Skutečnost je vším, co je. VĚDOMÍ to všechno v Sobě modeluje ze Sebe Sama - do různě "hustých" tvarů, na různých úrovních, které díky tomu vznikají, od zcela subtilních až po hmotné
s naprostou originalitou každého Svého pohybu - nikdy se v ničem neopakuje
Jana píše:a když sen mysli zmizí ?
Co Vědomí ?
Světová mysl
1. Coje Bůh? 399
Různé chápání Boha 399
Je bůh dobrý, vědomý? 403
Bůh mimo konečné chápání 405
Uctíváme Boha v činnosti 408
2. Přirozenost Světové Mysli 412
Atributy, charakteristiky, síly 412
Jako zdroj všeho 417
3. Světová Mysl a její "tvoření vesmíru" 423
Jak? 423
Proč? 427
Rozlišení světové Mysli a Mysli 429
Část 4: To jediné
1. Absolutní Mysl 435
Pouze mysl Je 435
Úrovně, fáze, funkce Mysli 440
Poznávání proč 442
Skutečno jako existující ze sebe sama, transcendentní, jedinečné 494
Skutečno jako neměnitelné 447
Skutečno jako Prázdnota 450
Skutečno jako Vědomí
http://www.paulbrunton.cz/index.php?id=dilo&detail=45
Jana píše:A když sen mysli zmizí ?
Co Vědomí ?
Linda píše:Je tu Vědomí bez pohybu - přestává si Sebe uvědomovat, protože ustalo ve Svém promítání prostřednictvím Svých fyzických a mentálních nástrojů, které ze Sebe taky promítá. Pro Sebe Sama.
Jana píše:Linda píše:...Je tu Vědomí bez pohybu - přestává si Sebe uvědomovat...
Tohle máš odkud ? Prosím, můžeš najít citaci nějakého Mistra ?
Alaja píše:...já viděla jak si každý jeho kousíček neustále kmitá a kmitá a kmitá...
Linda píše:Alaja píše:...já viděla jak si každý jeho kousíček neustále kmitá a kmitá a kmitá...
Dokud existuje někdo, kdo vidí něco , tak Vědomí v pohybu vytváří ze Sebe Sama vnímajícího i vnímané.
Jana píše:Návštěvník píše:dohadovat se furt o tom co je a co není skutečnost nemá v podstatě smysl
Řekněme, že nás zajímá jen nejvyšší Skutečnost, že nás nezajímají osobní pravdy, ale ta jediná Pravda.
..
Jana píše:
Opusťme projevy představ v mysli a zůstaňme jenom u toho neprojeveného.
Uvědom si v nejhlubším nitru bezpodmínečnou lásku, ve které nejsou vůbec žádné představy, pust se i všeho pociťovaní a jenom si uvědomuj, že ten samotný stav lásky je láskou.
Není tady vůbec žádný projev ničeho, ale ta láska i bez projevu existuje.
Stejné je to s vědomou existencí, je v ní aspekt věčnosti a přeci tady nemusí být vůbec žádný projev. Je stejná v bdění, snění i ve spánku. Je tím, co tady je v hlubokém spánku beze snů, kdy tady není vůbec žádný projev.
Nezrozená, nesmrtelná, existující...
pokud nás zajímá pouze NEJVYŠŠÍ SKUTEČNOST, tak nás ještě skutečnost nezačala zajímat děláme si představu o NEJVYŠŠÍ SKUTEČNOSTI verzus nějaké OSOBNÍ SKUTEČNOSTI ...
skutečnost je nedělitelná a POJMY nejvyšší, vyšší, nižší
RB: NIRVÁNA A SAMSÁRA JSOU JEDNO
Tazatel: Existuje ten Zdroj, o němž mluvíte, v každém jedinci samostatně, nebo je to spíš něco, co všechny prostupuje?
RB: Je to něco, co „každého prostupuje“. Je v nitru každého, v nitru všech objektů.
Tazatel: Je to jako úlomek, který byl dán mně, a někomu druhému zas jiný kousek …?
RB:Ne ne. Všechno to tvoří jednotu. Je to ten celek, o kterém po staletí mluví mystikové a vědci o něm mluví od chvíle, kdy vznikla kvantová mechanika. Všechno, co existuje, je touto celistvostí a jednotou, kterou nelze rozdělit na části.
Neosobní Vědomí je Šiva neboli Átman čili Já, jak říkával Ramana Mahariši. A džíva neboli já, tedy „sobecké já“, je vědomí, které se s něčím ztotožňuje. Ramana Mahariši vysvětloval, že Vědomí je jako oceán. Univerzální Vědomí neboli Já je oceán a džíva neboli ztotožněné vědomí je vlnou. Dokud vlna zůstává vlnou, zdá se, že jako taková existuje samostatně. Je ale vlna něčím jiným než vodou? A když vlna zaniká, kam jde? Stává se oceánem.
Jakmile je tu poznání, pak je jedno, jaká slova se k jeho vyjádření použijí nebo který Mistr jich použil. Každý Mistr to vyjadřuje jinak z jediného důvodu: jeho posluchači byli jiní, okolnosti byly jiné, lidé i doba byli odlišní.
