Miroslavova upozornění, kde Probuzení mluví z cesty

[Jana]

On se neplete, on to plete.
Nisargadattovi akorát předal osobní mantru a řekl mu aby věnoval pozornost já a pak brzy na to zemřel. Takových učitelů můžeš mít hafo a většinou jsou to něco jako ti naši faráři, kteří ti zase místo mantry dají hostii. Hold jiný kraj jiné zvyky.
A ten Nisargadatta také občas mluví s cesty. To je normální a není proto dobré brát všechno co probuzený říká, jako Boži slovo.
Vůbec není dobré stavět na tom, co kdo říká, ale hlavně na vlastní zkušenosti.

Já na rozdíl od tebe mám zkušenost s tím o čem "probuzení mluví". Ty si to jenom domýšlíš a představuješ a nadchýňáš se tím, a pleteš všechno dohromady, co k sobě nepatří a tenhle guláš "víš".

No a takhle si dopadla. To si nepředstavuji, to vidím.

Miroslave, musím se přiznat, že zatím jsem nenašla od Nisargadatty a ani od žádného ze zde citovaných Probuzených nic, co by nebylo jasné, co by neodpovídalo tomu, co poznávám přímo jako skutečnost, nic o čem by bylo možné tvrdit, že dotyční mluví z cesty.

Bylo by fajn, kdybys sem dal nějaké příklady.

Díky

[Návštěvník]

Problém je, že advaita se vůbec nehodí pro začátečníky. Mohou snadno dopadnout jako Jana.

Jak si představuješ, Miroslave, že dopadla na rozdíl od Tebe Jana?

A jak můžeme pozorovat, mistři advaity často hodně pletou do advaity ne-advaitu.

Advaita je nedvojnost a to je totéž, co nedualita,

ne-advaita je nesmysl,

advaita je v překladu ne-dva, ne-advaita = ne-ne-dva, to snad ani nemyslíš vážně, viď.

Třeba tohle: Měli byste být odloučeni od iluze, vystřízlivěni (zbaveni iluze), a měli byste pochopit Brahman prostřednictvím rozlišování. Nezaujatost je opravdu ´Skutečnou esencí´

Díky, že uvádíš příklad, můžeme se na to, co říká, podívat detailněji.

Měli byste být odloučeni od iluze,

Meditovat s čistou prázdnou myslí nebo alespoň bez připoutanosti k mysli a smyslovým vjemům. To ostatně učil i Eduard Tomáš.

vystřízlivěni (zbaveni iluze)

Vystřízlivění z iluze a zbavení iluze je způsobeno poznání skutečnosti, sat-čit-ánandy.

A měli byste pochopit Brahman prostřednictvím rozlišování. Nezaujatost je opravdu ´Skutečnou esencí´

Rozlišování znamená rozpoznání iluze od skutečnosti:

Brahman má pět aspektů. Sat-čit-ánanda-náma-rúpa (bytí-vědomí-míruplná blaženost-jméno a forma). První tři aspekty jsou skutečné, věčně osvětlující, zatímco jméno a forma představují neskutečné aspekty, protože se jenom zdají, že existují a jsou závislé na tom, že je sat-čit-ánanda osvětluje (umožňuje jejich zdánlivou existenci).

S uvědoměním, že sat-čit-ánanda, která je skutečná, je podstatou projevené formy a jména, pak i toto všechno, celý tenhle vesmír, je také skutečný.

Takových siddhů a učitelů bylo v Indii mraky,

Jenže zrovna tenhle byl zrovna učitel Maharadže Nisardatty.

Trochu silná káva někoho takového kritizovat, viď.

To, že netušíš, o čem mluví, neznamená, že se plete on.

[miroslav]

Touha vás neosvobodí od touhy po stavu svobody,

nic vás neosvobodí,

protože jste přirozeně svobodní,

jednoduše se podívejte na sebe s čistotou bez tužeb,

to je vše.

[miroslav]

Touha vás neosvobodí od touhy po stavu svobody,

nic vás neosvobodí,

protože jste přirozeně svobodní,

jednoduše se podívejte na sebe s čistotou bez tužeb,

to je vše.

Ono to je hezký, je to něco jako utržení ze řetězu - teď jsem v tý nirváně - tak vám to říkám.
Ale jakej to má profit? Páč člověk to trvale neumí, nemít profit. At už v představě - jej nemít.
Já jsem zjistil, že člověk kterej o duchovnu nikdy neslysel, ale je přirozeně dobrý, laskavý, milosrdný.... je mnohem "dál" než páprda naučených frází.

Je to prostě blbost. "Jednoduše se podívejte na sebe s čistotou bez tužeb, to je vše."

Duchovní cesta, cesta osvobození, není vůbec jednoduchá.
Osvobození od čeho? Od vnitřních závislostí, sebestřednosti, hlouposti, potřeby sebepotvrzení, mít pravdu atd. atd.
K tomu nestačí se nějak podívat nebo jako Jana pořád jenom jako.

[Jana]

Touha vás neosvobodí od touhy po stavu svobody,

nic vás neosvobodí,

protože jste přirozeně svobodní,

jednoduše se podívejte na sebe s čistotou bez tužeb,

to je vše.

Ono to je hezký, je to něco jako utržení ze řetězu - teď jsem v tý nirváně - tak vám to říkám.
Ale jakej to má profit? Páč člověk to trvale neumí, nemít profit. At už v představě - jej nemít.
Já jsem zjistil, že člověk kterej o duchovnu nikdy neslysel, ale je přirozeně dobrý, laskavý, milosrdný.... je mnohem "dál" než páprda naučených frází.

Miroslave, díky za upřímnost.

Může to tak být, že ten, kdo o duchovnu nikdy neslyšel, ale je přirozeně dobrý, laskavý, milosrdný.... je mnohem "dál" než páprda, který si myslí o sobě, že je duchovně pokročilý a že ví že Probuzení mluví z cesty, kdykoliv mluví o tom, co páprdovi není zrovna jasné.

Přesně tak, ta laskavost a láskyplnost je mnohem víc osvobozující, než nafoukané sebevědomí.

Ale jakej to má profit? Páč člověk to trvale neumí, nemít profit. At už v představě - jej nemít.

Ano, myšlenka na profit je dalším zabetonováním. A je to zcela lhostejné, jestli se držíme myšlenky, že ten profit chceme, nebo ho nesmíme chtít.

Milující láska, která nic od nikoho nežádá, je sama o sobě profitem.

Bože, jak je to nádherné milovat tenhle okamžik s tím vším, co je, bez nutnosti si cokoliv o čemkoliv myslet.

[miroslav]

Milující láska, která nic od nikoho nežádá, je sama o sobě profitem.

Bože, jak je to nádherné milovat tenhle okamžik s tím vším, co je, bez nutnosti si cokoliv o čemkoliv myslet.

No alespoň že je ti alespoň dobře v té tvé sladké nevědomosti z níž pramení tvoje naivní a pomatené představy a komentáře.

[Jana]

Milující láska, která nic od nikoho nežádá, je sama o sobě profitem.

Bože, jak je to nádherné milovat tenhle okamžik s tím vším, co je, bez nutnosti si cokoliv o čemkoliv myslet.

No alespoň že je ti alespoň dobře v té tvé sladké nevědomosti z níž pramení tvoje naivní a pomatené představy a komentáře.

Bez připoutanosti k mysli je tahle existence Boží, je štěstím pravého Já, je sat-čit-ánandou. Je možné potvrdit, že se Nisargadatta a všichni Ti Probuzení se nepletou a nemluví z cesty.

S uvědoměním toho, o čem mluví Probuzení, je jasné, že to není naivní a pomatená představa, ale skutečnost.

Pomatená představa pramení z připoutanosti k mysli, podle toho se pak jeví realita drobátko jinak, viď.

Sice s připoutaností k mysli není tak svobodně šťastně, lehce a dobře, ale zase si můžeš připadat sám sobě chytrej.

[Pedriito]

Milující láska, která nic od nikoho nežádá, je sama o sobě profitem.

Bože, jak je to nádherné milovat tenhle okamžik s tím vším, co je, bez nutnosti si cokoliv o čemkoliv myslet.

No alespoň že je ti alespoň dobře v té tvé sladké nevědomosti z níž pramení tvoje naivní a pomatené představy a komentáře.

Bez připoutanosti k mysli je tahle existence Boží, je štěstím pravého Já, je sat-čit-ánandou. Je možné potvrdit, že se Nisargadatta a všichni Ti Probuzení se nepletou a nemluví z cesty.

S uvědoměním toho, o čem mluví Probuzení, je jasné, že to není naivní a pomatená představa, ale skutečnost.

Pomatená představa pramení z připoutanosti k mysli, podle toho se pak jeví realita drobátko jinak, viď.

Sice s připoutaností k mysli není tak svobodně šťastně, lehce a dobře, ale zase si můžeš připadat sám sobě chytrej.

Připoutanost a mysl jsou dva? A jak se to jeví v nedvojnosti? ´
Kde nic není, ani čert, a Dorota Máchalová, nebere.
Tak bere nebo nebere?

[Jana]

Připoutanost a mysl jsou dva?

Iluze a Skutečnost jsou dva.

Ale ve skutečnosti buď žiješ připoutaný k iluzi, pak neznáš Skutečnost,nebo je poznávána Skutečnost a pak iluze je prohlédnuta jako to, co nikdy neexistovalo jakoněco skutečného.

Takže vždycky je tady jen jedno.

A jak se to jeví v nedvojnosti?

V nedvojnosti je jasné, že to, co se jen jeví jako skutečné, tak skutečné není, protože se to jen tak jeví.

Protože to, co je skutečné, přímo JE. A to se nemění.

Kde nic není, ani čert, a Dorota Máchalová, nebere.
Tak bere nebo nebere?

A kde není připoutanost k mysli, není ani žádný čert a ani připoutanost k představě, že někdo je tady ta negativní nepřijatelná postava.

[miroslav]

Může to tak být, že ten, kdo o duchovnu nikdy neslyšel, ale je přirozeně dobrý, laskavý, milosrdný.... je mnohem "dál" než páprda, který si myslí o sobě, že je duchovně pokročilý a že ví že Probuzení mluví z cesty, kdykoliv mluví o tom, co páprdovi není zrovna jasné.

Já myslel, že je pro tebe blahem si o druhých nemuset nic myslet. Alespoň to často píšeš.

Co tě z toho vyvedlo? Že by nějaké poslední zbytky filtrů mysly?

[Jana]

Může to tak být, že ten, kdo o duchovnu nikdy neslyšel, ale je přirozeně dobrý, laskavý, milosrdný.... je mnohem "dál" než páprda, který si myslí o sobě, že je duchovně pokročilý a že ví že Probuzení mluví z cesty, kdykoliv mluví o tom, co páprdovi není zrovna jasné.

Já myslel, že je pro tebe blahem si o druhých nemuset nic myslet. Alespoň to často píšeš.

Co tě z toho vyvedlo? Že by nějaké poslední zbytky filtrů mysly?

Neboj, nic si o Tobě nemyslím a uvědomění, že jsi, je stejným blahem jako uvědomění samotného Bytí.

Nicméně je to i zábavné, viď?

[miroslav]

Neboj, nic si o Tobě nemyslím a uvědomění, že jsi, je stejným blahem jako uvědomění samotného Bytí.

Já se na rozdíl od tebe nebojím toho, co si kdo o mně myslí. Naopak mne to zajímá.
Ty s tím máš problém a snažíš se tomu vyhnout tím svým "kým ve skutečnosti jsi".
Schováváš se za "Pravdu" a přitom se pravdy bojíš.
Ty jako Jana, jako ten kdo sem píše a cituje probuzené.

[miroslav]

TY JSI TO
JÁ JSEM TO
VŠECHNO JE TO
A TO JE VŠECHNO, CO JE

[Jana]

Kdo je opravdu šťastný, tak to raději nikomu neukazuje, aby mu druzí nezáviděli.
No a Jana, které není co závidět, tak to zkouší alespoň předstírat.
A to je spíš politování hodné.

S Probuzením přichází poznání štěstí pravého Já, tedy uvědomění, že podstatou každé bytosti je štěstí. Proto Probuzení bez zábran o štěstí pravého Já ( tedy o Božím království, Nirváně, sat-čit-ánandě, dokonalosti Bytí, kráse Vědomí) mluví.

A v iluzi ega naopak věříme, že štěstí je něco, čeho je třeba nějak dosáhnout. Věříme, že na štěstí se jen tak někdo nezmůže, a dokonce to štěstí mohou někteří předstírat, aby jim závistiví mohli závidět.

[miroslav]

A v iluzi ega naopak věříme, že štěstí je něco, čeho je třeba nějak dosáhnout. Věříme, že na štěstí se jen tak někdo nezmůže, a dokonce to štěstí mohou někteří předstírat, aby jim závistiví mohli závidět.

Možná si to ve své blažené "duchovní" iluzi neuvědomuješ, ale tohle je přesně tvůj případ.
Nikdo jiný, co sem chodí, tímhle rozhodně netrpí.

To že probuzení něco píší, co se ti líbí, na tom nic bohužel nezmění

[Jana]

A v iluzi ega naopak věříme, že štěstí je něco, čeho je třeba nějak dosáhnout. Věříme, že na štěstí se jen tak někdo nezmůže, a dokonce to štěstí mohou někteří předstírat, aby jim závistiví mohli závidět.

Možná si to ve své blažené "duchovní" iluzi neuvědomuješ, ale tohle je přesně tvůj případ.
Nikdo jiný, co sem chodí, tímhle rozhodně netrpí.

To že probuzení něco píší, co se ti líbí, na tom nic bohužel nezmění

A tohle psal tedy kdo:

Kdo je opravdu šťastný, tak to raději nikomu neukazuje, aby mu druzí nezáviděli.
No a Jana, které není co závidět, tak to zkouší alespoň předstírat.
A to je spíš politování hodné.

Psal by tohle někdo, komu je jasné, že štěstí je přirozeností každého z nás?

[miroslav]

A tohle psal tedy kdo:

Kdo je opravdu šťastný, tak to raději nikomu neukazuje, aby mu druzí nezáviděli.
No a Jana, které není co závidět, tak to zkouší alespoň předstírat.
A to je spíš politování hodné.

Psal by tohle někdo, komu je jasné, že štěstí je přirozeností každého z nás?

To sem psal já. A mně je jasné, že štěstí je přirozeností každého z nás.
To ale neznamená, že někdo nemůže být zrovna šťastný nebo nešťastný, to jsou povrchové stavy ve kterých lidé většinou žijí.
A to tvoje "štěstí" je na úrovni těch povrchových stavů, proto o tom pořád potřebuješ psát. To přirozené štěstí je život sám to je mimo všechny stavy.
To není třeba hledat ani nelze ztratit ani o něm mluvit nebo psát.
A tobě se to pořád plete. Štěstí nebo blaženost, které někdy Mistři zmiňují považuješ za to svoje štěstí nebo případnou blaženost, které zažíváš.
Přirozené štěstí nikdo nezažívá. To je.

"Největší štěstí není štěstí."

[Návštěvník]

Blaženost



Když se mysl odpoutá od smyslových objektů, ve všech bytostech je vidět světlo brahma. Lidé jsou kvůli připoutanosti ke smyslovým objektům spalováni ohněm světa. Protože byl Mistr dnem i nocí pohroužen do myšlenek na Božskou Matku, oheň světa se ho nemohl dotknout. V důsledku neustálého pohroužení do Božství se Mistr těšil věčné blaženosti. Byl zaplaven blažeností, někdy se smál, jindy plakal radostí z extáze. Nikdy jsem ho neviděl postrádat blaženost. Bolelo ho, když nás viděl bez radosti. Toužil s námi sdílet věčnou radost, v níž zůstával ponořen čtyřiadvacet hodin denně. V přítomnosti božského světla se veškerá práce a studium na tomto světě zdají být pouhým smetím. Jako naše oči stále vidí svět hmoty, tak Mistrovy oči neustále viděly světlo brahma.

Vzpomínky Svámího Vidžňánandy (1868-1938):

https://ramakrisna.webnode.cz/products/blazenost/

[miroslav]

Bolelo ho, když nás viděl bez radosti.

To bylo tou "JEHO" blažeností.
Jeho blaženost, moje blaženost - takovéto blaženosti jsou extází, přechodným stavem i když se může, když se daří, zdát být věčný.
Myslím, že ten svámí co tohle píše si vysvětloval blaženost mistra, podobně jako Jana. Hurá, věčná blaženost je dosažitelná - a je známkou osvícení

Prostě jako si to představují hledači "věčné blaženosti". Až se probudím, budu také blažená a bude mne bolet když bude někdo bez radosti...

A já budu také tak blažená. A vlastně už jsem blažená. Tak jsem asi probuzená a budu teď pomáhat k blaženosti ostatním... a pak budu vzata na nebesa...
To je krása...
Takhle si to představují začátečníci a to jen ti z nich, kterým jde v životě jen o blaženost.

Kdo má všech pět pohromadě, žádnou věčnou blaženost nehledá.

Kolem Ježíše se zase posuzovala božskost jednotlivce ne tím, jak je blažený, ale tím, jestli dělá zázraky.
Hold jiný kraj, jiný mrav.

[miroslav]

Největší štěstí není štěstí." Autorem citátu je pan Miroslav?

Buď to chápeš nebo nechápeš. Když budeš znát autora, tak ti to nějak pomůže? Jestli tomu jako máš věřit nebo ne?

Jestli to nechápeš, tak to nech ležet. Třeba přijde čas, kdy sama přijdeš na to samé.

Já se neřídím autoritami, ale tím, co mi přijde pravdivé a odpovídající mé zkušenosti.

Tohle citované prohlášení jsem četl v některém textu zenového mistra - pravděpodobně to byl Hui-neng