Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Nový příspěvekod Lucky » stř 13. lis 2013 14:50:09

"16. září 1961

Byl jasný, zářivý večer bez mraků. Až překvapovalo, že se dá ve městě zažít takový krásný večer.
Měsíc vykukoval mezi oblouky věže a všechno se jevilo jako umělé a neskutečné. Vzduch působil měkce a příjemně jako za letního večera.
Na balkoně bylo velmi ticho, každá myšlenka umlkla a meditace se zdála být náhodným pohybem bez jakéhokoliv směru. Přesto tu však byla. Začala nikde a plynula do nesmírnosti, do nepředstavitelné prázdnoty, v níž je podstata všeho. Této prázdnotě je vlastní expandující, výbušný pohyb, jehož exploze je čirým stvořením i destrukcí.
Podstatou této destrukce je láska.


…Nespokojenost je velmi snadno ukolébána, když myšlenka nebo pocit najdou nějaké útočiště, úspěch, příjemné postavení, víru a podobně a znovu ožije, jakmile je tento bezpečný útulek ohrožen, otřesen nebo zničen. S tímto cyklem naděje a zoufalství je většina z nás důvěrně obeznámena.
Hledání, jehož motivem je nespokojenost, může vést jen k nějaké formě kolektivní nebo soukromé iluze, která je vězením s mnoha půvaby.
Existuje ovšem také hledání, bez jakéhokoliv motivu. Je to však hledání? K hledání patří předmět, výsledek, který je předem znám, pociťován nebo formulován, že ano?
Je-li předmět formulován, je myšlenkovou kalkulací, složenou ze všeho, co bylo pochopeno nebo zažito – k nalézání hledaného jsou doporučovány metody a systémy.

Toto však vůbec není hledání, je to pouhá touha dosáhnout žádoucího výsledku nebo uniknout do nějaké fantazie, příslibu, teorie nebo víry, To není hledání.
Existuje nějaké hledání, když strach, uspokojení či únik ztratily svůj význam?
Existuje nějaké hledání, když jeho motiv – nespokojenost, snaha uspět – zmizel?
Bude vědomí bez hledání upadat, stagnovat?
Naopak, právě hledání jde z jednoho vězení do druhého, z kostela do kostela a oslabuje přitom onu základní energii, jež je zapotřebí k pochopení toho, čím je.

Ono „čím je“ je stále nové – nikdy nebylo a nikdy nebude totéž.
Uvolnění této energie je možné jen tehdy, když hledání v jakékoli formě ustane."
Lucky
 

Re: Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Nový příspěvekod Lucky » stř 13. lis 2013 14:50:41

"17.prosince 1961

Dlouho před svítáním proťal noc ostrý křik ptáka. Když odezněl, stromy zůstaly dál tmavé a nehybné, jakoby se rozplývaly ve tmě. Byla to něžná, tichá a nekonečně živá, bdělá noc, plná pohybu a svrchovaného ticha. V blízké vesnici ztichli i věčně štěkající psi. Ticho, jež se rozhostilo, bylo strašlivě mocné, ničivé, živé. Bylo tak živé, že jste se báli pohnout. Tělo zkamenělo v nehybnosti, a mozek, který se tím ptačím výkřikem probudil, zůstal tichý a mimořádně citlivý.
Byla to zářivá noc plná hvězd na bezmračné obloze. Zdály se být na dosah. Jen těsně nad stromy se v teplém vzduchu chvěl Jižní kříž. Všechno bylo velice klidné.

Meditace nikdy neprobíhá v čase.
Čas nemůže žádnou proměnu přinést, může způsobit jen takovou změnu, která musí - jako každá reforma – stále znovu pokračovat.
Meditace zrozená z času vždy spoutává, není v ní svoboda a bez svobody nutně existuje volba a konflikt."
Lucky
 

Re: Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Nový příspěvekod Lucky » stř 13. lis 2013 14:51:28

"8. září 1961

Jak podivně mělký je mozek. Myšlenka, jakkoli jemná a hluboká, je zrozena z mělkosti.
Myšlenka je svázána s časem a čas je triviální. Právě tato trivialita zkresluje „vidění“.
Vidění je vždy okamžité, stejně jako pochopení, a mozek, který byl vytvořen časem, vidění zabraňuje a pokřivuje je.
Čas a myšlenka jsou neoddělitelné. Ukončete jedno a ukončíte i druhé.
Myšlenku nelze zničit vůlí, protože vůle je myšlenkou v činnosti. Myšlenka je jedna věc a centrum, ve kterém vzniká, druhá.
Myšlenka je slovo a slovo je nahromaděním paměti, zkušenosti.
Existuje snad myšlenka beze slova?"
Lucky
 

Re: Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Nový příspěvekod Lucky » stř 13. lis 2013 14:52:02

"8. září 1961

Existuje pohyb, který není slovem a nepochází z myšlenky.
Ačkoli jej lze popsat myšlenkou, myšlenka to není. Tento pohyb nastává, když je mozek tichý, ale aktivní.
Myšlenka jej nikdy nemůže najít.
Myšlení je paměť a paměť, to jsou nahromaděné odezvy.
Myšlení je tedy vždy podmíněné, i když si představuje, že je svobodné.
Je mechanické a je připoutané k centru svých vlastních vědomostí.
Vzdálenost, kterou myšlení pojme, závisí na vědomostech a vědomosti vždy závisí na včerejšku, na pohybu, který už zmizel.."
Lucky
 

Re: Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Nový příspěvekod Lucky » stř 13. lis 2013 14:52:43

"6. září 1961

...činnost, ať je jakkoli moudrá, správná a vznešená, nikdy neotevře dveře k pravdě.
Cesta k pravdě neexistuje, nelze ji koupit žádnou činností ani pročištěním myšlenek.
Ctnost je řádem v rozháraném světě a musí existovat v takové podobě, jež je pohybem ne-konfliktu.
Neotevře však dveře k oné nesmírnosti.
Celek vědomí musí sám sebe zbavit všech svých znalostí, činností i ctností, ale ne pro nějaký účel, ne proto aby něco získal, realizoval, nebo se něčím stal.
Musí zůstat prázdný a zároveň fungovat v každodenním světě myšlenek a činností.
Myšlenky a činnosti musejí vycházet z této prázdnoty. Ale dveře neotevře ani tato prázdnota.
Žádné dveře totiž nesmí existovat a nesmí tu být ani žádný pokus dosáhnout.
Tato prázdnota nesmí mít centrum, protože nemá rozměry. Je sama centrem, které měří, váží, počítá.
Tato prázdnota je mimo prostor a čas, je mimo myšlenku a cit.
Přichází stejně tiše a nevtíravě jako láska, nemá počátku ani konce.
Je nezměnitelná a neměřitelná.."
Lucky
 

Re: Jiddu Krishnamurthi - z deníku ..a tak.

Nový příspěvekod Lucky » stř 13. lis 2013 14:53:23

"29. července 1961

Přišli na návštěvu nějací lidé a když odešli, měl jsem pocit, že jsem rozštěpen mezi dva světy. Nyní se svět procesu a nepotlačitelné síly vrátil.
Proč to oddělení? Lidé, kteří přišli na návštěvu, nebyli opravdoví, mysleli si to sice, ale bylo to jen povrchní.
Nemohl jsem sám sebe dát úplně, a proto znovu ten pocit, že nejsem doma. A byl to podivný zážitek.
Povídali jsme si a mezi stromy se ukázal kousek potoka.
Byl to obvyklý pohled a každodenní příhoda, ale když jsem se díval, stalo se několik věcí – nikoli vnějších, šlo o čisté vnímání.

Pro vyzrálost je naprosto nezbytné, aby existovala:
1. Úplná prostota, která je spojena s pokorou, nikoli ve věcech nebo vlastnění, ale v kvalitě bytí.
2. Vášeň v intenzitě, která není fyzická.
3. Krása. Nejen vnímavost vůči vnější realitě, nýbrž vnímavost vůči oné kráse, která je mimo myšlenku a pociťování a nad nimi.
4. Láska. Její úplnost, ne něco, co zná žárlivost, připoutanost, závislost, ne to, co je rozděleno na pozemské a božské. Celá její nesmírnost.
5. A konečně mysl, která dokáže konat, která dovede pronikat bez motivu a bez cíle do svých vlastních nezměrných hlubin,
pro kterou neexistují meze a která se může svobodně pohybovat mimo časoprostor.

Náhle jsem si byl toho všeho, včetně svých implikací, vědom.
Pouhý pohled na potok, proudící mezi hnijícími větvemi a listy za jednoho deštivého, ponurého dne.
Když jsme si jen tak nezávazně povídali o čemsi nedůležitém,
náhle jsem ucítil v nezměřitelných hlubinách nesmírný plamen síly, destruktivní ve svém tvoření.¨
Byla to síla, která existovala dříve, než všechny věci vešly do bytí.
Byla nedosažitelná a pro její vlastní intenzitu se k ní člověk nemohl dostat blíž.
Neexistuje nic kromě této jediné věci. Nesmírnost a posvátná úcta.
Část toho zážitku musela pokračovat i během spánku protože když jsem se dnes brzo ráno probudil,
byl zážitek zde a právě jeho intenzita mne vzbudila.

Žádná myšlenka ani slova nemohou popsat, co se děje.
Neobyčejnost, láska a krása toho je mimo jakoukoli myšlenku a nic to nemůže popsat.
Nikdy by to nedokázala vytvořit představa a není to iluze.
Jeho síla a čistota není pro imaginární mysl – mozek. Je to mimo schopnosti člověka a nad nimi."
Lucky
 


Zpět na Krishnamurthi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník