co vlastně chci?

[.Petra]

Kdo nad čím vítězí a kdo s čím prohrává ?

Ty to nevíš?

Nikdo takový tady právě teď není.

...a že jsi mu radila, jak má rozbalovat dárky...

[.Petra]

...a že jsi mu radila, jak má rozbalovat dárky...

Zákony příčin a následků mohou v té hře časoprostoru fungovat pořád,
i když tady nikdo takový, koho by se mohly dotýkat, není.

Ty se domníváš, že to UV stvořilo, aby se ho to nedotýkalo?
Mysl a její koncepty...

[.Petra]

...a že jsi mu radila, jak má rozbalovat dárky...

Zákony příčin a následků mohou v té hře časoprostoru fungovat pořád,
i když tady nikdo takový, koho by se mohly dotýkat, není.

Proč tedy dávat rady, jak správně rozbalovat dárky, když se následky nikoho nemohou dotknout? Potom je přece úplně jedno, jestli tady je volání "já chci" nebo nějaké jiné...

[.Petra]

Mysl a její koncepty...

Tak já jeden zkusím :

Vědomí - samo o sobě bez stvořeného snu

Univerzální Vědomí - uvolněné vědomí jenž v sobě pozoruje stvořený svět

ego - zaměřěné vědomí směrem do snu, jenž se ztotožnilo se snovou osobou

Pro některou mysl je těžké pochopit, že obojí je pravda - dotýká se to i nedotýká. Bez dotýkání by to celé nemělo smysl...

[nop]

Je možné trojí poznání.

1) Poznání skrz smyslové vnímání těla.
2) Poznání skrz filtr mysli, skrz projekci časoprostoru.
3) Poznání v Srdci.

První je poznání zvířecí.
Druhé poznání je lidské.
Třetí poznání je Božské.

Mistr Eckhart:
Člověk žíje jako rostlina, cítí jako zvíře, myslí jako člověk a poznává jako anděl.

[malpan]

Jano, máš k této teorii i názorný příklad? Zatím si troufám tvrdit, že to tak není - maximálně jen jako podobenství

[.Petra]

Nechat tam znít, co je a co není pravda.

Zní tam, že to, co tvrdíš, není pravda.

[.Petra]

:what: Jano, máš k této teorii i názorný příklad? Zatím si troufám tvrdit, že to tak není -

[malpan]

:what: Jano, máš k této teorii i názorný příklad? Zatím si troufám tvrdit, že to tak není - maximálně jen jako podobenství

Všechno, co se vyjádří slovy, slouží k tomu, aby se to mohlo překročit a zůstalo jen to, co je mimo slova.



Nicméně by neměl být problém pustit se všech představ, opustit hlavu a spočinout v tichu srdce.

Nechat tam znít, co je a co není pravda.

Láska je světlem, které ukáže spojení toho všeho v Jedno.

Dovol jí, ať září ve Tvém nitru a dívej se na všechno skrz ni.

Budeš vše poznávat tak, jak to poznává Bůh.

nemám to jinak - jen jsem vynechal tuto větu:

Spíš mi řekni nějaký názorný příklad a napíšu Ti k tomu teorii. .

na kterou se dá napasovat každá konina, ale to neznamená, že to bude pravdou.

Na druhou stranu - pravdou ovšem je i každá blbina, kterou někdo považuje za pravdu, takže se s tebou nemůžu dohadovat o tom, jak to je. Tak se tu dál můžou objevovat shluky písmen, jejichž význam je naprostou koninou a jedinou vypovídací hodnotu mají jen jako informace o autorovi - jeho úrovni chápání toho, jak rozumí Životu.

Sama si musíš přijít na to, jak se věci mají - a čím míň na tom (jak to je) budeš trvat, tím dřív se budeš dovídat hlubší obsah souvislosí. Pravda je poznatelná

[Petra]

Pravda je poznatelná

Pro koho je poznatelná? Pro toho, kdo v ní zmizí, kdo se v ní rozplyne?

[malpan]

Pravda je poznatelná

Pro koho je poznatelná? Pro toho, kdo v ní zmizí, kdo se v ní rozplyne?

tak, jako si jedinec může uvědomovat prožitek jednoty, tak jednota sama v sobě je nicotou i plností projevů, které lze skrze jedincovo splynutí v ní (rozpuštění) zažít - ne jako osoba, ale jako vědomí, které si je svého uvědomování vědomo

[Alaja.]

tak, jako si jedinec může uvědomovat prožitek jednoty, tak jednota sama v sobě je nicotou i plností projevů, které lze skrze jedincovo splynutí v ní (rozpuštění) zažít - ne jako osoba, ale jako vědomí, které si je svého uvědomování vědomo

A je to uvědomováni Jednoty částečně nebo plně?

[malpan]

tak, jako si jedinec může uvědomovat prožitek jednoty, tak jednota sama v sobě je nicotou i plností projevů, které lze skrze jedincovo splynutí v ní (rozpuštění) zažít - ne jako osoba, ale jako vědomí, které si je svého uvědomování vědomo

A je to uvědomováni Jednoty částečně nebo plně?

řekl bych, že u toho prožitku je to částečné běžnější - taková ochutnávka, kterou si tady dost přispivatelů prošla.

[.Petra]

tak, jako si jedinec může uvědomovat prožitek jednoty, tak jednota sama v sobě je nicotou i plností projevů, které lze skrze jedincovo splynutí v ní (rozpuštění) zažít - ne jako osoba, ale jako vědomí, které si je svého uvědomování vědomo

A je to uvědomováni Jednoty částečně nebo plně?

řekl bych, že u toho prožitku je to částečné běžnější - taková ochutnávka, kterou si tady dost přispivatelů prošla.

Tak to píšeme o jiné Jednotě. Jednotu, o které píši já, jedinec prožít nemůže.

[malpan]

Tak to píšeme o jiné Jednotě. Jednotu, o které píši já, jedinec prožít nemůže.

jedinec ji neprožívá, ale může si být vědom toho, že je tu zážitek prožité zkušenosti - to je něco úplně jiného. Je to o uvědomování si své spojitosti s tělem nebo nekonečnosti. To je ale řešení pozorovatele, nikoliv prožitku jednoty. Jednota nemůže být různá, jen prožitek (vyděleného) pozorovatele může být různý

[Alaja.]

tak, jako si jedinec může uvědomovat prožitek jednoty, tak jednota sama v sobě je nicotou i plností projevů, které lze skrze jedincovo splynutí v ní (rozpuštění) zažít - ne jako osoba, ale jako vědomí, které si je svého uvědomování vědomo

A je to uvědomováni Jednoty částečně nebo plně?

řekl bych, že u toho prožitku je to částečné běžnější - taková ochutnávka, kterou si tady dost přispivatelů prošla.

Taky si myslím, že ve velké většině případů je to jen částečná ochutnávka, protože je tu do vnímání zapojeno jen pociťování, že jsem Jednota, nikoli vědomý stav, že jsem doopravdy Jednota........

[.Petra]

Pravda je poznatelná

Pro koho je poznatelná? Pro toho, kdo v ní zmizí, kdo se v ní rozplyne?

Je to zajímavý, viď ? Maharadž se v ní rozplyne, zmizí a pak o tom dokolečka vykládá, dokud neumře.

Někomu to tak může připadat...

Co povídal, nebylo podstatné. Samotná slova jsou bezvýznamná...

[malpan]

Sama si musíš přijít na to, jak se věci mají - a čím míň na tom (jak to je) budeš trvat, tím dřív se budeš dovídat hlubší obsah souvislosí. Pravda je poznatelná

Můžu Tě poprosit, jestli by ses mohl pokusit nějak to poznávání pravdy srozumitelně popsat ? Jak poznáváš, co je hlubší obsah souvislostí ? Můžeš o tom hlubším obsahu souvislostí napsat víc ?

Vede mě to jen přímo sem:
je potřeba v sobě nejdřív udělat prostor - dokud máš plný hrnek kafe, čaj do něj nedostaneš = pusť oblíbenou Blaženu k vodě, nech ji jít a naslouchej všemu, co se tu děje. Nic nepřijímej ani neodmítej - nech to v sobě žít svým životem. Často z jednoduché pravdy vznikají i slepé uličky prvotním nepochopením.
V jednotě je všechno a všechno souvisí se vším - jde jen o to v sobě najít ty propojovací nitky. Ničeho se nedrž jako dogmatu. Brzy můžeš začít vidět jiné souvislosti a pak s radostí obejmeš i tu Blaženu, která bude mít v tvém vnímání už zcela jinou podobu a věř, že vůbec neutrpí na kráse.
Nikoliv to svaté, ale to nejobyčejnější je skutečně důležité - náš duchovní život nevzniká tady na diskuzi nebo v kostele, ale všude jinde a tady si prožíváme jen jakousi zpověď (shrnutí)
Je fajn si přiznat, že je úžasné, jak se tu diskutuje a ti druzí nám ukazují, co nevidíme. Kdykoliv v nás vyvolají ostatní nějakou reakci, pak než řešit ty druhé je lepší si uvědomovat, že ta reakce je vždy moje
jak poznat, že je to hlubší? - je to často jiné, než to, co tě napadá jako první. První reakce jsou zažitý stereotyp (povrchnost) a často si vzájemně odporují. Když však tu informaci v sobě podržíš, za chvíli z tebe začne vypadávat něco souvislejšího... a bude ti fuk, jestli budeš mít pravdu, protože to nebude z tebe (ega), ale z podstaty (z vědomí)

[Jarda Malej]

Maharadž ... o tom dokolečka vykládá, dokud neumře.

Co povídal, nebylo podstatné. Samotná slova jsou bezvýznamná...

Bezvýznamná slova?
Asi bude záležet na úsudku toho, komu jsou slova určena,
nakolik je pro něho to které sdělení podstatné.
Koneckonců každá řeč má nějaký význam, úroveň, o něčem informuje.
Nezávazným plkáním počínaje, až třeba po guruovu promluvu.

"Jediná slova, která ti po realizaci zbudou, jsou slova tvého Gurua.
Všechny vědomosti zmizí, ale Guruova slova zůstávají".
Teď mohu dosvědčit, že je to pravda, že je tomu přesně tak.

(Z rozhovoru s Alexandrem)

[.Petra]

Maharadž ... o tom dokolečka vykládá, dokud neumře.

Co povídal, nebylo podstatné. Samotná slova jsou bezvýznamná...

Bezvýznamná slova?

Proč asi na konci Nisargadatta doporučoval, aby žáci jeho slova, jeho učení zapomnělí?
Slova jsou bezvýznamná...pozná se to podle toho, že když je opakuje někdo jiný, jsou k ničemu...
Podstatná je prezence probuzeného/realizovaného...obzvláště, když ho někdo vnímá jako svého gurua...