Odkaz K.Minaříka

Re: Odkaz K.Minaříka

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 14. srp 2017 9:46:50

ŽIVOT VĚČNÝ

Proč je věčný život žádoucí? Není žádoucí, ale je; proto je na nás, abychom jej žili vědomě.
Člověk, který žije věčný život vědomě, je prost strachu a každé snahy chránit jej. Naproti
tomu, kdo věčný život žije nevědomě, chce si jej prodloužit, a proto bezohledně ničí vše,
co se mu zdá, že jeho život ohrožuje. Doopravdy život nelze zničit. Je možno zničit jenom
formu, ve které je život přítomen. Naší snahou musí být zrušit vědomí odvislosti života
od formy a to spočívá vlastně ve vědomí. Tím dobudeme uvědomění si věčného života.
Nesmíme být jako spiritisté nebo jiná náboženská sdružení, jež věří ve věčný život, ale
nedovedou jej žít vědomě na zemi. Věří ve věčný život, ale přesto se neradi loučí s tělem,
neboť správně tuší, že s tělem zanikne jejich vědomí, což je v jistém smyslu považováno
za zničení. Proto také lpí na těle. Avšak ten, kdo dobyl věčného života zde na zemi, nelpí
na těle a je k jeho osudu lhostejný. Neničí je sice vědomě, neboť ví, že má svůj význam,
že je, ale vidí, že ani brána, která je smrtí, neruší jeho vědomí.

Květoslav Minařík - Drahokamy 1

(Poprvé uveřejněno v časopisu Medium, ročník III/1936, str. 188)
Návštěvník
 

Re: Odkaz K.Minaříka

Nový příspěvekod dodo » stř 13. zář 2017 14:00:42

Květoslav Minařík

BESEDA BOHŮ

(První vydání, Canopus – Horizont, 1990, str. 212 a dále.)



(pokyny k mravnímu úsilí)

Vidžnani: Nejjednodušším způsobem dokonalého umravnění je tak dokonalá víra a oddanost Bohu, že zastíní a umlčí celého živočišného člověka. Pak se stane činitelem v životě člověka jenom Bůh, kdežto člověk – živočich – jakožto činitel bude vlastně zničen. A jelikož v Bohu předpokládáme morálku nejvyšší a nejdokonalejší, je tímto problém mravnosti vyřešen úplně a velmi jednoduše.

Ale člověk je tvor sebevědomý. Proto si snadno uvědomuje, že je to on sám, kdo vykonává skutky, takže Bůh jakožto činitel, působící skrze něho, zůstane vždy za hranicí jeho sebeuvědomění jako fiktivní skutečnost nebo spíše neskutečnost. A jestliže si člověk uvědomuje, že je sám původcem svých skutků, pak je i jejich budoucím dědicem.

Protože však následkem životních názorů a úsilí je jeho jáství, ponořené do sféry citů, vždy ještě snůškou mravních nedostatků, nemůže tyto mravní nedostatky vyvážit formální mravností, ať je jógicky jakkoli nezávadná. Skryt v jáství, žije ve chtění, čili v egoismu, a proto je jeho mravnost vždy dosti formální. Skutečnou zůstává jenom jeho činnost v jáství a tato činnost ho vždy mravně značně znečišťuje.

Předpokládejme však, že některý člověk je k sobě dosti upřímný, snaží se zničit všechny projevy jáství a přitom poznává, že musí konat i skutky ctnosti. Pro toho mohou být opěrnými body tato mravní pravidla:

Nekonat zlo skutky a nepůsobit je ani myšlením, ani cítěním.
Uvědomovat si neustále své tělo jakožto hmotný objekt a též všechny vlastní pocity, myšlenky a duševní stavy a mravně je povyšovat.
Zničit žádostivost po světských věcech a neuspokojovat touhy a vášně svého těla a jáství.
Vzbudit nadšení pro duchovní vykoupení, jakož i radost a víru v Boha.
Věnovat se vnitřnímu klidu a rozjímavému sebepozorování ve stavu blažených pocitů.
Nereagovat na živočišné sklony své vlastní přirozenosti a setrvávat v pocitech volnosti, bezstarostnosti a případně i blaženosti.
Nepochybovat o svých schopnostech, umožňujících získat významné úspěchy na cestě k nejvyššímu sebezdokonalení nebo vykoupení.
Věřit v nejvýš příznivý průběh svého osudu.
Přát dobro všem bytostem bez ustání.
Klanět se Bohu, pravdě a dobru, vzývat je a být si jist, že je možno se jich dovolat a uskutečnit je ve vlastním životě.

http://www.buddhismusvcesku.cz
dodo
 
Příspěvky: 432
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Re: Odkaz K.Minaříka

Nový příspěvekod dodo » pát 13. říj 2017 11:05:26

"Nevidím již, že je třeba vyrovnávat zlo dobrem, nýbrž temnotu jasem. A jestliže se mi zdá vyrovnávání zla dobrem poměrně snadné, zdá se mi také tato snaha zbytečnou.

Původcem zla je totiž temnota, a proto je lépe zničit původce, než jeho dílo. Ale to je takzvaná Velká cesta. Může jí bezpečně kráčet pouze ten, kdo se dokonale odosobnil,

nikoli v očích druhých lidí, nýbrž na úrovni svého vědomí. A to je velké dílo. Kéž by je mnoho lidí mohlo vykonat. Jen pomocí tohoto díla se totiž mohou dostat na úroveň Veliké

mystiky, kde se smazává osoba a zůstane pouze absolutno, samozřejmě ztělesněné, pokud je stoupenec Veliké mystiky živ. Po jeho smrti zůstane jen Světlo, projektující síla

absolutna, zatímco on „ Já“, bude týmž, co se nazývá ABSOLUTNEM."

Květoslav Minařík – Kečara
dodo
 
Příspěvky: 432
Registrován: stř 01. črc 2015 1:01:01

Předchozí

Zpět na Minařík

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník