k meditaci

[lama]

Jednou jsem si tiše meditovala, mysl ponořenou v zářivém jasu Prázdnoty, jako v regeneračním léčivém roztoku.
Po nějaké době jsem si uvědomila, že už delší čas vůbec nedýchám.
Tak jsem se pro jistotu raději zase nadýchla...

[lama]

Díky za sdílení.
Taky se mi to vícekrát stalo.
Je to velmi pěkný příklad toho, co se děje při "návratu" z "meditace" . A je to také připomínka jednoho z důvodů, proč se nacvičuje pránájáma.

[rafael]

v meditaci a v životě je vždy mysl spojená s dechem.. mysl a dech jsou jedno a pokud chceme uklidnit mysl jako takovou můžeme použít pranajámu, kdy řízeným dechem mysl zklidníme..

jiný případ je ale v meditaci jako takové.. kdy pranajámu nepoužíváme.. pokud jsme v meditaci mysl se uklidní sama a tím pádem přestává fungovat dech jako takový.. čím je mysl klidnější tím více se dech zpomaluje až se úplně zastaví.. pokud je zastavení dechu přirozené nemusíme se ničeho bát, že bychom umřeli,nebo podobné věci.. v hluboké meditaci kdy mysl stojí jakoby nejsem součástí dechu, tím pádem dech jakoby není potřebný a dýchání se samovolně zastaví.. takto člověk může být přirozeně i několik minut..

pak ale se nám může stát, že naše ego mysl začne pochybovat o dýchání.. začne mít strach..jak to že nedýchám?? co když umřu? přece když nedýchám musím umřít?? jsou to pochybnosti a strach který nás vyhodí z meditace a donutí nás znovu dýchat a vytáhne nás ven z meditace..

[malpan]

Když jsem sedával k meditacím, nikdy jsem nedokázal zpětně odhadnout, jak dlouhý čas jsem tím strávil. To, co se jednou jevilo jako 5 minut trvalo i přes 2 hodiny a naopak. Úžasné bylo, jak mi šlo všechno vstříc - nikdo mě nerušil a relativita času si mohla dělat co chtěla. Tyhle změny rychlosti vnímání nás prý čekají při odchodu z tohoto světa, kdy za zlomek času si promítneme celý život...

[rafael]

Když jsem sedával k meditacím, nikdy jsem nedokázal zpětně odhadnout, jak dlouhý čas jsem tím strávil. To, co se jednou jevilo jako 5 minut trvalo i přes 2 hodiny a naopak. Úžasné bylo, jak mi šlo všechno vstříc - nikdo mě nerušil a relativita času si mohla dělat co chtěla. Tyhle změny rychlosti vnímání nás prý čekají při odchodu z tohoto světa, kdy za zlomek času si promítneme celý život...

čas existuje pouze v mysli.. a pokud mysl stojí a hluboce meditujeme přestává pro nás existovat čas jako takový.. protože vždy je pouze přítomný bezčasý okamžik

[Alaja-]

Když jsem sedával k meditacím, nikdy jsem nedokázal zpětně odhadnout, jak dlouhý čas jsem tím strávil. To, co se jednou jevilo jako 5 minut trvalo i přes 2 hodiny a naopak. Úžasné bylo, jak mi šlo všechno vstříc - nikdo mě nerušil a relativita času si mohla dělat co chtěla. Tyhle změny rychlosti vnímání nás prý čekají při odchodu z tohoto světa, kdy za zlomek času si promítneme celý život...

Já se často koukla na hodiny před a po meditaci. Čas trávený v meditaci byl různé dlouhý, od 10 minut po několik hodin. Míněno tím čas trávený zíráním na světlo prázdnoty (což byl prakticky čas, kdy pominu počáteční hledání vhodné metody, roven času kdy jsem byla ponořená v meditaci, protože vhled světla prázdnoty přicházel okamžitě, když jsem na to měla čas a chuť).

Různé vnímání času jsem spíš mívala často ve snech. Jeden sen byl unikátní, v něm jsem znovu chodila na stejnou střední školu, měla jiné spolužáky, jiného třídního a i odmaturovala, a to dvakrát po sobě. Pak mi konečně došlo, že je nesmysl mít 3 maturitní výza z jedné školy...a konečně sen přestal.
Podle budíku ten sen trval 5 minut.
(Na druhou stranu, možná to byl nějaký věštecký sen, protože další dvě generace žen mé rodiny mají s tou školou něco společného... )

V jednom snu jsem mohla časová vlákna měnit, vracet se zpět do některého časového uzlového bodu a měnit svá rozhodnutí...na konci snu jsem nakonec nevěděla kdo jsem, kdy jsem ani kde jsem...

Ještě jednu poznámku....
..Rychlost mysli je u každého jiná. Ta moje mysl je dost pomalá, což jsem si kdysi uvědomila při některých telepatických kontaktech. Některým telepatům jsem prostě nestačila, taková byla rychlost jejich přenosu, nestačila jsem vnímat, co mi to vůbec posílají, natož si to zapamatovat......a to byli lidé, ne žádní mimouši.....

[lama]

v meditaci a v životě je vždy mysl spojená s dechem.. mysl a dech jsou jedno a pokud chceme uklidnit mysl jako takovou můžeme použít pranajámu, kdy řízeným dechem mysl zklidníme..

jiný případ je ale v meditaci jako takové.. kdy pranajámu nepoužíváme.. pokud jsme v meditaci mysl se uklidní sama a tím pádem přestává fungovat dech jako takový.. čím je mysl klidnější tím více se dech zpomaluje až se úplně zastaví.. pokud je zastavení dechu přirozené nemusíme se ničeho bát, že bychom umřeli,nebo podobné věci.. v hluboké meditaci kdy mysl stojí jakoby nejsem součástí dechu, tím pádem dech jakoby není potřebný a dýchání se samovolně zastaví.. takto člověk může být přirozeně i několik minut..

pak ale se nám může stát, že naše ego mysl začne pochybovat o dýchání.. začne mít strach..jak to že nedýchám?? co když umřu? přece když nedýchám musím umřít?? jsou to pochybnosti a strach který nás vyhodí z meditace a donutí nás znovu dýchat a vytáhne nás ven z meditace..

Rád bych upozornil, že i v některých typech "meditací" se používá soustředění na dech, tedy určitá forma pránájámy.
Taky je zajímavé co si kdo pod pojmem "meditace" vlastně představuje.

[lama]

čas existuje pouze v mysli.. a pokud mysl stojí a hluboce meditujeme přestává pro nás existovat čas jako takový.. protože vždy je pouze přítomný bezčasý okamžik

No nevím. Když se pak meditační stavy vytratí, tak se možná podíváme na hodinky, jestli jsme něco nezmeškali.
Tohle "čas existuje pouze v mysli" považuji za dobrý koncept. Koncept co někam ukazuje, něco pomáhá řešit.

[lama]

To je tím, že hodinky jsou duchovnější nežli my,
a jsou furt v přítomném okamžiku...

Jako že jsou "teď a tady"? Tak s tím nesouhlasím. Teď tady nejsou. Ale odpoledne tu ještě byly ....

[lama]

Aha, jsou v přítomném okamžiku.....
Proč jsou tam .... v tom přítomném okamžiku...... když mají být tady?

[Jarda Malej]

..a jsou furt v přítomném okamžiku

Kde se ti tam bere to "furt?"
To je nějaký "časojem" přítomných okamžiků?

Ostatně pro hodinky je příznačné, že jdou. Pokud právě nestojí.
Kam pořád chodí?

[lama]

Ostatně pro hodinky je příznačné, že jdou. Pokud právě nestojí.
Kam pořád chodí?

Sledoval jsem je a vím to úplně přesně. Šly Tik Tak. Ony šly a já u toho stál.... tik tak.....

[lama]

Kam by šly ?

Choděj furt dokola,

Jak která rafička. Ta hubená, ta docela chodí. Ale ty další dvě jsou líný ....... jak já.

[Jarda Malej]

Ostatně pro hodinky je příznačné, že jdou. Pokud právě nestojí.
Kam pořád chodí?

Sledoval jsem je a vím to úplně přesně. Šly Tik Tak. Ony šly a já u toho stál.... tik tak.....

Tak Tik Tak šly?
To tedy odměřovaly čas, to je jasný.
Ale tohleto je nějaký nejasný:

čas je všude a proto je i tady,,,

[ťuhýk]

Ostatně pro hodinky je příznačné, že jdou. Pokud právě nestojí.
Kam pořád chodí?

Sledoval jsem je a vím to úplně přesně. Šly Tik Tak. Ony šly a já u toho stál.... tik tak.....

U nás jsou věžní hodiny věčně rozbitý, já jdu kolem a ony u toho stojej.

[Jarda Malej]

Ale tohleto je nějaký nejasný:

Tak si pořid hodinky a uvidíš, že ti půjdou všude,
nebot čas je všude a proto jej hodinky mohou odměřovat taky všude,
dokonce i v černý díře, pokud by ses náhodou do nějaký dostal...

Máme-li pokračovat v diskuzi o čase, neobejde se to myslím bez upřesňujících otázek.
Kde všude jak říkáš, je ten čas?
A kde je černá díra?

..si pořid hodinky a uvidíš, že ti půjdou všude,

Komu půjdou?
Půjdou mi fungující hodinky i potom co jsem umřel?
Jestli ano, půjdou stejně jako před tím úmrtím?

[Jarda Malej]

Půjdou mi fungující hodinky i potom co jsem umřel?
Jestli ano, půjdou stejně jako před tím úmrtím?

Jsi tím, kdo potom umřel ?

Nenabízím-li v diskuzi vlastní odpověď na otázku kterou jsem se rozhodl citovat
a která je sama o sobě jasně formulovaná,
pak nemá valného smyslu jí citovat.

Leda že se mi ta otázka může hodit k něčemu jinému, než je její poctivé zodpovězení.
Pak je taková manipulace přirozená.

[Linda]

Máme-li pokračovat v diskuzi o čase, neobejde se to myslím bez upřesňujících otázek.

Kde všude jak říkáš, je ten čas?
A kde je černá díra?

..si pořid hodinky a uvidíš, že ti půjdou všude,

Komu půjdou?
Půjdou mi fungující hodinky i potom co jsem umřel?
Jestli ano, půjdou stejně jako před tím úmrtím?

Obvykle ano. Leda že by zrovna došla baterie.

[Jarda Malej]

Jarda Malej:
Půjdou mi fungující hodinky i potom co jsem umřel?
Jestli ano, půjdou stejně jako před tím úmrtím?

Linda:
Obvykle ano. Leda že by zrovna došla baterie.

To si Lindo nemyslím.
Ta otázka se vztahuje k mým hodinkám, tedy k mému pojetí fungování času.

[Linda]

Nojo, nějak mi nedošlo, že hodinky tohle respektují