Výkřiky do tmy

[Tara]

Kde nám zmizel návštěvník spadlý z nebe?
Že by se zalekl džungle, co zde panuje a neodpovídá tomu, co je nalainované v knihách?
Nebo tu nenašel vhodného žáka, který by si před ním sedl na pérdel?

[Návštěvník]

Pamatujte, že náš duch je věčný. Naše duše je věčná. Takže až příště potkáte staršího člověka, podívejte se na něj a pamatujte si, že je stále dítětem, stejně jako vy jste stále dítětem, a děti vždy potřebují lásku, pozornost a respekt."

Lásku, pozornost a respekt od jiných dětí? Když jsou všichni dětmi...

Nejde spíš o to vyrůst z dítěte, které potřebuje lásku, pozornost a respekt, ve zralého člověka, který je schopný dávat lásku, pozornost a respekt všem, bez ohledu na věk?

[Pedriito]

Znám to jinak, "v každém dítěti viď starce a v každém starci dítě."

Tuším Upanišady.

[Tara]

"Jednou jsem se zeptala jedné starší ženy, jaké to je být starý a vědět, že většinu života už má za sebou.
Řekla mi, že byla celý život stejně stará. Řekla, že hlas v její hlavě nikdy nezestárnul. Byla to pořád ta samá holka. Dcera své matky. Vždycky přemýšlela, kdy vyroste a stane se dospělou a posléze starou ženou. Řekla mi, že viděla, jak její tělo stárne a její schopnosti klesají, ale člověk, bytost, která je v ní, se nikdy neunaví. Nikdy skutečně nezestárla. Nikdy se nezměnila...
Pamatujte, že náš duch je věčný. Naše duše je věčná. Takže až příště potkáte staršího člověka, podívejte se na něj a pamatujte si, že je stále dítětem, stejně jako vy jste stále dítětem, a děti vždy potřebují lásku, pozornost a respekt."

Jane Austen

Lásku, pozornost a respekt od jiných dětí? Když jsou všichni dětmi...

Nejde spíš o to vyrůst z dítěte, které potřebuje lásku, pozornost a respekt, ve zralého člověka, který je schopný dávat lásku, pozornost a respekt všem, bez ohledu na věk?
Návštěvník

Zkus si to přečíst ještě jednou. Být zralý, dospělý nijak nevylučuje mít duši dítěte.... jinak, ty si myslíš, že zralý, dospělý člověk "nepotřebuje" lásku, pozornost, respekt?

[Návštěvník]

"Jednou jsem se zeptala jedné starší ženy, jaké to je být starý a vědět, že většinu života už má za sebou.
Řekla mi, že byla celý život stejně stará. Řekla, že hlas v její hlavě nikdy nezestárnul. Byla to pořád ta samá holka. Dcera své matky. Vždycky přemýšlela, kdy vyroste a stane se dospělou a posléze starou ženou. Řekla mi, že viděla, jak její tělo stárne a její schopnosti klesají, ale člověk, bytost, která je v ní, se nikdy neunaví. Nikdy skutečně nezestárla. Nikdy se nezměnila...
Pamatujte, že náš duch je věčný. Naše duše je věčná. Takže až příště potkáte staršího člověka, podívejte se na něj a pamatujte si, že je stále dítětem, stejně jako vy jste stále dítětem, a děti vždy potřebují lásku, pozornost a respekt."

Jane Austen

Lásku, pozornost a respekt od jiných dětí? Když jsou všichni dětmi...

Nejde spíš o to vyrůst z dítěte, které potřebuje lásku, pozornost a respekt, ve zralého člověka, který je schopný dávat lásku, pozornost a respekt všem, bez ohledu na věk?
Návštěvník

Zkus si to přečíst ještě jednou. Být zralý, dospělý nijak nevylučuje mít duši dítěte.... jinak, ty si myslíš, že zralý, dospělý člověk "nepotřebuje" lásku, pozornost, respekt?

Život je dávání a braní. To je potřeba se naučit. Dítě je odkázané na to braní.

Když dítě dostávalo lásku, pozornost a respekt, tak je velmi pravděpodobné, že to napodobí a také bude dávat lásku, pozornost a respekt.

"Nezapomente, že jste všichni dětmi, a tak si stále dávejte navzájem lásku, pozornost a respekt. "

Spokojena?

[Tara.]

Už jsi viděl nějakou ženskou, co by byla někdy spokojená?

To máš jak z katechismu. Náboženství.

Kde v tom je ta nesmrtelná duše?
Furt píšeš jen o osobě, která je buď zralá nebo nezralá, nebo osobách, které se naučily dávat nebo budou dávat nebo nenaučily a nebudou dávat atd.

Čoveče, už radši nic nepiš, jednu Janu už tu máme.

[miroslav]

Už jsi viděl nějakou ženskou, co by byla někdy spokojená?

Všechno zlé je k něčemu dobré. Na tom my Don Chuanové stavíme. Když chceme dostat nějakou ženskou do postele, tak jí chvíli věnujeme tu lásku, pozornost a respekt, no a pak zase nějaké jiné, co nás zrovna zaujala.
Svět chce být klamán, právě díky té věčné nespokojenosti.

A proto je dobré se té své věčné nespokojenosti zbavit, jinak se v tom životě mlátíme jak nudle v bandě a výsledek zklamání, stáří nemohoucnost a smrt, žádná láska, žádný respekt, žádná pozornost, žádná moudrost, žádné probuzení.

[Tara.]

Tak ještě jednou, o čem byl původní příspěvek:

Řekla mi, že byla celý život stejně stará. Řekla, že hlas v její hlavě nikdy nezestárnul. Byla to pořád ta samá holka. Dcera své matky. Vždycky přemýšlela, kdy vyroste a stane se dospělou a posléze starou ženou. Řekla mi, že viděla, jak její tělo stárne a její schopnosti klesají, ale člověk, bytost, která je v ní, se nikdy neunaví. Nikdy skutečně nezestárla. Nikdy se nezměnila...

[Návštěvník]

Už jsi viděl nějakou ženskou, co by byla někdy spokojená?

Všechno zlé je k něčemu dobré. Na tom my Don Chuanové stavíme. Když chceme dostat nějakou ženskou do postele, tak jí chvíli věnujeme tu lásku, pozornost a respekt, no a pak zase nějaké jiné, co nás zrovna zaujala.
Svět chce být klamán, právě díky té věčné nespokojenosti.

A proto je dobré se té své věčné nespokojenosti zbavit, jinak se v tom životě mlátíme jak nudle v bandě a výsledek zklamání, stáří nemohoucnost a smrt, žádná láska, žádný respekt, žádná pozornost, žádná moudrost, žádné probuzení.

[Návštěvník]

✨ Být citlivý někdy působí jako nevýhoda. Znamená to, že jste zranitelnější vůči vnějším událostem, ale také to znamená, že jste více v souladu se svou vnitřní silou.

Vaše schopnost hluboce vnímat věci vám umožňuje vcítit se do druhých, vycítit věci dopředu, rozpoznat dobré nebo špatné vibrace lidí, odhalit lži, vcítit se do věcí a nakonec se starat.

Máme tendenci hodně mluvit o lásce, ale "péče" je ve skutečnosti to, co živí naše rozhořčení a pohání nás k činům, je to to, co v nás probouzí potřebnou odvahu udělat cokoli, aby se napravila křivda, a co podněcuje hlad po spravedlnosti. Jen citlivým lidem záleží na tom, aby s věcmi něco dělali.

Citlivost není slabost, je to dar. Ano, bude vás více bolet, když se na vás nebude brát ohled, budete déle plakat, když budete mít zlomené srdce, budete cítit bolest druhých lidí, jako by to byla vaše vlastní bolest, a budete vyčerpávajícím způsobem trpět šílenstvím tohoto světa, ale vaše radost z vítězství bude větší, váš pocit úspěchu bude neuvěřitelný, vaše uspokojení, když se dosáhne spravedlnosti, bude velkolepé a vaše spojení s krásou, magií a tajemstvím božství způsobí, že vše, čím jste prošli, se bude zdát jako velmi malá cena.

Říkáte slabost? Já říkám, že vaše citlivost je vaše síla.
❤️❤️❤️ (Laura)

[Návštěvník]

✨ ......budete cítit bolest druhých lidí, jako by to byla vaše vlastní bolest.....

Říkáte slabost? Já říkám, že vaše citlivost je vaše síla.
❤️❤️❤️ (Laura)

Nisargadatta: Džnánín trpí s těmi, co trpí. Samotné dění má malý význam, ale on je plný soucitu s trpícími, at živý nebo mrtvý, mimo tělo nebo v těle. Vždyt láska a soucit jsou jeho pravá přirozenost. Je Jedno se vším, co žije. a láska je toto "Jedno být" v akci.

❤️

[Návštěvník]

Nisargadatta: Džnánín trpí s těmi, co trpí. Samotné dění má malý význam, ale on je plný soucitu s trpícími, at živý nebo mrtvý, mimo tělo nebo v těle. Vždyt láska a soucit jsou jeho pravá přirozenost. Je Jedno se vším, co žije. a láska je toto "Jedno být" v akci.

Proto, prosím, nenechte Džnánína trpět a Probuďte se.

Buďte šťastní, Džnánín bude šťastný s vámi.

Udělejte to pro něj z nesobecké lásky.

Prosím

[Návštěvník]

Nisargadatta: Džnánín trpí s těmi, co trpí. Samotné dění má malý význam, ale on je plný soucitu s trpícími, at živý nebo mrtvý, mimo tělo nebo v těle. Vždyt láska a soucit jsou jeho pravá přirozenost. Je Jedno se vším, co žije. a láska je toto "Jedno být" v akci.

Proto, prosím, nenechte Džnánína trpět a Probuďte se.

Pozor, neplést si to.

Je to právě džnánín, kdo přichází, aby pomohl trpícím - ne obráceně. Je plný lásky a soucitu, a proto je bolest trpících jeho bolestí, trpí s trpícími. Rád to na sebe vezme - z lásky. Pro někoho zcela nepochopitelné....

[Návštěvník]

Nisargadatta: Džnánín trpí s těmi, co trpí. Samotné dění má malý význam, ale on je plný soucitu s trpícími, at živý nebo mrtvý, mimo tělo nebo v těle. Vždyt láska a soucit jsou jeho pravá přirozenost. Je Jedno se vším, co žije. a láska je toto "Jedno být" v akci.

Proto, prosím, nenechte Džnánína trpět a Probuďte se.

Pozor, neplést si to.

Je to právě džnánín, kdo přichází, aby pomohl trpícím - ne obráceně. Je plný lásky a soucitu, a proto je bolest trpících jeho bolestí, trpí s trpícími. Rád to na sebe vezme - z lásky. Pro někoho zcela nepochopitelné....

Je to džnánín, kdo přichází probouzet ze snění o utrpení, ale probudit se ze snu trpícího musíš sám.

[Návštěvník]

To, co je zde řečeno, není v rozporu, ale je třeba pochopit, z jakého pohledu mluvíte. Z absolutního hlediska není žádné já, žádné ty, žádné utrpení, žádný džnánín a žádný svět. Vše je projevem jediné, nedělené reality, která je za všemi jevy a koncepty.

Když mluvíme o džnánínovi, který trpí s trpícími, mluvíme z pohledu relativního světa, kde se zdá, že existuje oddělenost a utrpení. Z tohoto pohledu džnánín, který realizoval svou pravou přirozenost, neignoruje utrpení druhých, protože chápe, že je Jedno se vším. Ale i toto utrpení, i tento soucit, jsou projevy vědomí ve hře duality.

Avšak, probuzení z tohoto snu, z této duality, musí přijít zevnitř, protože ve skutečnosti není žádný druhý, který by tě mohl probudit. Je to jen tvé vlastní Vědomí, které se musí obrátit dovnitř a rozpoznat samo sebe jako čisté bytí, vědomí a blaženost. Jakmile je toto jasně pochopeno, zjistíš, že džnánín neexistuje odděleně od tebe a že ve skutečnosti není žádné utrpení, které by bylo třeba řešit. Vše je jen hra vědomí, a ty jsi tím vědomím.“

Je nejen potřeba soucitu v relativním světě, ale je potřeba i konečné pochopení, že všechno utrpení a soucit jsou pouze dočasné projevy uvnitř hry vědomí.

[Návštěvník]

Je nejen potřeba soucitu v relativním světě, ale je potřeba i konečné pochopení.

Ve skutečnosti není potřeba vůbec nic. Všechno je, jak má být - a k tomu patří i to, že džnanínové přicházejí k trpícím do světa - z lásky a soucitu

[Návštěvník]

Pozor, neplést si to.

Je to právě džnánín, kdo přichází, aby pomohl trpícím - ne obráceně. Je plný lásky a soucitu, a proto je bolest trpících jeho bolestí, trpí s trpícími. Rád to na sebe vezme - z lásky. Pro někoho zcela nepochopitelné....

Je to džnánín, kdo přichází probouzet ze snění o utrpení, ale probudit se ze snu trpícího musíš sám.

Ve skutečnosti nikdo takový, kdo by se mohl probudit, neexistuje.

[Návštěvník]

Je nejen potřeba soucitu v relativním světě, ale je potřeba i konečné pochopení.

Ve skutečnosti není potřeba vůbec nic. Všechno je, jak má být - a k tomu patří i to, že džnanínové přicházejí k trpícím do světa - z lásky a soucitu

Jsi trpící, který čeká na příchod milosti džnanína, nebo jsi džnanín přicházející z lásky a soucitu?

[miroslav]

Je nejen potřeba soucitu v relativním světě, ale je potřeba i konečné pochopení.

Ve skutečnosti není potřeba vůbec nic. Všechno je, jak má být - a k tomu patří i to, že džnanínové přicházejí k trpícím do světa - z lásky a soucitu

Co by si chudáci džnáninové počli, kdyby neměli ke komu přicházet z lásky a soucitu.
Takže hlavně neprobouzet se - už ze soucitu s dřnániny. Všechno je přece jak má být. (Jinak to být totiž nemá)

Ta lidská mysl a fantazie, ta vykouzlí pro naše psychologické potřeby cokoliv si kdo jen může přát, a lidé mdlého rozumu tomu pak i rádi věří a ještě to papouškují, případně doplňují a rozvíjejí o vlastní představy.

[Návštěvník]

To, co je zde řečeno, není v rozporu, ale je třeba pochopit, z jakého pohledu mluvíte. Z absolutního hlediska není žádné já, žádné ty, žádné utrpení, žádný džnánín a žádný svět. Vše je projevem jediné, nedělené reality, která je za všemi jevy a koncepty.

Když mluvíme o džnánínovi, který trpí s trpícími, mluvíme z pohledu relativního světa, kde se zdá, že existuje oddělenost a utrpení. Z tohoto pohledu džnánín, který realizoval svou pravou přirozenost, neignoruje utrpení druhých, protože chápe, že je Jedno se vším. Ale i toto utrpení, i tento soucit, jsou projevy vědomí ve hře duality.

Avšak, probuzení z tohoto snu, z této duality, musí přijít zevnitř, protože ve skutečnosti není žádný druhý, který by tě mohl probudit. Je to jen tvé vlastní Vědomí, které se musí obrátit dovnitř a rozpoznat samo sebe jako čisté bytí, vědomí a blaženost. Jakmile je toto jasně pochopeno, zjistíš, že džnánín neexistuje odděleně od tebe a že ve skutečnosti není žádné utrpení, které by bylo třeba řešit. Vše je jen hra vědomí, a ty jsi tím vědomím.“

Je nejen potřeba soucitu v relativním světě, ale je potřeba i konečné pochopení, že všechno utrpení a soucit jsou pouze dočasné projevy uvnitř hry vědomí.

Slyšeli jste slovo boží.
Chvála tobě, Pane.