spokojenost

Moderátor: lama

Pravidla fóra
Moderuje tu Lama
Každý tady může psát co chce.
Změny mohou nastat. Heslo Lamy: "Nikdy neříkám nikdy"

Re: spokojenost

Nový příspěvekod Alaja. » stř 09. črc 2014 16:29:22

Návštěvník píše:proč sedět ? ještě lepší je ležet ... úplně tě tam vidím

Ten má divný gauč... :confused:

Neuvidíš mne tam, ledaže bych mladým prodala střechu nad hlavou a rozjela se ze teplem do Indie....
ale o Indii vůbec nestojím, nemají tam rádi vdovy, prý jim nosí smůlu,
tam jim pozůstalí rodinní členové většinou seberou všechen majetek a vdovy vyženou ven na ulici s prázdnýma rukama......brrr...
Alaja.
 

Re: spokojenost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 09. črc 2014 16:36:21

Jana píše:
Návštěvník píše:ps. fakt je že Ram Dasse nakonec museli opečovávat, páč měl mrtvici a zůstal dost ochrnutý


Díky, tohle jsem nevěděla, jsem nesmírně Ram Dassovi vděčná za knížku Tanec života.

Nejvíc za větu, že nejdůležitějšího ze všeho je: Milovat, sloužit a pamatovat na Boha.

:)


on Ram Dass teprve po té mrtvici byl schopen ocenit všechny stavy vědomí ne jen ty vysoké stavy a dovedlo ho to k pokoře ...

"Co vás mrtvice naučila?

Můj guru říkával, že čím víc člověk trpí, tím blíže je bohu. Měl pravdu. Mrtvice mi pomohla přiblížit se bohu. Je to jakási guruovská milost a mrtvice je požehnáním.

Naučil jsem se vychutnávat ticho. Předtím jsem to také uměl, ale teprve teď jsem to zvládl dokonale. Hodně jsem se naučil o tom, co to znamená pomáhat. Před mrtvicí jsem často pomáhal a v tom pomáhání byla moje moc. Teď jsem bezmocný. Místo knihy Jak mohu pomoci bych teď měl napsat knihu Jak mi můžete pomoci. Od okamžiku, kdy ráno otevřu oči, potřebuji pomoc: jít na záchod, jíst, kamkoli se vydat, vždycky potřebuji někoho, aby mi pomohl. To je skutečná bezmocnost. Zjistil jsem ale, že i tato role může být vychutnána se soucitem a tak si, já i ti, co mě pomáhají, navzájem sloužíme.

Jak mrtvice ovlivnila vaši duchovnost?

Jsem teď víc v karma józe. Je to má karma a tak je to i moje jóga. Myslím, že mne to naučilo víc o tom, jak utrpení může být jakýmsi schodištěm k duchovnímu cíli. Má mrtvice také ovlivnila spoustu lidí. Byl jsem, svými knihami, nahrávkami nebo přednáškami, pro mnoho lidí duchovním přítelem. Byl jsem osoba, se kterou se mohli identifikovat a to mrtvice zničila. Lidé teď nemohou pochopit, jak je možné, že tak duchovní osoba může dostat mrtvici. Podminovává to jejich představy, že dobro přichází jenom k těm, kteří jsou dobří. Chtěl jsem pomoci těmto lidem otevřít srdce, a má mrtvice to udělala mnohem lépe než mé knihy, nahrávky nebo cokoli jiného.

Co vás ještě mrtvice naučila?

Myslím si, že zintenzívnila můj pocit lidství. Možná to zní divně, ale když jsem i já vykročil po své duchovní cestě, byl jsem psychologem, a byl jsem také velmi zaměstnán svým egem. Pak jsem vkročil do království duše, byl jsem duší a odhodil jsem ego a tělo.

Teď už nic neodhazuji. Přátelím se se svým tělem. Mrtvice mě naučila vážit si všech úrovní vědomí včetně onoho tělesného.

Od té doby, kdy mě ranila mrtvice, někteří přátelé říkají, že jsem daleko lidštější. Teď jsem jakoby víc sám sebou, zatímco předtím jsem byl pro ně spíš duší."
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků