Gangaji

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Jana » úte 04. dub 2017 14:42:02

Může tady být krátká cesta: kdy se přímé poznávání JSEM, KTERÝ JSEM v podobě klidu, radosti a hluboké všezahrnující lásky stávají naším přirozeným stavem



a může tady být dlouhá cesta, kdy se realizace JSEM, KTERÝ JSEM v podobě klidu, radosti a hluboké všezahrnující lásky stávají naším přirozeným stavem.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9141
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 07. dub 2017 5:26:06

Návštěvník
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 11. dub 2017 8:04:39

Návštěvník
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 11. kvě 2017 19:34:13

Návštěvník
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod .Petra » pát 12. kvě 2017 7:13:57

Kdo utrpení neprožívá, ten s ním nemá a nemůže mít problém. Akorát ten, kdo ho prožívá, se mu chce obvykle vyhnout nebo ho aspon zkrátit - prožívá ho a chce, aby to nepříjemné prožívání skončilo.
Délka utrpení je dána - nedá se měnit. Kdo se s tím nedokáže smiřit (což je samozřejmě taky dáno nebo nedáno) si prožívá navíc utrpení z nesmíření - tak říkajíc trpí navíc tím, že musí trpět. Utrpení mu připadá obvykle nefér a tím je pocit utrpení znásoben. Ale na vybranou stejně nemá (i když mu může připadat, že má.) To je žívot. :)
.Petra
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Jana » pát 12. kvě 2017 10:11:57

V dharmě jsou v zásadě možné tři cesty:

1. ODŘÍKÁNÍ

- vzdávání se negativity, negativních myšlenek, emocí.
Učíme se je kontrolovat a zříkat se jich, to je cesta sútry.

Metafora s jedovatou rostlinou - běžný člověk ji nemůže pozřít, když to udělá, zemře. Snaží se tedy tomu vyhnout, zříkáme se, odhodíme tu rostlinu. dáme ji někam, kde na ni nedosáhnou děti, kde neublíží.

2. TRANSFORMACE

- cesta tantry.
V principu není nutné se zříkat věcí, pěti jedů a nevědomosti. tantra se snaží spíše s jedy pracovat a přeměňovat je v pět moudrostí.

Metafora s jedovatou rostlinou - lékař jedovatou rostlinu promění v lék, přidá další bylinu a vytvoří lék, který vyléčí nemoc.

3. CESTA OSVOBOZENÍ - CESTA DZOGČHENU

-na této cestě se nezříkáme pěti jedů nebo negativních emocí, ani je nepřeměňujeme, necháváme je tak, jak jsou. Nenásledujeme je, nerozebíráme, necháme je být.
Když tyto emoce necháme být takové, jaké jsou, nemají vlastní sílu na to, aby trvaly. A tak se samy osvobodí.
To se nazývá samoosvobozením.

Metafora s jedovatou rostlinou - páv se jedem živí. nemusí se jí zříkat, ani se nesnaží přeměnit jed. Jed ještě zvýrazní jeho krásu a barvy.

Všechny tři cesty jsou stejně důležité.

Dzogčhen ‹ Úvod
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9141
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 02. čer 2017 5:34:20

Návštěvník
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 08. čer 2017 5:15:16

Návštěvník
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 18. čer 2017 5:44:33

Návštěvník
 

Re: Gangaji

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 28. čer 2017 16:27:49

Obrázek

Recenze:

Gangaji – Démant ve vaší kapse

Podle řeky Gangy obdržela duchovní učitelka Gangaji své jméno od Srí Poonjajiho (Papajiho), který ji „milostivě odhalil záři ukrytou v nitru“. Knížka Démant ve vaší kapse byla sestavena z jejích veřejných promluv a předmluvou ji opatřil Eckhart Tolle. Vydavatel v následné předmluvě velmi přesně vystihl témata vycházející ze čtyř kapitol, kterým se Gangaji věnuje: zasvěcení do tajů objevení sebe sama přímou cestou (kdo ve skutečnosti jsme), zkoumání našich představ a pocitů (usvědčení ega/superega ze lži), hledání skrytých příčin našeho utrpení a popis života v duchu klidu žití ve vědomém souladu s vlastní pravou podstatou.

I v tomto učení přestaneme hledat sami sebe v mylných představách, otevřeme se, zastavíme svou mysl a pouze spočineme v ryzí přítomnosti tady a teď.

Jsme pravda, jsme vědomí.

Gangaji připomíná iluzi, ve které se považujeme za někoho jiného, než kým ve skutečnosti jsme, a radí objevit naší pravou bytostnou podstatu pomocí nejdůležitější životní otázky: Kdo jsem? (používaná také v meditační technice sebedotazování, která je považována za metodu přímé stezky; Šrí Ramana Maharši). „Sebezpytování není žádná cesta, která vás někam dovede. Je to cesta, která vás zastaví tam, kde jste, a vy tak zjistíte, kdo vlastně jste“.

Gangaji užívá termín „legendy“ pro příběh našeho života, kterými jsme svazováni. Pravda o nás samých je zakryta až do chvíle, kdy od osobní legendy upustíme a přestaneme si ji „hýčkat a spřádat“ s pocitem, že jsme to přeci „my“. I zde můžeme použít metodu sebezpytování v duchu otázek: „Co se děje? Co si o tom myslím? Čemu z toho věřím? Je to skutečné? Je to pravda?“, které odkryjí podstatu legendy, jež je sestavena výhradně z myšlenek vydělujících nás „od všudypřítomného oceánu“ naší pravé podstaty. Gangaji upozorňuje na úskalí, kdy zejména ve spirituálních kruzích lidé osobní legendu místo jejího prozkoumání potlačili. Pokud jste nespočinuli v klidu, v pravdě a i nadále trpíte, vaše legenda stále trvá. Přestaňme hledat a vzdejme se snahy vše chápat a přesvědčení, „že myšlenky a představy jsou realita“, což ale neznamená touhy po pravdě se vzdát. Myšlenky není třeba potlačovat či se jim bránit, ale pouze jejich tok dále nesledovat. Uvolňující je také naše ochota „smířit se s pomíjivostí všeho“, neboť tak může být ukončeno naše lpění a odmítání.

Gangaji popisuje strategii superega, jež se snaží zbavit ega a „získat neomezenou vládu“: „Superego je vaše vnitřní autorita, která vznikne vydělením z ega a nazve se Bohem či Matkou či Otcem či Guruem“.

Emoce většinou potlačujeme nebo ventilujeme, Gangaji však radí: „Naplno prožít“ (poddat se jim, neschovávat se, neanalyzovat je), což umožní negativním emocím zmizet a emocím pozitivním vzrůst a stát se nekonečnými. Znamená to však tyto emoce prožívat bez legendy, a tak objevit, „co se pod každou z nich skrývá“. Pokud stejným způsobem zažijeme bolest, zjistíme, „že v jádru bolesti je vědomí, jas, radost, klid – stejné jako při štěstí!“ Můžeme tak zažít dokonce bolest celého vesmíru a přestaneme se vyhýbat utrpení a všem bolestem budoucím v otevření se a přijetí.

Trpíme také proto, neboť se vysilujeme touhou mít věci pod kontrolou. Dle Gangaji však existuje jedna sféra, kterou pod kontrolou máme: „můžeme rozhodovat o tom, čemu budeme věnovat pozornost“. Lpění na očekávaných výsledcích konání nás vysiluje, neboť se snažíme „dostat pod kontrolu něco, co ovládnout nejde“. Pokud si uvědomíme, že se snažíme získat a zachovat pomíjivé, uvolníme v sobě množství energie, kterou můžeme použít k sebezkoumání vedoucímu k věčnému životu v přítomnosti a vědomí svobody.

Gangaji popisuje stav vědomé nevinnosti: „Nevinnost je otevřenost, ochota dívat se a důvěřovat, dokonce i tomu, co se navenek jeví jako zcela nedůvěryhodné. Opravdová nevinnost není naivita ani blud. Přesto zahrnuje jistou zranitelnost“. Nechceme, aby někdo zranil naše city, bojíme se otevřít životu, smrti i lásce. „Nechť vám celý svět láme srdce v každičkém okamžiku po zbytek celého života. Tehdy lze totiž žít ve službě lásce. Neznamená to však nechat se využívat ve vztazích. Znamená to pouze po pravdě přijímat, co k vám vždy v pravdě přichází, a to je láska“. Láska je v nás a jsme jí my sami.

S Démantem ve vaší kapse se můžete těšit a otvírat jeho moudrost na kterékoli stránce knížky. Slovy vydavatele Šantiho Einolandera: „Kéž dohlédnete tam, kam ukazuje Gangaji, a uvidíte to, co zůstává za všech okolností ve vašem životě neměnné. Toto bezmračné nebe nekonečného vědomí, to je vaše pravé útočiště; je to sama láska a volá právě teď z nejhlubší hloubi vašeho srdce. Poslechněte to volání!“

Ilona Kafková
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Gangaji

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník