Chvilka poezie

Moderátor: Tara

Chvilka poezie

Nový příspěvekod Tara » úte 05. úno 2019 23:18:56

"Budu tu i zítra.
Ale budete muset být
velmi pozorní, abyste mě viděli.
Budu květina
nebo list.
Budu v těchto podobách
a řeknu vám, 'Ahoj.'
Pokud jste dost pozorní,
poznáte mě
a možná pozdravíte.
Budu velmi šťastný."

~ Thich Nhat Hanh
Přílohy
AL5JU451.jpg
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1021
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Chvilka poezie

Nový příspěvekod Tara » sob 02. bře 2019 12:45:39

Jeden směr

Žijte dostatečně hluboko a poznáte jen jeden směr.

Nezáleží na tom, s kým učednice mluvila, pokud poslouchala dobře a dost dlouho, všechna slova směřovala zpět ke stejnému zdroji, jako by hovořila jen jediná věc.
Nezáleží na tom, do kolika očí se hluboce zadívala, ve všech se nakonec ukázalo stejné mihotání a blikání, jako by viděly jen jednu velkou věc.
Nezáleží na tom, kolik bolestí utišila, pláč vycházel ze stejné lidské rány, jako kdyby bylo možné cítit jen jednu velkou věc.

Když to řekla svému mistrovi, mistr ji beze slova zavedl na mýtinu a tam se posadili na padlý strom. Světlo proudilo odevšad a zalévalo vše.
Mistr jí vložil do jedné ruky kámen a do druhé malý květ a řekl: "Vnímej teplo z kamene i z květiny. Pozoruj, jak odlišně je zalévá světlo. Sleduj dopadající světlo zpět až ke slunci, ze kterého vychází."

Učednice slyšela promlouvat něco významného v mistrově hlase, viděla něco významného blikat v mistrových očích a v jeho tichu a mlčení dokonce cítila stejnou lidskou bolest.
Světlo ještě zesílilo a mistr pravil: "My všichni jsme jen kamínky a květiny hledající slunce. To, co jsi viděla za slovy, za mnohýma očima a skryté za veškerým pláčem, je jeden směr."

z knihy: Kniha probuzení, Mark Nepo
Přílohy
ZYTC98EY.jpg
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1021
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Chvilka poezie

Nový příspěvekod Tara » úte 19. bře 2019 13:50:24

Chceš-li změnit svět, miluj muže

Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.

Vyber si toho, jehož duše jasně volá tvou; který tě vidí; který je dost statečný na to, aby se bál
Přijmi jeho ruku a veď ho jemně za krví svého srdce.

Kde může ucítit tvé teplo a spočinout
a nechat svou tíhu shořet v tvých ohních.
Pohlédni mu do očí, nahlédni hluboko dovnitř a uvidíš, co spícího, bdělého, ostýchavého či čekajícího se tam ukrývá.

Pohlédni mu do očí a uvidíš v nich jeho otce, dědy a všechny ty války a šílenství, které vedly jejich duše v nějaké vzdálené zemi, vzdáleném čase.

Pohlédni, bez souzení, na jejich bolesti, utrpení, muka a vinu.

A nechej to vše odejít.

Vciť se do břemene jeho předků.
A věz, že v tobě hledá bezpečné útočiště
Nechej ho roztát ve svém neochvějném pohledu.

A věz, že nemusíš zrcadlit ten hněv.
Neboť máš dělohu, sladkou hlubokou bránu, která omývá a hojí staré rány.

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.

Seď před ním v plném majestátu svého ženství, v dechu své zranitelnosti.

V hravosti své dětské nevinnosti, v hloubi své smrti.

V něžně zvícím kvetoucím pozvání dovol jeho mužské síle vykročit vpřed směrem k tobě … a společně v tiché vědomosti vplout v lůno Země
A pokud couvne… a on se stáhne… uteče do své jeskyně… Shromáždi kolem sebe své babičky… zachumlej se do jejich mouder.

Naslouchej jejich jemnému šepotání, které zklidní tvé vystrašené dívčí srdce.

A přiměje tě, aby ses ztišila… a trpělivě čekala na jeho návrat.

Seď a zpívej u jeho dveří píseň rozpomínání, že zase znovu, smí být ukonejšen.

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.

Nesnaž se z něj vyloudit malého chlapce.
Pomocí lsti, klamu, svádění a podvodu.
Jen abys jej vlákala… do sítě destrukce.
Kde vládne chaos a nenávist.
Horší než jakákoli válka, kterou vedli jeho bratři
To není ženské, to je pomsta.
Je to jed překroucených principů
Jed zneužívání po celé věky, znásilňování našeho světa.

To ženě nedává sílu, snižuje ji, když mu uřezává koule.
A zabíjí nás to všechny.
A ať už ho jeho matka vedla, nebo to nedokázala.

Nyní mu ukaž pravou matku.
Drž ho, veď ho ve své ušlechtilé spanilosti a své hloubce.
Doutnající v jádru Země.
Netrestej ho za jeho zranění, o kterých se domníváš, že nenaplňují tvé potřeby nebo kritéria.

Plač pro něj sladké řeky.

Krvácej pro jeho návrat domů.

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.

Miluj ho natolik, aby mohl být nahý a volný
Miluj ho natolik, aby tvé tělo a tvou duši otevřel cyklu zrození a smrti.
A děkuj mu za příležitost.
Když spolu tančíte divokými větry a tichými lesy.
Měj odvahu být křehká a nechat ho pít z jemných okvětních lístků své Bytosti.

Dej mu pocítit, že tě může držet, zastávat se tě a chránit tě.
Klesni mu do náruče a důvěřuj, že tě chytí.
I když tě předtím tisíckrát pustili.
Nauč jej, jak se odevzdat, tím, že se odevzdáš sama.
A splyň se sladkou prázdnotou srdce tohoto světa.

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj.

Povzbuzuj ho, nasycuj ho, uznávej ho, naslouchej mu, drž ho, léč ho
A na oplátku budeš vyživována, podporována a ochraňována.
Silnými pažemi, jasnými myšlenkami a ostře mířenými šípy.
Neboť když jej necháš, může být vším, o čem sníš.

Chceš-li milovat muže, miluj sebe sama, miluj svého otce.

Miluj svého bratra, svého syna, svého bývalého partnera; miluj muže od prvního chlapce, kterého jsi políbila,
Až po toho posledního, kterého jsi oplakala.
Děkuj za dary; dar všeho, co se ti až po toto setkání podařilo rozplést.

Dar muže, který stojí před tebou teď.

A najdi v něm zárodek všeho, co je nové a zářící.
Semínko, kterému můžete dávat vláhu.
A dát tak spolu vyrůst novému světu.


author: Lauren Wilce
Translation © Petra Pejchalová, 2013
Přílohy
53930150_652227538546519_3676327018502291456_n.jpg
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1021
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Chvilka poezie

Nový příspěvekod Tara » stř 17. dub 2019 22:14:17

"Směji se, když vzpomenu na to, jak jsem kdysi hledal ráj jako sféru mimo tento svět zrození. Je to právě ve světě zrození a smrti, kde se tato zázračná pravda vyjeví. Ale není to smích někoho, kdo náhle získá velké bohatství. Není to ani smích toho, kdo zvítězí. Je to spíše smích člověka, který dlouho a bolestivě něco hledá, a pak to jednoho rána nalezne v kapse svého kabátu."

~ Thich Nhat Hanh
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1021
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Chvilka poezie

Nový příspěvekod Tara » pát 26. dub 2019 16:14:15

Co kdyby naším náboženstvím jsme si byli navzájem. Kdyby naší duchovní praxí byl náš život. Naší modlitbou naše slova. Co kdyby chrámem byla Země. Kdyby lesy byly naším kostelem. Kdyby Svatou vodou byly řeky, jezera a oceán. Kdyby meditací byly naše vztahy. Kdyby učitelem byl život. Kdyby moudrost spočívala v sebepoznání. Kdyby láska byla středobodem našeho bytí.

~ Ganga White
Přílohy
58444425_2653125384758541_4904737911980687360_n.jpg
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1021
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Chvilka poezie

Nový příspěvekod Tara » úte 14. kvě 2019 21:34:36

"Každý den
kněží podrobně zkoumají Zákon
a ustavičně zpívají
komplikované sútry.
Předtím by se však
měli naučit,
jak číst milostné dopisy
poslané větrem a deštěm,
sněhem a měsícem."

~ Ikkjú
Přílohy
60324828_10156486318732058_681085060417323008_o.jpg
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1021
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22


Zpět na Tara

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků