muže se průběh života projevuje ve vztahu ke společnosti a povolání. U ženy jde o soukromý proces v lásce v menším okruhu.
A jsou i partnerské horoskopy. V našem případě však hraje rozhodující úlohu to, co není v žádném horoskopu: seznámili jsme se v kostele. Já bych snad ani nedovedl žít se ženou, která by se o náboženství nezajímala (to by snad vystihl jen aspekt Neptuna).