Tazatel: Je to přirozený stav Vědomí v klidu?
RB: Je to přirozený stav, mimo projevení. V projevení je přirozeným stavem nebýt svědkem.
Tazatel: Ale ten stav, kdy tu není svědek – není to Vědomí v klidu?
RB: Ne, kdepak! Všechno v projevení je mentální představou, imaginací, a pro praktické účely můžeme na Vědomí v klidu zapomenout, protože můžeme mluvit jen o oblasti projevení.
..............
V KLIDU A V PROJEVU
Tazatel: Nisargadatta v Prior To Consciousness (Dříve než Vědomí) říká: „Je tu jen Vědomí.“ Většinou to tak říká, někdy se ale o Vědomí vyjadřuje v negativním smyslu, že je nutné dostat se až k tomu, co mu předchází. Mluví o něm dvěma různými způsoby, jednak jako o Absolutnu, a pak jako o něčem, co člověku brání v postupu dál. Říká nám, že se musíme dostat za ně. Nerozumím tomu.
RB: Když mluví o Vědomí jako o překážce, jedná se o vědomí, které se s něčím ztotožňuje. Dříve než Vědomí tu je Vědomí v klidu, které je naší pravou přirozeností. Mluví tedy o neprojeveném a projeveném. Pocit přítomnosti znamená v projevení bdělý stav, což je tehdy, když je vaše mysl aktivní. Takže pocit přítomnosti, který on považuje za překážku, je pocit přítomnosti v bdělém stavu, což znamená, že v mysli vznikají mentální představy. Ve stavu hlubokého spánku mysl žádné představy nevytváří a vytvářet nemůže, protože tam není pocit přítomnosti. V Prior to Consciousness říká, že tam není ani jedno – ani pocit přítomnosti, ani absence tohoto pocitu, takže tam o Vědomí vůbec nelze mluvit, protože v tomto stavu klidu si Vědomí neuvědomuje ani samo sebe.
Tazatel: Proč si neuvědomuje samo sebe?
RB: Protože tu není nic „jiného“, co by si mohlo uvědomit.
Tazatel: Takže dříve než Vědomí je tu Vědomí bez pohybu? Ale není to ani jeho absence. Není to prostě čisté Vědomí, že ne?
Je to čisté Vědomí. Nejde o žádné popření Vědomí.
Vědomí je to jediné, co existuje. V onom prapůvodním stavu, ať už ho nazýváme Skutečností, Absolutnem nebo Prázdnotou, neexistuje žádný důvod k uvědomování si čehokoliv. A tak Vědomí v klidu si samo sebe neuvědomuje. Jen když zčistajasna vyvstane pocit „Já jsem“, začne si samo sebe uvědomovat. „Já jsem“ je neosobní pocit uvědomění. Právě tehdy se Vědomí v klidu stává Vědomím v pohybu – když se potenciální energie stává energií kinetickou. Nejsou dvě. Z potenciální energie nevyvstává nic odděleného.
Pohybující se Vědomí není odděleno od Vědomí v klidu. Vědomí v klidu se stalo Vědomím v pohybu a tento okamžik, který věda nazývá velkým třeskem, mystikové označují jako náhlé vyvstání uvědomění.
Vědomí v klidu si vůbec neuvědomuje, že je v klidu.
Vědomí v klidu a Vědomí v pohybu nejsou dva různé stavy. Existuje jen Vědomí v jednom či druhém stavu.
Vědomí mluví
PS: a ještě:
RB: použijete-li slovo „energie“, pak bych řekl, že Vědomí v klidu je potenciální energií a jakmile se energie zaktivizuje, stává se Vědomím v pohybu. Tak dlouho, dokud je vnímáte jako po sobě jdoucí, lze pozorovat rozdíl. V podstatě tu ale žádný rozdíl není. Je to stále energie, ať je ve své potenciální podobě, nebo ve své zaktivizované podobě. Ať v klidu, nebo v pohybu, je to jedno a totéž Vědomí. Jakmile se to pozná, už skutečně nepotřebujete slova. Nepotřebujete žádné mentální představy.
Jana píše:Najdi, prosím, přímo citaci, ve které by bylo zřejmé, že :Vědomí bez pohybu - přestává si Sebe uvědomovat
Jana píše: Zmizí hledající, zmizí ztotožnění s osobou. Není tady nikdo, kdo by si toho mohl být vědom, ale vědomé to je, jinak by to nebylo blažené.Ve vědomí si je vědomí sebe samo vědomo,...
Přesně tak, to je o čem mluvím.
Linda píše:Když to nastane, není tam nikdo, kdo by pak o tom mohl mluvit.
Když to nastane, není tam nikdo, kdo by pak o tom mohl mluvit.
Návštěvník píše:Ve vědomí si je vědomí sebe samo vědomo...
Přesně tak, to je o čem mluvím
...to je pořád opěvování sebe si vědomé existence
Linda píše:Když to nastane, není tam nikdo, kdo by pak o tom mohl mluvit.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků