Tichá moudrost

Tichá moudrost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 11:18:44

„Nic lidského, nic pozemského ani nic kosmického mi není cizí.

Všechno má ve mně své místo.

Všechno smí být.

V jednotě s protiklady se cítím smířen sám se sebou.

Rozšiřuje to mé srdce.

Dokážu obejmout celý svět.

Cítím se zajedno se vším co je.“
...

..
.

citace z knihy Štěstí souznění od Anselma Gruna
Návštěvník
 

Re: Tichá moudrost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 11:19:23

"Kdo z nás by si nechtěl udržet zkušenost sjednocení a souznění?

A přesto se nám to nepodaří. Po nejkrásnějším prožitku harmonie nás zkritizuje náš soused. A okamžitě se dostaví pocit rozpolcenosti. Nebo nás rozčílí komáří štípnutí. Okamžitě jsme vyvedeni z naší krásné jednoty.

Kdo by ji chtěl zakoušet neustále, musí se učit snášet napětí, které přináší život. K našemu životu totiž patří trvalé kolísání mezi sjednocením a rozpolceností, mezi jednotou a rozdělením, mezi napětím a sounáležitostí všech protikladů. Je to náš úděl. Kdo se mu snaží vyhnout, začne se povyšovat nad lidskou existenci. Ze sjednocení udělá pouhou ideologii. Pouze se domnívá, že je sjednocen.

Skutečnost je ale taková, že zatím ještě nikdy nezakusil sám sebe v celistvosti a jednotě. Raději se utíká ke kosmickému vědomí a k regresnímu splynutí."

citace z knihy Štěstí souznění od Anselma Gruna
Návštěvník
 

Re: Tichá moudrost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 11:19:51

„Ten, kdo je sám se sebou zajedno, dokáže také přijmout sebe a svůj život. Přestává se bouřit proti své minulosti nebo se vzpírat svému charakteru. Začne si uvědomovat: Dobrá, ať je tedy všechno tak, jak to je. Nejsem dokonalý. A také ani nemusím být. Mám své stinné stránky. Ale připouštím je. Také ony mají právo na život. Tím, že je přijímám, rozšiřuji svůj obzor. Harmonie a jednota nejsou nějaká beztvará kaše. Souznění spočívá spíše v tom, že přijímám své protiklady. Vyžaduje to odvahu. My bychom totiž byli mnohem radši jednoznačně kladní, než abychom přijali své stinné stránky a smířili se s nimi: se svou potlačenou agresivitou a vztekem, se svými podvědomými potřebami.

K souladu, ale můžeme dospět pouze za předpokladu, že dokážeme v sobě přijmout všechno protikladné a přivítat to jako skutečnost patřící k našemu životu.“

citace z knihy Štěstí souznění od Anselma Gruna
Návštěvník
 

Re: Tichá moudrost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 11:20:17

"Jsem-li pozorný, dávám si pozor na všechno, co dělám. Prostě si nežiji jen tak nazdařbůh. Jsem naplno u všeho, co beru do ruky. Uvědomuji si, co se právě děje. Všechno, co dělám, dostává mou pozorností hlubší smysl.

Být pozorný, bdělý nemá nic společného s kontrolováním. Kdo by chtěl své myšlenky kontrolovat, tomu se jistě vymknou zpod kontroly. V našem případě jde o bdělý, uvážený a pozorný život, v němž jsme v kontaktu se sebou a se vším, co je. Psychologové prohlašují, že nejzávažnější chorobou naší doby je bezvztahovost, lidé ztratili vztah k sobě, k věcem, k bližním … Kdo ale nemá k věcem vztah, zachází s nimi bez úcty. Kdo není schopen navázat vztah s druhým člověkem, přehlíží jeho tajemství. Nedbá na hnutí své duše.

Ten kdo nepoznal niterný vztah k sobě, nikdy není u sebe, nikdy není opravdu „doma“. Je všude a nikde. Stěžuje si na svůj pocit osamělosti a opuštěnosti. Jenže on není sám u sebe. Nedopřeje si vlastní blízkost. Tím více touží po blízkosti druhých lidí. Jakmile se ale k němu někdo přiblíží, nedokáže tu blízkost snést."

citace z knihy Štěstí pozornosti od Anselma Gruna
Návštěvník
 

Re: Tichá moudrost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 11:20:41

"Jakmile začneme vnímat vztah, sami od sebe začneme zacházet s věcmi pozorněji.

Být bdělý neznamená především vzepnout se k výkonu, který bychom rádi zvládli. Pozornost nás chce naučit spíše umění, jak intenzivněji žít, chce v nás vzbudit chuť do života. Kdo dokáže žít zcela přítomným okamžikem, dokáže jej vychutnat a užít si jej. Každý okamžik se promění ve zkušenost plnosti života.

Pozornost zahrnuje důležité hledisko: nehodnotit to, co dělám, čeho se dotýkám, co prožívám. Neposuzuji ani myšlenky, které se mi líhnou v hlavě. Pouze si uvědomuji to, co je, ovšem bez okamžitého hodnocení. Je to takové, jaké to je. Pokusím se dotknout se toho a vnímat …"

citace z knihy Štěstí pozornosti od Anselma Gruna
Návštěvník
 

Re: Tichá moudrost

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 13. lis 2013 11:21:17

"Ten kdo je pozorný, je také v souladu se vším, co dělá. A je na to soustředěný. Spojuje sám sebe se vším, čeho se dotýká. Je ale soustředěný i sám v sobě. Sjednocuje v sobě to, co má jinak odstředivou tendenci. Nepřipustí nesoustředěnost, nýbrž je sám v sobě a v kontaktu se sebou i s tím, co je. Má to něco společného s jemností. Jemný člověk je v dobrém souladu s ostatními. Žije s nimi v pokoji. Vnímá jednotu se vším, co dělá a čeho se dotýká.

Jemný je ten, kdo dokáže být ve společnosti sebe samého, s nejrůznějšími potřebami a přáním své duše, se svými vášněmi a emocemi. Jemný člověk žije v míru i s protiklady v svém srdci. Jedná jemně s lidmi okolo sebe, protože k nim cítí vnitřní pouto. Ten, kdo je ve vztahu s věcmi a s lidmi, si osvojuje jemnost. Nepotřebuje se chránit před hrubostí a tvrdostí. Pozornost pramení z jeho jemnosti a z jeho vztahu k věcem, k sobě samému i k druhým lidem. Je projevem jeho pocitu sounáležitosti.

Mírnost a pozornost jsou dvěma tvářemi téhož. Jsem pozorný k danému okamžiku. Mám v úctě každý závan vzduchu a všechno, co beru do rukou, ať je to svetr, který si opatrně oblékám, nebo brýle, které si nasazuji. Opatrně kráčím svou cestou. Smekám před každým svým krokem. Každý krok mně totiž vede k životu, podnikám-li jej s dostatečnou pozorností.

Pozornost, opatrnost a mírnost jsou mými dveřmi ke skutečnému a vědomému životu.

Možná pak začnete vnímat, že v sobě i s sebou nesete něco nesmírně cenného."

citace z knihy Štěstí pozornosti od Anselma Gruna
Návštěvník
 


Zpět na Anselm Grun

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron